Autorské honoráře. Jak na daně a odvody v roce 2019

Monika Veselíková | rubrika: Jak na to | 31. 1. 2019 | 2 komentáře

Dostáváte autorské honoráře a nevíte, jak na daň z příjmů nebo odvody na zdravotní a sociální pojištění? Peníze.cz přinášejí přehled důležitých pravidel.

Autorské honoráře. Jak na daně a odvody v roce 2019

Hledáte aktuálnější informace? Nový přehled najdete tady.

Autorský honorář představuje odměnu za dílo, které je předmětem autorského práva. V praxi jde o umělecká, literární a vědecká díla, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti a vyjádřená objektivně vnímatelnou podobou: díla písemná, hudební, dramatická, choreografická, pantomimická, fotografická, audiovizuální, sochařská, výtvarná, kartografická nebo urbanistická.

Stejně jako ostatní výdělky – ze zaměstnání či podnikání – podléhají autorské honoráře dani z příjmu nebo sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Neplatí to ovšem bez výjimky.

Zvláštní skupina: příspěvky do médií

Speciální pravidla platí pro toho, kdo přispívá do médií – tištěných, internetových, do televize nebo rozhlasu, a jeho autorské příjmy nedělají z jednoho místa víc než deset tisíc korun měsíčně. V takovém případě se z výdělku neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Limit deset tisíc korun se vždy vztahuje jen na jednoho plátce. Jinak řečeno: pokud přispíváte několika redakcím, desetitisícová hranice se počítá pro každou zvlášť.

Ani s honoráři nižšími jak deset tisíc korun se ale nevyhnete platbě daně z příjmů. Postup je následující: plátce (redakce, televizní nebo rozhlasová stanice) z vašeho honoráře odvede patnáctiprocentní srážkovou daň a zbytek vyplatí vám. Pokud si tedy na autorských honorářích vyděláte 9500 měsíčně, plátce strhne srážkovou daň 1425 korun a vy dostanete 8075 korun.

Příjmy zdaněné srážkovou daní představují samostatný daňový základ – nemusíte je nikde vykazovat nebo kvůli nim podávat daňové přiznání. Příjem z autorského honoráře zdaněný srážkovou daní do daňového přiznání navíc zahrnout nelze.

Jestliže za své příspěvky do médií dostáváte míň jak deset tisíc korun (od jednoho plátce), odpadá nutnost hlásit se na živnostenském úřadě nebo správě sociálního zabezpečení. Pozor si ovšem dejte na zdravotní pojištění. Povinnost hradit si zdravotní pojištění platí pro každého, s výjimkou takzvaných státních pojištěnců.

Zdravotní pojištění na státní útraty

Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:

Nezaopatřené děti
Poživatelé starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých nebo sirotčích důchodů
Na mateřské nebo rodičovské dovolené, respektive pobíráte peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce
Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší deset let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I
Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Pokud se do kategorie státní pojištenec nevejdete, bude platba zdravotního pojištění na vás. Pojištěnci, za které nedovádí zdravotní pojištění zaměstnavatel, nebo si ho jako OSVČ nehradí sami, jsou z pohledu zdravotních pojišťoven osobami bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Výše měsíční platby OBZP odpovídá 13,5 procentům z minimální mzdy, pro letošek tedy 1803 korunám.

Ostatní autoři a novináři s vyššími výdělky

Když honoráře z jedné redakce (od jednoho plátce) měsíčně přesáhnou deset tisíc korun, řídí se povinné odvody stejnými pravidly jako ostatní autorské příjmy. U ostatních autorských honorářů – za vědeckou nebo uměleckou činnost – neplatí desetitisícová hranice vůbec.

V obou případech se vaše autorské příjmy považují za samostatně výdělečnou činnost. Na rozdíl od ostatních živnostníků nemusíte mít živnostenské oprávnění (vykonáváte činnost podle autorského zákona), odvodům na zdravotní a sociální pojištění ani platbě daně z příjmů se ale nevyhnete. S tím souvisí povinnost registrovat se jako plátce daně z příjmů na živnostenském nebo finančním úřadě a jako osoba samostatně výdělečně činná také u zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

Běžné účty Spořicí účty Kreditní karty

Chci také ušetřit

Kolik zaplatíte na zdravotním a sociálním pojištění, závisí na tom, zda je pro vás samostatně výdělečná činnost činností hlavní nebo vedlejší. Pokud jsou autorské honoráře vaším hlavním zdrojem příjmu – nemáte klasické zaměstnání, jde o činnost hlavní. V opačném případě, nebo pokud jste příjemcem starobního důchodu, mateřské či rodičovského příspěvku, nebo studujete, jde o činnost vedlejší. Podrobnější informace, včetně částek, které je letos potřeba na odvody posílat, najdete v našich článcích.

Co se daní týče, daňové srážky se neuplatňují. Honorář tedy dostanete v plné výši. Na konci zdaňovacího období (na začátku následující kalendářního roku) ale musíte podat daňové přiznání a příjmy z autorské činnosti do něj zahrnout. Od autorských příjmů pak můžete odečíst výdaje – skutečné, o kterých si vedete daňovou evidenci, nebo využít čtyřicetiprocentní výdajový paušál.

Výjimku má ten, kdo si na autorských honorářích za jedno zdaňovací období (kalendářní rok) vydělá míň jak patnáct tisíc korun a současně nemá jiné zdanitelné příjmy. Daňové přiznání podávat nemusí. Obdobná podmínka platí, jestliže se do patnácti tisíc za rok vejdete v součtu autorských honorářů a jiných příjmů podléhajících dani z příjmů. Příjmy osvobozené od daně z příjmů a příjmy zdaněné srážkovou daní se do patnáctitisícového limitu nepočítají.

Pozor, limit příležitostných příjmů do 30 tisíc ročně, které se nemusejí danit ani přiznávat, se autorských honorářů netýká.

Vedle daňového přiznání nezapomeňte také na přehled o příjmech a výdajích pro okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.