I tohle jsou devadesátky. První bankomat má narozeniny

Před třiceti lety začal fungovat první online bankomat v Česku. Brzy přišly platební karty, které fungovaly i v cizině. A pak se s nimi dokonce dalo platit v některých obchodech.
I tohle jsou devadesátky. První bankomat má narozeniny
Tehdejší šéf KB Richard Salzmann u startu prvního online bankomatu.
Zdroj: KB

Před třiceti lety, 19. února 1992, spustila Komerční banka první online bankomat ve střední a východní Evropě. Převratná novinka byla k vidění v tehdejší pobočce KB v pražské ulici Na Příkopě 28, kde teď sídlí Česká národní banka.

Díky připojení k síti přijímal nejen karty Komerční banky, ale i všechny od mezinárodní společnosti Eurocard/MasterCard/Cirrus a Eurocheque. Prakticky to odstartovalo rozvoj bankomatových služeb a platebních karet v Česku tak, jak je vnímáme teď.

Off-line bankomat nevěděl, kolik máte

Už v lednu 1989 nainstalovala první tuzemský bankomat tehdejší Česká státní spořitelna. V pobočce na pražském Václavském náměstí z něj ale mohli zpočátku vybírat jen její zaměstnanci. Pro veřejnost se zpřístupnil na začátku prosince 1989.

První bankomat České spořitelnyČS

První bankomat České spořitelny z roku 1989 (na novější fotce). Na začátku ještě neuměl zjistit, kolik máte na účtu.

Jenže: Tento bankomat fungoval pouze off-line, nebyl připojený k síti (ani k systému spořitelny) a nemohl tak zjistit zůstatek na účtu. Proto spořitelna limitovala denní výběr na 1000 korun – zhruba třetinu průměrné mzdy – bez ohledu na to, kolik měl klient uloženo peněz.

Uživatelé k němu potřebovali speciální spořitelní karty. Ty nebylo možné použít ani u prvních obchodníků, kteří karty přijímali – i když jich v té době bylo ještě málo. Pro placení v obchodech potřebovali klienti jinou kartu.

Cizinci si vybírali, Češi okukovali

Současně s prvním online bankomatem naproti Prašné bráně zprovoznila Komerční banka v únoru 1992 další dva takové přístroje. „Druhý začal fungovat v pobočce na Můstku, která byla u současného vchodu do metra, a třetí v pobočce na rohu ulice Československé armády a Dejvického náměstí,“ upřesňuje pamětník Pavel Juřík, který byl členem tehdejšího týmu Komerční banky a podílel se na tomto projektu.

První bankomat KB model z legaBancibo

Model prvního bankomatu KB značky Olivetti. Z asi 20 000 kostek Lega ho vyrobil Martin Konvička, tehdejší pracovník společnosti GPE, k dvacátému výročí prvního online bankomatu. Od originálu se však liší barvou, která už zohledňovala korporátní barvy KB v roce 2012.

Nové online bankomaty Komerční banky zpočátku nejvíc využívali cizinci. „S vydáváním karet jsme začali až po spuštění online bankomatů. Do té doby jsme je vydali jen několika desítkám zaměstnanců a jejich blízkých kvůli testování. V Praze ale bylo už mnoho zahraničních turistů a obchodníků, kteří platební karty měli – proto k našim bankomatům hned začali chodit vybírat,“ říká Juřík.

První online bankomaty podle něj budily i velkou pozornost Čechů. „Mnozí lidé v tom viděli podobnou událost, jako když se v Praze začaly prodávat první hamburgery,“ vzpomíná. Zájem Čechů získat vlastní kartu, aby nemuseli chodit pro hotovost na přepážku a mohli si ji kdykoliv vybrat z bankomatu, se pak rychle zvyšoval.

Impulsem byla také další novinka. V dubnu 1992 začala Komerční banka vydávat i mezinárodní platební karty – MasterCard InterCard, Business Silver Card a Gold Card a o něco později i Maestro. Těmi se dalo vybírat také ze zahraničních bankomatů a platit jimi v cizině, což lákalo k pořízení karty další skupinu lidí.

„Stříbrné a zlaté karty, to byla tehdy byla hodně prestižní záležitost. Za zlatou kartu byli ochotní někteří lidé a firmy zaplatit i sedm a půl tisíce korun ročně. Hned první rok jsme jich vydali až trojnásobně víc, než jsme čekali, přestože se tehdy vydávaly pouze k devizovým účtům občanů nebo ke korunovým firemním účtům – koruna nebyla ještě volně směnitelná,“ připomíná Juřík.

Dalším velkým impulsem byla možnost použít tyto karty při nákupu u prvních obchodníků, kteří to umožňovali. Takové „univerzální“ karty Komerční banka začala vydávat od poloviny roku 1992. A zároveň přesvědčovala obchodníky, aby možnost platit kartou zaváděli.

„Kromě mezinárodních hotelů, restaurací a obchodů, zaměřených převážně na zahraniční klientelu, která používala karty, jsme se snažili budovat akceptační sítě i pro naše české klienty. Nejprve jsme šli na čerpací stanice, protože to bylo místo, kde už lidé byli zvyklí používat karty CCS. Následovaly první řetězce jako byla Delvita a obchodní domy K-Mart,“ vzpomíná Juřík.

Zdroj: Pavel Juřík

Platební karta KB z roku 1992.

Jak placení kartami rychle rostlo, přidávaly se další řetězce. Když další rok Komerční banka jako první z bank zavedla elektronické platební terminály, byl to podle Juříka další průlom v bezhotovostním placení.

Společná síť neprošla

První online bankomat v Česku už je dnes k vidění jenom na fotografiích a filmových záznamech. „Po odstrojení skončil ve starém železe. Existuje jen jeho věrná kopie 1:1 z Lego kostek, která je nyní umístěna v recepci firmy Bancibo SE,“ říká Juřík. V této firmě je teď předsedou představenstva.

Proč první online bankomaty hned od počátku nepřijímaly i karty značky Visa? „Zástupci Visa tehdy nevěřili, že se nám projekt podaří spustit tak brzy a že o karty bude tak velký zájem. Byli přesvědčeni, že systém se má spouštět postupně. Jejich konkurent souhlasil s naším přístupem a podpořil nás například otevřením projektové kanceláře v Praze, poskytnutím projektového manažera a dalších odborníků zdarma,“ vysvětluje Juřík.

Připomíná, že bankomaty a platební karty se staly jednou z priorit Komerční banky hned po jejím vzniku v lednu 1990. Šlo o to, aby klientům postupně umožnila vybírat hotovost jiným způsobem než na přepážce. Původním záměrem prý bylo postavit společnou bankomatovou síť s dalšími zájemci. „Jenže Česká spořitelna si chtěla nadále držet vlastní síť a Komerční bance nezbývalo nic jiného, než jít do toho samostatně,“ říká Juřík.

První platební karta v zemích RVHPZdroj: Pavel Juřík

První platební karta v zemích RVHP, ekonomické organizace socialistických zemí.

Hned v prvním roce existence Komerční banky se Juřík spolu s kolegy snažil zmapovat už fungující systémy v Rakousku, Německu a Francii – právě tyto státy byly tehdy v Evropě nejdál co do počtu bankomatů nebo rozšiřování plateb kartou u obchodníků. „V Česku tou dobou byly i platby kartou ještě v plenkách. Využívali je prakticky jen cizinci ve vybraných hotelech a prodejnách, a to prostřednictvím speciálního kartového centra Čedoku,“ vzpomíná Juřík.

Potřebné know-how v zahraničí nabrala Komerční banka zhruba během jednoho roku. „Shodli jsme se pak, že vytvoření ryze českého systému, jaký používala Česká spořitelna, nemá budoucnost. Už tehdy mnoho lidí cestovalo do zahraničí a potřebovali platební karty, které byly bezpečnější, levnější a pohodlnější než hotovost nebo cestovní šeky,“ říká Juřík. Proto se Komerční banka rozhodla přeskočit nákladné a rizikové šeky, které jí někteří doporučovali, a i za cenu vyšších nákladů investovat do vybudování nového kartového systému s napojením na ty mezinárodní.

Anketa

Jak často jste loni vybírali z bankomatu?

Na vybudování společného bankovního kartového centra se Komerční banka nakonec dohodla se společností I. S. C. MUZO. „Byla to jediná tuzemská firma. která tehdy měla zkušenosti se zpracováním důvěrných údajů, což zajišťovala pro podniky zahraničního obchodu. Komerční banka koupila významný podíl jejích akcií a deklarovala, že je za původní cenu prodá dalším bankám, které se do projektu zapojí,“ připomíná Juřík.

Mimo jiné i kvůli tomu tým Komerční banky připravoval vznik Sdružení pro bankovní karty, které mělo tuto činnost bank koordinovat. „To bylo založeno v únoru 1991. Vedli jsme jednání s Živnobankou a také s oběma spořitelnami v tehdejším Československu – tedy tou v Česku a na Slovensku. Ty se však do projektu nakonec nezapojily. Zakládajícími členy sdružení se staly Komerční banka, Agrobanka, Investiční banka a Tatra banka. V dalších letech se k nim připojila většina bank,“ vzpomíná Juřík, který byl mimo jiné i prvním předsedou Sdružení pro bankovní karty.

Čím dál šikovnější

Počet online bankomatů se v Česku se rychle zvyšoval. Do konce roku 1992 bylo do systému Eurocard/Mastercard a Eurocheque v tehdejším Československu zapojeno 67 bankomatů. O rok později to jen v České republice bylo už 157.

S napojováním bankomatů na online systém následovala Komerční banku brzy Česká spořitelna. V červenci 1992 zprovoznila online bankomat v tehdejším pražském hotelu Atrium a v následujícím roce měla do svých systémů propojeny všechny. Stejně pak postupovaly i ostatní banky, které se rozhodly bankomatové sítě provozovat.

V 1993 bylo v Česku celkově už 564 bankomatů, o deset let později přes dva a půl tisíce. Ke konci loňského roku celkový počet bankomatů po celé republice přesáhl pět a půl tisíce.

Rozšiřovaly se i služby, které umožňují. Postupně na nich banky zaváděly možnost zjistit zůstatek, změnit si PIN ke kartě či dobít si kredit u mobilního operátora. Koncem 90. let se v prvních bankomatech objevila možnost vkladu hotovosti. Nejprve u přístrojů Živnobanky (nynější UniCredit), která však vklady řešila metodou vkládání obálek s hotovostí.

První modernější vkladomat spustila Česká spořitelna v červenci 1998 v pražském obchodním centru Nový Smíchov, po ní přišly s bankomatem s vkladovou funkcí ČSOB, GE Money Bank (dnešní Moneta) a Air Bank. Před deseti lety se k nim přidala Komerční banka, pak následovaly další banky. Poslední, kdo své bankomaty takto zmodernizoval, byla loni Sberbank. Vkladomaty slibovala i Hello bank, ale její síť bankomatů, kterou spustila v roce 2019, tuto funkci nakonec neobsahuje.

Fotogalerie: První bankomaty a karty

Autoři fotek: Pavel Juřík a KB

Běžnou a oblíbenou nabídkou je dnes i možnost volby hodnoty jednotlivých bankovek, s níž jako první přišla v listopadu 2011 Air Bank. V roce 2013 se pak objevila možnost naskenovat složenku či fakturu na vybraných strojích České spořitelny, takzvaných platbomatech, a rovnou je pak uhradit.

První bezkontaktní bankomat v Česku zprovoznila Air Bank v pražském obchodním centru DBK u stanice metra Budějovická v roce 2016. Možnost výběru bez vkládání karty pak postupně na většinu svých bankomatů zavedli i její konkurenti. V posledních dvou, tří letech banky své bezkontaktní bankomaty také uzpůsobují na výběry prostřednictvím mobilu či chytrých hodinek. Čím dál víc lidí přestává mít u sebe fyzické platební karty a pomocí Apple Pay, Google Pay či dalších aplikací chtějí nejen platit, ale případně i vybírat hotovost.

Víc už jich nebude

Nejširší bankomatovou síť z tuzemských bank má nadále Česká spořitelna s více než 1500 stroji. ČSOB dlouhodobě provozuje kolem tisícovky bankomatů. Trojkou trhu je Komerční banka s více než 800 stroji, má však největší síť bankomatů s vkladovou funkcí: aktuálně 506.

Celková tuzemská síť bankomatů se v posledních dvou letech už nerozšiřuje. Podle údajů Sdružení pro bankovní karty bylo nejvíce bankomatů v Česku na konci roku 2019 – celkem 5644. Podle zatím poslední zveřejněné statistiky ke konci třetího čtvrtletí 2021 byl celkový počet bankomatů 5549.

Podle Juříka se současný rozsah sítě se už moc měnit nebude. „Stále však poroste podíl bankomatů s vkladovou funkcí. Banky potřebují řešit vklady hotovosti efektivnějším způsobem než na přepážkách a budou dál tímto způsobem pokračovat v nahrazování služeb živých pokladníků,“ očekává.

Už v roce 2009 zaplatili Češi u obchodníků kartou častěji, než kolikrát si ve stejném roce vybrali z bankomatů. Další zlom přišel v roce 2019: také objem plateb kartou u obchodníků tehdy poprvé překonal objem peněz vybraných z bankomatu.

Rychlý úbytek celkového počtu bankomatů podle Juříka nehrozí. „Potřeba hotovosti se u mnoha lidí a firem sice snižuje, do deseti let ale přechod na bezhotovostní ekonomiku jistě nenastane. Objem hotovostních plateb se za deset let může v maloobchodě přiblížit 15 procentům, což je úroveň, která je dnes ve skandinávských zemích, ale i tak budou chtít mít přístup k hotovosti,“ říká.

Praděd a děd

Zdroj: Shutterstock
  • Historie bankomatů sahá do roku 1939. O přístroj, který vymyslel Luther George Simjan v New Yorku, však nebyl zájem, takže ho banka po půl roce zrušila. Kromě několika patentů ale z té doby zůstala i mezinárodní zkratka ATM – Automated Teller Machine.
  • První novodobý veřejný bankomat instalovala v červnu 1967 banka Barclays na své pobočce v Londýně.
  • Za jeho sestrojením stojí John Shepherd-Barron. Do vynálezu se pustil, protože mu vadilo, že mimo úřední hodiny banky se nelze dostat k hotovosti.
  • Při vývoji bankomatu se inspiroval samoobslužným stojanem pro čerpací stanice, který tehdy vyvíjela jeho firma Thomas De la Rue Company. Místo čokoládových tyčinek měl nově vydávat bankovky.
  • Vývoj bankomatu trval tři roky a na testování bezpečnosti se podílela britská tajná služba MI6.
  • Barclaycash, jak se první bankomat jmenoval, vydával jenom deset liber. K výběru se namísto plastové karty využíval speciální děrný štítek.
  • V roce 1972 pak Lloyds Bank ve Velké Británii instalovala první online bankomat.

Olga Skalková

O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz a speciální přílohy HN. Ráda tráví čas s rodinou... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+27
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 2. 2022 6:42, Fil

Citace - Radim K. / 16.02.2022 05:11

Prosil bych autora článku aby si zaplatil kurz dějepisu. V roce 1992 jsme ještě byli Československo a první bankomat byl v Bratislavě o něco dříve . Děkuji


V článku je to správně. První bankomat v Československu instalovali v lednu 1989 v Praze pro zaměstnance. Od dubna si mohli vybírat klienti v Bratislavě, od prosince v Praze. Kromě toho: článek je o Česku, Bratislava je na Slovensku. A zrovna paní Skalková ten společný stát určitě pamatuje :) Díky za hezký článek!

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 2. 2022 5:11, Radim K.

Prosil bych autora článku aby si zaplatil kurz dějepisu. V roce 1992 jsme ještě byli Československo a první bankomat byl v Bratislavě o něco dříve . Děkuji

-11
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Fio vylepšuje aplikaci, umí i skenování složenek

3. 8. 2022 | Petr Kučera | 19 komentářů

Fio vylepšuje aplikaci, umí i skenování složenek

Nová aktualizace mobilní aplikace Smartbanking od Fio banky nabízí i skenování složenek a načítání čísla účtu fotoaparátem telefonu.

V cizině teď můžete ušetřit desetinu. Banky mají akci

3. 8. 2022 | Petr Kučera | 2 komentáře

V cizině teď můžete ušetřit desetinu. Banky mají akci

mBank a ČSOB vrátí klientům až desetinu částky, kterou v zahraničí zaplatí kartou. U obou akcí je potřeba splnit podmínky.

Konec potvrzovacích SMS? Podmínky zpřísnily i dvě největší banky

3. 8. 2022 | Olga Skalková | 96 komentářů

Konec potvrzovacích SMS? Podmínky zpřísnily i dvě největší banky

Klienti, kteří zůstávají u starého způsobu, se musí smířit s komplikovanějším ověřením nebo dokonce se speciálním poplatkem. ČSOB teď naznačuje, že kdo už má bankovní aplikaci, časem... celý článek

Spořitelna dá 15% slevu na nákupy ve dvou řetězcích

2. 8. 2022 | Petr Kučera | 25 komentářů

Spořitelna dá 15% slevu na nákupy ve dvou řetězcích

Lidé, kteří platí kartou od České spořitelny, mohou během srpna ušetřit až 500 korun při nákupech v řetězcích Albert a Globus.

Plány Air Bank: Víc bankomatů, účty pro OSVČ, spoření pro děti a další novinky

1. 8. 2022 | Olga Skalková | 9 komentářů

Plány Air Bank: Víc bankomatů, účty pro OSVČ, spoření pro děti a další novinky

Skupina PPF, majitel Air Bank, v květnu nečekaně odstoupila od dohody s Monetou o fúzi obou bank. Co to znamená z pohledu chystaných novinek pro klienty? O dalších plánech jsme mluvili... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.