Zdroj: Shutterstock
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) po několika odkladech oficiálně představila hotový návrh důchodové reformy. Vychází z práce důchodové komise pod vedením rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.
Návrh počítá s rozdělením dosavadních státních důchodů na rovný důchod a zásluhovou složku. Základní měsíční důchod by podle návrhu dělal 10 tisíc korun. Zhruba desetina nejchudších penzistů by si tak polepšila. Jde o princip, který Maláčová s Nerudovou představily již před rokem. Legislativní návrh přichází až nyní, protože přednost v době epidemie podle Maláčové dostaly akutnější problémy.
Návrh, který teď míří do takzvaného připomínkového řízení a v únoru by se měl dostat k projednání na vládě, počítá také s růstem vyplácených důchodů, s bonusem 500 korun za každé vychované dítě, s dřívějším odchodem do penze pro lidi v náročnějších profesích nebo s velkými daňovými změnami, které by důchody měly financovat.
Plán Jany Maláčové však dlouhodobě nemá podporu ani u silnějšího parnera vládní koalice. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ho dlouhodobě odmítá. Naposledy ve čtvrtek při projednávání daňového balíku v Senátu řekla, že vláda Andreje Babiše (ANO) nepřipraví v tomto volebním období důchodovou reformu, přestože to slíbila ve svém programovém prohlášení.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Předběžný návrh důchodové reformy od ministryně práce na začátku letošního roku zhodnotila Národní rozpočtová rada. Pochválila ji za některé dílčí věci – jako třeba za chystané zjednodušení a plán na pravidelné informování lidí o jejich budoucích důchodech. Na druhou stranu však rada upozornila, že návrh konkrétně neřeší, kde má stát vzít peníze na důchody. Výdaje na ně mají přitom podle plánů, které Maláčová představila, ještě stoupnout. Budoucí výdaje na důchody by zvyšovala například nová pravidla valorizace, se kterým návrh také počítá.
Podle Nerudové je možné dobrou důchodovou reformu udělat jen tehdy, když se zároveň udělá i reforma daňového systému, kde je nutné najít nové zdroje pro financování důchodů. Nerudová navrhuje zásadní změny třeba u daně z příjmů fyzických osob nebo u zdanění velkých korporací, které dnes podle ní platí v relativním vyjádření o třetinu nižší daně než malé a střední podniky. Maláčová loni při představení hrubých obrysů reformy mluvila třeba i o vyšším zdanění OSVČ.
K návrhu na rozdělení státní penze na dvě složky se už dříve vyjádřil třeba také guvernér ČNB Jiří Rusnok. Označil to jen za parametrickou změnu, za hru s čísly, která nic neřeší. Podle něj je v praxi jedinou cestou k řešení udržitelnosti důchodového systému další zvyšování věku odchodu do penze, případně hledání dalších zdrojů vedle výběru sociálního pojištění.
Maláčové reforma důchodů v příkladech.
Dnes se státní důchod skládá ze základní výměry, která je pro všechny stejná a v letošním roce dělá 3490 korun. Druhou část důchodu tvoří procentní výměra, která je závislá na počtu odpracovaných let nebo na výši předchozího výdělku. Podle navrhované reformy by se důchody počítaly zásadně jinak. Z dosavadního prvního pilíře by se staly dva – nultý a první.
Nový nultý pilíř by měl poskytovat základní důchod všem seniorům. Ideálně by měl odrážet minimální životní náklady důchodců. Maláčová ho navrhuje na úrovni 10 tisíc korun.
Základní důchod by měl dostávat každý senior bez ohledu na výši předchozích příjmů, počet vychovaných dětí, dobu péče o závislé osoby a další individuální aspekty jeho životní dráhy, pokud splní podmínky dosažení doby pojištění a důchodového věku.
Podle ministerstva práce toto nastavení nultého pilíře umožňuje nastavit velmi srozumitelný první pilíř a přitom nijak neměnit zásluhovost vzhledem k výši předchozích výdělků u velké většiny populace.
Nově koncipovaný první pilíř by podle ministerského návrhu odrážel zásluhovost, a to ve dvou rovinách. Jednak tu klasickou, tedy že by výše důchodu rostla podle toho, kolik člověk vydělává. Cílem také je, aby se do výše důchodů lépe odrážela i nevýdělečná období. Tedy například období péče o děti nebo nemocné příbuzné.
Současný systém redukčních hranic pro výpočet výše důchodu by byl nahrazen jednodušším klíčem. Výpočtový základ pro stanovení důchodu, tedy zjednodušeně řečeno měsíční výdělek, by se nově násobil jediným koeficientem 0,0325 %. Když byste tedy vydělávali třeba 30 tisíc korun hrubého, tak za každý takový rok získáte 98 korun do zásluhové části. „Systém by tak narozdíl od současnosti umožnil pravidelně každoročně vyčíslovat nároky občanů na důchod,“ shrnuje ministerstvo výhodu možného nového nastavení.
„Koeficient 0,0325 % vychází ze započtení vyměřovacích základů nad první redukční hranicí v současném systému. Konkrétně je odvozen tak, aby zvýšení vyměřovacího základu v novém systému přineslo stejné zvýšení důchodu jako zvýšení vyměřovacího základu nad první redukční hranicí u současného systému,“ vysvětluje ministerský materiál.
A jak se má změnit zápočet nevýdělečných dob? Přes takzvané fiktivní vyměřovací základy. Dnes je to tak, že se třeba péče o malé dítě sice započítává do potřebné doby pojištění, ale ta se následně násobí vyměřovacím základem za celou dobu pracovní kariéry. Ten přitom bývá nižší, než byl třeba výdělek ženy před nástupem na mateřskou. Důchod je tedy ve finále nižší.
Nově by se počítalo právě buď s příjmem žadatele o důchod nebo s průměrnou mzdou v ekonomice, a to v době před dobou nevýdělečnou. Ministerský materiál to ukazuje třeba na těchto dvou příkladech:
Podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové jsou jedním z problémů současného systému také penze takzvaných starodůchodců, tedy těch, kteří už starobní důchod delší dobu pobírají. Ti se podle Nerudové propadají do chudoby, protože se rozevírají nůžky mezi valorizací a růstem průměrné mzdy. Vyřešit tento problém mají nová pravidla valorizace, s nimiž ministerský materiál také počítá.
Dnes důchody rostou o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. V novém systému by důchody z nultého pilíře měly být valorizovány podle růstu nominálních mezd a důchody z prvního pilíře podle inflace.
Efekt nové valorizace ukazuje ministerstvo i na konkrétním příkladu: V novém systému by důchodce s nástupním důchodem 14 tisíc korun (41 % průměrné mzdy) po 20 letech dostával důchod, který odpovídá 37 % průměrné mzdy v ekonomice. V současném systému bude po stejné době dostávat důchod odpovídající pouze 32 % průměrné mzdy.
Měnit se mají i podmínky nároku na řádný i předčasný starobní důchod. Návrh počítá se zkrácením potřebné doby pojištění. Ta nyní dělá 35 let, Maláčová chce, aby se zkrátila na 25 let. Po této změně volá OECD i třeba český ombudsman, který nedávno upozornil, že počet lidí, kteří dosáhnou důchodového věku, ale na důchod nebudou mít nárok, poroste. Upozornil také na to, že jinde v Evropě běžně stačí i 15 let. Maláčové návrh naopak nemyslí na změnu pravidel důchodového věku.
Ministryně práce dlouhodobě upozorňuje na to, že důchody jsou nespravedlivé vůči ženám, jejichž průměrný důchod je zhruba o 2000 korun nižší, než jaký mají muži. Kromě jiného je to dáno tím, že ženy v drtivé většině pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech. Na to Maláčové návrh reaguje a chce za hlavnímu pečovateli v rodině, tedy nejčastěji ženám, zvýšit důchod o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Maximálně by tento příspěvek byl 1500 korun měsíčně.
Dlouho se také mluví, že s rostoucím důchodovým věkem, je třeba vyřešit pozici lidí z náročných profesí. Třeba horníci, svářeči nebo zdravotní sestry by podle návrhu ministerstva práce měli chodit do důchodu o jeden rok dříve za každých odpracovaných deset let v náročné profesi. Výdaje na tyto dřívější důchody mají zaplatit zaměstnavatelé lidí v náročných pozicích. Návrh počítá se zvýšeným pojistným o 5 procentních bodů.
Maláčová chce dále, aby důchodci, kteří zůstanou v práci i v důchodovém věku platili nižší daně. Tím by senioři byli motivováni zůstat v práci. Důležité je to hned z několika důvodů. Počet důchodců poroste a naopak počty lidí v produktivním věku budou v příštích desetiletích klesat. Firmám tak bude chybět pracovní síla a výhodné to má být i pro státní rozpočet. Více pracujících důchodců, znamená více vybraných peněz ze zdanění práce.
Maláčová slibuje také kalkulačku, která každému ukáže, co ještě musí splnit, aby dostal důchod a také mu vypočte jeho předpokládanou výši podle aktuálního stavu. Po větší přehlednosti důchodů dlouhodobě volá odborná veřejnost a Česku to doporučuje i OECD.
Jízdní řád reformy, který půjde těžko naplnit. Proti je i silnější koaliční partner.
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 12. 2020 15:05, Pag
Když tedy bude nově stačit platit na důchod 25 let, tak doufám, že v rámci spravedlnosti, ti kteří odpracovali více než 35 let, nebudou tak krutě trestáni za předčasný důchod, kam museli jít třeba ze zdravotních důvodů.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 12. 2020 17:35
Řekněte si dětem. Pokud jste je dobře vychovala, dají vám. Rodina si musí pomáhat. Ne stát.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (79 komentářů) příspěvků.