Daňové změny ze Senátu. Spočítejte si, kolik dostanete

Snížení daní nebude tak obří, jak schválili poslanci, přesto má být výrazné. Obce a kraje nepřijdou o tolik peněz. A na osvobození prodeje cenných papírů se nic nezmění.
Daňové změny ze Senátu. Spočítejte si, kolik dostanete

Zdroj: Shutterstock

Základní sleva na poplatníka stoupne méně, než schválili poslanci. Prodej cenných papírů po třech letech dál zůstane osvobozený od daně. A obce či kraje dostanou částečnou kompenzaci za výpadek příjmů. To jsou tři hlavní změny v daňovém balíčku, který teď senátoři posílají zpátky poslancům.

Je pravděpodobné, že právě v téhle podobě teď poslanci do Vánoc balíček potvrdí. Oproti původní verzi, kterou schválili před třemi týdny, nejde o radikální změny. Vedle „zrušení superhrubé mzdy“, což přinese výrazné snížení daní zaměstnancům, zůstává součástí novely i zavedení stravenkového paušálu, daňové osvobození výnosů ze státních dluhopisů a také zrušení limitu pro výplatu daňového bonusu pro rodiny s více dětmi.

Největší daňovou změnu za poslední roky prosadili premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mimo standardní legislativní postup, tedy bez připomínek a hodnocení dopadů. Prošla 20. listopadu dvě hodiny po půlnoci jako „pouhý“ poslanecký návrh přidaný k jiné daňové novele.

Vláda tím porušila závazek ze svého programového prohlášení, že zásadní změny bude provádět s dostatečným předstihem tak, aby daňové prostředí bylo stabilní a předvídatelné. Definitivně jasno bude až na konci roku, zaměstnavatelé tak dostanou na přípravu jenom několik dnů. Není jisté, jestli novelu podepíše prezident Miloš Zeman. Babiš totiž nesplnil slib, že navrhne snížení daní jenom dočasně na dva roky.

Konec superhrubé mzdy

Základ poslanecké i senátní verze zůstává stejný: Skončí výpočet daně ze superhrubé mzdy, vrátíme se k výpočtu z hrubé. Základní sazba před odpočtem slevy však zůstane 15 procent, což přinese výrazné snížení daní. Výrazně nadprůměrné výdělky, spadající pod dnešní solidární přirážku, se budou danit 23 %.

Šéfové stran vládní koalice Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) se sice na této změně dohodli na konci srpna, jenže sociální demokraté pak couvli a prosazovali méně výrazné snížení daní. Plán, který nakonec prosadili ANO, ODS, SPD, KSČM a Trikolóra, připraví stát a samosprávu podle výpočtů Národní rozpočtové rady o 88 miliard korun. Schillerová věří, že část z toho by se mohla státu vrátit díky vyššímu výběru hlavně DPH a spotřebních daní, protože lidé snad začnou víc utrácet.

Zaměstnancům tak sice zůstane víc peněz z výplaty, ale mohou to poznat na horší dopravě, zdravotnictví, školství nebo bezpečnosti. I bez výpadku daňových příjmů bude na veřejné služby méně peněz kvůli dopadům koronaviru. Už teď přitom na každého Čecha vychází podíl na státním dluhu skoro 200 tisíc korun. Rekordní zadlužování státu sice ODS kritizuje, Babišův plán přesto podpořila. Jde totiž o prakticky stejný návrh, s nímž sama přišla už před dvěma lety. Právě Babiš ho ještě před pár měsíci odmítal.

Poslanci navíc v listopadu „nechtěně“ schválili i pozměňovací návrh Pirátů, myšlený původně jako alternativa k Babišově verzi. Piráti dlouhodobě chtěli zvýšit základní slevu na poplatníka, která od roku 2008 zůstala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. Nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předchozí rok – z letošních 24 840 korun by tak v roce 2021 stoupla na 34 125 korun. Kompromisní varianta ze Senátu nakonec počítá se zvýšením na 27 840 korun, počínaje rokem 2022 pak stoupne na 30 840 korun. Pirátský návrh podpořila i řada ekonomů, protože prý víc pomůže zaměstnancům s nižšími příjmy. Hnutí ANO ho odmítá i přesto, že by rozpočet připravil „jenom“ o 35 miliard.

Jak se zvýší čistá mzda

Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy – díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně.

Pokud zaměstnanci od roku 2021 budou platit formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy, všichni si výrazně polepší. U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého by jejich čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun. Když připočteme i vyšší základní slevu na poplatníka (podle senátní verze), zbyde zaměstnancům ještě víc. U průměrného výdělku v součtu 2000 korun měsíčně, ročně tedy kolem 24 tisíc.

Sazba 23 % se má vztahovat pouze na část základu daně přesahující limit (roční výdělek přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy, což je zjednodušeně řečeno 140 tisíc korun měsíčně). Vycházela by tedy ze stejného principu jako dosavadní solidární přirážka. I lidé s vyššími příjmy si tak oproti dosavadnímu stavu polepší, protože v základu (15 % z hrubé, ne superhrubé) budou platit méně. 

Od roku 2021 se má tedy daň z příjmu zaměstnanců počítat z menší částky než doteď, přestože povinné odvody zůstanou stejné. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:

V čem je rozdíl

 současný systémrok 2021 podle senátorůrok 2021 podle poslanců
hrubá mzda34 000 Kč34 000 Kč34 000 Kč
pojistné – zaměstnavatel11 492 Kč11 492 Kč11 492 Kč
superhrubá mzda45 500 Kčnepočítá senepočítá se
pojistné – zaměstnanec-3 740 Kč-3 740 Kč-3 740 Kč
15% daň před slevou-6 825 Kč (ze superhrubé)-5 100 Kč (z hrubé)-5 100 Kč (z hrubé)
základní sleva2 070 Kč2 320 Kč2 844 Kč
čistá mzda25 505 Kč27 480 Kč28 004 Kč
rozdíl     -+ 1 975 Kč+ 2 499 Kč
Jde o měsíční částky. Příklad počítá se zaměstnavatelem, který si neuplatňuje slevu na dítě ani další úlevy kromě základní slevy na poplatníka. Zdroj: Kalkulačky Peníze.cz

Podívejme se na dopad pro konkrétní příjmové skupiny zaměstnanců. Jak se změní čistá mzda?

Výdělky po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení daňové slevy

hrubá mzdačistá mzda 2020

čistá mzda 2021

podle verze od senátorů

(+rozdíl oproti současnosti)

čistá mzda 2021

podle původní verze od poslanců

(+rozdíl oproti současnosti)
14 600 Kč12 124 Kč12 994 Kč (870 Kč)12 994 Kč (870 Kč)
17 000 Kč13 780 Kč14 900 Kč (1 120 Kč)15 130 Kč (1 350 Kč)
20 000 Kč15 850 Kč17 120 Kč (1 270 Kč)17 644 Kč (1 794 Kč)
23 000 Kč17 920 Kč19 340 Kč (1 420 Kč)19 864 Kč (1 944 Kč)
27 000 Kč20 670 Kč22 300 Kč (1 630 Kč)22 824 Kč (2 154 Kč)
34 000 Kč25 505 Kč27 480 Kč (1 975 Kč)28 004 Kč (2 499 Kč)
50 000 Kč36 535 Kč39 320 Kč (2 785 Kč)39 844 Kč (3 309 Kč)
70 000 Kč50 315 Kč54 120 Kč (3 805 Kč)54 644 Kč (4 329 Kč)
100 000 Kč71 000 Kč76 320 Kč (5 320 Kč)76 844 Kč (5 844 Kč)
150 000 Kč105 465 Kč113 196 Kč (7 731 Kč)113 720 Kč (8 255 Kč)
200 000 Kč139 930 Kč149 446 Kč (9 516 Kč)149 970 Kč (10 040 Kč)
300 000 Kč208 860 Kč221 946 Kč (13 086 Kč)222 470 Kč (13 610 Kč)
400 000 Kč277 790 Kč294 446 Kč (16 656 Kč)294 970 Kč (17 180 Kč)
500 000 Kč346 720 Kč366 946 Kč (20 226 Kč)367 470 Kč (20 750 Kč)
600 000 Kč415 650 Kč439 446 Kč (23 796 Kč)439 970 Kč (24 320 Kč)
Zdroj: výpočty Peníze.cz

Podnikatelů se změny superhrubé mzdy přímo netýkají, zůstává pro ně základní 15% sazba jako doteď. I oni si mohou polepšit díky zvýšení základní slevy na poplatníka. Nová progresivní sazba 23 % pro vyšší příjmy se však – na rozdíl od dosavadní solidární přirážky – bude vztahovat i na jiné příjmy než ze zaměstnání nebo podnikání, typicky z pronájmu, dividend nebo úroků. 

Schválený balíček v poslanecké i senátní verzi obsahuje i zavedení takzvaného stravenkového paušálu, o němž podrobně píšeme v samostatném článku. Výrazně se rozšíří také daňové osvobození výnosu ze státních dluhopisů, což se dotkne především spořicích Dluhopisů Republiky pro občany. V balíčku zůstává i zrušení stropu pro daňový bonus, což pomůže rodinám s mnoha dětmi – i tuhle novinku jsme popsali už v listopadu.

Naopak senátoři vrátili balíček poslancům bez dalšího pirátského návrhu, který částečně rušil daňové osvobození při prodeji cenných papírů. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík původně prosadil, aby fyzické osoby mohly tuhle výhodu při prodeji akcií (a tedy i prodeji některých firem) či podílových listů využít jenom do limitu 20 milionů korun. Pokud teď projde senátní verze, na dosavadním osvobození se nic nezmění.

Kde na to vzít

Zdroj: Shutterstock

Až stát a obce začnou hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.

Kdo zaplatí vládní dárky? Daň z nemovitostí může stoupnout


Zrušit, nezrušit? Na dva roky, nebo navždy? A pokud se se superhrubou rozloučit, kde vzít peníze do už tak děravého státního rozpočtu?

Babišova největší chyba. Hrátky se superhrubou mzdou očima expertů

Radši pořádnou reformu! 

Snížení zdanění práce je podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně, obecně dobrý krok. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek desítek miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ zdůrazňuje.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazovala reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.

Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.

Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh, pochybuje o tom, zda nižší daň automaticky povede k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.

„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská. 

Také senátor a ekonom Lukáš Wagenknecht upozorňuje, že když zaměstnancům zůstane výrazně víc peněz než doteď, může to v důsledku vést ke zvýšení cen, tedy k inflaci. To postihne hlavně důchodce, kteří z daňových změn nebudou těžit. A doplatí na to i chudší lidé, často odkázaní na nájemní bydlení. Lidé s vyššími příjmy totiž budou snadněji investovat do nemovitostí, což zvýší jejich cenu.

Co ještě upekli

Zdroj: Shutterstock

Poslanci schválili stravenkový paušál. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají.

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat


Se čtyřmi dětmi dosáhnou rodiče podle dosavadních pravidel maximálně na 60 300 korun, nově to má být až 83 016 korun. S pěti dětmi by mohli nově dostat až 107 220 korun.

Rodiny s více dětmi si polepší. Limit pro bonus skončí


Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy


Poslanci schválili návrh na paušální daň pro OSVČ. Limit příjmů bude na jednom milionu korun, tedy stejně jako v původním plánu.

Zaplať stovku a máš klid. Paušální daň pro OSVČ prošla


Novelu daňového řádu, která umožní vznik online finančního úřadu a projektu Moje daně, definitivně schválil Parlament. Už bez trojského koně, kterého do něj vláda původně umístila.

Daně konečně vyřídíte online. Schillerové vlajková loď proplula

Komplexnější změny systému vláda nakonec nepřipravila. Místo promyšlené reformy tak – na poslední chvíli – zůstane u samotného zrušení supehrubé mzdy, které slibovala prakticky stejná koalice ve svém programu už od roku 2014. 

Vzpomínka na Tlustého

Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.

Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.

Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.

Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.

Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.

Od roku 2014 to byl právě Babiš, kdo snahy o zrušení superhrubé mzdy blokoval. „Žádné výhody by to nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele,“ říkal například jako ministr financí v roce 2015, kdy se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla vrátit k výpočtu z hrubé mzdy a upravit sazbu tak, aby zaměstnanci ve výsledku odváděli zhruba stejně jako doteď.

Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod – si pak vláda Andreje Babiše dala do programového prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v nejnovějších daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat – pozornost nasměrovala na stravenkový paušál pro zaměstnance a nové paušální odvody pro OSVČ. Schillerová tehdy narazila hlavně u ČSSD. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn přišel o 25 miliard ročně.

Přesto šéf ČSSD Jan Hamáček nakonec prosazoval variantu s 19 % a zvýšením základní slevy, protože připraví rozpočty o výrazně méně peněz než plán ANO a ODS. S podobným návrhem - sazba 19 % a ještě výraznější zvýšení slevy - přišli i Piráti.

Zdroj: Shutterstock

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a neuniknou vám další důležité aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+47
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Rodiny s více dětmi si polepší. Limit pro bonus skončí

26. 12. 2020 | Petr Kučera | 42 komentářů

Rodiny s více dětmi si polepší. Limit pro bonus skončí

Se čtyřmi dětmi dosáhnou rodiče podle dosavadních pravidel maximálně na 60 300 korun, nově to bude až 83 016 korun. S pěti dětmi mohou nově dostat až 107 220 korun.

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat

22. 12. 2020 | Petr Kučera | 123 komentářů

Peníze místo stravenek. Paušál prošel, takhle má fungovat

Poslanci schválili stravenkový paušál. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají. celý článek

Zaplať stovku a máš klid. Paušální daň pro OSVČ prošla

1. 12. 2020 | Jiří Hovorka, Petr Kučera | 127 komentářů

Zaplať stovku a máš klid. Paušální daň pro OSVČ prošla

Poslanci definitivně schválili návrh na paušální daň pro OSVČ. Využití nového systému bude dobrovolné, podnikatelům může přinést výhody i nevýhody.

Progresivní daň se rozšíří na víc příjmů. Změny pohledem experta

25. 11. 2020 | Renata Lichtenegerová | 16 komentářů

Progresivní daň se rozšíří na víc příjmů. Změny pohledem experta

Zahodit a napsat celý znovu. Tak by podle Michala Jelínka z poradenské skupiny V4 Group bylo nejlepší naložit se zákonem o daních z příjmů. „Podnikatelské prostředí potřebuje stabilní... celý článek

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy

18. 11. 2020 | Petr Kučera | 20 komentářů

I vám musí dát víc. Projděte si, co změní růst minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.

Partners Financial Services