Klient Fio banky prodal přes její investiční službu eBroker americké akcie a získané dolary si poslal do Air Bank. V obou případech šlo o dolarové účty, založené s cílem vyhnout se kurzovým ztrátám při převodu měn.
Ze svého dolarového účtu ve Fio bance klient odeslal 1322 dolarů. Banka si účtovala předem oznámený poplatek 200 korun – extra, ne na úkor převáděné částky. Air Bank za připsání platby na dolarový účet chtěla 100 korun, jak má v ceníku. Přesto mu přišlo jenom 1279,68 dolarů – tedy o 42,32 dolarů méně. Když pro zjednodušení budeme počítat dolar za 22 korun, z odeslaných zhruba 29 tisíc korun se cestou „ztratila“ skoro tisícovka.
„Podle popisu platby to vypadá na dva poplatky jiných bank ve výši 25 a 17,32 dolarů. Což nechápu: jakých jiných bank, když to šlo z české Fio do české Air Bank?“ divil se klient.
Jde o důsledek toho, jak cizoměnové platby bohužel dodnes fungují. A to i v případě, že platba míří elektronicky jen mezi českými bankami a nedochází při ní ani k převodu na jinou měnu. Výjimkou jsou jenom takzvané SEPA platby – převody eur v rámci Evropské unie (a některých dalších zemí), které jednak používají modernější systém, jednak je jejich cena od prosince 2019 zastropována tak, aby nebyly dražší než tuzemská platba v místní měně.
„Zatímco SEPA platby v eurech jdou přes jeden zúčtovací systém, a proto jsou levné, platby v ostatních cizích měnách – třeba dolarech – nelze napřímo poslat ani v rámci České republiky,“ vysvětluje mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek.
„Je jedno, kam platba z tuzemska směřuje – zda do Česka, do Německa nebo do USA. Vždy musí projít přes korespondenční banky a každá banka na cestě si účtuje náklady spojené s danou platbou,“ upřesňuje Heřmánek. A dodává, že stejně tak to funguje u plateb v eurech, pokud míří mimo oblast SEPA.
Klient se přitom předem nedozví, kolik si korespondenční banky za takový převod celkově strhnou. „Tu cestu my předem neznáme. A ani nevíme, přes které všechny banky platba jde. Výběr dalšího korespondenta je vždy na tom předcházejícím – tím pádem ani nemůžeme znát přesné poplatky s tím spojené,“ říká Heřmánek.
V některých případech se Fio snaží zmenšit počet korespondenčních bank, aby náklady pro klienty klesly. „Protože máme třeba pro dolarové platby více korespondentů, jsme schopni aspoň výběrem toho konkrétního pro konkrétní platbu zkrátit řetěz korespondenčních bank, a tím platbu zlevnit. Například platbu v dolarech do České spořitelny nepošleme našemu hlavnímu korespondentu pro dolarové platby Citibank, ale směřujeme ji na Erste,“ upřesňuje Heřmánek.
Když si klient nezvolí jinou variantu, platba proběhne s takzvanou poplatkovou dispozicí SHA. To znamená, že každý účastník – odesílatel i příjemce – hradí poplatky své bance.
Kdo chce mít větší naději, že převáděná částka dojde na účet příjemce celá (v původní výši), může při zadání platby zadat požadavek na dispozici OUR. Při této metodě všechny poplatky platí odesílatel, takže i korespondenční banky je mají přeúčtovávat bance plátce. Jde o drahou službu, za kterou si banky účtují příplatky v řádu stokorun: například ve Fio je to 500 korun, v Komerční bance 800 korun.
Za převody eur v rámci EU už od prosince 2019 neplatíte nic navíc. Jenže když posíláte dolary, libry nebo zloté, naúčtují vám banky i několik set korun. Kde si dát pozor a jak to vlastně vysvětlují?
Ani to však nestačí, aby klient měl plnou kontrolu nad finální cenou. „U dispozice OUR je největší pravděpodobnost, že platba dojde celá, ale zaručit to ani zde nedokážeme,“ říká Heřmánek. „I přes zvolenou poplatkovou dispozici OUR je možné, že příjemce neobdrží odeslanou platbu v plné výši (částka může být ponížena o poplatky zprostředkujících bank a banky příjemce) a zvolené měně – například z důvodu, že korespondenční banky budou k platbě přistupovat jako k platbě s dispozicí SHA nebo provedou konverzi do národní měny; s ohledem na platební styk mimo EU/EHP nebo v měně odlišné od měny země EU/EHP banka za takto provedené transakce neodpovídá,“ píše Fio ve svém ceníku.
Klient z našeho příběhu měl ještě docela štěstí, že převáděl peníze mezi dvěma bankami, které patří k nejlevnějším. Fio si za standardní odchozí platbu v cizí měně (SHA) účtuje 200 Kč, Air Bank 100 Kč – obě nezávisle na výši převáděné částky. Za příchozí platbu vybírají obě banky po 100 korunách.
Oproti tomu například ČSOB (pod ní patří i investiční společnost Patria) si za odchozí platbu účtuje 1 % z převáděné částky, avšak nejméně 250 Kč a nejvýše 1500 Kč. Podobně vysoké poplatky mají také Česká spořitelna, Komerční banka, Moneta, Raiffeisenbank, Sberbank (s maximem 1700 Kč) nebo UniCredit. A prodraží se u nich i připsání platby: například Komerčka má poplatek 0,9 %, nejméně 220 Kč a nejvýše 1095 Kč. V UniCredit je maximum 1500 Kč.
Výjimkou jsou převody v rámci účtů ve stejné bance. Výrazně levnější jsou také zmíněné SEPA platby, které podle unijních pravidel nesmí být dražší než tuzemský převod v místní měně. Některé banky pak mají výhodnější podmínky i pro cizoměnové převody v rámci stejné finanční skupiny.
Petr Kučera
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 10. 2021 10:36, wc001
Pripadal jsem si jako v 19. stoleti, kdyz jsem zjistil, ze nejlevnejsi zpusob prevodu USD z ceske banky do ceske banky bylo je vybrat hotove a fyzicky je prenest asi 500m. Vyber zdarma, vklad 5Kc.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 10. 2021 14:28, Honza
Tohle je fakt děsivé. Jak v půlce 20. století. Tímhle si banky ty Revoluty, bitcoiny, atd. atd. fakt samy vytvářejí.
Ale je to selhání i všech těch MFČR, ČNB, poslanců i celé slavné EU. V bankovnictví se reguluje každá blbost typu poplatkový výpis a GDPR, přitom zrovna tohle by mohly dát příslušné instituce do kupy, když to banky samy nezvládly.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.