Článek jsme zaktualizovali 12. srpna po jednání Senátu.
Přiznání k dani z nabytí nemovitostí
Daňové přiznání nemusíte podávat, jestliže katastrální úřad povolil vklad loni v prosinci nebo kdykoliv v letošním roce.
Vláda totiž prodloužila termíny pro přiznání i placení daně až do 31. prosince 2020. Předpokládá, že do té doby už daň z nabytí definitivně skončí – takže nakonec žádné přiznání nebude potřeba. Možná jste dřív slyšeli o odkladu jenom do konce srpna – mezitím se ale prodloužil až do konce roku.
Formálně nejde o prodloužení termínu, ale jenom o prominutí sankcí za pozdní podání přiznání a za pozdní zaplacení daně. V praxi by to ale mělo přinést stejný výsledek.
Podle dosavadních standardních pravidel se přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí muselo podávat do konce třetího měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad (vlastnického práva, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno). Pokud se věc neeviduje v katastru, odvíjel se stejný termín od kalendářního měsíce, v němž došlo k nabytí vlastnického práva.
U vkladů povolených do konce loňského listopadu zůstávají dřívější podmínky, tedy povinnost podat přiznání i zaplatit daň. Zrušení daně se jich nedotkne. Tříměsíční lhůta (počítaná od měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad) už v těchto případech dávno skončila.
Co dělat, když už jste přiznání podali a daň zaplatili, přestože se na vás vztahuje její zrušení? Tedy když došlo k „zápisu“ od začátku loňského prosince a navazující povinnosti jste splnili dřív, než politici oznámili jejich chystané zrušení? V takovém případě dostanete celou daň zpátky. Musíte ale počkat na definitivní schválení zákona.
Jak to vypadá se zrušením daně z nabytí
Ministryně financí Alena Schillerová o něm sice už od konce března mluví jako o jisté věci, přesto definitivně schválené ještě není. Narozdíl od „koronavirových zákonů“ se totiž návrh neprojednával zrychleně.
Poslanci o zrušení daně rozhodli 8. července, ještě to ale museli potvrdit senátoři. Ti sice 12. srpna zákon podpořili (koneckonců zrušení daně už sami navrhovali dřív, když to Schillerová ještě odmítala), jenže kvůli opravě legislativních chyb ho vrátili poslancům s pozměňovacími návrhy.
Komplikace se nečekají, natož zamítnutí návrhu. Po konci daně z nabytí totiž dlouhodobě volala opozice, zatímco vládní koalice ANO a ČSSD to předtím odmítala. Zrušení daně má tedy podporu napříč stranami, což před měsícem potvrdilo i hlasování poslanců. A i kdyby jim snad senátoři vrátili zákon s pozměňovacími návrhy, na výsledku – tedy zrušení daně – se nic nezmění.
Sněmovna má na nejbližší schůzi prakticky dvě možnosti: buď zákon znovu schválit s pozměňovacími návrhy senátorů, nebo potvrdit původní znění. Teoreticky ho může i zcela zamítnout. Komplikace se nečekají, protože po konci daně z nabytí dlouhodobě volala opozice, zatímco vládní koalice ANO a ČSSD předtím byla proti..
Zrušení daně má tedy podporu napříč stranami, což před měsícem potvrdilo i hlasování poslanců. Na výsledku se s největší pravděpodobností nic nezmění a nejpozději v září zbydou už jenom formality: podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Bez ohledu na to, kdy zákon začne platit, skončí daň zpětně – pro všechny vklady povolené počínaje loňským prosincem. Šanci tak mají i ti, kdo podali návrh ještě v listopadu, jestliže ho katastrální úřad vyřídil až v prosinci. (Zákon to bere přes termín přiznání: pokud nastal 31. března 2020 či později, tak se daň ruší – a jak jsme napsali, i v případě, že už jste podali přiznání a zaplatili ji).
Odpočet úroků u hypotéky a úvěru ze stavebního spoření
Zrušení daně chtěla Schillerová „kompenzovat“ zrušením daňových odpočtů zaplacených úroků pro nově sjednané úvěry. Opozičním poslancům ODS, Pirátů, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a SPD se ale podařilo návrh zablokovat, jednoznačnou podporu dokonce nenašel ani u těch koaličních.
Poslanci nicméně omezili odpočty na polovinu dosavadního maxima. Zatímco doteď si lze ročně snížit základ daně až o 300 tisíc korun zaplacených na úrocích, nově to má být nejvýš 150 tisíc za rok.
Poslanecká úprava ale obsahuje chybu: na jednu stranu počítá se snížením limitu, jenže zároveň na jiném místě ponechala úpravu počítající se zrušením odpočtu úroků. Právě to chtějí senátoři opravit, aby bylo jasné, že možnost odpočtů nekončí.
Omezení daňových odpočtů se podle poslanců mělo týkat jenom smluv (úvěrů) sjednaných od začátku roku 2022. Pro všechny dřívější by zůstal dosavadní limit 300 tisíc. Senátoři ale navrhují, aby ke snížení limitu došlo už pro úvěry sjednané od ledna 2021.
Prodloužení „časového testu“ při prodeji nemovitosti
Součástí zákona je také prodloužení takzvaného časového testu při prodeji „investičních“ bytů nebo domů.
Doteď je od daně z příjmů osvobozený prodej po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 se časový test prodlouží na deset let. Schillerová původně navrhovala prodloužení na patnáct let.
Z prodeje dřív než po deseti letech se nebude muset platit daň, jestliže příjem použijete na „obstarání vlastní bytové potřeby“ – tedy například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji.
Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dosavadní daňové osvobození se v tomhle případě nemění.
A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (dosavadní zákon mluví o „uspokojení“).
Delší časový test začne platit až pro nemovitosti pořízené po přijetí novely, konkrétně od začátku roku 2021.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem