Dohromady o 85 korun měsíčně stoupnou pro rok 2021 minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Jde o nejnižší růst od roku 2016.
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti roste meziročně o 44 korun na 2588 korun. U zdravotního pojištění se zvyšuje o 41 korun na 2393 korun.
U zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. Oproti tomu u sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2020, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Jestliže je podnikání vedlejší činností, roste v roce 2021 minimální záloha sociálního pojištění o 18 korun na 1036 korun. Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se žádné minimální zálohy při vedlejší činnosti neplatí.
Základní pravidla se nemění. Rok 2021 nicméně přináší jednu úplnou novinku. OSVČ se mohou dobrovolně přihlásit k paušální dani a platit jediný odvod. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a 100 korunu na daň z příjmů – celkem tedy 5469 korun za měsíc.
Základní údaje pro rok 2021 |
| Sociální pojištění | Zdravotní pojištění |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2588 Kč | 2393 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1036 Kč | Neplatí se |
O sociálním pojištění (povinné důchové a dobrovolné nemocenské pojištění) jsme podrobně psali v předchozím článku. Teď se podíváme na zdravotní pojištění.
Pro všechny
Zdravotní pojištění aspoň v minimální výši musí platit každý živnostník i jiné osoby samostatně výdělečně činné, pokud podnikají v rámci hlavní činnosti.
Platbám se nevyhne ani začínající podnikatel nebo ten, kdo minulý rok skončil ve ztrátě.
Výjimku mají jenom OSVČ podnikající v rámci vedlejší činnosti – povinnost hradit minimální zálohy se jich netýká.
Záloha při hlavní činnosti
Pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění je rozhodující zisk podnikatele v předchozím kalendářním roce. Ze zisku se určí takzvaný vyměřovací základ: tvoří ho polovina zisku, tedy padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po daňovém přiznání odevzdávat zdravotní pojišťovně.
Je tu ale jedno důležité pravidlo: Vyměřovací základ, k němuž se OSVČ dopočte, nemůže být nižší než státem stanovený vyměřovací základ. Ten se počítá jako polovina průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou pro daný rok vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2021 vychází vyměřovací základ na 17 720,50 koruny měsíčně.
Minimální záloha na zdravotní pojištění se pak vypočte jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu – pro rok 2021 tak minimální záloha dělá 2393 korun. Oproti roku 2020 si živnostníci připlatí (pokud hradí pouze minimální zálohu) 41 korun měsíčně. Komu vyjde vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum, odvede na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.
Důležité údaje ke zdravotnímu pojištění |
| Rok 2021 | Rok 2020 |
Průměrná mzda v národním hospodářství | 35 441 Kč | 34 835 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ | 17 720,50 Kč | 17 417,50 Kč |
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) | 2393 Kč | 2352 Kč |
Pozor! Nová výše minimální zálohy se hradí hned od začátku roku (na rozdíl od pojištění sociálního). Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce: zálohu za leden je tedy potřeba odeslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději osmého února. Jestliže zdravotní pojišťovně platbu neodešlete (nebo pošlete nižší částku), začne vám naskakovat dluh, k němuž navíc pojišťovna připočte penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.
Kdo už teď hradí víc než minimální zálohu, nemusí na začátku roku výši plateb nijak upravovat. Do podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu (odevzdává se obvykle počátkem května) se pro něj nic nemění.
Vedlejší činnost: Bez záloh
Pro podnikání v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku – žádný minimální vyměřovací základ neplatí, a tím pádem ani minimální zálohy.
Kdo v rámci vedlejší činnosti podniká první rok, nemusí zálohy na zdravotní pojištění hradit vůbec. Zdravotní pojištění doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích – ten se obvykle podává měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy začátkem května. Zálohu pro další měsíce mu pak zdravotní pojišťovna vypočte podle skutečně dosaženého zisku. Výjimku mají zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti: zálohy na zdravotní pojištění se jich netýkají ani v dalších letech, pojistné vždy platí až po podání přehledu podle skutečně dosaženého zisku.
Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí: jestliže zálohy, které v daném roce odvedete, neodpovídají reálným ziskům, bude potřeba je po podání přehledu zdravotní pojišťovně doplatit. A naopak: kdo předtím zaplatil víc, tomu zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem