Poslanecká sněmovna bude – pokud prezidentovi něco nezabrání splnit, co si předsevzal – ve středu rozpuštěna. Senát pracuje dál. Nová dolní komora, která vzejde z předčasných voleb, se poprvé sejde na konci listopadu. A začne na zeleném paloučku: znovu od nuly. Jinými slovy, nebude se navazovat na to, co předchůdci nově zvolených poslanců rozjednali a rozpracovali. Spousta zákonů, které už čekaly třeba jen na poslední čtení, tak bude minimálně na pořádnou chvíli zmražena. Mezi nimi například dlouho očekávaná revoluce ve stavebním spoření.
Šanci na přežití mají pouze zákony, které poslanci stihli poslat do Senátu. I když i těm může Senát nebo prezident vystavit stopku – za normálních okolností by se takový zákon vrátil do Poslanecké sněmovny. Jenže teď se nemá kam vracet. A tak ho stihne stejný osud jako zákony, které poslanci projednat a odhlasovat nestihli.
Pokud nemají návrhy těchto zákonů skončit v propadlišti dějin, bude je muset po volbách někdo znovu předložit.
Přečtěte si, co všechno půjde (minimálně prozatím) k ledu. A hlasujte s námi o tom, který zákon budete nejvíc postrádat.
Novela zákona o stavebním spoření z dílny někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska přidělala stavebním spořitelnám hodně starostí. Mluvilo se dokonce o „konci stavebního spoření v Čechách“. Vládní návrh zákona počítal se zavedením účelovosti státní podpory – napříště by ji bylo možné využívat pouze na bydlení (stavbu, rekonstrukci či koupi nemovitosti), případně ji i s celou naspořenou částkou převést na doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění. V roce 2015 se navíc měl trh stavebního spoření (k velké nelibosti stavebních spořitelen) otevřít i klasickým bankám.
Stavebnímu spoření zvoní umíráček. Co si o tom myslíte?
Očima expertů: Změny ve stavebku. Víc konkurence, nebo konec spořitelen, či stavebního spoření?
Vláda zatápí stavebnímu spoření. Přesto je o něj zájem
Očima expertů: co přinesou pokusy na stavebním spoření
Legislativní rada vlády: změny ve stavebku můžou být v rozporu s Ústavou a dalšími zákony
Odklad, ne-li konec změn stavební spořitelny jistě potěší.
Pod stolem skončí také návrh poslanců za Věci veřejné, podle kterého mělo dojít k úplnému zrušení listinných akcií na majitele (akcie by pak mohly být vystavené pouze na jméno).
Už dřív byl ale schválen zákon, který dává akciovým společnostem tři možnosti. Můžou si ponechat akcie na majitele – ovšem musejí buď být zaknihovány u Centrálního depozitáře, nebo fyzicky uschované u banky. Třetí variantou pak je transformace listinných akcií na majitele na listinné akcie na jméno. Pokud si společnosti žádnou variantu nevyberou, zákon jejich listinné akcie na majitele změní k 1. lednu 2014 na listinné akcie na jméno.
Ústavní zákon o rozpočtové zodpovědnosti (takzvaná finanční ústava) měl zakotvit limity pro státní dluh. Počítal například s tím, že jakmile veřejný dluh stoupne na 50 a víc procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. Zřízena měla být podle zákona také takzvaná Národní rozpočtová rada. Na Peníze.cz jste o tom četli:
Schválit se před rozpuštěním Poslanecké sněmovny nepodařilo ani zákon o jejím jednacím řádu. Ten měl omezovit takzvané přílepkování – tedy přidávání pozměňovacích návrhů, které nemají s věcným obsahem projednávaného zákona nic společného. V minulosti se tímto způsobem podařilo schválit spoustu paskvilů a propašovat do zákonů řadu nepravostí. Více o utajovaných přílepcích v zákonech v našem starším textu:
Schválit se nestihly ani novely zákona o spotřebních daních. Ve Sněmovně ležely hned dvě. První navrhovala snížit spotřební daň z motorové nafty o dvě koruny za litr. Druhá počítala se snížením spotřební daně u nafty o dvě koruny a padesát haléřů za litr a u bezinu o korunu padesát za litr.
Novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích měla upravit a zpřísnit pravidla pro financování politických stran. Zaváděla například povinnost zřídit pro financování stran a hnutí transparentní účty, zveřejňovat výroční zprávy na internetu, podrobněji členit příjmy a výdaje, důkladněji vykazovat výdaje na předvolební kampaň a určovala limit pro dary od jedné osoby na dva miliony ročně. Podle některých protikorupčních iniciativ však byla novela v této podobě nedostatečná.
Podle stávajícího zákona nemůže Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontroly krajského a obecního hospodaření ani hospodaření zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol nebo příspěvkových organizací krajů a obcí. Ve Sněmovně před rozpuštěním ležely hned dvě novely, které to mohly změnit. Jedna z nich by rozšířila kontrolní kompetence kontrolního úřadu dokonce i na firmy jako je ČEZ.
Poslaneckou sněmovnou do rozpuštění nestihl projít ani zákon o registru smluv. Do Sněmovny přitom putoval už v červenci 2012, stihl se však dostat jen do druhého čtení. Zákon je považován za průlomový, mohl by prý být skutečným bičem na korupci. Stát, obce, kraje a jimi zřizované nebo ovládané instituce (tedy i firmy typu ČEZ) by podle něj musely uveřejňovat všechny faktury, objednávky a smlouvy ve veřejně přístupném registru na internetu. Veřejnost by tak poprvé získala skutečný přehled o veřejných výdajích. Na Slovensku údajně obdobný registr už po prvním roce fungování ušetřil státní kase miliardy.
Schválit poslanci nestihli ani klíčový zákon o finanční kontrole. Do konce roku přitom musí Česká republika splnit směrnici Rady Evropské unie o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Norma definuje postup schvalování veřejných příjmů a výdajů, jejich kontrolu, interní audit a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Kupříkladu měla sjednotit finanční kontrolu národních a zahraničních prostředků rozdělovaných českými úřady.
Brusel Česko dlouhodobě kritizuje za to, jak u nás politici ovlivňují veřejnou správu: na místech úředníků mnohdy nesedí odborníci, ale věrní politických stran. Každý nově příchozí ministr obvykle provede ve svém úřadu čistku. Přijetím kvalitního zákona, který by u nás upravoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. Poslancům se ho však dosud schválit nepodařilo. Ve Sněmovně zůstal před rozpuštěním ležet vládní návrh zákona o státní službě, podle kterého měl kupříkladu každé ministerstvo ovládat státní tajemník. Ze strany opozice i neziskových organizací však návrh sklízel kritiku – namísto depolitizace úřednictva by prý jen rozšířil počet politických trafik.
Pod stolem skončí také zákon, který měl být prvním krokem k adopcím dětí homosexuály. Podle návrhu, který ležel v Poslanecké sněmovně, by si nebiologický rodič mohl osvojit dítě svého registrovaného partnera. Ovšem pouze za předpokladu, že o dítě neprojevuje zájem jeho druhý biologický rodič.
První páry brzy oslaví sedmé výročí registrace. Z majetkoprávního hlediska však jejich svazek za manželstvím jen kulhá. Přinášíme přehled všeho důležitého.
Registrované partnerství a majetek: přehled pro gaye a lesbičkyNárodní park Šumava byl po 22 letech existence blízko vlastnímu zákonu. Ten měl vymezit nejpřísněji chráněné zóny, vztah národního parku k místním obyvatelům, územnímu rozvoji a obcím a určit jasná pravidla ochrany přírody. Usměrňoval také využívání parku pro vědecký výzkum, turistiku a rekreaci. Po letech sporů o Šumavu tak mohlo fungování parku dostat jasnější pravidla. Ekologičtí aktivisté však vítají, že zákon zatím neprošel – otevřel by podle nich Šumavu těžařům a developerům a přírodě by uškodil.
Vláda Jiřího Rusnoka smetla ze stolu také Kalouskovy plány na změny v druhém pilíři penzijního systému. Příslušná novela se tak do Poslanecké sněmovny vůbec nedostala. Mohla přitom podmínky důchodového spoření zatraktivnit. Z druhého pilíře by kupříkladu podle novely bylo možné po pěti letech vystoupit. Zvýšit se měl také věk, do kdy lze do druhého pilíře vstoupit – ze současných 35 na 40 let. Lidé nad 40 let navíc měli dostat možnost zapojit se ještě celý příští rok. Podrobnější informace o změnách, které v důchodovém spoření Ministerstvo financí ještě pod Kalouskovým vedením plánovalo, najdete v našem starším článku:
Ještě před jejím rozpuštěním stáhla ze Sněmovny Marie Benešová, ministryně spravedlnosti Rusnokovy vlády, návrh zákona o státním zastupitelství – chtěla ho přepracovat a doladit. Zákon v původní podobě počítal se zrušením vrchních státních zastupitelství a zřízením speciálního protikorupčního úřadu. S krokem Benešové nesouhlasí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ani vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Marii Benešovou za něj kritizovali i její předchůdci v úřadě Jiří Pospíšil a Pavel Blažek. Je možné, že zákon, který měl posílit pozici a nezávislost nejvyššího státního zástupce, tak vyšumí do ztracena.
Ještě před rozpuštěním Sněmovny stihli poslanci schválit doprovodné zákony k občanskému zákoníku, který má nabýt účinnosti na začátku příštího roku. Podle šéfa Senátu Milana Štěcha je pravděpodobné, že je Senát (navzdory připomínkám a odlišným názorům senátorů na některé pasáže) nechá projít.
V situaci, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, existuje pouze jedna cesta, jak předkládat, měnit a schvalovat nové zákony – ve věcech, které nesnesou odklad, vláda může předložit Senátu takzvaná zákonná opatření. Ta ovšem musejí být později ještě schválena novou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi – jinak pozbývají další platnosti. Premiér v demisi Jiří Rusnok se nechal v posledních dnech slyšet, že zákonná opatření jeho vlády se budou dát počítat na prstech jedné ruky. Má se jednat například o snížení poplatků za pobyt v nemocnici ze 100 na 60 korun za den. Ministr financí Jan Fischer chtěl na popud ČSSD zavést také placení daně z dividendy – nulová daň z akciových výnosů, kterou prosadil Miroslav Kalousek, jinak začne platit od ledna. Podle Jiřího Rusnoka však vláda nakonec toto zákonné opatření navrhovat nebude. Využije ho však pro úpravu zdanění investičních fondů – nelíbí se mu totiž, že by fondy měly platit pětiprocentní daň, ale podílníci nic.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 8. 2013 11:15, eďa
Právě jsem se vrátil ze Šunavy. Teda dámy a pánové, to je hrůza. Skoro mám jistotu, že tu vládnou už jen ekoteroristé, kteří se snaží zničit celou Šumavu hájením kůrovců. Je už rozlezlí všude včetně Kašperek. Tak za tohle svinstvo bych rozdával doživotí.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.