Živnostníkům a dalším podnikatelům skončilo mimořádné období, kdy jim stát odpouštěl minimální platby na sociální a zdravotní pojištění. Za září už by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) měly povinné odvody zase začít platit.
Odpuštění povinných záloh odsouhlasil Parlament v době vrcholící koronavirové krize na konci března. Úleva trvala půl roku, konkrétně za období březen až srpen. Kdo na definitivní schválení zákona v březnu nečekal a zálohy za ten měsíc ještě zaplatil, má už předplacené září.
V praxi jsou tak nejběžnější tyto dvě situace:
- Za březen jste už neposlali zálohy na účet České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotní pojišťovny. Úleva tak pro vás skončila v srpnu, od září už zase musíte platit.
- V březnu jste ještě zaplatili. Úleva se vám tak o měsíc prodlužuje. Zálohy budete znovu platit až od října.
Pohlídejte si i to, jestli máte zadanou správnou výši záloh z přehledů za rok 2019, které jste už odevzdali nebo odevzdáte.
Odpuštění záloh vyplývá přímo ze zákona. Bylo tedy automatické, a to pro všechny – bez ohledu na formu, rozsah nebo obor podnikání. Šlo o odpuštění do výše letošních minimálních záloh. Při hlavní činnosti je to 2544 korun na sociální a 2352 korun na zdravotní pojištění. Za šest měsíců tedy podnikatelé ušetří téměř 30 tisíc korun.
Doplácet pojištění za březen až srpen budou jen ti, kdo mají vyšší příjem a dostanou se nad úroveň minimálních záloh. I oni ale doplatí jenom rozdíl mezi minimálními a skutečnými platbami. Doplácet to budou až v první polovině roku 2021 při podání přehledů o příjmech a výdajích za rok 2020.
Kromě úvodních dvou základních situací může nastat ještě třetí: když si někdo nezrušil trvalé příkazy na platbu pojištění. Ani takový člověk se nemusí bát, že o úlevu přišel. I on si na začátku příštího roku udělá roční vyúčtování za rok 2020, v němž mu vyjde přeplatek. Ten mu následně ČSSZ i zdravotní pojišťovna vrátí.
Podnikatelé se zároveň nemusí obávat, že by kvůli půlročnímu výpadku plateb sociálního pojištění měli v budoucnu nižší důchod. Doba od března do srpna se dál započítává pro nárok na důchod, respektive jeho výpočet. V budoucnu k ní tedy stát přihlédne stejně, jako kdyby sociální pojištění za březen až srpen zaplatili.
Odpuštění minimálních záloh pro stovky tisíc drobných podnikatelů vyjde státní pokladnu zhruba na 24 miliard korun – z toho 15 miliard připadá na sociální a devět miliard na zdravotní pojištění.
Kromě placení záloh se kvůli koronaviru odsouvaly i termíny pro vyúčtování za rok 2019. Daňové přiznání za loňský rok tak stačilo odevzdat do úterý 18. srpna, stejně jako zaplatit daň. Kdo to nestihl, tomu se počítají sankce hned od původního termínu, tedy od zhruba od začátku dubna.
Podobně to letos funguje také u přehledu o příjmech a výdajích ohledně sociálního pojištění pro Českou správu sociálního zabezpečení. Bez sankcí ho lze podat měsíc po lhůtě pro daňové přiznání. To znamená, že přehled pro správu sociálního zabezpečení za rok 2019 stačí podat až do 18. září 2020. Ani v tomhle případě nejde o formální posunutí lhůty, ale jenom o prominutí sankcí. Kdo se přesto zpozdí, naběhnou mu hned od původního termínu.
Zato u přehledů pro zdravotní pojišťovny je letos pořádný zmatek. Lhůta pro podání prodloužená přímo v zákoně skončila už 3. srpna, deset dnů poté se ale ministerstvo zdravotnictví probudilo a domluvilo s pojišťovnami, že případné sankce za pozdní podání odpustí až do měsíce po daních – tedy také do 18. září. Na samotnou platbu (doplatek) se ale tahle úleva automaticky nevztahuje. Podrobně jsme o této absurditě psali v samostatném článku.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 8. 2020 8:21
rozbor:
OSVC plati 13.5% na ZP + 29.2% na SP + pripadne 2.1% NP, z poloviny zdanitelnyho zakladu, tedy celkem 22.4% ze zdanitelnyho zakladu ( (13.5+29.2+2.1)/2 ).
zamestnanec plati 4.5% ZP, 6.5% SP+NP, a zamestnavatel mu prispiva 9% na ZP a 25% na SP+NP z hrube mzdy, celkem to je 45% z hrube, tedy 33.6% ze superhrube (45%/1.34). zamestnanec se zamestnavatelem tedy ze stejneho zakladu zaplati na zamestnance o polovinu vic nez zaplati OSVC.
ALE!
stat na dani z prijmu fyzickych osob a z prijmu pravnickych osob (firmy) vybere cca stejne po 200 mld rocne. kdyz od dani od fyzickych osob odectes dane od zamestnancu placenych statem, dejme tomu 50mld (v zadny firme nedelaj a neprinasi zadny zisk), tak firmy na dani zaplati vic nez jejich zamestnanci, ale vzhledem k vyssimu zdaneni firem (19% vs. 15% u zamestnancu - sleva na dani) je danena castka zamestnace a firmy prepoctene jednoho zamestnance cca stejna. pak dejme tomu na danenych 500tis superhrubyho zamestnance rocne odpovida danenych 500tis zisku firmy.
takze z vydelanyho milionu rozdelenyho napul mezi zamestnance a firmu, zaplati firma se zamestnancem na pojistenich 500tis * 33.6% = 168tis (ze zisku firmy se pojisteni neplati), kdezto OSVC ze stejnyho vydelanyho milionu zaplati 1mil * 22.4% = 224tis, tedy o 56tis, resp. 1/3 vic. kdyz se k tomu prohodi jeste dan (125tis OSVC, 50tis zamestnanec + 95tis firma), celkove odvody OSVC jsou 349tis, zamestnance s firmou 313tis, OSVC tedy o 36tis vic ze stejnyho vydelanyho milionu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 8. 2020 1:40, Lichva
Zaměstnanec si musí na veškeré své odvody vydělat sám včetně superhrubé mzdy.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.