Zdroj: Shutterstock
Jeden bankomat spotřebuje v průměru kolem 2400 kWh elektřiny za rok, spočítala Komerční banka. To je skoro stejně jako rodinný dům: ten v průměru spotřebuje 3000 kWh ročně (pokud elektřinu nepoužívá i k vytápění).
Proč je bankomat tak energeticky náročný? To máte: Nepřetržité připojení pro elektrický zdroj, řídicí počítač, dotykový monitor, prvky datové konektivity, zabezpečení, osvětlení prostoru… Vyšší odběr elektrické energie je nutný také k motorovým pohonům mechanických částí bankomatu při každé transakci.
K tomu je nutné připočíst náklady na integrované topení. To udržuje stabilní provozní teplotu potřebnou k plné funkčnosti přístroje v chladných obdobích. Týká se to hlavně vnějších bankomatů instalovaných ve zdi budovy, ale občas se hodí i v prostorách před vstupem do pobočky.
Projekt sdílení bankomatové sítě, s nímž letos přišly Komerční banka a Moneta, tak může uspořit energii a tím i snížit takzvanou uhlíkovou stopu.
Náklady na pořízení jednoho bankomatu se pohybují od půl milionu do jednoho milionu korun, někdy i víc. Záleží na typu, na vybavení a samozřejmě i na množství pořizovaných přístrojů: čím víc si jich banka objedná, tím nižší může být průměrná cena jednoho. Roli hraje i dlouhodobá spolupráce s dodavatelem bankomatů.
Konkrétnější čísla banky z konkurenčních důvodů tají a nechtějí o nich podrobněji mluvit. Každopádně se však shodují, že náklady za bankomat se jim vyplatí díky tomu, že může nahradit velkou část pokladních operací na pobočkách. Roční náklady na živého pokladníka jsou mnohonásobně vyšší než na provoz bankomatu.
„Když jsme kdysi dělali studii pro Air Bank, na kolik by ji přišly náklady na pokladníka, vyšlo nám to v průměru na zhruba dva miliony korun ročně,“ vzpomíná expert Pavel Juřík, který byl mimo jiné u zavádění prvního online bankomatu v Česku (spustila ho Komerční banka v roce 1992) a následně spolupracoval s dalšími bankami. Air Bank vstoupila na trh s bezhotovostními pobočkami v listopadu 2011.
Personální náklady od té doby výrazně stouply – a zdaleka nejde jenom o ně. „Kromě mzdových nákladů v tom musíte zohlednit i další náklady jako je trezor, počítačka peněz i třeba to, že pokladník potřebuje mít pro svou službu větší prostor než bankomat. A ještě v tom hraje roli i větší bezpečnost pro pracovníky bank. Riziko, že se stanou terčem útoku, při bezhotovostním provozu samozřejmě klesá,“ vysvětluje Juřík důvody, proč se některé nové banky rozhodly mít jen bezhotovostní pobočky.
První tuzemský bankomat nainstalovala v lednu 1989 tehdejší Česká státní spořitelna. V pobočce na pražském Václavském náměstí z něj ale mohli zpočátku vybírat jen její zaměstnanci. Pro veřejnost se zpřístupnil na začátku prosince 1989.
Fungoval pouze off-line, nebyl připojený k síti (ani k systému spořitelny) a nemohl tak zjistit zůstatek na účtu. Proto spořitelna limitovala denní výběr na 1000 korun – zhruba třetinu průměrné mzdy – bez ohledu na to, kolik měl klient uloženo peněz.
Uživatelé k němu potřebovali speciální spořitelní karty. Ty nebylo možné použít ani u prvních obchodníků, kteří karty přijímali – i když jich v té době bylo ještě málo. Pro placení v obchodech potřebovali klienti jinou kartu.
Před třiceti lety začal fungovat první online bankomat v Česku. Brzy přišly platební karty, které fungovaly i v cizině. A pak se s nimi dokonce dalo platit v některých obchodech. Máme vzpomínky i fotky.
První on-line bankomat ve střední a východní Evropě spustila 19. února 1992 Komerční banka. Díky připojení k síti přijímal všechny karty od Eurocard/MasterCard/Cirrus a Eurocheque. Prakticky to odstartovalo rozvoj bankomatových služeb a platebních karet v Česku tak, jak je vnímáme teď.
Zatímco v roce 1993 bylo v Česku celkově 564 bankomatů, o deset let později už 2669, ukazuje statistika Sdružení pro bankovní karty. Prudký růst ale máme za sebou: zatímco v polovině letošního roku bylo v Česku 5559, v polovině loňského roku 5583.
Vůbec nejvyšší počet bankomatů – 5644 – jsme v Česku měli v roce 2019. K rekordu přispěla snaha některých nových či menších bank omezit závislost na bankomatové síti konkurence. Banky si totiž vzájemně účtují mezibankovní poplatky, pokud klienti použijí konkurenční přístroj. Svou roli sehrál i očekávaný růst poplatků, kdy především velké banky nechtěly dotovat používání svých bankomatů klienty těch menších.
Nejvíc bankomatů – zhruba 1500 – provozuje Česká spořitelna, kolem tisícovky má ČSOB, třetí největší síť patří Komerční bance.
Počet platebních transakcí u obchodníků překonal počet výběrů z bankomatů už v roce 2009, objem (hodnota) transakcí u obchodníků překonala výběry z bankomatů poprvé v roce 2019.
Na každého dospělého obyvatele Česka v roce 2021 připadalo v průměru 17 výběrů kartou, průměrná částka při jednom výběru byla přibližně 5600 korun.
V posledních letech banky ve velkém investují do modernizace bankomatů.
Zavádějí na nich například možnost bezkontaktního výběru – tedy bez nutnosti vložit do přístroje kartu. Pouhé přiložení k čtecímu zařízení je nejen rychlejší, ale i bezpečnější, protože odpadá riziko okopírování karty. První bezkontaktní bankomat v Česku zprovoznila Air Bank v pražském obchodním centru DBK u stanice metra Budějovická v roce 2016.
Mnohdy už ani není potřeba mít u sebe plastovou kartu nebo nálepku. Bezkontaktní výběr je možný pomocí karty uložené v mobilních aplikacích jako Apple Pay nebo Google Pay.
Výrazně přibývá také přístrojů s vkladovou funkcí neboli vkladomatů. První modernější spustila Česká spořitelna v červenci 1998 v pražském obchodním centru Nový Smíchov. Největší počet bankomatů s vkladovou funkcí má nyní Komerční banka. První recyklační bankomat v Česku spustila mBank v roce 2017, postupně ji následují ostatní banky. Recyklační bankomaty umí z vkládaných bankovek od klientů ověřit, zda nejde o padělek, a pak z nich i hotovost rovnou vydávat. Tím odpadá hromadění bankovek v zásobníku a snižuje se i potřeba bankomat doplňovat novými penězi.
Běžnou a oblíbenou nabídkou je dnes i možnost volby hodnoty jednotlivých bankovek, s níž jako první přišla v listopadu 2011 Air Bank.
V roce 2013 se pak objevila možnost naskenovat složenku či fakturu na vybraných strojích České spořitelny, takzvaných platbomatech, a rovnou je pak uhradit.
A letos v červnu spořitelna spustila výběry pomocí QR kódu: kdo má v chytrém telefonu aplikaci George, nemusí už vůbec vytahovat kartu, ani nic zadávat na obrazovce bankomatu. Klient nemusí mít u sebe ani kartu, ani si k ní pamatovat PIN. Dokonce nemusí mít kartu vůbec – stačí běžný účet, protože výběr přes aplikaci je navázán přímo na něj. Díky až čtvrthodinovému limitu si může výběr „objednat“ v klidu předem, tedy třeba cestou k bankomatu.
Ve většině případů můžete vkladomat použít pouze pro vklad na vlastní účet – přesněji řečeno na účet navázaný ke kartě, kterou jste do něj vložili. Zároveň musí jít o kartu banky, která vkladomat provozuje. Air Bank (a zaniklá Equa bank) umožňuje přes své vkladomaty vložit hotovost i na jiné účty, které jsou u ní vedené – nemusí tedy jít o účet navázaný k použité kartě. A přes vkladomaty České spořitelny můžete s kartou ČS vkládat dokonce i na jiný účet vedený u banky v Česku (tato možnost je jako jediná zpoplatněna, a to částkou 125 korun). Během příštího roku propojí své vkladomaty Komerční banka a Moneta.
Až na výjimky umějí vkladomaty přijímat pouze bankovky. Mince do nich nevložíte. V běžném provozu nabízí mincomaty zatím jenom ČSOB, a to pouze na patnácti místech v republice. Podobný přístroj začala testovat Komerční banka.
V některých zemích se dají jejich prostřednictvím například koupit kupovat vstupenky na různé akce. V Česku je rozšiřování těch bankomatových funkcí, které nesouvisejí přímo s hotovostí nebo nastavením karty, spíše na ústupu. Takové dodatečné služby si dnes většina lidí chce dělat pohodlněji na mobilu nebo počítači.
Olga Skalková
Sdílejte článek, než ho smažem
