Zdroj: Shutterstock
Termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ se odvíjejí od lhůty pro podání daňového přiznání. Přehledy je potřeba odevzdat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro přiznání.
Když jste podali daňové přiznání jakoukoliv formou do 3. dubna, musíte odevzdat přehledy nejpozději na začátku května. Česká správa sociálního zabezpečení má přísnější výklad a mluví o podání nejpozději 2. května (počítá totiž měsíc od standardní lhůty pro daňové přiznání bez ohledu na jeho prodloužení kvůli víkendu). Zdravotním pojišťovnám stačí 3. května (měsíc od reálného konce lhůty pro přiznání).
Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy na začátku června (1. června sociální, 2. června zdravotní). Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
A když přiznání podá poradce mezi 3. dubnem a 3. červencem, stačí přehledy pojištění odevzdat nejpozději na začátku srpna (1. srpna sociální, 3. srpna zdravotní) a nedoplatek uhradit do osmi dnů od podání přehledu.
Přehledy sociálního a zdravotního pojištění nepodávají podnikatelé, kteří se za loňský rok dobrovolně přihlásili k paušální dani – pokud splňují její podmínky a nevychází jim nakonec vyšší daňová povinnost.
Případný nedoplatek pojistného za rok 2022 je potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu – podle zákona ode dne, kdy „byl nebo měl být podán“.
Když přehled odevzdáte dříve než v poslední den lhůty, je rozhodující skutečné datum. Pokud jste přehled odevzdali třeba už v březnu, přestože jste na to měli čas až do začátku května, musíte doplatit případný rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočteným pojistným do osmi dnů od data podání přehledu – nemůžete s tím čekat na květen.
Jenom v případě, že přehled podáte v poslední den lhůty, nebo ho dokonce neodevzdáte včas (třeba i vůbec), začíná se osmidenní lhůta pro zaplacení počítat od data, do kterého jste měli povinnost přehled podat
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro rok 2023 zvýšila na 2944 korun měsíčně (u vedlejší činnosti na 1178 Kč), minimální záloha na zdravotní pojištění na 2722 korun.
U zdravotního pojištění je nutné platit novou minimální zálohu hned od platby za leden, která byla splatná nejpozději 8. února.
U sociálního pojištění se zálohy mění až od „měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán“. Takže: když přehled podáte v dubnu, zvyšují se vám počínaje květnovou zálohou. Výjimkou je případ, kdy vám z přehledu vychází nižší zálohy než v předchozím roce – ty pak můžete platit už od měsíce, v němž podáte přehled. Samozřejmě je potřeba dodržet minimum.
Každý rok se objevují komplikace, které plynou z toho, že daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění vybírají tři různé instituce podle tří různých zákonů – s odlišnými pravidly, splatností záloh, formuláři a podobně.
Ukážeme si to na příkladu OSVČ, která podá daňové přiznání elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem. Je to sice drobnost, ale: Zatímco podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mají podnikatelé odevzdat přehled k sociálnímu pojištění nejpozději 1. června, podle zdravotních pojišťoven končí prodloužená měsíční lhůta 2. června.
Na vině je tentokrát odlišný výklad, zatímco formulace v obou zákonech (pro sociální a zdravotní pojištění) jsou shodné.
Daňový řád stanoví, že když OSVČ podá daňové přiznání elektronicky (a zároveň později než 3. dubna), prodlužuje se lhůta pro podání přiznání (od které se odvíjejí další termíny) o měsíc. A protože konec prodloužené lhůty letos připadá na pondělí 1. května, je podle § 33 „posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den“, tedy úterý 2. května. Daňový řád tedy výslovně píše o prodloužení lhůty (nekončí tak 1., ale až 2.) – ne pouze o tom, že úřady budou kvůli neděli tolerovat jednodenní zpoždění s odevzdáním přiznání.
Podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení i podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je pak OSVČ povinna podat přehledy nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Za konec lhůty určené podle měsíců se přitom obecně považuje den, který se svým číselným označením shoduje s dnem, kdy lhůta začala běžet.
Pokud tedy příslušná lhůta pro podání daňového přiznání výjimečně skončila 2. května, měla by lhůta pro podání přehledů skončit 2. června. Tak to vnímají také zdravotní pojišťovny.
Česká správa sociálního zabezpečení přesto trvá na tom, že i v takovém případě letos skončí lhůta 1. června. Pro podnikatele, kteří odevzdají daňové přiznání 2. května, tak bude o den kratší než zákonem stanovený měsíc.
„Lhůta se vždy rozbíhá od skutečnosti, která běh zapříčiní, a tato nastala bez ohledu na to, zda se jedná o svátek, sobotu nebo neděli. Skutečnost určující běh lhůty pro podání daňového přiznání nastává 31. prosince každého roku. Podle daňového řádu začne běžet lhůta od následujícího dne, tedy od 1. ledna. Není tedy pochyb, že termín pro podání daňového přiznání je stanoven vždy na 1. dubna, 1. května či 1. července,“ vysvětlila přístup ČSSZ její mluvčí Jitka Drmolová.
Co říká na argument, že daňový řád výslovně posouvá lhůtu pro podání přiznání na 2. května, pokud 1. květen připadá na neděli? „Tím je upraven postup pro splnění povinnosti vůči orgánům finanční správy,“ odpovídá mluvčí.
Podle výkladu ČSSZ tak podnikatelé v některých letech mohou mít na podání přehledu až o tři dny méně času: i kdyby svátek 1. května připadal na pátek a lhůta pro podání daňového přiznání by se tak prodloužila až do pondělí 4. května, lhůta pro podání přehledu sociálního pojištění by přesto skončila 1. června.
V případném sporu by definitivně musel rozhodnout až soud.
Největší chybou je poctivě přiznávat příjmy, odpoví nejspíš řada z vás. Ale teď vážně: Jaké chyby ohledně přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle ohlasů čtenářů a zkušeností pracovníků finančních úřadů.
Petr Kučera
Rychlé řešení škod na majetku
Zvládněte nečekané situace v klidu. Více než 30 % škod na majetku vyřešíme již v den jejich nahlášení.
Sdílejte článek, než ho smažem
