Daně prudce klesnou. Spočítejte si, kolik dostanete

Máme novější článek! V něm se dozvíte, jak to nakonec všechno dopadlo. Ale jestli si radši chcete přečíst starší text, tady je:

Výpočet daně ze superhrubé mzdy skončí, vrátíme se k výpočtu z hrubé. Základní sazba před odpočtem základní slevy však zůstane 15 procent, což přinese výrazné snížení daní. Výrazně nadprůměrné výdělky, spadající pod dnešní solidární přirážku, se budou danit 23 %. Rozhodli o tom poslanci ANO, ODS, SPD, KSČM a Trikolóry.

Největší daňovou změnu za poslední roky prosadili premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mimo standardní legislativní postup, tedy bez připomínek a hodnocení dopadů. Prošla jako „pouhý“ poslanecký návrh přidaný k jiné daňové novele. Poslanci hlasovali dvě hodiny po půlnoci. 

Vláda porušila závazek ze svého programového prohlášení, že zásadní změny bude provádět s dostatečným předstihem tak, aby daňové prostředí bylo stabilní a předvídatelné. Návrh totiž teprve míří k senátorům a dá se čekat, že ho poslancům vrátí. Definitivně jasno bude zřejmě až na konci roku, zaměstnavatelé tak dostanou na přípravu jenom několik dnů.

Šéfové stran vládní koalice Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) se sice na této změně dohodli na konci srpna, sociální demokraté pak ale couvli a prosazovali méně výrazné snížení daní. Plán, který nakonec prosadili ANO, ODS a SPD, připraví stát a samosprávu podle výpočtů Národní rozpočtové rady o 88 miliard korun. Schillerová věří, že část z toho by se mohla státu vrátit díky vyššímu výběru hlavně DPH a spotřebních daní, protože lidé snad začnou víc utrácet.

Poslanci schválili i pozměňovací návrh Pirátů, kteří dlouhodobě chtěli zvýšit základní slevu na poplatníka, která od roku 2008 zůstala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. Nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předchozí rok. Z letošních 24 840 korun by tak v roce 2021 stoupla na 34 125 korun, říká poslanec Mikuláš Ferjenčík. Lidovecký poslanec Marek Výborný pak prosadil zrušení limitu pro výplatu daňového bonusu u slevy na dítě. Po připočtení těchto změn (a dalších drobnějších úprav) přijdou veřejné rozpočty o přibližně 130 miliard. 

Zaměstnancům tak sice zůstane víc peněz z výplaty, ale mohou to poznat na horší dopravě, zdravotnictví, školství nebo bezpečnosti. I bez výpadku daňových příjmů bude na veřejné služby méně peněz kvůli dopadům koronaviru. Už teď přitom na každého Čecha vychází podíl na státním dluhu skoro 200 tisíc korun. Schválená změna daní nakonec není omezena jenom na dva roky, jak Babiš avizoval.

Rekordní zadlužování státu sice ODS kritizuje, Babišův plán přesto podpořila. Jde totiž o prakticky stejný návrh, s nímž sama přišla už před dvěma lety. Právě Babiš ho ještě před pár měsíci odmítal.

Jak se zvýší čistá mzda

Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy – díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně.

Pokud zaměstnanci od roku 2021 budou platit formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy, všichni si výrazně polepší. U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého by jejich čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun. Když připočteme i vyšší základní slevu na poplatníka, zbyde zaměstnancům ještě víc. U průměrného výdělku v součtu 2500 korun měsíčně, ročně tedy kolem 30 tisíc.

Sazba 23 % se má vztahovat pouze na část základu daně přesahující limit (roční výdělek přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy, což je zjednodušeně řečeno 140 tisíc korun měsíčně). Vycházela by tedy ze stejného principu jako dosavadní solidární přirážka. I lidé s vyššími příjmy si tak oproti dosavadnímu stavu polepší, protože v základu (15 % z hrubé, ne superhrubé) budou platit méně. 

Od roku 2021 se má tedy daň z příjmu zaměstnanců počítat z menší částky než doteď, přestože povinné odvody zůstanou stejné. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:

Podívejme se na dopad pro konkrétní příjmové skupiny zaměstnanců. Jak se změní čistá mzda?

Podnikatelů se změny superhrubé mzdy netýkají, stejnou 15% sazbu jako doteď budou platit třeba i lidé s příjmy z pronájmu nebo z prodeje akcií. I oni si však mohou polepšit díky zvýšení základní slevy na poplatníka.

„Tak výrazné zvýšení čisté mzdy zaměstnance podpoří jeho spotřebu a pomůže roztočit kola české ekonomiky, zatuhlá v důsledku koronavirové krize. Citelné snížení příslušné daňové zátěže dodá ekonomice žádoucí vzpruhu v náročné době,“ věří Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Díky navýšení slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy, dodává.

„Nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi,“ souhlasí i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Bohužel není jasné, kde na to vláda vlastně vezme. Pokud nepředloží adekvátní úsporná opatření, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy,“ upozorňuje Kovanda.

Kde na to vzít

Zdroj: Shutterstock

Až stát a obce začnou hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.

Kdo zaplatí vládní dárky? Daň z nemovitostí může stoupnout

---

Zrušit, nezrušit? Na dva roky, nebo navždy? A pokud se se superhrubou rozloučit, kde vzít peníze do už tak děravého státního rozpočtu?

Babišova největší chyba. Hrátky se superhrubou mzdou očima expertů

Ekonomové: Dobrý směr, ale...

Snížení zdanění příjmů zaměstnanců vidí jako krok správným směrem i ekonom Michal Pícl, předseda Národohospodářské komise ČSSD a náměstek ministryně práce a sociálních věcí. Věřil však, že tak velké rozpočtové změny spojí vláda s kompletní reformou systému tak, aby to nakonec nezaplatily budoucí generace.

Snížení zdanění práce je dobrý krok také podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek desítek miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ zdůrazňuje.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazovala reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.

Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.

Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh, pochybuje o tom, zda nižší daň automaticky povede k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.

„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská. Babišova vláda přitom opakovaně odmítala zvýšit základní slevu na poplatníka, která se – přes výrazný růst výdělků i inflaci – od roku 2008 nezměnila.

Co ještě upekli

Zdroj: Shutterstock

Poslanci schválili stravenkový paušál. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají.

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat

---

Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy

---

Poslanci schválili návrh na paušální daň pro OSVČ. Limit příjmů bude na jednom milionu korun, tedy stejně jako v původním plánu.

Zaplať stovku a máš klid. Paušální daň pro OSVČ prošla

---

Novelu daňového řádu, která umožní vznik online finančního úřadu a projektu Moje daně, definitivně schválil Parlament. Už bez trojského koně, kterého do něj vláda původně umístila.

Daně konečně vyřídíte online. Schillerové vlajková loď proplula

Komplexnější změny systému ale vláda nakonec nepřipravila. Místo promyšlené reformy tak zůstane u samotného zrušení supehrubé mzdy, které slibovala prakticky stejná koalice ve svém programu už od roku 2014. 

Vzpomínka na Tlustého

Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.

Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.

Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.

Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.

Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.

Od roku 2014 to byl právě Babiš, kdo snahy o zrušení superhrubé mzdy blokoval. „Žádné výhody by to nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele,“ říkal například jako ministr financí v roce 2015, kdy se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla vrátit k výpočtu z hrubé mzdy a upravit sazbu tak, aby zaměstnanci ve výsledku odváděli zhruba stejně jako doteď.

Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod – si pak vláda Andreje Babiše dala do programového prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v nejnovějších daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat – pozornost nasměrovala na stravenkový paušál pro zaměstnance a nové paušální odvody pro OSVČ. Schillerová tehdy narazila hlavně u ČSSD. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn přišel o 25 miliard ročně.

Přesto šéf ČSSD Jan Hamáček nakonec prosazoval variantu s 19 % a zvýšením základní slevy, protože připraví rozpočty o výrazně méně peněz než plán ANO a ODS. S podobným návrhem - sazba 19 % a ještě výraznější zvýšení slevy - přišli i Piráti.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem