Tři pětiny peněz v doplňkovém penzijním spoření mají lidé v konzervativních fondech. S nimi sice obecně nejméně riskují, ale také mají nejmenší šanci na vyšší výnos. U jedničky na trhu ze skupiny České pojišťovny připadá na konzervativní fondy dokonce 74 procent peněz, z toho většina ve spořicím fondu.
Připisují přitom ještě nižší výnos než fondy transformované. Zatímco bývalé penzijní připojištění loni v průměru „vydělalo“ aspoň 0,71 procenta, konzervativní účastnické fondy loni v průměru skončily v minusu 0,66 procenta.
Podle zástupců penzijních společností je zájem o nevýnosné konzervativní fondy dán několika faktory. Obecně za to může opatrnější přístup Čechů k investicím. Hrozba ztráty je pro ně podstatnější než možnost vyššího výdělku v dynamičtějších fondech, které investují i do akcií.
Výraznou roli hraje i fakt, že Češi uzavírají penzijní spoření často až po padesátce, kdy už není na odvážnější investice čas. Dobrou zprávou je podle zástupců penzijních společností aspoň to, že mladí lidé investují odvážněji.
Konzervativní fond je takový, který drtivou většinu peněz ukládá na bankovní vklady nebo do bezpečných státních dluhopisů. Penzijní společnosti ho musí nabízet povinně „ze zákona“. Většina společností pak svou nabídku doplňuje o vyvážené a dynamické (akciové) fondy.
Zájem o spoření na důchod roste. V prvních třech měsících letošního roku penzijním společnostem poprvé po šesti letech vzrostl počet lidí, kteří si u nich spoří. V účastnických fondech je už přes milion lidí.
Například největší tuzemská penzijní společnost ze skupiny České pojišťovny nabízí kromě povinného konzervativního fondu ještě spořicí fond, kde investuje část peněz (28 %) i do firemních dluhopisů. Jde tak asi o nejodváženější z konzervativních fondů. A je to znát i na jeho výnosu, který je od založení nových fondů na začátku roku 2013 nejvyšší: 7,3 procenta (stav ke konci letošního března). Odpovídá to ročnímu výnosu zhruba 1,4 procenta.
Průměrný výnos konzervativních fondů za celou dobu fungování nových fondů je 1,6 procenta, což odpovídá ročnímu výnosu zhruba 0,3 procenta. Nejhůře na tom je povinný konzervativní fond od KB Penzijní společnosti, který je dokonce v mírném minusu (-0,37 %).
Ostatní (tedy odvážnější) účastnické fondy mají výsledky zatím lepší, což je dáno tím, že v posledních letech se akciovým trhům výrazně dařilo. Běžné u nich je, že se celkové zhodnocení od začátku roku 2013 do konce března roku 2019 pohybuje v řádech desítek procent.
Nejvíc za tu dobu připsal globální akciový fond od Conseq penzijní společnosti (67,47 %, což je kolem 11 % za rok). Naopak pod výsledkem nejlepšího konzervativního fondu jsou jenom dva vyvážené – od NN (0,41 %) a KB (6,18 %).
| Fond | V prvním čtvrtletí 2019 | V roce 2018 | Od vzniku do konce března 2019 |
| Allianz – povinný konzervativní fond | 0,25 % | 0,30 % | 2,85 % |
| Axa – povinný konzervativní fond | 0,03 % | -0,84 % | 1,54 % |
| Conseq – povinný konzervativní fond | 0,00 % | -0,98 % | 0,71 % |
| Česká pojišťovna – povinný konzervativní fond | -0,10 % | -0,34 % | 3,40 % |
| Česká pojišťovna – spořicí | 1,20 % | -1,35 % | 7,30 % |
| Česká spořitelna – povinný konzervativní fond | 0,31 % | 0,20 % | 2,13 % |
| ČSOB – povinný konzervativní fond | 0,20 % | -1,16 % | 3,06 % |
| ČSOB – garantovaný fond | 0,21 % | -1,53 % | 0,37 % |
| NN – povinný konzervativní fond | 0,21 % | -0,07 % | 0,42 % |
| Komerční banka – povinný konzervativní fond | 0,15 % | -0,83 % | -0,37 % |
Zhodnocení konzervativních fondů je tedy výrazně pod inflací a na její úroveň se dostane jenom díky započtení státního příspěvku. Proč je přesto většina peněz v účastnických fondech právě tam, kde nevydělává?
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
„Fakt, že většina klientů penzijního spoření zatím stále upřednostňuje konzervativní účastnické fondy, je přirozeným odrazem obecně konzervativního přístupu Čechů k investování, který je v případě investování úspor na penzi pochopitelně ještě opatrnější,“ odpovídá mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
„Je potřeba toto číslo číst přes věkovou strukturu klientů, kteří si sjednávají smlouvu. Pořád bohužel platí, že nejvíce klientů si smlouvu začne sjednávat až po padesátce. Tito klienti jsou pak automaticky předurčeni pro investování do konzervativních strategií a nebylo by ani správné, aby investovali pár let před důchodem do instrumentů, které mají vyšší kolísavost,“ říká Marcel Homolka, generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny.
„Pokud se však podíváme, jak investují klienti, kteří jsou mladší, pak je výsledek přesně opačný. Mezi mladými dominuje ve výběru jednoznačně vyvážený a dynamický fond; konzervativní fond u nás mají jednotky procent mladých klientů,“ dodává Homolka.
Výrazně jinak investují také klienti nejmladší a jedné z nejmenších penzijních společností ze skupiny Conseq. Ta již od začátku svého působení nabízí důchodové fondy s tím, že by lidé měli těžit z dlouhého horizontu spoření a investovat tedy odvážně. V povinném konzervativním fondu tak má jen jediné procento z celkových vkladů ve svých účastnických fondech. Naopak většinu peněz (zhruba dvě třetiny) má v akciovém fondu.
Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom se dočtete v rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.
Ani jeden ze „starých“ fondů loni neporazil inflaci. Jenom jediný se dostal aspoň nad hranici jednoho procenta. Přesto poprvé v posledních pěti letech výnosy rostly.
Po dvou letech půstu se fondy doplňkového penzijního spoření nadechují k růstu. Projděte si, jak zhodnotily vklady během letošního prvního čtvrtletí.
„Conseq je vnímaný především jako investiční společnost, která se vrhla do třetího důchodového pilíře teprve po jeho reformě. Ta přinesla významné změny korespondující s obhospodařováním běžných podílových fondů – což je činnost, kterou se dlouhodobě zabýváme. Jelikož naše nejpopulárnější investiční produkty jsou ty s převahou akcií, promítá se toto klientské uvažování i do smluv doplňkového penzijního spoření,“ říká Michal Král, key account manager z Consequ. Podle něj se nejspíš vyplácí i dlouhodobá snaha o vzdělávání finančních poradců, kteří s klienty přicházejí do styku.
Zástupci dalších penzijních společností se sice shodují, že v dlouhém horizontu je výhodnější spořit v dynamičtějších fondech, zároveň ale dodávají, že ve finále je volba na každém klientovi. A když mu z investičního dotazníku vyjde, že by měl investovat opatrně, je těžké ho pak přesvědčovat, že by měl být odvážnější.
„Musí se vést dlouhodobě osvěta mezi klienty, protože ať se nám to líbí nebo ne, produkt je zatím prodáván na základě státních výhod, jakými jsou příspěvky a úspory na daních. Klienti moc neřeší investiční strategii a to, kolik by měli před odchodem do penze mít. A strategie je přitom naprosto klíčová v dlouhodobém horizontu,“ zdůrazňuje Milan Tomášek, manažer investic a penzijních produktů NN pojišťovny a penzijní společnosti.
Podle něj zabírá, když se lidem vypočte rozdíl v naspořených penězích s konzervativní a odvážnější strategií. Konkrétní vidina vyššího zisku pak dokáže eliminovat strach z rizika ztráty části peněz, pokud by se investici nevedlo dobře.
Samozřejmě platí, že je třeba vždy brát v potaz celkový majetek daného člověka. Někdo třeba investuje rizikověji už přímo do podílových fondů nebo akcií a může pak chtít peníze na důchod zhodnocovat konzervativně. Chce od nich tedy jen to, aby si po započtení státního příspěvku zachovaly hodnotu proti inflaci. Někde mohou riziko rozkládat i v rodině – žena třeba investuje agresivněji, manžel naopak konzervativněji.
Kdy a proč emigrovat z penzijního připojištění k doplňkovému penzijnímu spoření? Víme, komu se to vyplatí a komu ne. A poradíme případně, jak na to:
Rozhodně tedy nejde tvrdit, že je vždycky správně dát peníze do akciových fondů. Obecné pravidlo ale říká, že když máte do penze ještě desítky let, měly byste s odvážnější strategií vydělat. Máte totiž čas vstřebat negativní cenové otřesy. Ty by neměly přijít těsně před důchodem – proto mají penzijní společnosti povinnost pět let před důchodem převést peníze do povinného konzervativního fondu. Klient to může odmítnout, ale nedoporučuje se to.
A penzijní společnosti také často radí lidem, aby investovali s takzvanou strategií životního cyklu. Čím víc času, tím víc peněz jde do akciových fondů. Jak se blíží důchod, tak se riziko naopak postupně utlumuje a víc se sází na jistotu, stále větší část peněz tedy míří do konzervativních fondů.
Jedno jasné doporučení vám ale každopádně dát můžeme: pokud jste v transformovaném fondu (starém fondu penzijního připojištění), pak nemá cenu přestupovat do konzervativních účastnických fondů. Přijdete totiž o zákonnou garanci minimálně nulového zhodnocení v každém kalendářním roce a navíc účastnické konzervativní fondy mají zatím horší výkonnost než fondy transformované. Když tedy přestoupit, tak aspoň do vyváženého fondu.
Do konce roku 2012 jste si mohli sjednat penzijní připojištění. Důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase od roku 2013 přinesla změnu: z dosavadního penzijního připojištění se staly transformované fondy – normálně dál fungují, ale už do nich nemůžou vstupovat noví zájemci. Od roku 2013 si lze sjednat doplňkové penzijní spoření – účastnické fondy.
Tady jsou nejpodstatnější rozdíly mezi oběma typy fondů:
Staré a nové „penzijko“ tvoří takzvaný třetí pilíř důchodového systému (prvním pilířem je pro všechny povinný státní systém, v němž pracující lidé v „produktivním věku“ odvádějí část výdělků současným důchodcům; druhý pilíř pak zavedla zmíněná reforma vlády Petra Nečase, ale následující vláda Bohuslava Sobotky ho hned zrušila).
Jiří Hovorka
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 5. 2019 13:31, jezevec
sorry, ale kolik znáte fondů, at už v systemu DPS či dynamickem fondu - kde by vám správce vkladu řekl - my nejsme debilové, my vám garantujeme že prumerne zhodnoceni nebude horší nez v transformovanych fondech. vždyt za to přece bereme peníze, tak v horizontu alespoň čtyř let vám vyděláme, a v dlouhodobém vždycky? co? kulový????
tak jinak. kolik znáte fondů, kde by vám správce vkladu řekl - my nejsme debilové, my vám garantujeme že prumerne zhodnoceni nebude horší nez v transformovanych fondech. vždyt za to přece bereme peníze, tak dokud nepřekonáme alespoň babišovy státní cedule ve smyslu inflace +1,5%, je správa portfolia zadáčo nevezmeme si ani kachli, teprve z výdělku nad inflace +2% si bereme půlku. co??? taky kulový???? tak co tady plácáte o pravděpodobnosti a dlouhodobých horizontech.
ZÁKLADNÍM principem investování ve fondech je, že vy platíte poplatky a nesete všechny rizika, včetně rizika 100% defaultu - a správce vkladu nenese žádné riziko, vám možná vydělá a možná prodělá, vždy však bere peníze. a jen má blbý kecy, že prodělek je nepravděpodobný. ale přitom na tu NEPRAVDĚPODOBNOST nevsadí ani vlastní vejplatu.
a někdo se diví, že o to není zájem??? vždyť kdyby takhle fungovala opravna aut, lidi by se tam nešli ani ze slušnosti podívat!!! a na důchod si takhle maj "spořit"??? fakt, jo?
Tady se porad mluvi o financni gramotnosti, ale je to tristni. Sorry jako.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 5. 2019 17:27, jezevec
povídejte. jaký je rozdíl?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (36 komentářů) příspěvků.