Špatná zpráva pro výherce. Daň z loterií a sázek stoupne
21. 11. 2023 | Petr Kučera | 3 komentáře

Výhercům zůstane míň peněz – mnohem častěji narazí na limit pro daňové osvobození. Některým zato přibude práce s daňovým přiznáním.
Zdroj: Shutterstock
Přiznání k dani z příjmů za rok 2019 podává v zásadě každý, kdo měl loni příjmy vyšší než patnáct tisíc korun – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů.
Výjimkou jsou příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.
Přiznání musí podat i podnikatel, který skončil ve ztrátě (tu může odečítat v následujících letech).
Přiznání však nemusí podat zaměstnanci, kteří loni měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané Prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, pronájmu a podobně) přesahující 6000 korun.
Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou třicet tisíc korun za rok (před odečtením výdajů). Podrobněji si o tom všem napíšeme za chvíli.
Základní pravidla pro přiznání za rok 2019 se oproti předchozímu roku nezměnila, pouze stouply některé limity navázané na růst minimální mzdy. Nemění se ani základní termíny: Daňové přiznání za rok 2019 se tedy má odevzdat nejpozději 1. dubna 2020. Pokud vám ho chystá daňový poradce, máte na odevzdání růžového formuláře čas do 1. července, poradci ale musíte vystavit plnou moc a do 1. dubna ji doručit finančnímu úřadu.
Jestli jste byli loni zaměstnaní pouze u jednoho zaměstnavatele a jiné zdanitelné příjmy neměli, daňové přiznání nemusíte řešit. Zálohy na daň z příjmů vám průběžně strhával zaměstnavatel a postará se i o roční zúčtování daně.
Klid má i ten, kdo v roce 2019 vystřídal víc zaměstnavatelů, ale nikdy nepracoval pro dva současně – zúčtování daně za něj může vyřešit poslední zaměstnavatel.
Podmínkou každopádně je, že jste u svého zaměstnavatele nejpozději do letošního 17. února podepsali formulář Prohlášení k dani. Do stejného termínu bylo nutné odevzdat mu všechna potvrzení prokazující, že máte nárok na odpočty od základu daně a daňové slevy.
Naopak sám musí podat daňové přiznání zaměstnanec, jestliže:
Zaměstnanec, který podává přiznání sám, požádá zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2019, které pak přiloží k daňovému přiznání. V přiznání uvádí všechny své zdanitelné příjmy, včetně těch, ze kterých byla odvedená zálohová daň z příjmů fyzických osob.
Zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami a měli v roce 2019 příjmy pouze ze zaměstnání, můžou využít zkrácený daňový formulář na dvě stránky.
Daňové přiznání se vám vyplatí podat, jestliže jste loni byli zaměstnaní jenom část roku, zatímco zbytek času jste byli třeba na mateřské, v důchodu, studovali nebo hledali si jinou práci. Základní daňovou slevu na poplatníka totiž lze využít vždycky v celé výši 24 840 korun ročně – bez ohledu na to, jak dlouho v daném roce vaše výdělečná činnost trvala.
Jestli jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jen poměrná část), máte nárok na „vratku“ daně od finančního úřadu. Není potřeba k tomu hned podávat přiznání. Pokud jste v průběhu roku pracovali jen u jednoho zaměstnavatele (třeba v rámci brigády), můžete ho požádat o provedení ročního zúčtování.
Daňové přiznání není nutné podávat v případě, že se loni všechny vaše příjmy danily srážkovou daní.
Srážková daň se strhává například z úroků z bankovních účtů, stavebního spoření, dluhopisů, výnosů z vkladních knížek nebo podílů na zisku. A také z příjmů z výher, které nejsou osvobozené od daně. Někdy se srážková daň uplatňuje také na příjmy z dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a autorských honorářů. Víc o tom píšeme tady:
Příjmy z dohod zdaněné srážkovou daní můžete do daňového přiznání zahrnout dobrovolně. Pokud jste v loňském roce měli v součtu jen nízké příjmy, vyplatí vám finanční úřad sraženou daň zpět. Díky započtení příjmů zdaněných srážkovou daní totiž víc nebo i plně vytěžíte nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Potvrzení o příjmech vám vydá zaměstnavatel, přiložíte ho k daňovému přiznání. Příjmy z autorských honorářů zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání zahrnout nelze.
Z některých příjmů se daň neodvádí. Ani se nezanášejí do daňového přiznání – nejsou totiž předmětem daně. Daňové přiznání kvůli nim podávat nemusíte. Pokud růžový formulář odevzdáváte z jiného důvodu, tyto příjmy do něj nevypisujte. Jde o:
Celý seznam příjmů, které nejsou předmětem daně, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů.
Zvláštní kategorií příjmů jsou příjmy osvobozené od daně. Nepřiznávají se, ani nedaní. U některých je ale osvobození vázané na určité podmínky.
Za rok 2019 jsou osvobozené:
Celý seznam osvobozených příjmů najdete v § 4 zákona o daních z příjmů.
Osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun musíte ho do prvního dubna nahlásit finančnímu úřadu, bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání. Pokud vám přiznání chystá daňový poradce, je na oznámení čas do prvního července. Typicky jde o dary, dědictví, výhry v loteriích, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat nemusíte příjmy z prodeje nemovitostí, které jsou zanesené v katastru nemovitostí.
Oznámení nemá předepsaný tiskopis, můžete ho učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky (pokud máte elektronický podpis nebo datovou schránku). Musí obsahovat údaj o výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum nabytí (v případě dědictví datum, kdy skončilo dědické řízení). Zájemci můžou využít vzor tiskopisu, který připravilo ministerstvo financí.
Důchody za roku 2019 jsou od daně z příjmů osvobozené do částky 480 600 korun (to odpovídá měsíční penzi 40 050 korun), nad tuto částku se přiznávají a daní. Výše dalších příjmů zdanění důchodu nijak neovlivňuje.
Daň z příjmů se odvádí také z peněz vydělaných pronájmem nemovitostí a movitých věcí. Musíte je tedy zanést do daňového přiznání. Výjimkou je příležitostný pronájem movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok – ten se nepřiznává ani nedaní.
Daní a přiznávají se také příjmy z kapitálového majetku, tedy příjmy plynoucí z toho, že máte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Velká část těchto příjmů se daní srážkovou daní, pak nemusíte daňové přiznání řešit. Přiznat byste ale měli například úroky získané z půjček.
Příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou třicet tisíc za rok (před odečtením výdajů), se nedaní ani nepřiznávají. Když tento limit překročí, musíte podat daňové přiznání a všechny příležitostné příjmy zdanit.
Příležitostné jsou příjmy z činností, kterým se věnujete jen výjimečně, nepravidelně, nejde tedy o podnikání. Patří sem:
Za příležitostné se nepovažují příjmy z autorských honorářů.
Sdílejte článek, než ho smažem