Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vladimír Staňura: Nejlepší zajištění na stáří nabízejí stavební spořitelny, ne penzijní fondy

| rubrika: Rozhovor | 31. 5. 2014 | 11 komentářů
„Co je pro člověka důležitější – když má nějaké přilepšení k důchodu, nebo vlastní střechu nad hlavou? Dobrý důchod je samozřejmě taky důležitý, ale v diskuzích o zajišťování na stáří se zapomíná, že základ by měl být ve vlastním bydlení,“ říká v našem rozhovoru nový šéf Asociace českých stavebních spořitelen Vladimír Staňura.
Vladimír Staňura: Nejlepší zajištění na stáří nabízejí stavební spořitelny, ne penzijní fondy

Každý měsíc posílat peníze do stavební spořitelny, dostávat státní podporu a dopředu znát úrokové sazby. Po šesti letech si zhodnocené úspory vybrat nebo si o nějaký ten rok dřív vzít úvěr na bydlení. Princip stavebního spoření konzervativním Čechům sedí. Svědčí o tom i statistiky Ministerstva financí, podle kterých bylo ke konci loňského roku v České republice vedeno přes čtyři miliony smluv o stavebním spoření. Ještě před rokem měl přitom tento produkt namále. Nečasova vláda se totiž snažila prosadit novelu zákona, která měla přinést nejen zavedení účelovosti na státní podporu, ale také otevření trhu běžným bankám. „Argumentace vlády byla taková, že se v systému zvýší konkurence, což mu prý jen prospěje. Já jsem ale přesvědčený, že je to scestná myšlenka, která v praxi nemůže fungovat. Nešlo by totiž o zvýšení konkurence, ale o nastavení nerovných podmínek na trhu. To by se brzy obrátilo proti produktu jako takovému a ve finále i proti klientům, kteří ho mají sjednaný,“ zlobí se v úvodu našeho rozhovoru Vladimír Staňura, který již 11 let stojí v čele jedničky trhu Českomoravské stavební spořitelny a od letošního února je i předsedou Asociace českých stavebních spořitelen.

Novému šéfovi branže stavebního spoření se nelíbí ani to, když se v médiích hovoří o státní podpoře jako o zbytečných veřejných výdajích, které beztak nejsou vynaloženy na bydlení. „Rád bych zapracoval na tom, aby se image stavebního spoření ještě víc zlepšila. Lidi mají tenhle produkt rádi, ale v posledních letech se hodně psalo o tom, že není potřebný. Mohli jsme se tak dočíst třeba to, že státní podpora ze stavebního spoření se většinou využívá na nákup asijské elektroniky. Tohle mě vážně zvedlo ze židle. Máme studie a statistiky, které jasně dokazují, že to není pravda.“ Aktuálně prý nehrozí, že by se státní příspěvek měl ještě snižovat nebo že by se v parlamentu opět začalo uvažovat o otevření trhu. Stavební spořitelny se tak zřejmě po několika letech napětí dočkají vytouženého klidu.


Vladimír Staňura

Vladimír Staňura

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a na Rotterdam School of Management získal titul MBA. Působil v řadě rolí v domácím i zahraničním bankovnictví a v roce 1991 se stal členem představenstva ČSOB, ve kterém zůstal až do roku 2003, kdy byl jmenován předsedou představenstva Českomoravské stavební spořitelny. Od února 2014 působí v roli předsedy Asociace českých stavebních spořitelen. Má rád cestování, hudbu, golf, víno a četbu dobré literatury. Hovoří plynně anglicky, německy, rusky a slovensky.

Ještě nedávno to vypadalo, že stavební spoření zažije kvůli otevření trhu běžným bankám pořádné zemětřesení. Připravovaná novela zákona ale nakonec skončila u ledu. Jak se dnes stavebním spořitelnám dýchá?

Díky tomu, že k otevření trhu nedošlo, se nám dýchá mnohem lépe. Úleva to ovšem není jenom pro nás, ale i pro samotné klienty. Řada z nich byla totiž v posledních letech hodně nejistá. Nevěděli, co všechno se bude v systému stavebního spoření měnit, a my jsme jim nemohli jasně odpovědět, protože to záleželo na poslancích, kteří si dávali načas. Když jsme byli konečně schopní potvrdit, že se pokračuje za stejných podmínek, tak se to okamžitě projevilo v nárůstu nových smluv. Skvělé je i to, že se do systému vracejí klienti, kterým dřív stavební spoření skončilo a kteří si nebyli jistí dalším vývojem a vyčkávali, jak se situace vyvrbí.

O tom, že by i běžné banky mohly uzavírat smlouvy o stavebním spoření, ale na rozdíl od stavebních spořitelen by byly zvýhodněny, protože by nemusely vracet vklady klientů zpět do systému, se v posledních dvou letech bouřlivě diskutovalo. Kdyby k tomu skutečně došlo, co by to podle vás v praxi přineslo?

Názory, jak by to při otevření trhu mohlo skončit, se různí. Řeknu vám pesimistický a optimistický scénář. Pravda je dost možná někde uprostřed. Pesimistický scénář byl takový, že stavební spoření začnou nabízet i běžné banky, které ale budou využívat státní podporu především k tomu, aby přilákaly nové klienty pro své další produkty. Stát by si později řekl, že banky státní podporu zneužívají, takže tyto příspěvky nemají žádné opodstatnění a můžou se klidně zrušit. K něčemu takovému by samozřejmě nedošlo hned, ale třeba až za pět nebo deset let, když by se ukázalo, že otevřený systém stavebního spoření nefunguje dobře.

Podle optimistického scénáře by se naopak zas tak moc nestalo. Trh je tady totiž hodně saturovaný. V tuhle chvíli je v Česku něco přes čtyři miliony smluv o stavebním spoření, což podle mě odpovídá situaci na trhu. I když dnes po určitém období stagnace počet nově uzavřených smluv zase stoupá, tak si nemyslím, že by tu bylo nějak moc prostoru k tomu, aby přišli noví hráči a strhli na sebe výraznější podíl trhu.

Srovnávač stavebka

Inspiroval vás rozhovor a musíte si nutně založit nové stavebko? Dovolujeme si upozornit, že vzhledem k pravidlům na vyplácení státní podpory není polovička roku úplně ideální doba, ale proti gustu... Každopádně se ale vyplatí srovnat si, kolik která spořitelna nabízí na úrocích a kolik si bere na poplatcích.

Srovnejte to!

Stavební spoření

Stavební spoření se hodí, ať už chcete peníze naspořit nebo si je výhodně půjčit. Je nejzajímavějším státem garantovaným způsobem uložení peněz. Spočítejte si kolik získáte v rámci stavebního spoření na naší kalkulačce.

Proč se tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek snažil tuto změnu tak vehementně prosadit?

I když stavební spoření leželo panu Kalouskovi celkem dost v žaludku, myšlenka otevřít trh se zrodila v České národní bance. Její zástupci jsou hodně liberálně orientovaní a věří, že když bude na trhu víc konkurence, tak to bude jenom dobře. Na celý problém se ale nedívají dostatečně komplexně. Už dlouho na tohle téma vedu s lidmi z centrální banky diskuze a byl bych rád, kdyby se mi je podařilo přesvědčit, že tenhle nápad je nesmyslný. Systém by se měl konečně stabilizovat. Lidé z České národní banky si musí uvědomit, jak je stavební spoření pro českou ekonomiku důležité. Šestnáct procent aktiv domácností je ve stavebních spořitelnách. Dvacet pět procent vkladů domácností putuje do stavebních spořitelen. To má přece nějakou váhu, ne? Problém je ale v tom, že nás někteří ekonomové házejí do jednoho pytle s hypotečními úvěry. To je hrozná chyba, my jsme úplně jiný produkt. K nám musí klient přijít, začít pravidelně spořit, naučit se plánovat a až po letech si vezme úvěr. Je to přece úplně jiná filozofie, než když přijde do banky a vezme si hypotéku.

Občas se můžeme setkat i s názory, že by měl stát podporu u stavebního spoření úplně zrušit. Zbytečně se tak prý utrácí miliardy, které by byly potřebnější jinde…

To je nesmysl. Navíc už pro stát nejsme z hlediska státní podpory taková zátěž jako dřív. V letech 2006 a 2007 vyplácel stát na stavební spoření kolem šestnácti miliard. Dnes je to jen pět miliard, takže méně než třetina. Dříve byl státní příspěvek čtyři a půl tisíce, dnes jen dva. Je potřeba si uvědomit, že na penzijní připojištění stát dává mnohem víc. Paradoxní je, že nejlepší zajištění na stáří jsme my, a ne penzijní fondy. Co je pro člověka důležitější – když má nějaké přilepšení k důchodu, nebo vlastní střechu nad hlavou? Dobrý důchod je samozřejmě taky důležitý, ale v mnoha diskuzích o zajišťování na stáří se zapomíná na to, že základ by měl být ve vlastním bydlení.

Takže už podle vás nehrozí, že by se státní podpora ještě víc snižovala?

Jsem přesvědčený o tom, že ne. Dva tisíce jsou totiž už hraniční. Podpora by měla mít motivační roli, aby si lidé šest let odkládali peníze nebo si brali úvěry na vlastní bydlení. Když ale bude stát tuhle motivaci stále snižovat, tak to bude kontraproduktivní. Je přece i v jeho zájmu, aby se lidé lépe zajišťovali.

A co další změny, se kterými počítal návrh novely zákona o stavebním spoření? Není zavedení účelovosti jen otázkou času?

Až to přijde, budeme na to připraveni. Účelovost by mohla být pozitivní v tom, že se může rozšířit třeba na penzijní spoření, zdravotní účely nebo vzdělávání. Určitě by pak bylo aktuální i to, aby se zrevidovalo, na co všechno se účelovost vztahuje. Dnes je to totiž u úvěrů ze stavebního spoření poměrně přísné. Případné rozšíření by bylo určitě na místě.

Na druhou stranu je teď pro stavební spořitelny snaha o zavedení účelovosti problematická. Musel by se totiž novelizovat zákon a někdo by mohl chtít přidat přílepek, který by přinesl zase nějaké nesmysly, jako bylo třeba otevření trhu. Už jsme si užili dlouhou dobu nejistoty, teď bychom měli radši stabilitu. Ať nás poslanci nechají v klidu pracovat, nedělají zbytečné změny a my budeme Čechům dál pomáhat s odpovědným finančním plánovaním, zajišťováním vlastního bydlení a zkvalitňováním bytového fondu.

Anketa

Bydlíte ve vlastním?

Zmiňoval jste rozšíření účelovosti na spoření na stáří. V původním vládním návrhu bylo, že by se do třetího pilíře penzijního systému nepřesouvala ze stavebního spoření jen státní podpora, ale celá naspoření částka. To by ale možná řadu klientů odradilo, nemyslíte? A jak by vlastně podle vás mělo propojení stavebního spoření a třetího pilíře technicky vypadat?

Myšlenka takového propojení vznikla v době, kdy se měla zavádět účelovost. Říkali jsme si, že když si lidé na stáří spoří ve stavebních spořitelnách a také v penzijních fondech, tak proč to zkrátka nějakým způsobem nepropojit, jako to udělali například v Německu. Naše myšlenka byla taková, že by si u nás člověk spořil do šedesáti a potom by peníze investoval do bydlení nebo je převedl do penzijního fondu, který by mu pak z toho vyplácel pravidelné dávky. Technicky to ale nebylo dotažené do úplného konce. Dnes, když není zavedení účelovosti na pořadu dne, se tím už nezabýváme. 

V posledních letech klesá počet úvěrů ze stavebního spoření, svou roli v tom jistě hrají rekordně nízké úrokové sazby u hypotečních úvěrů. Jak chcete konkurovat bankám a jejich levným hypotékám?

Co se týká úvěrů ze stavebního spoření Českomoravské stavební spořitelny, tak tam je situace dlouhodobě stabilní. A ani obecně v branži nedochází k nějakému drastickému úbytku úvěrů. Je ale pravda, že na trhu zuří válka v refinancování. Stavební spořitelny a hypoteční banky mezi sebou svádí neúprosný boj. A vítězem jsou klienti, kterým se nabízejí skvělé úroky. Podle mě je v tuto chvíli opravdu optimální doba k tomu vzít si úvěr na bydlení. Sazby u hypoték jsou rekordně nízko, to je fakt. Nikdo ale neví, jak bude situace vypadat za pět nebo deset let. Obrovskou výhodou úvěrů ze stavebního spoření tak stále zůstává, že úroky jsou zafixované na celou dobu splácení půjčky. Od hypoték se ale taky odlišujeme v tom, že úvěry ze stavebního spoření ve velké míře směřují do modernizace a rekonstrukce bydlení, což je pro české domácnosti důležitá věc.

V zahraničí se stavební spoření často využívá i na úpravy bydlení, které souvisí s energetickými úsporami. O této možnosti sice začínají stále častěji mluvit i stavební spořitelny v České republice, mezi lidmi o to ale zatím není příliš velký zájem. Čím to je?

To je správný postřeh. Tak velké téma, jako třeba v sousedním Německu, to u nás opravdu není. Existují různé programy týkající se energetických úspor, na kterých se podílíme. Zájem klientů ale ještě není takový, jak bychom si přáli. A přitom jde opravdu o velmi výhodnou věc, při kvalitním zateplení je energetická úspora velmi výrazná. Problém je v tom, že je tu pořád poměrně zastaralý bytový fond. Když se pak něco v domě nebo bytě rekonstruuje, tak není zateplování priorita.

Stavební spoření: poradna

Dobrá rada – a je to doma!

Na vaše otázky týkající se jak samotného stavebního spoření, tak i úvěrů ze stavebního spoření, překlenovacích i řádných, jsou v bezplatné poradně na Peníze.cz připraveni odpovídat odborníci z Českomoravské stavební spořitelny.

Bezplatná poradna pro stavební spoření

V minulém roce bylo u stavebního spoření velkým mediálním tématem vypovídání takzvaných „přespořených“ smluv. Jaká je situace dnes?

Většinou jde o smlouvy, které jsou staré okolo deseti let. Úrokové sazby jsou na nich hodně vysoko – u těch nejstarších čtyři a půl procenta a u mladších pak tři procenta. Tehdy byla na trhu úplně jiná situace než dnes. Problém je ale v tom, že klienti na těchto smlouvách už vůbec nespoří a jen si na nich nechávají zhodnocovat peníze, co tam léta leží. Pak se ale smlouvy míjí původním účelem, tohle už nepatří do systému stavebního spoření. Ve smlouvách je navíc podmínka, že klient musí měsíčně spořit alespoň 0,5 procenta cílové částky. Obeslali jsme proto klienty s dopisem, ve kterém jsme je varovali, že musí pokračovat v řádném spoření. Spousta z nich opravdu znovu začala posílat peníze, takže jim smlouvy budou platit do doby, než dosáhnou cílové částky. Když ale klienti na naši výzvu nereagovali, tak jsme neměli jinou možnost než smlouvy ukončit.

V únoru jste se stal předsedou Asociace českých stavebních spořitelen. Co se tím pro vás změnilo?

Mám mnohem větší zodpovědnost než dřív. Teď už nereprezentuju jen Českomoravskou stavební spořitelnu, ale celou branži. To samozřejmě také znamená, že tyhle dvě role musím náležitě oddělovat. Rád bych se o stavebním spoření víc bavil s politiky. Chtěl bych dosáhnout toho, aby si uvědomili, jak důležitou roli dnes stavební spořitelny hrají. Snad nás teď konečně čeká zase klidnější období. Kdyby nastala nějaká krize jako za minulé vlády, tak by se charakter mé práce samozřejmě změnil, ale věřím, že k tomu nedojde.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

31. 5. 2014 16:39, czhunter

S takovou logikou by ovšem mohl stát dávat peníze každému se SÚ nebo TV.

Podle mě státní příspěvek hlavně maskujte tu 1% provizi z cílové částky při sjednávání SS, což je, u jiných finančních produktů poměrně nestandardní, žeano (že někomu zaplatím za to, abych mu mohl dávat peníze).
Ono se ve vysvětlení této provize nějak argumentuje úvěrem ze stavebního spoření, pravda je ovšem taková, že to zaplatím, i když žádný úvěr nechci.

Reagovat

 

+21
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 31. 05. 2014 13:03)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 5. 2014 19:20, mirek

Dost pochybuju o tom, že stát tímto podporuje bydlení. I když je úvěr ze stavebního spoření účelový, tak dle mě 70% úvěrů jde mimo stavební účely. Jednoduše se to nějak zfixluje.
To Vám každý zkušenější poradce ze stavení spořitelny řekne - Sežeň někoho, kdo chce úvěr a účel už se najde.

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 31. 05. 2014 10:38)

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

2. 6. 2014 | 17:48 | Karel

Jeden Karel už tady je, takže si dejte třeba Karel první více

2. 6. 2014 | 10:54 | Karel

Fakt? A který Čech ho vymyslel, pane Chytrý? více

1. 6. 2014 | 23:27 | Karel

V ZFP běžně zprostředkovatelé za úvěr ze st.sp. koupili auto . Žádná věda. Je to hnus. více

1. 6. 2014 | 18:43 | Pavel

Jako vtip dobrý. více

31. 5. 2014 | 19:20 | mirek

Dost pochybuju o tom, že stát tímto podporuje bydlení. I když je úvěr ze stavebního spoření účelový, tak dle mě 70% úvěrů jde mimo stavební účely. Jednoduše se to nějak zfixluje. To Vám každý zkušenější poradce ze stavení...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Profil investora, Matice, Vklad na viděnou, martin stára, brno, operátoři, tarify, mobilní operátoři, bhe energy, guldeny, Automarket Euro, index ekonomického sentimentu ZEW, DV Money, systém hodnocení rizik, DNA, phone banking, tereza dřímalová, CCS Kredo, MasterCard Electronic

3AP9787, 8A35107, 3B78807, 5AB2568, 2J57559

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK