Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Pro odchod do starobní penze je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění, tedy odpracovat dostatečný počet let.

Pokud jde o důchodový věk, v roce 2024 ho dosáhnou:

• muži a bezdětné ženy narození v roce 1960 do konce listopadu,
• ženy narozené v květnu až prosinci 1960, které vychovaly jedno dítě,
• ženy narozené v květnu až prosinci 1961, které vychovaly dvě děti,
• ženy narozené v květnu až prosinci 1962, které vychovaly tři nebo čtyři děti,
• ženy narozené v květnu až prosinci 1963, které vychovaly pět a více dětí.

Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel a počítá s tím, že se do roku 2030 sjednotí na 65 letech jak pro muže, tak pro ženy (s dětmi i bez). Zatím roste u mužů a bezdětných žen každým rokem o dva měsíce. Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji: každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo v roce 2030 právě ke sjednocení na hranici 65 let.

U této hranice se ale nezastaví – důchodový věk se bude posouvat dál, už pro všechny stejně. Pokud tedy projde důchodová reforma, která s prodloužením věku odchodu do penze počítá. Ke změnám by mělo dojít nejdříve od roku 2031 (tedy v roce, kdy mají jít do důchodu lidé narození v roce 1966).

Zatím jde jen o návrh, jeho definitivní podobu teprve bude muset potvrdit vláda a schválit parlament. Cílem změn je především zpomalit zvyšování rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému. Psali jsme podrobně: Kdy půjdete do důchodu? Takhle chce vláda zvýšit strop 

Podívejte se, jak by se měl důchodový věk posouvat:

V současnosti důchodový věk roste ženám s dětmi rychleji: každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší.

Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou důchodového věku, jsou ročník 1959 a 1960 a jejich důchodový věk je 63 let a dva měsíce, respektive 63 let a osm měsíců. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 62 let a dva měsíce, respektive 62 let a osm měsíců, s třemi a čtyřmi dětmi je to 61 let a dva měsíce, respektive 61 let a osm měsíců a s pěti a více dětmi 60 let a dva měsíce, respektive 60 let a osm měsíců.

Věk odchodu do penze si můžete spočítat na naší kalkulačce.

Kolik let pojištění potřebujete k nároku na důchod?

Samotné dosažení penzijního věku k přiklepnutí starobního důchodu ještě nestačí. Úředníky z vaší pobočky správy sociálního pojištění, kde se o důchod žádá, bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.

To představuje jednu ze složek pojištění sociálního, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami. K sociálnímu pojištění se lze také dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec, ani podnikatel. Využívají toho například matky pečující o děti starší čtyř let, mladí lidé oddalující vstup na pracovní trh nebo invalidní důchodci v prvním a druhém stupni.

Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě odpracovaných (zaměstnání a podnikání) 30 let. Nebo 35 let důchodového pojištění jako součet práce, podnikání i náhradních dob. 

Náhradní doba je období, kdy člověk sociální pojištění nehradil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jsou náhradními dobami například:

• péče o dítě do čtyř let věku,
• péče o blízkého závislého na péči,
• pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity,
• doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
• doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
• doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace – maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
• výkon základní vojenské služby,
• studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti.

Podrobně o náhradních dobách: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak 

Většina náhradních dob zároveň funguje jako doba vyloučená. Znamená to, že se s nimi nepočítá pro výpočtový základ. Ve vyloučených dobách je totiž příjem nulový a kdyby se započítával, snižoval by konečnou výši důchodu.

Kdo potřebné doby pojištění nemá tolik, aby do starobní penze vstoupil při dosažení důchodového věku, může se dočkat později, pokud má alespoň 15 odpracovaných let. Konkrétně pak má na důchod nárok v momentě, kdy dosáhne věku o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.

Komu chybí k dosažení na důchod třeba jen pár měsíců, měl by se zajímat o možnost zpětného doplacení důchodového pojištění. Doplatit takto lze bez omezení dobu pojištění až rok před podáním žádosti. Ze vzdálenější minulosti lze doplatit jen za období, která jsou přesně daná zákonem. Jde třeba o evidenci na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora. Pro podrobnosti doporučujeme se obrátit na pobočku sociálky, kde o důchod žádáte, případně může pomoci infolinka České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na čísle 800 050 248.

Jak vysoký budete mít starobní důchod?

Vedle nároku na penzi hrají odpracovaná léta roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu vstupují i předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané v roce 2024 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2023.

Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se před penzí nechá krátce zaměstnat.

Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2024 dělá základní výměra 4400 korun.

K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Minimální zákonem zaručená výše procentní výměry důchodu činí 770 Kč měsíčně. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. Do výpočtu přitom vstupují příjmy od roku 1986.

Investujte do indexu S&P 500!

Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.

Chci vědět víc

Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.

Výsledky za jednotlivé roky se sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).

Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se prožene redukčními hranicemi. V roce 2024 je první redukční hranice nastavena na 19 346 korun, druhá redukční hranice na 175 868 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.

První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.

Zpátky k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy očistili přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten teď vynásobíme koeficientem za odpracované roky. Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění zhruba v délce 41 let, získají 61,5 procenta (41x1,5) ze svého výpočtového základu.

Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru – a máme konečnou výši starobního důchodu.

Protože je to celé opravdu komplikované, pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu.

Příklad: Výpočet starobního důchodu v roce 2024

Zdroj: Shutterstock

Muž narozený 1. ledna 1960 požádá o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 64 let a 2 měsíce. Toho dosáhne 1. března 2024. Do této doby získá celkem 44 let pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 až 2023 činí 32 000 Kč. 

Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu se stanoví podle takzvaných redukčních hranic platných v roce 2024 takto: 

• částka 19 346 Kč náleží v plné výši, jde o první redukční hranici. K té se přičte částka z druhé redukční hranice, což je 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 19 346 Kč, tedy 26 % z částky 12 654 Kč, což je po zaokrouhlení 3291 Kč. 

Výpočtový základ činí celkem 22 637 Kč (19 346+3291). 

Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 44 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 66 % (44x1,5) výpočtového základu. Zaokrouhleno na celé koruny nahoru: 14 941 Kč. 

Procentní výměra starobního důchodu je tedy 14 941 Kč, základní výměra 4400 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 19 341 Kč.  

Výchovné 500 korun k důchodu

Od roku 2023 dostávají starobní důchodci příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. To zvyšuje důchod hlavně ženám, které ho mají dlouhodobě podstatně nižší než muži. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech.

Protože je ale výchovné pro státní rozpočet bolestivou položkou, mělo by být jen dočasné. Uvažuje se o nahrazení tohoto bonusu novinkami, které budou součástí důchodové reformy: rodičovský vyměřovací základ a společný vyměřovací základ manželů. Počítá se také se změnami u vdovských důchodů. Cíl je stejný: dorovnat rozdíly v penzích žen a mužů, ale s nižším zásahem do rozpočtu.  

Ženy, které už výchovné pobírají nebo na něj v následujících dvou třech letech získají nárok, o výchovné nepřijdou. Bude se jim vyplácet do konce života. Ale ženy, které půjdou do důchodu až za pár let, už budou za péči o děti oceněné jinak. Víc jsme psali v samostatném článku: Výchovné k důchodu skončí. Nahradí ho tři novinky pro rodiče 

Zkontrolujte konto

Pokud má sociálka vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především ty, které prokazují dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.

Proto se hodí ověřit, zda mají úředníci na sociálce skutečně kompletní a správné podklady. Můžete požádat o informativní list důchodového pojištění. Formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5.

Kdo má zřízenou bankovní identitu, datovou schránku nebo třeba eObčanku, může si to zjistit online. Může se takto také přihlásit do aplikace ČSSZ, která mu na základě dat z dosavadní kariéry ukáže odhadovanou výši starobního důchodu.

Orientační výpočet důchodu z vaší současné mzdy či platu si můžete vypočítat také na naší kalkulačce. Myslete však na to, že jde o velmi hrubý výpočet, který kromě jiného předpokládá, že celý svůj dospělý život až do důchodového věku strávíte v zaměstnání.

Jak žádat o starobní důchod?

Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo, nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat na jakékoliv pobočce ČSSZ. Nově už nemusí jen na tu, která je v místě trvalého bydliště. Navíc od prosince 2023 můžete o důchod požádat i online.

Novinka je dostupná na ePortálu ČSSZ. Ověřit se lze se buď prostřednictvím identity občana, tedy například eObčankou, bankovní identitou či mobilním klíčem eGovernmentu, nebo využije své přihlašovací údaje k datové schránce. Pokud někdo žádá o důchod ze zahraničí, může využít identifikační prostředek podle unijního nařízení eIDAS.  

Vyplňování žádosti zabere určitou dobu a lidé mohou při vyplňování určitých dat tápat. Proto sociální správa nabídne novou službu „objednání schůzky s pracovníkem ČSSZ online“, a to s datem a časem podle vlastního výběru.

V tento rezervovaný čas se pak klient přihlásí přes svoje identifikační údaje do ePortálu, kde mu pracovník správy online přes komunikační platformu Zoom poradí, jak žádost dokončit, případně jak doložit chybějící dobu pojištění. 

Žádost o starobní důchod může žadatel podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Pokud půjde na sociální správu osobně, potřebuje průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list).

Důchody jako kvíz

Zdroj: Shutterstock

Znáte svůj důchodový věk? Tušíte, jak jsou teď vysoké důchody? A kolik se na ně platí peněz? Vyzkoušejte kvíz.

Kdy můžete do důchodu a pustí vás tam vůbec? Otestujte se

Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá. Když chcete peníze vyplácet na účet, budete si muset ve vaší bance nechat potvrdit, že je účet váš.

Na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu má ČSSZ devadesát dní. Jestli jste pracovali i v cizině, bude to trvat o něco déle. V mimořádných případech, kdy se podklady shánějí a prošetřují delší čas než zákonných devadesát dní, může ČSSZ vyplatit žadatelům, kteří splňují základní podmínky nároku na důchod, alespoň zálohu, aby nezůstali úplně bez peněz. Musíte o to ale požádat.

O přiznání důchodu zasílá správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. V něm stojí, od jakého data se důchod přiznává a v jaké výši. Přílohou je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, ze kterých se penze vypočetla. Když podmínky nároku na starobní důchod nesplňujete, pošle vám sociálka zamítnutí žádosti, i s odůvodněním.

Je možné v důchodovém věku pracovat?

Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku neplatí žádná omezení. Ta se vztahují jen na lidi, kteří berou předčasný důchod. Ti můžou před dosažením řádného důchodového věku vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění. V praxi jde o menší brigády.

Za práci v důchodovém věku se zvyšuje pobíraný důchod. Rychleji roste tomu, kdo má důchodový věk, pracuje, ale rozhodl se odložit pobírání penze. Každých odpracovaných 90 dní pak zvýší penzi stejně jako každý rok pojištění v době před důchodovým věkem. Jde o stokoruny měsíčně. Říká se tomu pracovat na procenta.

Jestli na tom vyděláte, vám ale dopředu nikdo nezaručí. Jde o sázku na délku vlastního života. Odložení důchodu se totiž začne finančně vyplácet v průměru zhruba až za třináct let od doby, kdy vyšší důchod začnete pobírat. Podrobně jsme o tom psali v textu Jak si zvýšit budoucí důchod – zkuste sázku na dlouhý život.

Toto pravidlo se ale může v budoucnu změnit: ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, aby pracující senioři místo práce na procenta dostali výraznou slevu na pojistném. To by znamenalo vyšší čistý výdělek. Návrh se ale zatím nedostal ani na vládu a nepočítá s ním ani navrhovaná důchodová reforma.

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak
• Manželé se podělí o důchod. Jak má novinka vypadat a komu se vyplatí 
• Výchovné k důchodu skončí. Nahradí ho tři novinky pro rodiče
• Nemoc, péče, studium. Jak si ohlídat, aby vyloučené doby zvýšily důchod
• Jak si studenti zvýší budoucí důchod? Praktické tipy
• Přivýdělek na rodičovské může snížit důchod o statisíce. Jak se vyhnout ztrátě
• Minimální důchod výrazně stoupne. Převratná věc, říká Jurečka

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

redakce Peníze.CZ

Jsme největší web o osobních financích v Česku. Přinášíme aktuality, praktické návody, kalkulačky a další přehledy. Do rodiny vydavatelství NextPage Media s námi patří i Finmag, Heroine a Footbal Club. Můžete nás sledovat... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem