V úterý 2. května končí lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022. Podmínkou je elektronická forma. Základní lhůta pro přiznání na papíře skončila 3. dubna.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má čas ještě do 3. července – prvního pracovního dne v červenci. Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.
Pozor: Podnikající fyzické osoby (OSVČ), kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podat daňové přiznání povinně elektronicky.
Psali jsme podrobně:
Změny v daňovém přiznání za rok 2022
Sleva na poplatníka: Z příjmů za rok 2022 si můžete odečíst základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Je o tři tisíce ročně vyšší než před rokem: pro příjmy za rok 2021 byla 27 840 korun, do roku 2020 jenom 24 840 korun.
Pozor: Sleva na vyživovanou manželku či manžela se nezvyšovala. Zůstala maximálně 24 840 korun ročně (2070 korun měsíčně), tedy na původní výši slevy na poplatníka. Neměnil se ani limit pro vlastní příjmy druhého manžela – na kterého si uplatňujete slevu: za loňský rok nesmí přesáhnout 68 000 korun za rok.
Datová schránka: Podnikající fyzické osoby (OSVČ), kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podat přiznání elektronicky. Co přesně to znamená a jak tuhle podmínku splnit, jsme popsali v podrobném návodu. Povinnost se v praxi netýká lidí, kteří za rok 2022 neměli žádné příjmy z podnikání – typicky lidí s přerušenou živností.
Školkovné: Maximální výše daňové slevy za umístění dítěte (školkovného) odpovídá měsíční minimální mzdě. Pro příjmy za rok 2022 se tedy zvýšila na 16 200 Kč, před rokem byla 15 200 Kč.
Daňový bonus na dítě: Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2022 je to tedy 97 200 Kč. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Samotná daňová sleva na dítě se na rozdíl od předchozích let nezvyšovala, zůstává tedy stejná jako před rokem: 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě.
Odpočet darů: Od základu daně si lze výjimečně odečíst dary až do výše 30 procent základu daně. Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech (včetně příjmů za rok 2022) se výjimečně zvýšil kvůli koronaviru a ruskému útoku na Ukrajinu. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů. Minimální hranice se nemění: Podmínkou pro využití odpočtu je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta vašeho (původního) základu daně.
Sleva za zastavenou exekuci: Nová sleva se týká takzvaných marných exekucí, které běží bezvýsledně (nic se u nich nevymohlo) víc jak tři roky a u nichž původní dluh – takzvaná jistina – dělal maximálně 1500 korun. Tyto exekuce se zastavují od začátku roku 2022. Podrobně jsme o tom psali v samostatném článku. Věřitelé si mohou odečíst z daní 450 korun za každé takto zastavené vymáhání pohledávky, jejíž jistina nebyla ani částečně vymožena. Jde o 30 procent z 1500 korun.
Limit zdanitelných příjmů: Základní pravidla pro to, kdy je nutné podat daňové přiznání z příjmů za rok 2022, se oproti předchozímu roku nezměnila. Už sice platí novela, která spodní hranici pro povinné podání přiznání výrazně zvedla, jenže vyšší limit lze poprvé využít až pro příjmy za rok 2023. Zvýšení se týká až přiznání podávaného v prvních měsících roku 2024. Tady jsme psali podrobnosti: Nové limity zdanitelných příjmů
Vyšší daňové pásmo – progresivní sazba: Výrazně nadprůměrné výdělky se daní vyšší sazbou 23 %. Ta se vztahuje pouze na část základu daně přesahující limit: ročně jde o 48násobek průměrné měsíční mzdy – pro příjmy za rok 2022 je to tedy přes 1,867 milionu korun (v průměru skoro 156 tisíc za měsíc). Příjmy pod tento limit se daní základní 15% sazbou.
Limit pro zdanění důchodu: Důchody jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy. Za rok 2022 se tak hranice osvobození důchodů zvyšuje na 583 200 Kč ročně (v průměru 49 600 měsíčně).
Paušální daň: K paušální dani z příjmů za rok 2023 se mohl přihlásit podnikatel, jehož roční příjmy nepřesáhnou dva miliony korun. Strop je dvojnásobný oproti dřívějšku, souvisí to se zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH. Čas na přihlášky uplynul už 10. ledna, během roku se ještě mohou připojit začínající podnikatelé.
Paušální daň umožňuje platit měsíčně jedinou částku zahrnující daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Měsíční paušál už ale nebude pro všechny stejný. Dosavadní systém zůstává jen pro příjmy do jednoho milionu: v roce 2023 zahrnuje daň 100 Kč, minimální výši zdravotního pojištění (2722 Kč) a minimální výši důchodového pojištění navýšenou o 15 procent (3386 Kč), celkově to tedy bude dělat 6208 Kč měsíčně Pro podnikatele s vyššími příjmy – od jednoho do dvou milionů ročně – vstoupí do hry další dvě pásma paušální daně. Podrobně: Paušální daň 2023
Odpočty hypoték a úvěrů ze stavebka: Připomínáme, že limit pro odpočet úroků z hypoték od základu daně je od roku 2021 poloviční. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021. Pro smlouvy sjednané do konce roku 2020, včetně jejich případného refinancování, dál platí dřívější pravidla, tedy i limit 300 tisíc.
Když budeme přesnější: Podle zákona není rozhodující, kdy jste podepsali smlouvu o hypotéce nebo úvěru za stavebka, ale kdy došlo „k obstarání bytové potřeby“ financované z konkrétního úvěru. Pokud jste si takovou potřebu obstarali až po 1. lednu 2021, týká už se vás nižší limit, tedy 150 tisíc. Podle výkladu Finanční správy je rozhodující den zápisu do katastru nemovitostí.
Daňové odpočty a slevy
I při vyplňování daňového přiznání za rok 2022 lze využít odečitatelné položky a daňové slevy.
Základ daně – tedy loňské příjmy po odečtení souvisejících výdajů – si nejdřív můžete snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně. Týkají se třeba spoření na penzi se státním příspěvkem, životního pojištění nebo hypotéky. Po snížení základu o nezdanitelné části si předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů. Tu si pak ještě můžete snížit o daňové slevy. Přinejmenším o slevu na poplatníka.
Do kdy zaplatit daň z příjmů?
Když jste podali přiznání jakoukoliv formou nejpozději 3. dubna 2023, měli jste nejpozději 3. dubna také zaplatit případný nedoplatek na dani. Nezáleží na tom, jestli jste přiznání odevzdali na papíře, elektronicky nebo přes poradce – pokud jste to stihli v základním termínu do 3. dubna, je pro vás tohle datum klíčové i pro splatnost daně a nemůžete využít ani měsíc navíc.
Pokud přiznání podáte elektronicky mezi 4. dubnem a 2. květnem 2023, posouvá se splatnost daně na 2. května. A když přiznání podá poradce mezi 4. dubnem a 3. červencem, stačí daň zaplatit do 3. července.
Dodejme, že úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se počítá až od čtvrtého kalendářního dne. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá toleranční doba v praxi ještě delší.
Zatímco samotné přiznání stačí v poslední den lhůty odeslat, platba daně už má být na účtu finanční správy.
Kdy přijde daňový přeplatek?
Pokud jste odevzdali přiznání nejpozději 3. dubna 2023, ať už na papíře, elektronicky nebo přes poradce, počítá se třicetidenní lhůta od 5. dubna (den poté, co přeplatek formálně vznikne), takže přeplatek vám přijde nejpozději na začátku května.
Když podáte přiznání elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, začíná se počítat teprve od začátku května a přeplatek přijde nejpozději na začátku června. Totéž při využití daňového poradce: přiznání stačí podat na začátku července, přeplatek přijde nejpozději na začátku srpna.
Kdo musí podat daňové přiznání?
Přiznání k dani z příjmů podává v zásadě každý, kdo měl loni příjmy vyšší než patnáct tisíc korun – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů. Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 6000 korun. O přeplatek mohli žádat přes zaměstnavatele – podrobnosti jsme popsali v článku o ročním zúčtování daní.
Základní pravidla pro to, kdy je nutné podat daňové přiznání z příjmů za rok 2022, se oproti předchozímu roku nezměnila. Už sice platí novela, která spodní hranici pro povinné podání přiznání výrazně zvedla, jenže vyšší limit zdanitelných příjmů lze poprvé využít až pro příjmy za rok 2023. Zvýšení se týká až přiznání podávaného v prvních měsících roku 2024. Tady jsme psali podrobnosti: Nové limity zdanitelných příjmů
Přiznání nepodávají podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně. Jsou tu ale výjimky: typicky když podnikatelé přestali splňovat podmínky pro paušální daň, nebo když mají další příjmy ze zaměstnání, nebo třeba když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 15 tisíc.
Přiznání není nutné podávat kvůli příjmům, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou třicet tisíc korun za rok.
Ale pozor: když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok. Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. Nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy.
Lhůta pro takové oznámení je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi. Tedy: v zásadě do 3. dubna, případně do 2. května (při elektronickém podání přiznání po 3. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce po 3. dubnu).
Oznámit osvobozený příjem nad pětimilionový limit musí i lidé, kteří nemají povinnost podávat samotné daňové přiznání. Typicky jde o zaměstnance bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní lhůta – oznámení je tak potřeba podat nejpozději 3. dubna.
Podrobně:
Termín pro podání přehledů OSVČ
Když jste daňové přiznání podali jakoukoliv formou do 3. dubna, musíte odevzdat přehledy nejpozději na začátku května. Česká správa sociálního zabezpečení má přísnější výklad a mluví o podání nejpozději 2. května (počítá totiž měsíc od standardní lhůty pro daňové přiznání bez ohledu na jeho prodloužení kvůli víkendu). Zdravotním pojišťovnám stačí 3. května (měsíc od reálného konce lhůty pro přiznání).
Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy na začátku června (1. června sociální, 2. června zdravotní). Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
A když přiznání podá poradce mezi 3. dubnem a 3. červencem, stačí přehledy pojištění odevzdat nejpozději na začátku srpna (1. srpna sociální, 3. srpna zdravotní) a nedoplatek uhradit do osmi dnů od podání přehledu.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem