Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Změny ve stavebku. Víc konkurence, nebo konec spořitelen či stavebního spoření?

| rubrika: Očima expertů | 21. 12. 2012 | 5 komentářů
Co se stane, když se trh stavebního spoření otevře také univerzálním bankám? Bude to znamenat postupný zánik stavebního spoření, nebo jen zvýšení konkurence? Na to jsme se zeptali ekonomů, finančních analytiků a zástupců ministerstva financí a stavební spořitelny.
Očima expertů: Změny ve stavebku. Víc konkurence, nebo konec spořitelen či stavebního spoření?

O změnách ve stavebním spoření se mluví už hodně dlouho. Konečné slovo ale stále ještě napadlo. Kromě zavedení účelovosti, s nímž se počítá od roku 2014, se rozhoduje o otevření trhu pro běžné banky. K tomu by mělo dojít v roce 2015. Zatímco proti účelovosti, to znamená proti tomu, že by spořící mohli peníze ze státní podpory napříště využívat pouze k účelům spojeným s bydlením (a řeč je též o možnosti peníze přesunout do třetího pilíře nebo na úhradu školného), v podstatě nikdo nic závažného nenamítá, pokud jde o otevření systému, narazila kosa na kámen. Univerzální, nespecializované banky by totiž při hospodaření s prostředky účastníků spoření mohly nakládat mnohem volněji než stavební spořitelny, které jsou svázané poměrně přísnými normami, vklady klientů můžou investovat jen velmi konzervativně a značná část uložených peněz musí být k dispozici dalším klientům na úvěry ze stavebního spoření. Takové konkurenci se přirozeně stavební spořitelny brání.

Dlouhá cesta novely zákona o stavebním spoření

Vláda schválila novelu zákona o stavebním spoření v polovině dubna. Pak už se jen čekalo na vhodný moment, kdy celý návrh předložit poslancům ve Sněmovně. Petr Nečas a jeho vládní ansámbl však zřejmě nenašli čas, museli řešit spoustu vlastních problémů, a tak se první čtení novely neustále oddalovalo. Po vyřešení jedné z mnoha vládních krizí, následném „odklonění“ revoltujících poslanců ODS do dozorčích rad státních podniků a schválení zvýšení daně z přidané hodnoty, to už vypadalo, že by se do konce roku mohlo dostat i na další témata – například právě stavební spoření. Po včerejším vyhazovu osmidenní ministryně obrany Karolíny Peake je však zaděláno na další dohadování o budoucnosti vlády. Nebo dokonce na její pád, i když Petr Nečas už vybalancoval takové situace, že mu můžou závidět i přední cirkusoví artisté. Každopádně jisté je, že se na stavební spoření opět jen tak nedostane. I kdyby se ale dostalo, cesta k prosazení změn bude ještě náročná a dlouhá. Po prvním čtení bude následovat čtení druhé, ve kterém můžeme čekat řadu pozměňovacích návrhů. Pak se novela přesune do Senátu, kde nemá v podstatě žádnou šanci projít. Opět se tedy dostane k poslancům, kteří budou muset přehlasovat senátory. Až pak bude putovat k nově zvolenému prezidentovi. Ten starý ji po několikaměsíčním natahování už nestihne podepsat.

Ani tím ovšem příběh nemusí končit, už teď můžeme ve Sněmovně slyšet hlasy, že se proti změnám ve stavebním spoření chystá ústavní stížnost...

A tak máme čas ještě jednou se zeptat, co by změna přinesla, a pořádně se připravit.

Jak se dívají na případné otevření trhu stavebního spoření běžným bankám odborníci ze světa financí? Nebudou potom stavební spořitelny v konkurenčním boji neférově znevýhodněné? Nebo dokonce takhle: nemůže postupně dojít k celkovému oslabení trhu a zániku stavebního spoření jako takového?

Tomáš Prouza

ekonom

Tomáš Prouza
+148
Líbí
Nelíbí

Od počátku bylo záměrem ministerstva financí stavební spořitelny oslabit. Zatímco rozumně připravené úpravy výdajů ze státního rozpočtu na podporu stavebního spoření by všichni pochopili (a byly by správné), tato likvidační metoda není hodna civilizované evropské země. Stát by měl definovat rovná pravidla hry a zajistit, že všichni mají stejné podmínky pro úspěch – tady ale ministerstvo financí předem vybralo vítěze a poražené.

Daniel Münich

ekonom, institut IDEA při CERGE-EI

Daniel Münich
-168
Líbí
Nelíbí

Stavební spoření se státní podporou, nabízené speciálními finančními ústavy, nemá už v současnosti ekonomické opodstatnění. Dnes jde o to, jak tento historicky systém hladce opustit bez destabilizace finančně málo diverzifikovaných stavebních spořitelen. Postupnou integrací stavebních spořitelen pod křídla běžných finančních ústavů s mnohem větším rozložením finančních rizik bude možno dojít do stavu, kdy podporu státu tomuto produktu bude možno dále snižovat bez větších rizik.

Vladimír Staňura

předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny

Vladimír Staňura
+271
Líbí
Nelíbí

Novela upravuje dvě novinky. Za prvé je to účelové použití státní podpory výhradně na bytové potřeby. A druhé téma je specializace stavebních spořitelen. Navržená úprava čerpání státní podpory výhradně na bytové potřeby se jeví jako logická. Navíc úvěry a překlenovací úvěry jsou využívány jen na bydlení a převažující část účastníků stavebního spoření využívá i naspořené prostředky včetně státní podpory taktéž na své bytové potřeby. Možné rozšíření účelovosti do oblasti zajištění na stáří a vzdělání vítáme a chceme na těchto tématech pracovat.

Zásadně ale nesouhlasíme, což už jsme na různých fórech opakovaně deklarovali, s návrhem druhé zásadní změny, a to se zrušením takzvané specializace a otevřením trhu komerčním bankám. Jako zásadně nepřijatelné vnímáme v této části novely nastolení nerovného právního i podnikatelského prostředí. Novelu nelze právě kvůli otázce specializace považovat za právně korektní, neboť není v souladu s pravidly konkurence na trhu. Vážné výhrady k této položce novely měla i Legislativní rada vlády. Zároveň je nutné připomenout, že stavební spoření není jedinou oblastí podléhající speciální regulaci. Obdobně funguje penzijní připojištění a komerční pojištění. Když chcete jakékoli pojištění, můžete uzavřít smlouvu jen s pojišťovnou. Pokud chcete penzijní připojištění, musíte se obrátit pouze na penzijní fondy. To všechno jsou uzavřené, specializované systémy a nikdo se nad tím nijak nepozastavuje. V Evropě funguje stavební spoření spolehlivě již přes 80 let. A všude tento systém existuje jako specializovaný. Je založeno na principu, že jeho poskytovateli jsou jen speciální banky – stavební spořitelny. To není samoúčelné. Takový systém umožňuje nastavit pravidla spoření, která jejich účastníkům přinášejí velké výhody. Novela zákona jde opačným směrem. Ve výsledku by zde existovala vedle sebe dvě stavební spoření. Tyto systémy by si konkurovaly, jenže v konečném důsledku na úkor klientů, kteří by se v rozdílnostech jen těžko orientovali.

Petr Teplý

ekonom

Petr Teplý
-10
Líbí
Nelíbí

Konkurence na trhu stavebního spoření neuškodí. Na druhé straně je v současnosti trend oddělit rizikové a bezpečné bankovnictví (viz například Vickers report či Likanen report). Česká republika jde tedy opačným směrem. Nabízí se otázka, kdo zabrání bankám, aby z depozit vybraných v rámci stavebního spoření nepůjčovaly spotřebitelské úvěry či v extrémním případě neinvestovaly do derivátů. Tímto krokem se tedy riziko produktu stavebního spoření zvýší. Ale zánik stavebního spoření jako celku? To nepředpokládám, přece jenom se jedná o milióny voličů, což si politici uvědomují, a proto používají při reformě salámovou taktiku.

Petr Mach

politik a ekonom

Petr Mach
-62
Líbí
Nelíbí

Stavební spoření má z principu jinou povahu než bankovní termínovaný vklad – je to systém, ve kterém jsou vklady klientů používány výhradně na úvěry lidem, kteří předtím také spořili. Spořitelna tedy investuje vklady do relativně bezpečných úvěrů lidem, kteří již prokázali schopnost pravidelných splátek. Banka naproti tomu nese odlišný typ rizika, může čelit runu a její aktiva zahrnují i běžné podnikatelské úvěry a státní dluhopisy. Spoření v bankách je tedy vystaveno většímu riziku, tak se domnívám, že by bylo správné, aby banka, která chce nabízet stavební spoření, založila pro ten účel samostatnou dceřinou společnost. Na druhé straně jsem pro kompletní zrušení dotací ke stavebnímu spoření. Stát je totiž zadlužený a vydávat miliardy lidem jen za to, že spoří, je neospravedlnitelné. Je možné, že pak by stavební spoření jako takové ztratilo atraktivitu a lidé by raději využívali běžných bankovních produktů – termínovaných vkladů a hypotečních úvěrů. Jinými slovy, místo otvírání stavebního spoření bankám by stát měl zrušit dotace.

Vít Samek

ekonom, expert Českomoravské komory odborových svazů

Vít Samek
-17
Líbí
Nelíbí

Myslím si, že je to krok správným směrem. Stavební spořitelny potřebují konkurenci. Tak třeba Raiffeisen stavební spořitelna o své současné klienty příliš nestojí, vypovídá jim smlouvy o stavebním spoření (a zřejmě tak činí nebo to připravují učinit i další stavební spořitelny) s odvoláním na rozhodnutí ČNB o snížení úrokových sazeb – je tedy zřejmé, že není schopna vlastní investiční činností úspory účastníků zhodnotit. Přitom se svým klientům vysmívá tvrzením v průvodním dopise, že si jejich důvěry (kterou tímto krokem nepochybně právě ztratila), nesmírně váží a chce s nimi do budoucna dále spolupracovat (!?). V konkurenčním prostředí si bude nepochybně svých klientů, kteří si u ní dlouhé roky spoří, víc vážit. Mimochodem tatáž finanční skupina se zapojuje do druhého důchodového pilíře, nově zaváděného důchodového spoření, a její přístup současným klientům v oblasti stavebního spoření nastoluje oprávněnou otázku, jak bude schopna zajistit účastníkům důchodového spoření potřebné výnosy? Malá poznámka nakonec. Není důležité, zda dojde k oslabení těch či oněch trhů, klíčové by mělo být, zda klient na službách finančních institucí, stavebních spořitelen či jiných vydělá. V současnosti v nich spolehlivě své prostředky znehodnocuje.

Aleš Tůma

analytik Partners

Aleš Tůma
+88
Líbí
Nelíbí

Znevýhodnění stavebních spořitelen? Do jisté míry ano. Banky budou moci nabízet stavební spoření, ale nebudou svázané stejnými pravidly jako spořitelny. Ty mají obavu, že jim banky odlákají čistě spořící klienty, kteří financují úvěry, takže úvěry zdraží. Ovšem podobně jako u fotovoltaiky platí „čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“. Stavení spoření za svoji popularitu v Česku vděčí i státní podpoře a změny v systému jsou zkrátka politické riziko. Kdyby stát lidem nebral tolik peněz, nemusel by jim pak velkoryse trošku vracet na podporu spoření a celá diskuze by byla bezpředmětná.

Lukáš Kovanda

novinář a ekonom

Lukáš Kovanda
-7
Líbí
Nelíbí

Otevření trhu stavebního spoření by bylo vítaným, protože konkurenci zostřujícím krokem. Za jedné zcela zásadní podmínky – pokud by na tomto trhu nebyl významně angažován stát; pak by platilo, že ostřejší konkurence stávajících stavebních spořitelen a univerzálních bank přinese své ovoce pro řadového klienta, jenž se dočká výhodnějších podmínek spoření, případně úvěru. Stát však angažován je – vyplácí nemalé objemy příspěvků ke stavebnímu spoření. V takovém případě ovšem zostřená konkurence vyústí nejen v lepší podmínky pro klienty, ale kvůli jejich očekávatelnému zvýšenému zájmu o spoření i ve vyšší tlak na státní rozpočet. Ještě citelněji pak budou znevýhodněni ti, kteří produkt stavebního spoření nevyužívají a ani tak nehodlají činit. Jsem rozhodně pro vstup dalších subjektů na trh stavebního spoření, avšak jen a pouze tehdy, přestane-li se na tomto trhu angažovat stát.

Radek Urban

náměstek ministra financí

Radek Urban
-31
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo to má podle vás nejlíp srovnané?

Pokud chceme diskutovat o produktovém pojetí stavebního spoření nebo chcete-li o „otevření trhu stavebního spoření běžným bankám“, je třeba důsledně odlišit sektor stavebních spořitelen od produktu stavebního spoření. Náš návrh rozhodně necílí na zrušení produktu či jeho zásadní změnu, naopak. Ať bude stavební spoření nabízet specializovaná banka, tedy stavební spořitelna, anebo univerzální banka, vždy bude pro účastníka platit totéž: jeho vklad bude pojištěn ve stejné výši u stejného Fondu pojištění vkladů, úroková sazba z vkladu i úvěru bude stanovena na začátku smluvního vztahu jako povinná součást smlouvy a účastník bude mít nárok na získání úvěru ze stavebního spoření při splnění zákonem definovaných podmínek. Tedy pro účastníka se nic zásadního nezmění a stavební spoření bude existovat nadále.

Ptáte-li se na znevýhodnění některých účastníků trhu, pak bych rád zdůraznil, že stavební spořitelny budou moci požádat o univerzální bankovní licenci a nabízet stejné služby a za stejných podmínek jako banky. Stačí se podívat, co se děje na trhu – některé stavební spořitelny se již nyní snaží rozšiřovat své produktové portfolio a nabízet víc než jen svůj jediný produkt. Tomuto vývoji jdeme naproti a dodáváme, že náš návrh znamená větší volnost pro všechny. Kdo chce poskytovat jen stavební spoření, může podnikat jako stavební spořitelna. Pak ale nesmí vykonávat jiné činnosti a je adekvátně omezen ve svých aktivních obchodech. Kdo naopak získá univerzální bankovní licenci, má logicky širší možnosti, protože k nim má příslušné povolení. Pro stabilitu finančního trhu je pak podstatný závěr: stavební spoření poskytované alespoň z části univerzálními bankami posiluje stabilitu – jakékoli výkyvy v jednom produktu bude možné kompenzovat zbývajícími prostředky v bilanci banky. S jedním produktem tedy nepadne celá instituce. Nečekám oslabení trhu, naopak jeho posílení, zejména z pohledu stability.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

23. 12. 2012 | 13:01 | Ro

Pane celý stát funguje na principu - že poplatníkům sebere a jinde naleje. Na tom není nic divného. Stavební spoření je masový produkt, který svého času docela dobře fungoval, proto byl a je trnem v oku jiným rádoby finančním...více

22. 12. 2012 | 22:45 | Johny

Státní příspěvek (a jakýkoliv příspěvek státní, obecní, krajský) je jen o tom, že na jednom místě (z jedněch poplatníků) je nutné prachy vytáhnout a do druhého místa (do druhých poplatníků) je nalít.
Zrušit všechny...
více

21. 12. 2012 | 23:10 | TVK

Dnes jde o již přežilý produkt, který jak se nyní krásně ukazuje, žil jen ze státního příspěvku.A jakmile se tento snížil, tak jdou stavební spořitelny pomalu, ale jistě do kopru, protože najednou tento produkt ztratil svou...více

21. 12. 2012 | 19:34 | Tomáš Marný

Bohužel je to tak. Část státního příspěvku ukradnou stavební spořitelny na poplatku za vedení účtu, úrok není nic moc.
A chování stavebních spořitelen? Liška vychcaná přestane dávat souhlas k předčasnému splacení meziúvěru,...
více

21. 12. 2012 | 18:15 | tla

Jediné správné řešení stavebního spoření je ho zrušit. Jedná se o nesystémové řešení, které stojí spoustu peněz a jediný, kdo na tom vydělává, je stavební spořitelna a poradci a prodejci všeho druhu. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Akontace, Ergonomika, Potenciální míra růstu, miloš zeman, michal wantulok, vladimír dlouhý, úklid, eet, bublina, Wilshire 5000 Index, výhodyprostředky, samospráva, refinancování dluhu, cihla, D27d, investování, daňové výhody, Bartovice

8B21777, 8B21770, 2SV5561, 3SH7086, XEP3HAET

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK