Základní sleva na poplatníka stoupne méně, než schválili poslanci. Prodej cenných papírů po třech letech dál zůstane osvobozený od daně. A obce či kraje dostanou částečnou kompenzaci za výpadek příjmů. To jsou tři hlavní změny v daňovém balíčku, který teď senátoři posílají zpátky poslancům.
Je pravděpodobné, že právě v téhle podobě teď poslanci do Vánoc balíček potvrdí. Oproti původní verzi, kterou schválili před třemi týdny, nejde o radikální změny. Vedle „zrušení superhrubé mzdy“, což přinese výrazné snížení daní zaměstnancům, zůstává součástí novely i zavedení stravenkového paušálu, daňové osvobození výnosů ze státních dluhopisů a také zrušení limitu pro výplatu daňového bonusu pro rodiny s více dětmi.
Největší daňovou změnu za poslední roky prosadili premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mimo standardní legislativní postup, tedy bez připomínek a hodnocení dopadů. Prošla 20. listopadu dvě hodiny po půlnoci jako „pouhý“ poslanecký návrh přidaný k jiné daňové novele.
Vláda tím porušila závazek ze svého programového prohlášení, že zásadní změny bude provádět s dostatečným předstihem tak, aby daňové prostředí bylo stabilní a předvídatelné. Definitivně jasno bude až na konci roku, zaměstnavatelé tak dostanou na přípravu jenom několik dnů. Není jisté, jestli novelu podepíše prezident Miloš Zeman. Babiš totiž nesplnil slib, že navrhne snížení daní jenom dočasně na dva roky.
Konec superhrubé mzdy
Základ poslanecké i senátní verze zůstává stejný: Skončí výpočet daně ze superhrubé mzdy, vrátíme se k výpočtu z hrubé. Základní sazba před odpočtem slevy však zůstane 15 procent, což přinese výrazné snížení daní. Výrazně nadprůměrné výdělky, spadající pod dnešní solidární přirážku, se budou danit 23 %.
Šéfové stran vládní koalice Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) se sice na této změně dohodli na konci srpna, jenže sociální demokraté pak couvli a prosazovali méně výrazné snížení daní. Plán, který nakonec prosadili ANO, ODS, SPD, KSČM a Trikolóra, připraví stát a samosprávu podle výpočtů Národní rozpočtové rady o 88 miliard korun. Schillerová věří, že část z toho by se mohla státu vrátit díky vyššímu výběru hlavně DPH a spotřebních daní, protože lidé snad začnou víc utrácet.
Zaměstnancům tak sice zůstane víc peněz z výplaty, ale mohou to poznat na horší dopravě, zdravotnictví, školství nebo bezpečnosti. I bez výpadku daňových příjmů bude na veřejné služby méně peněz kvůli dopadům koronaviru. Už teď přitom na každého Čecha vychází podíl na státním dluhu skoro 200 tisíc korun. Rekordní zadlužování státu sice ODS kritizuje, Babišův plán přesto podpořila. Jde totiž o prakticky stejný návrh, s nímž sama přišla už před dvěma lety. Právě Babiš ho ještě před pár měsíci odmítal.
Poslanci navíc v listopadu „nechtěně“ schválili i pozměňovací návrh Pirátů, myšlený původně jako alternativa k Babišově verzi. Piráti dlouhodobě chtěli zvýšit základní slevu na poplatníka, která od roku 2008 zůstala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. Nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předchozí rok – z letošních 24 840 korun by tak v roce 2021 stoupla na 34 125 korun. Kompromisní varianta ze Senátu nakonec počítá se zvýšením na 27 840 korun, počínaje rokem 2022 pak stoupne na 30 840 korun. Pirátský návrh podpořila i řada ekonomů, protože prý víc pomůže zaměstnancům s nižšími příjmy. Hnutí ANO ho odmítá i přesto, že by rozpočet připravil „jenom“ o 35 miliard.
Jak se zvýší čistá mzda
Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy – díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně.
Pokud zaměstnanci od roku 2021 budou platit formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy, všichni si výrazně polepší. U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého by jejich čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun. Když připočteme i vyšší základní slevu na poplatníka (podle senátní verze), zbyde zaměstnancům ještě víc. U průměrného výdělku v součtu 2000 korun měsíčně, ročně tedy kolem 24 tisíc.
Sazba 23 % se má vztahovat pouze na část základu daně přesahující limit (roční výdělek přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy, což je zjednodušeně řečeno 140 tisíc korun měsíčně). Vycházela by tedy ze stejného principu jako dosavadní solidární přirážka. I lidé s vyššími příjmy si tak oproti dosavadnímu stavu polepší, protože v základu (15 % z hrubé, ne superhrubé) budou platit méně.
Od roku 2021 se má tedy daň z příjmu zaměstnanců počítat z menší částky než doteď, přestože povinné odvody zůstanou stejné. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:
V čem je rozdíl |
| současný systém | rok 2021 podle senátorů | rok 2021 podle poslanců |
hrubá mzda | 34 000 Kč | 34 000 Kč | 34 000 Kč |
pojistné – zaměstnavatel | 11 492 Kč | 11 492 Kč | 11 492 Kč |
superhrubá mzda | 45 500 Kč | nepočítá se | nepočítá se |
pojistné – zaměstnanec | -3 740 Kč | -3 740 Kč | -3 740 Kč |
15% daň před slevou | -6 825 Kč (ze superhrubé) | -5 100 Kč (z hrubé) | -5 100 Kč (z hrubé) |
základní sleva | 2 070 Kč | 2 320 Kč | 2 844 Kč |
čistá mzda | 25 505 Kč | 27 480 Kč | 28 004 Kč |
rozdíl | - | + 1 975 Kč | + 2 499 Kč |
Jde o měsíční částky. Příklad počítá se zaměstnavatelem, který si neuplatňuje slevu na dítě ani další úlevy kromě základní slevy na poplatníka. Zdroj: Kalkulačky Peníze.cz |
Podívejme se na dopad pro konkrétní příjmové skupiny zaměstnanců. Jak se změní čistá mzda?
Výdělky po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení daňové slevy |
hrubá mzda | čistá mzda 2020 | čistá mzda 2021 podle verze od senátorů (+rozdíl oproti současnosti) | čistá mzda 2021 podle původní verze od poslanců (+rozdíl oproti současnosti) |
14 600 Kč | 12 124 Kč | 12 994 Kč (870 Kč) | 12 994 Kč (870 Kč) |
17 000 Kč | 13 780 Kč | 14 900 Kč (1 120 Kč) | 15 130 Kč (1 350 Kč) |
20 000 Kč | 15 850 Kč | 17 120 Kč (1 270 Kč) | 17 644 Kč (1 794 Kč) |
23 000 Kč | 17 920 Kč | 19 340 Kč (1 420 Kč) | 19 864 Kč (1 944 Kč) |
27 000 Kč | 20 670 Kč | 22 300 Kč (1 630 Kč) | 22 824 Kč (2 154 Kč) |
34 000 Kč | 25 505 Kč | 27 480 Kč (1 975 Kč) | 28 004 Kč (2 499 Kč) |
50 000 Kč | 36 535 Kč | 39 320 Kč (2 785 Kč) | 39 844 Kč (3 309 Kč) |
70 000 Kč | 50 315 Kč | 54 120 Kč (3 805 Kč) | 54 644 Kč (4 329 Kč) |
100 000 Kč | 71 000 Kč | 76 320 Kč (5 320 Kč) | 76 844 Kč (5 844 Kč) |
150 000 Kč | 105 465 Kč | 113 196 Kč (7 731 Kč) | 113 720 Kč (8 255 Kč) |
200 000 Kč | 139 930 Kč | 149 446 Kč (9 516 Kč) | 149 970 Kč (10 040 Kč) |
300 000 Kč | 208 860 Kč | 221 946 Kč (13 086 Kč) | 222 470 Kč (13 610 Kč) |
400 000 Kč | 277 790 Kč | 294 446 Kč (16 656 Kč) | 294 970 Kč (17 180 Kč) |
500 000 Kč | 346 720 Kč | 366 946 Kč (20 226 Kč) | 367 470 Kč (20 750 Kč) |
600 000 Kč | 415 650 Kč | 439 446 Kč (23 796 Kč) | 439 970 Kč (24 320 Kč) |
Zdroj: výpočty Peníze.cz |
Podnikatelů se změny superhrubé mzdy přímo netýkají, zůstává pro ně základní 15% sazba jako doteď. I oni si mohou polepšit díky zvýšení základní slevy na poplatníka. Nová progresivní sazba 23 % pro vyšší příjmy se však – na rozdíl od dosavadní solidární přirážky – bude vztahovat i na jiné příjmy než ze zaměstnání nebo podnikání, typicky z pronájmu, dividend nebo úroků.
Schválený balíček v poslanecké i senátní verzi obsahuje i zavedení takzvaného stravenkového paušálu, o němž podrobně píšeme v samostatném článku. Výrazně se rozšíří také daňové osvobození výnosu ze státních dluhopisů, což se dotkne především spořicích Dluhopisů Republiky pro občany. V balíčku zůstává i zrušení stropu pro daňový bonus, což pomůže rodinám s mnoha dětmi – i tuhle novinku jsme popsali už v listopadu.
Naopak senátoři vrátili balíček poslancům bez dalšího pirátského návrhu, který částečně rušil daňové osvobození při prodeji cenných papírů. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík původně prosadil, aby fyzické osoby mohly tuhle výhodu při prodeji akcií (a tedy i prodeji některých firem) či podílových listů využít jenom do limitu 20 milionů korun. Pokud teď projde senátní verze, na dosavadním osvobození se nic nezmění.
Radši pořádnou reformu!
Snížení zdanění práce je podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně, obecně dobrý krok. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek desítek miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ zdůrazňuje.
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazovala reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.
Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.
Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh, pochybuje o tom, zda nižší daň automaticky povede k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.
„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská.
Také senátor a ekonom Lukáš Wagenknecht upozorňuje, že když zaměstnancům zůstane výrazně víc peněz než doteď, může to v důsledku vést ke zvýšení cen, tedy k inflaci. To postihne hlavně důchodce, kteří z daňových změn nebudou těžit. A doplatí na to i chudší lidé, často odkázaní na nájemní bydlení. Lidé s vyššími příjmy totiž budou snadněji investovat do nemovitostí, což zvýší jejich cenu.
Komplexnější změny systému vláda nakonec nepřipravila. Místo promyšlené reformy tak – na poslední chvíli – zůstane u samotného zrušení supehrubé mzdy, které slibovala prakticky stejná koalice ve svém programu už od roku 2014.
Vzpomínka na Tlustého
Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.
Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.
Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.
Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.
Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.
Od roku 2014 to byl právě Babiš, kdo snahy o zrušení superhrubé mzdy blokoval. „Žádné výhody by to nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele,“ říkal například jako ministr financí v roce 2015, kdy se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla vrátit k výpočtu z hrubé mzdy a upravit sazbu tak, aby zaměstnanci ve výsledku odváděli zhruba stejně jako doteď.
Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod – si pak vláda Andreje Babiše dala do programového prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v nejnovějších daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat – pozornost nasměrovala na stravenkový paušál pro zaměstnance a nové paušální odvody pro OSVČ. Schillerová tehdy narazila hlavně u ČSSD. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn přišel o 25 miliard ročně.
Přesto šéf ČSSD Jan Hamáček nakonec prosazoval variantu s 19 % a zvýšením základní slevy, protože připraví rozpočty o výrazně méně peněz než plán ANO a ODS. S podobným návrhem - sazba 19 % a ještě výraznější zvýšení slevy - přišli i Piráti.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem