Stavební spořitelny přežily klinickou smrt

Stavebním spořitelnám se po pádu vlády premiéra Petra Nečase pořádně ulevilo. Legislativní cesta novely zákona o stavebním spoření, která měla od příštího roku zavést účelovost státní podpory a o rok později dokonce celý trh otevřít „obyčejným bankám“, totiž skončila těsně před závěrečným třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Mluvčí Ministerstva financí Ondřej Šrámek nám potvrdil, že se současné ministerstvo nechystá novelu protlačit jako zákonné opatření. Nejedná se prý o zákon, jehož přijetí nesnese odklad, navíc Senát, ve kterém má většinu ČSSD, není novele nakloněn. Bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi se tak definitivně nepodařilo prosadit změny, které měly pro stavební spoření znamenat pořádné zemětřesení.

Zatímco proti zavedení účelovosti, která by omezovala využití státního příspěvku výhradně na financování bydlení, stavební spořitelny výrazně neprotestovaly, otevření trhu běžným bankám by pro ně znamenalo velkou ránu. Možná i smrtelnou. Stavební spořitelny totiž mají zákonem přísně omezeno nakládání se vklady klientů, které ve velké většině zůstávají ve formě úvěrů i nadále v systému stavebního spoření. Naopak banky by podle navrhované novely mohly s penězi účastníků nakládat bez omezení a využívat je například na spotřebitelské úvěry. „Stavební spoření v běžných bankách není stavebním spořením, už z definice. Postrádá oddělený klientský kolektiv, který je mechanismem tvorby zdrojů za pomocí státní podpory a zákazu celého okruhu rizikových obchodů oddělen od vlivů běžného bankovního trhu. Je tak logicky méně bezpečný. Dělat stavební spoření se státní podporou v bankách, které mají otevřený celý podnikatelský prostor, prostě nejen nedává smysl, ale ohrožuje dobré jméno stavebního spoření,“ vysvětluje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

20 let stavebního spoření v číslech

 

• 1993 – v platnost vstoupil zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
• 641,4 miliardy Kč – tolik prostředků poskytly stavební spořitelny na úvěrech a meziúvěrech ze stavebního spoření
• 18 354 713 – celkový počet smluv o stavebním spoření
• 2 097 338 – nejvyšší počet smluv uzavřených v jednom roce
• 5 – počet stavebních spořitelen

Zdroj: Českomoravská stavební spořitelna

Stavebním spořitelnám mizí klienti

Živé diskuze o změnách ve stavebním spoření se nepřetržitě táhly od roku 2010, kdy na křeslo ministra financí usedl Miroslav Kalousek. Nakonec ale došlo jen k (dalšímu) snížení maximální státní podpory a zavedení daně z úroků. Za rok 2011 (státní příspěvek se vždy připisuje začátkem následujícího roku) tak účastníci stavebního spoření dostali od státu přinejlepším už jen dva tisíce korun, tedy o tisícovku méně než o rok dřív. Zároveň skončilo osvobození úroků od daně z příjmů, nyní jsou úroky ze stavebního spoření daněny stejně jako v bankách patnáctiprocentní sazbou.

Nejistota na trhu se přirozeně projevila ve snižujícím se počtu klientů. „Stavební spoření prošlo za poslední tři roky velmi složitým obdobím. Málokterý finanční produkt byl pod takovým drobnohledem státu, málokterému produktu hrozilo takové omezení. Tato fakta se samozřejmě promítla do obchodních výsledků sektoru,“ říká marketingový ředitel Českomoravské stavební spořitelny Rostislav Trávníček. Zároveň ale připomíná, že v roce 2003 došlo ke skokovému zvýšení počtu smluv o stavebním spoření kvůli očekávané redukci státní podpory ze čtyř a půl tisíce korun na tři a tento výkyv prý následně zkresluje výsledky dalších období. Aktuální úbytek smluv je tedy podle něj spíš návratem k normálu a přirozeným vývojem produktu než nějakou závažnou krizí. Zástupci spořitelen se domnívají, že návrat k dřívějším výsledkům ještě nějaký rok potrvá. „Na nedávné tiskové konferenci Asociace českých stavebních spořitelen zazněla informace, že stabilizaci počtu smluv můžeme očekávat v horizontu pěti až sedmi let. Vzhledem k vývoji na trhu stavebního spoření lze předpokládat, že tento odhad je reálný,“ domnívá se Klára Pačesová z tiskového oddělení Stavební spořitelny České spořitelny. Pokud ovšem politici stavebním spořitelnám dopřejí tak dlouhý oddych.

BOX 1

Ze statistik Ministerstva financí vyplývá, že během letošního prvního pololetí klesl počet smluv ve fázi spoření na 4,17 milionu. Oproti konci roku 2012 tak ubylo takřka 148 tisíc smluv. Méně je také úvěrů ze stavebního spoření – ve srovnání s koncem loňského roku o 40 tisíc. Poprvé za posledních deset let klesl také celkový objem naspořené částky, klienti však mají ve stavebním spoření stále uloženo úctyhodných 428 miliard korun. Jediným stabilně rostoucím ukazatelem je tak v posledních letech pouze cílová částka u nově uzavřených smluv, která na konci prvního pololetí činila přes 373 tisíc korun.

Pomůže omezení stavebka ekonomice?

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek si pochvaloval, že snížení státního příspěvku u stavebního spoření vedlo k tomu, že stát v roce 2012 vyplatil na podpoře tohoto produktu jen 5,3 miliardy korun. Oproti roku 2011, kdy se vyplatilo 10,7 miliardy korun, je to sotva polovina. V loňském roce tak stát do stavebního spoření „investoval“ nejméně od roku 2000. Rekordní podporu muselo ministerstvo financí vyplácet v roce 2005, kde ke klientům stavebního spoření mířily příspěvky v celkové výši 16,1 miliardy korun.

Zástupci spořitelen a také řada ekonomů ale nesouhlasí s tím, že by stát snižováním podpory u stavebního spoření českému hospodářství nějak zásadně ulevil. „Jednou věcí je přímá úspora výdajů. Tam stát ušetřil zhruba šest miliard. Další asi tak 1,5 miliardy začal státní rozpočet získávat uvalením patnáctiprocentní daně na úrokové výnosy. Celkový efekt tedy vypadá pro stát až ideálně. Pokud ale v důsledku opatření ubude nebo ubyla část klientů, kteří investovali do bydlení, pak také ubylo daňových výnosů a přibylo nezaměstnaných v oboru. Na to se nesmí zapomínat,“ upozorňuje Jiří Šedivý z Asociace českých stavebních spořitelen. Ekonom Vladimír Pikora je ve svých závěrech ještě razantnější: „Mezi objemem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření a počtem lidí ve stavebnictví je silný vztah. Pokles státní podpory ubral v tomto odvětví přes dva tisíce pracovních míst.“

Pochybnosti o výraznějším prospěchu snížení státní podpory u stavebního spoření může vyvolat také další statistika. Ta zobrazuje podíl státní podpory na celkových výdajích státního rozpočtu. Jestliže poměříme částku, kterou stát podporuje stavební spoření, s jeho celkovými výdaji, zjistíme, že od roku 2004 klesl tento podíl na jednu čtvrtinu. Další případné omezování státní podpory by tak pro státní kasu mělo jen minimální význam.

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

BYDLETE S NÁMI!

Z každého půjčeného milionu vám můžeme ušetřit až 150 tisíc korun.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Co dál?

Stavebním spořitelnám teď nehrají do karet ani nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů. Podle největších hráčů na trhu však hypotéky úvěrům ze stavebního spoření přímo nekonkurují. „Úvěr ze stavebního spoření zatím zůstává jedinou alternativou jak rekonstruovat své bydlení bez spotřebitelského úvěru za nízký úrok, ať už pro mladé rodiny či pro starší generaci, která přizpůsobuje své bydlení po odchodu svých dětí z domova či připravuje své bydlení na stáří,“ domnívá se Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny.

Po předčasných volbách by ale mohla ke slovu opět přijít novelizace zákona o stavebním spoření. Otevření trhu pro univerzální banky je vzhledem k předpokládanému vítězství levice nepravděpodobné, naopak zavedení účelovosti bude asi zase ve hře. Kromě omezení využití státního příspěvku na bydlení se hovoří také o možnosti využít ji při zajišťování na stáří či na financování studia. Dřívější návrhy týkající se převodu peněz ze stavebního spoření do doplňkového penzijního spoření se navíc snažily o to, aby se musela převádět nejenom státní podpora, ale celková naspořená částka. To se stavebním spořitelnám příliš nelíbilo a podle našich informací měla být pozměňovacími návrhy před třetím čtením v Poslanecké sněmovně tato povinnost z novely nakonec vyškrtnuta.

Oblastí, na kterou by se stavební spoření mohlo v budoucnu zaměřit, jsou energetické úspory. Spořitelny by se rády inspirovaly především v Německu a v Rakousku, kde domácnosti úvěr ze stavebního spoření často využívají k efektivnějšímu zateplení nebo k nákupu malých solárních panelů. Některé „zelené“ státní dotace jsou v těchto zemích navíc určeny pouze klientům stavebního spoření.

Stínový ministr slibuje stavebnímu spoření klid

Zástupci stavebních spořitelen jsou prý diskuzi o zavedení účelovosti nakloněni. „Určitě bychom uvítali zapojení stavebního spoření jako vhodného produktu pro zajištění na stáří a pro financování studia,“ říká obchodní ředitel Modré pyramidy Aleš Mašanský. Generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Jan Jeníček k tomu ale dodává: „Je předčasné jakkoli odhadovat, co by se mohlo se stavebním spořením dít po volbách. Stavební spoření by si nyní především zasloužilo delší období beze změn.“ A toho by se po volbách mohly stavební spořitelny skutečně dočkat. Alespoň podle toho, jak na dotaz serveru Peníze.cz ohledně další budoucnosti stavebního spoření odpověděl stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek: „Pokud bych byl ministrem financí, nedělal bych se systémem stavebního spoření nic zvláštního. Hlavní snahou by bylo uchovat systém, který funguje a který je velmi užitečný pro střední třídu, která jeho prostřednictvím financuje opravy bytů a domů, privatizaci obecních bytů a případně i nákup bytů nových. Vedl bych debatu se všemi zainteresovanými stranami, jak tento systém rozvíjet a jak ho používat na některé další účely, například financování studia doma i v zahraničí.“

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem