Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění

RUŠÍ SE PROTO,ABY SE NAPAKOVALY ÚŘADY A BANKY. CELÝ NOVÝ O.ZÁKANÍK SI UDĚLALY TYHLE INSTITUCE ABYSTE ZAPLATILI ZA KAŽDOU BLBOST A NEOBEŠEL SE BEZ judr. šKOLY JICH CHRLÍ 100 A KDEJAKÁ Mgr se přiživuje v předkanceláři. A ZA PŘEDČASNÉ ZRUŠENÍ ZAPLATÍTE 1% Z CÍL. ČÁSTKY NIKOLIV Z NAŠETŘENÉ.

Zapomíná se však na to , že půjde-li SS do dědického řízení , část z této částky si vezme notář , který provádí dědické řízení , podle zákona o poplatcích notáři při dědickém řízení. Notáři si mnou ruce , asi dobře lobovali.Přitom na SS šetřili manželé spolu.

Smlouva o překlenovacím úvěru je mezi účastníkem stavebního spoření a stavební spořitelnou. Nějak tomu nerozumím. Chcete říct, že st. spořitelny nevlastní bankovní licenci a proto nemůžou poskytovat úvěry?

Je to dcera, matka, sestra - prostě firma ze stejné skupiny, ale vlastnící bankovní licenci. Ač se navenek tváří jako jeden celek, formálně to jsou dvě různé firmy.

Která jiná firma než SS poskytuje překlenovací úvěr ?

Jenže překlenovací úvěr poskytuje formálně jiná firma než SS. Takže zápočet úspor na SS proti překlenovacímu úvěru není možný. Dále překlenovací úvěr je konstruován tak, že se platí jen úroky a úvěr se najednou umoří přidělením CČ SS. K tomu ovšem u zrušeného SS nikdy nedojde, takže chudák dědic bude platit úroky z překlenovacího úvěru až do konce věků (nebo do krachu SS).

Co se týče sankcí, bude záležet na znění konkrétních smluv. Největší sankcí při předčasném ukončení ve vázací době bylo vrácení dosud připsané státní podpory. Ta podle nového znění zákona na účtu účastníka zůstane připsána, takže tato nejzásadnější sankce se neuplatní. Co se týče úvěrů, předpokládal bych podle aktuální úpravy prostý soupis vzájemných pohledávek banky a klienta, které spadnou do dědictví a v jeho rámci budou řešeny jako okamžitě splatné. Tj. naspořená částka mínus úvěr, ať už se jmenoval jakkoli. Pokud bude výsledek záporný, stavební spořitelna dědicům jistě ráda umožní dluh refinancovat. Konec konců je to pro ni business.

Jestli jste vůbec četl ten článek, tak musíte vědět, že o žádné zjednodušení se nejedná. Ano, je to jednoduché, když se na SS jenom spoří (ale má pak banka právo na sankce ukončení spoření ve vázací době? Já to nevím), horší to je, pokud je čerpán řádný úvěr, ale vůbec nikdo netuší, co dělat, když je na SS čerpán překlenovací úvěr.

Těžko říct proč se zákonodárci rozhodli takto. Podle mého názoru je ukončení produktu smrtí klienta zjednodušením, které má zabránit problémům s jeho předčasným ukončením a s ním souvisejícími sankcemi. Ze zůstatku ke dni úmrtí se podle nové úpravy stanou jednoduše prostředky na účtu s krátkou výpovědní dobou. Což je něco, s čím se v dědickém řízení nakládá mnohem snáz, než se smluvním vztahem obsahujícím povinnosti a sankce.

Jenže tady se jedná o dva problémy. Jeden je ten, že SS nebylo součástí dědického řízení, a to bylo napraveno. Druhý ovšem je v tom, že SS smrtí majitelé zaniká - proč? Přece součásti dědictví jsou i smluvní vztahy. Proč se tady najednou dělá nová výjimka, že smlouva o SS se dědit nedá?

Jste asi zbytečně chytrej.

Sorry, ale nechápu, proč by neměl mít článek opodstatnění. Stavebko má u nás sjednané přes 4 miliony lidí, dohromady na něm je nějakejch 430 miliard korun. To je podle mě produkt, kterej má na finančním trhu "výjimečnou pozici". Takže jen ať píšou, co se v něm mění, když to má tolik lidí a leží v tom tolik peněz.

Článek by měl opodstatnění, kdyby SS zaujímalo na finančním trhu vyjímečnou pozici. To dnes už neplatí. Po druhém snížení státního příspěvku je SS ekonomický nesmysl, kdy uzavíráte nevypověditelný termínový vklad s mizerným úrokem, vstupním poplatkem a dalším ročním poplatkem za vedení (jehož výše není garantována) a marginálním státním příspěvkem. Tato úložka může být navíc předmětem exekuce a není nijak disponibilní. Smysl má je u těch co plánují řádný úvěr (který dnes banky poskytují za dobrých konkurečních podmínek) anebo chtějí SS sponzorovat.

Kryž mi zemřel v důchodovém věku druhý rodič, jeho sml. mi připadla automaticky, bez dědického řízení (bez dědických poplatků), když jsme se na tom jako pozůstalí domluvili. Smlouva pokračovala nadále a dokonce jsem si na ní potom vzal )sám na sebe) řádný úvěr (měla již více, než 5 let, proto nárok na úvěr byl) - toto vše nyní padne, navíc poplatky notáři. Pravdu mají i ti, kdo říkají, že se to vymklo dědictví a na některé pozůstalé nemuselo nic zbýt. Tak je otázka, co je lepší, ale vzhledm k tomu, že již zuším od loňska na takto získanou (po zemřelém) smlouvu nelze získat státní podporu současně s podporou na svojí smlouvu, už to nemá ten efekt, jako dříve.

Centrální mozek lidstva má naprostou pravdu. Tohle byl správný krok k rušení výjimek.

Máte pravdu v tom, že manželé tvoří úspory společně. Tedy ze společných prostředků vzniklých v SJM. Proto by po smrti jednoho z nich měly být logicky součástí SJM, které je před zahájením dědického řízení vypořádáváno. Dosavadní právní úprava ale právě toto nereflektovala a veškeré prostředky uložené na jméno zesnulého v produktu stavebního spoření kompletně (včetně jemu náležející části) přiřkla pozůstalému manželovi/ce. Tedy s vyloučením a krácením ostatních dědiců. K něčemu takovému by ale měla sloužit závěť a všechny její formy. Nikoli stavební spoření.

Dobrý den, co my jsme to za stát. Větší hovadinu vymyslet nemohli. Manželé to našetří a ještě, aby to pak obhajovali nějakou závětí, před neposlušnýmia nepřizpůsobivými dětmi, kteří nepřispějou korunou.

Mě naopak přišla hodně zvláštní spíše dosavadní úprava, kdy byly prostředky uložené na stavebním spoření zcela vyjmuty z dědického řízení. Fakticky jde totiž o formu termínovaného vkladu. Nová úprava tak věci spíše vrací k normálu.

Přijde mi to hodně zvláštní. Manžele většinou hospodaří spolecne, smlouva by mela automaticky přejít na druhého partnera, pokud zemrely v zaveti nerozhodl jinak.