Lidé s novými byty v rodinných domech mají šanci na vrácení daně

Lidé, kteří v minulosti koupili nový byt v rodinném domě a zaplatili daň z nabytí, mají nyní šanci na její vrácení. Upozornila na to Kancelář veřejného ochránce práv s odkazem na aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Ombudsman na možnost získání peněz dříve zaplacených na dani upozorňuje především ty, kdo koupili byt v rodinném domě v období krátce po 1. listopadu 2016. Těmto lidem brzy končí lhůta pro stanovení daně a podle ombudsmana by měli rychle podat dodatečné daňové přiznání a uplatnit tak osvobození od daně, na které podle Nejvyššího správního soudu mají nárok.

První pořízení nového bytu v rodinném domě je osvobozeno od daně z nabytí nemovitých věcí teprve od 1. listopadu 2019, kdy zákonodárci novelizovali pravidla pro daň z nabytí.

Do té doby byl v zákoně nejasný výčet od daně osvobozených bytů a finanční správa uznávala pouze osvobození bytů v bytových domech, rodinných domů a spoluvlastnických podílů na rodinných domech, ale neuznávala osvobození bytů v rodinných domech. Přiznání osvobození může přitom ušetřit nabyvateli desítky až stovky tisíc korun, neboť daň je 4 % z hodnoty bytu.

Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo ke zpřesnění výkladu a k potvrzení, že osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí se vztahovalo i na nabytí bytů v rodinných domech.

„Ombudsman rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vítá. V uplynulých letech zastával stejný právní názor a nedůvodné znevýhodnění nabyvatelů bytů v rodinných domech on i jeho předchůdkyně vnímali jako nespravedlnost. Opakovaně na ni upozorňovali finanční správu, Ministerstvo financí a legislativním doporučením i Poslaneckou sněmovnu,“ říká Iva Hrazdílková, mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv.

Dodává, že podle výkladu Nejvyššího správního soudu mohou uplatnit osvobození také nabyvatelé bytů v rodinných domech, u nichž došlo k zapsání vlastnictví do katastru nemovitostí před 1. listopadem 2019.

„Možnost uplatnění osvobození mají nyní i ti nabyvatelé bytů, kterým doposud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Osvobození mohou uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání,“ říká Hrazdílková.

Podle ní by finanční úřady měly výklad Nejvyššího správního soudu akceptovat, neboť Generální finanční ředitelství již tento výklad promítlo do svých metodických pokynů.

Lhůta pro stanovení daně je časový úsek, v němž lze daň vyměřit nebo změnit. Její základní délka je tříletá, v některých případech však může trvat déle. Jde například o situace, kdy byl v posledním roce lhůty vydán platební výměr, rozhodnutí o zahájení přezkumného řízení nebo výzva k podání dodatečného daňového přiznání. Na běh lhůty má také vliv zahájení daňové kontroly nebo doručení výzvy k podání řádného daňového přiznání. Učiněním těchto úkonů začne běžet tříletá lhůta znovu.

Příklady výpočtů lhůty pro stanovení daně:

• Pan Aleš koupil byt v rodinném domě na začátku listopadu 2016 a obratem podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. K zápisu do katastru došlo v prosinci 2016. Do konce března mu běžela lhůta pro podání daňového přiznání (a zaplacení daně). Po jejím uplynutí, tedy od 1. dubna 2017, začala běžet tříletá lhůta pro stanovení daně, která skončila 1. dubna 2020. Pan Aleš proto již osvobození nemůže uplatnit.
• Paní Běta koupila byt v rodinném domě v dubnu 2017. V témže měsíci podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Katastrální úřad provedl zápis v květnu 2017. Do konce srpna jí běžela lhůta pro podání daňového přiznání (a zaplacení daně). Po jejím uplynutí, tedy od 1. září 2017, začala běžet tříletá lhůta pro stanovení daně, která skončí 1. září 2020. Paní Běta proto ještě má možnost osvobození uplatnit, měla by si ale pospíšit.

Sdílejte článek, než ho smažem