Jak se připravujete na důchod – jste mučedník, jezdec nebo hlídač?

Nový průzkum ČSOB Penzijní společnosti se zaměřil na to, jak lidé vnímají život v penzi. Součástí materiálu je rozdělení lidí do čtyř skupin podle toho, jak se na stáří připravují a jestli spoléhají na pomoc státu v důchodu. Typologie je převzata ze studie Zabezpečování na stáří v interakci státní správy a občanů, která vznikla v minulosti na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Nejpočetnější je skupina bezstarostných jezdců, kterých je ve společnosti zhruba 30 procent. Hned za nimi jsou ostražití hlídači. Pasivních mučedníků je zhruba pětina, podobně pak spontánních aktivistů. Zjistěte, do jaké skupiny patříte vy.  

• Bezstarostní jezdci

Rizika stárnutí ignorují, stáří je podle nich ještě daleko a nemá cenu se jím zabývat. Na důchod se nezabezpečují, užívají života, dokud to jde, a pak chtějí rychle umřít. Nesledují finanční situaci svých domácností, jsou to dobrovolní nositelé rizik stáří, kteří se spoléhají, že to s nimi pod ochranným deštníkem systému státní péče nějak dopadne. Právě oni nejvíc věří v pomoc státu, který podle nich nedovolí, aby rizika stáří překročila pro ně únosnou hranici. Do smrti už to nějak doklepou.   

Podle studie může být takový přístup k riziku kulturním vzorcem vytvořeným za socialismu.

Mezi bezstarostné jezdce patří častěji muž muži, lidé žijící v jednočlenných domácnostech a občansky spíš pasivní.  

• Ostražití hlídači

Na rizika stárnutí si dávají velký pozor a uvědomují si, že nemají všechno pod kontrolou, jak by chtěli mít. Snaží se s tím ale něco dělat, zabezpečují se, spoří. Jsou to manažeři rizik vlastního stárnutí. Snaží se proti těmto rizikům zajišťovat, co to jen jde, aby pravděpodobnost, že prožijí naplněné stáří byla co největší.  

Ze všech čtyř skupin hlídači nejmíň důvěřují státu, že se o ně v důchodu postará. Budují si kontakty a sociální vazby, pečují o rodinu, mají přátele a spoléhají, že jim v budoucnu pomůžou. Jde většinou o ženy, které mají vyšší příjmy a jsou velmi občansky aktivní. 

• Pasivní mučedníci

Rizika stáří se sice uvědomují, ale nedělají nic pro to, aby je zmírnili. Berou je jako fakt, se kterým nemůžou nic dělat. Nemají dost schopností nebo kapacity se zabezpečit. Jsou si vědomi svého hazardního přístupu ke stáří, ale jeho rizika tolerují, protože nemají jinou možnost. Většinou jde o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, kteří ani nemají z čeho si na stáří spořit. 

Trpí ekonomicky, zdravotně i sociálně a nezbývá jim nic jiného než věřit, že stát se postará. Přitom tomu ale moc nevěří. Jejich důvěra ve státní systém penzijního a zdravotního zabezpečení je druhá nejnižší hned po ostražitých hlídačích. Jsou nejmíň občansky aktivní, nemají vytvořené silné sociální vazby, takže ve svém nejbližším okolí vesměs nenacházejí potřebnou oporu. 

• Spontánní aktivisté

Rizik stáří se nebojí, věří, že mají díky svým životním zkušenostem a situaci vše pod kontrolou. Mají komplexní přístup k životu - pečují o své zdraví, jsou sportovně aktivní, mají stabilní rodinný život. Svoji životní úroveň nejčastěji hodnotí jako dobrou a také očekávají, že ve stáří dosáhnou na důstojný příjem. Stáří se neděsí, protože si myslí, že je ho mohou mít díky dobrým příjmům pod kontrolou.  

Pocit bezpečí opírají i o vysokou důvěru v pomoc státu, který se alespoň z části o ně v důchodu postará. Jedná se často o vysokoškolsky vzdělané lidi s nejvyššími příjmy, kteří jsou velmi občansky aktivní.  

Největší pesimisté jsou lidé v produktivním věku

Vedle typologie představil průzkum aktuální data, jak si lidé finančně zabezpečují na důchod. Podle něj se víc než 45 procent Čechů spoléhá na státní důchod. Nejvíce se na podporu od státu spoléhá starší generace, která už se k němu blíží. Naopak mladší si chtějí spořit víc sami, jsou totiž k pomoci státu skeptičtější.

Nejpopulárnějším nástrojem zajišťování na důchod je penzijní spoření. U ČSOB Penzijní společnosti ho má založené především takzvaná sendvičová generace, tedy lidé ve věku od 36 do 53 let. Těch je víc než 50 procent z celkového počtu klientů. V 26 procentech si ho platí také lidé ve věku do 54 do 65 let. Výrazně se zvýšil za poslední čtyři roky i počet mladých lidí od 18 do 35 let, kterých je mezi klienty zhruba pětina.

„Češi vnímají penzijní spoření stále jako klíčový produkt pro zajištění na budoucnost. Zájem o něj vzrostl za poslední roky ve všech věkových skupinách. Nejvíc ale u mladých klientů do 26 let, a to téměř o 20 procent za poslední čtyři roky,“ komentuje data Marcela Suchánková, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. 

Podle ní si mladí lidé nyní odkládají na penzijko v průměru 631 korun měsíčně, sendvičová generace pak 765 korun a lidé starší 54 let dokonce 1029 korun.

Zvyšuje se také příspěvek zaměstnavatele. Mladým lidem v současnosti přispívá zaměstnavatel v průměru 1170 korun, lidem ve věku 36 až 53 pak 1069 korun a nejstarším pracovníkům pak 988 korun. „Díky tomu tak významně roste i naspořená částka u jednotlivých klientů. Za posledních pět let je to o více než 40 procent,“ doplňuje data Marcela Suchánková a uvádí příklad zhodnocení spoření. 

Pokud by si klient spořil na penzijko z vlastních peněz tisíc korun a stejnou částku mu posílal zaměstnavatel, naspoří za dvacet let 480 tisíc korun. Se státním příspěvkem a výnosem by mohl získat až milion. Musel by ovšem zvolit dynamický fond. V případě investování v konzervativním fondu by získal navíc zhruba 110 tisíc korun, dosáhl by tedy na necelých 600 tisíc. S vyváženým fondem by byl výnos vyšší a klient by mohl mít celkem 730 tisíc korun.

Z průzkum také vyplynulo, že nejsilnější obavy ohledně způsobu života v důchodu má sendvičová generace, tedy lidé ve věku 36 až 53 let. Výrazné snížení životní úrovně s odchodem do penze očekává víc než polovina z nich. 

„Zesílené obavy generace 36 až 53 let z budoucnosti v penzi mohou vyplývat z toho, že již mají zkušenost s podporou vlastních rodičů případně prarodičů. Zároveň jsou citlivější na změny spojené s důchodovou reformou a se zabezpečením sebe a svých dětí na stáří,“ říká Michaela Šmídová, výzkumná pracovnice Centra pro studium vysokého školství.  

Průzkum pro ČSOB realizovala v srpnu a v září agentura Nielsen na vzorku zhruba 700 klientů penzijní společnosti. 

Neseme další

Zdroj: Shutterstock

• Nemoc, péče, studium. Jak si ohlídat, aby vyloučené doby zvýšily důchod
• Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak
• Do důchodu později. Takhle chce vláda zvýšit strop
• Přivýdělek na rodičovské může snížit důchod o statisíce. Jak se vyhnout ztrátě
• Zpřísníme výběr z penzijka, chystá ministr. Bez renty přijdete o podporu
• Přísnější pravidla pro předčasné důchody jsou tu. O kolik vám sníží penzi?
• Pozor, jak spoříte na penzi. Nahodilostí přijdete o státní příspěvek
• Rodičovský příspěvek stoupne a zkrátí se. Ale ne všem

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem