Kdo zaplatí vládní dárky? Daň z nemovitostí může stoupnout

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 16. 11. 2020 | 20 komentářů

Až stát začne hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.

Kdo zaplatí vládní dárky? Daň z nemovitostí může stoupnout

Zdroj: Shutterstock

Státní rozpočet se propadl do rekordních schodků. Letos i příští rok půjde o hospodaření v řádech minus stovek miliard korun.

Vedle důsledků boje s epidemií a vyplácením kompenzací za to může i politika současné vlády. Státní výdaje dlouhodobě zvýšila třeba nadstandardním růstem důchodů, naopak příjmy snížila například zrušením daně z nabytí. Hnutí ANO navíc prosazuje, aby společně se zrušením výpočtu ze superhrubé mzdy výrazně klesla i daň z příjmu zaměstnanců, což může veřejné rozpočty připravit až o 88 miliard korun ročně.

Zákonitě se tedy blíží doba, kdy vláda – ať ta současná, nebo jakákoli budoucí – bude muset začít šetřit, zvyšovat daně nebo (s velkou pravděpodobností) udělat obojí.

Národní rozpočtová rada už varovala, že pokud projde návrh předsedy vlády Andreje Babiše na zachování současné 15% základní sazby daně při současném návratu k výpočtu z hrubé mzdy (místo superhrubé), tak se Česko už v roce 2027 dostane na hranici takzvané dluhové brzdy ve výši 55 % hrubého domácího produktu. Na konci loňského roku jsme byli na 29 %.

Získejte nyní 5 % zpět z každého tankování

První na ráně pak mohou být vlastníci nemovitostí. Dlouhodobě se totiž mluví o tom, že zdanění majetku je v Česku nízké.

Kupujete? Poradíme!

Zdroj: Shutterstock

Dost bylo nájmu. Chcete do vlastního, ale váháte, z čeho to vlastní zaplatit? Hypotéka? Nebo úvěr ze stavebního spoření? Poradíme. My porovnáme nabídky, vy ušetříte.

Chci úvěr ze stavebního spoření Chci novou hypotéku Chci refinancovat hypotéku

Chci také ušetřit

Úvaha o vyšším zdanění se vyloženě nabízejí u daně z nemovitostí. Ta je ze 100 % příjmem obcí a ony samy prostřednictvím takzvaného místního koeficientu spolurozhodují o výši daně. Pokud vláda prosadí zrušení superhrubé mzdy a zároveň tím výrazně sníží zdanění příjmů, bude to pro obce znamenat výpadek ve výši 20 miliard korun ročně. Vyšší daní z nemovitostí by si tak tento výpadek alespoň částečně vynahradily. Na dani z nemovitostí se vybere zhruba 11 miliard korun za rok.

Jedno zvýšení daní u nemovitostního trhu už letos ministerstvo financí prosadilo. Změna míří na spekulace s bydlením. Spolu se zrušením daně z nabytí došlo k prodloužení takzvaného časového testu u osvobození příjmů z prodeje nemovitostí. Od začátku příštího roku tak platí, že kdo prodá nemovitost, ve které nebydlel, aniž by ji předtím vlastnil alespoň deset let, musí zaplatit z prodeje daň z příjmů. Doba časového testu se dvojnásobně prodlouží.

„Pětiletý časový test byl platný již od roku 1993 a v dnešních podmínkách na realitním trhu příliš krátký. Podle zjištění Finanční správy totiž lidé nákupem nemovité věci často spekulovali na růst její ceny a následně po 5 letech na její výhodný prodej, aniž by získaný příjem z prodeje zdanili,“ vysvětluje Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí.

„Jednalo se zejména o příjem z prodeje pozemků a bytových domů, což přispívalo ke špatné dostupnosti vlastního bydlení v České republice,“ dodává Weiss. Prodloužení časového testu podle odhadů ministerstva zvýší inkaso daně z příjmů o 0,6 miliardy korun ročně. K zásadnímu zvýšení příjmů státní pokladny to tedy nepovede. Mimochodem, ministryně financí Alena Schillerová původně navrhovala prodloužení na 15 let.

Opoziční ODS se zpřísněním pravidel nesouhlasí a snažila se jim ve sněmovně zabránit. „Investoři byty budou nechávat ve vlastnictví o to déle. Navíc ti, kteří dnes byty nakupují a obratem prodávají, si daň z příjmu už do ceny započítávají. K žádnému rozpohybování trhu s byty tedy nedojde. Dopadne to zejména na drobné investory, kteří koupili jeden či dva byty, například pro děti, a z důvodů ekonomických problémů jsou nuceni je prodat,“ říká poslanec Vojtěch Munzar.

Další zvyšování daní u nemovitostí se v budoucnu může týkat třeba těch, kdo vlastní víc bytů. Opatření by mohlo mířit na ty, kdo si kupují takzvané investiční byty a vydělávají následně na jejich pronajímání. Je to problém především ve velkých městech, kde podle developerů až 40 % nových bytů kupují právě investoři. Je to i jeden z důvodů, proč ceny nemovitostí rostou.

Berte, dokud padají!

Zdroj: Shutterstock

„Daň z nemovitostí je v České republice nejnižší v EU vyjma Malty, kde není zavedena. Investiční byty jsou vyšší sazbou zdaněny například ve Finsku, Francii, Bulharsku nebo Rakousku. Byty jsou stavěny za účelem bydlení lidí. A když jsou využívány jako produkt na investici či spekulaci, tak to pak vede k extrémním cenám za bydlení,“ říká pirátský poslanec Tomáš Martínek. Zvýšení daní se tedy nebrání.

„Nechtěl bych ovšem, aby u nás byla daň z nemovitostí vysoká, jako je například ve Vídni, kde se pohybuje kolem jednoho procenta z hodnoty nemovitosti ročně, což je více než třicetkrát větší zdanění než nyní v Praze,“ dodává Martínek.

Ministerstvo financí zatím takový krok neplánuje. „V současnosti nepřipravujeme žádné konkrétní legislativní úpravy daně z nemovitých věcí, které by dodatečně zdaňovaly držbu každé další nemovitosti,“ potvrzuje Weiss. „Takové opatření je třeba velmi citlivě zvážit, neboť by vedlo ke zvýšení cen u dlouhodobých pronájmů,“ vysvětluje.

Podobný názor má i Munzar. „Vzhledem k tomu, že nájemné, stejně jako ceny bytů, v posledních letech dynamicky rostlo, by byl takový krok negativním zásahem do životních nákladů občanů, který by postihnul nejvíce nízkopříjmové skupiny obyvatel. Obzvláště v době ekonomické krize je toto velmi nevhodné a velmi před tím varují,“ říká.

Také podle Heleny Horské, ekonomky Raiffeisenbank, vyšší zdanění takzvaných investičních bytů není dobrý nápad. „Že roste jejich počet? To jen trh – občané – reagují na nedostatek bytů a neschopnost vlády tento problém řešit. Ne všechny investiční byty jsou pronajímány jen na krátkodobé pobyty/nájmy. Obzvlášť v menších městech naopak suplují funkci státu a obcí a nabízí byty k pronájmu,“ říká Horská.

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

KREDITNÍ KARTA SMART