Malé peníze: Jak spořit dítěti „na start do života“

Otázka: Právě se nám narodila holčička a prakticky hned v porodnici na nás zaútočili dealeři pojišťovny. Máme prý dítěti pořídit investiční pojištění a přichystat mu tak za osmnáct let „lepší start do samostatného života“. Díval jsem se na internet a produktů určených ke spoření pro děti je spousta, jak mezi nimi vybírat? A má to vůbec smysl?

Nemůžeme si být moc jistí, co bude za rok, natož řekněme za dvě desítky let, až bude vaše dcerka dospělá. Nevíte například, jak vysoké se bude platit školné, jaká bude vaše životní úroveň a jaká bude vůbec životní úroveň v zemi. Myslet na zadní kolečka a šetřit tedy dává smysl. A to nejen s ohledem na budoucnost vašeho dítěte, ale i na vaši vlastní budoucnost. To, že se aktivně zajímáte, jaké jsou možnosti, je velice dobrá zpráva.

Chladnou hlavu: nepodléhejte nátlaku

Druhá dobrá zpráva je, že jste s nejvyšší pravděpodobností nepodepisovali smlouvy k finančnímu produktu v emocionálně vypjatém okamžiku. Argumentace budoucností dětí sama o sobě zavání citovým vydíráním, za okolností, jaké popisujete, pak minimálně hraničí s nátlakem. Základní pravidlo při rozhodování, zda své peníze svěříte nějaké instituci nebo je budete nějak investovat, zní: rozhodujte s chladnou hlavou.

Když s chladnou hlavou projdete nabídku finančních produktů, zjistíte, že pro svého potomka nejspíš můžete udělat víc, než mu založit investiční životní pojištění. Investiční životní pojištění (v newspeaku pojišťováků, „poradců“ i poradců také investičko nebo ížetpéčko) právem není považované za výhodný produkt, jak jsme ostatně rozebrali v článku Investiční životní pojištění. Chytré „dva v jednom“? Rozhodně se při vybírání toho pravého postupu neomezujte na produkty označené jako „dětský“, „baby“, „junior“ či podobně. Je to jen obal, marketingová nálepka, která vás má nalákat na koupi. Spořte nebo investujte zkrátka tak, aby to bylo výhodné. Etiketu „pro naši holčičku“ si přece můžete nalepit na libovolné spoření či investici sami.

Jak Češi spořili v posledních deseti letech

Malé peníze

Vybíráme z každotýdenních analýz Jana Müllera pro Peníze.cz

• Kam s dvěma sty tisíci?
• S dvěma sty tisíci na spořicí účet nebo termínovaný vklad
• Mám svých půl milionu svěřit makléři k investicím do akcií?
• Je dobrá doba na hypotéku?
• Konec se sexem. Zahýbá mi s forexem!
• Průvodce začínajícího investora (na příkladu Conseq Horizont Invest)
• Investice do strukturovaných produktů? Jen pro pokročilé!
• Jak prodělat na produktu s garantovaným výnosem
• Zajištěné fondy s dvojnásobným výnosem proti spořicímu účtu
• Vyplatí se dnes investovat do stavebního spoření?
• Inflace: černá díra na peníze

Různé možnosti spoření a investování jsme postupem času rozebírali, využijeme tedy tuto příležitost k jakési inventuře toho, jak lze spořit, a představíme si zde zjednodušený přehled, který nám pak může sloužit pro orientaci.

Pro zajímavost a také jako připomenutí, že naše články jsou určené „dolním deseti milionům“, tedy lidem s nižšími příjmy, a těm, které statistiky řadí mezi 70 procent nepříliš finančně vzdělaných občanů, se podíváme na vývoj úspor českých domácností:

• přibližně do roku 2004 úspory lidí jen mírně narůstaly,
• dále do roku 2008 byla zřejmá konjunktura i v oblasti úspor, které rostly velmi výrazně,
• s nástupem krize v roce 2009 se růst úspor velmi rychle zastavil.

Bohužel vidíme jen celkový objem úspor, ne už to, jak spořily (či úspory likvidovaly) jednotlivé příjmové skupiny, tedy není vidět, zda si vedli všichni stejně – pravděpodobně nikoli. My se ale podíváme na to, jak se za posledních deset let vyvíjí to, kde Češi spoří nebo kam investují.

Kde tedy mají lidé uložené svoje peníze a jaký je za poslední desetiletí trend ukládání úspor? Vysledovat můžeme především tyto tendence:

• dlouhodobě narůstá objem úspor uložených do podílových fondů a ukládaných prostřednictvím stavebního spoření;
• roste také objem peněz volně disponibilních na běžných účtech, nicméně to zřejmě souvisí s celkovým nárůstem úspor a tento trend se s krizí zastavuje;
• naopak dlouhodobě klesá obliba termínovaných vkladů.

Možnosti spoření a z(ne)hodnocování peněz

Nyní se podíváme na základní možnosti, kam uložit peníze, a porovnáme jejich přednosti a nedostatky. Začínáme u jednoduchých produktů a postupujeme směrem ke složitějším. Pokud vám u některého produktu přijde, že už mu nerozumíte, nedávejte do něj své peníze. Rozhodně ne do doby, než své vědomosti o něm rozšíříte tak, že ho docela pochopíte.

► Běžný účet

První možností je samozřejmě střádat peníze na běžném účtu. To má výhodu v tom, že nemusíte vůbec nic dalšího dělat a nevystavujete se nebezpečí dalších poplatků či jiných překvapení ze strany banky. Ze dvou důvodů, ale zřejmě nic neuspoříte. Běžné účty totiž nepřipisují žádné nebo jen minimální úroky, z peněz vám tedy bude ukusovat inflace. A to ještě jenom tehdy, když na něm nějaké peníze vůbec budete mít. Běžný účet má totiž jednu psychologickou nevýhodu: vyžaduje vysokou disciplinovanost střadatele, aby odolal pokušení nastřádané peníze kdykoli utratit – nic mu v tom nebrání a peníze jsou zcela volně kdykoli přístupné.

► Termínovaný vklad

Další alternativou je odkládat peníze na termínovaný vklad. Ten lze v bankách však zřizovat obvykle až od částky 50 tisíc korun, do tohoto objemu tedy musíte střádat peníze na svém obyčejném účtu (nebo nakonec i v hotovosti). Od běžného účtu se termínovaný vklad liší především v tom, že k uložené částce se do dohodnutého termínu (až na výjimky) nedostanete. Dobré je, že tento typ spoření nevyžaduje pravidelné ukládání stejné částky (jako produkty, ke kterým se dostaneme níž). Podle svých možností tedy můžete dát stranou na spoření i jednorázově vyšší či nižší částku. Další výhodou je, že ke zřízení termínovaného vkladu nemusíte téměř nic nic nového zařizovat, klidně si ho můžete zřídit u vlastní banky přes internetové bankovnictví.

Prakticky by tento způsob spoření vypadal třeba takto: zřídíte si u banky měsíční termínovaný vklad. Po měsíci si zřídíte vklad nový, ten se bude skládat z částky předchozího vkladu zvýšené o peníze, jež můžete ke spoření přidat za aktuální měsíc (nově naspořené peníze). A tak dále –.

Nejkratší termínovaný vklad je na jeden den (overnight, O/N), ale běžné drobné klientele se nabízejí termínované vklady nejméně na týden. Z praktického hlediska asi má smysl se zabývat vklady na jeden měsíc nebo na čtvrtletí.

► Spořicí účet

Nyní k možnostem spořicího účtu. Jde o účet jako každý jiný, avšak banky nastaví jeho poplatky a možnost jeho obsluhy tak, aby nějakým způsobem omezily disponování s prostředky na účtu. Spořicí účet je vlastně totéž jako běžný účet, na němž se soustavně odehrává série termínovaných vkladů – jen to za vás dělá banka. Úroky na spořicích účtech tedy kromě konkurenčních nabídek srovnávejte s úroky termínovaných vkladů (se zohledněním jisté námahy, kterou vám ušetří to, že na spořicím účtu nebudete muset opakovaně zadávat termínované vklady).

Spořicí účty různých bank (ale i v rámci jedné banky) mívají velmi rozdílné vlastnosti. Lišívají se nejen úroky, ale také tím, nakolik banka klientům ztížila možnosti disponovat uloženými prostředky nebo mírou automatizace přidávání dalších peněz na tento účet. A to je dost důležitá vlastnost – dobrý spořicí účet vám totiž umožní automaticky přihodit volné prostředky z běžného účtu na účet spořicí a tím dosáhnout vyššího výnosu. Například si nastavíte, že na běžném účtu chcete mít vždy alespoň dvacet tisíc korun. Pokud na něm máte víc, tyto „nadbytečné“ peníze se automaticky přesunou na spořicí účet. A naopak – pokud na běžném účtu klesne zůstatek pod dvacet tisíc, ze spořicího účtu se peníze automaticky doplní.

Propojeno: Srovnání spořicích účtů

Kam uložit na rok padesát tisíc, kam dvě stě tisíc, když chcete mít šanci kdykoli je vybrat? Provedli jsme veliké srovnání spořicích účtů a našli ten nejvýhodnější. 

• Srovnání spořicích účtů. Jak dlouho vydrží vítězný úrok 2,8 procenta?

V porovnání se spořicími účty bývají termínované vklady – pokud jde o úrok – podstatně lepší. V Česku je to ale jinak. Nad spořicí účty vynikají v krátkodobé perspektivě jen některé. Vybrali jsme je pro vás. Tedy pro ty, kteří chtějí uložit padesát nebo dvě stě tisíc na rok nebo na dva a vědí, že je celou dobu nebudou potřebovat.

• Srovnání termínovaných vkladů: nejlepší zhodnocení padesáti a dvou set tisíc za rok či za dva

Jiné spořicí účty mají víc vlastností termínovaného vkladu, banky při jejich nastavování potlačily vlastnosti běžných účtů. Přehlednost na trhu spořicích účtů snižují další a další marketingové triky bank, jedna banka banka prezentuje, že ke spořicímu účtu není nutné si zřídit běžný účet – to opravdu není, protože spořicí účet je již účtem sám o sobě a pro jeho založení musíte splnit stejné podmínky jako pro běžný účet a nijak se to od sebe neliší. Jiné banky vás zase nutí ke spořicímu účtu si zřídit i účet běžný – asi kvůli vyšším poplatkům, avšak pozor: někde bývá spořicí účet zdarma, takže i tak může jít o výhodnou nabídku. Jindy banky či kampeličky nabízejí termínované vklady pod názvem spořicí účet – což ale poznáte snadno, spořicí účet nemá žádná omezení týkající se toho, za jak dlouho po uložení nesmíte na své prostředky sáhnout.

Předností spořicího účtu u vlastní banky je, že u dobré banky nemusíte k jeho použití dělat žádné další úkony a banka vám ho nabídne zdarma sama od sebe. Na účet je možné přispívat nepravidelně a v nepravidelných částkách.

V současné době jsou nabídky úroků na spořicích účtech vyšší než na termínovaných vkladech, což je nelogické a neobvyklé. Příčina je asi čistě marketingová.

► Spořicí (platební) karty

Ještě tu máme spořicí (platební) karty. Jde vlastně o kombinaci (spořicího) účtu a platební karty, samozřejmě vhodně marketingově zabalenou a odprezentovanou. U spořicí karty můžete počítat s běžnými vlastnostmi spořicího účtu a platební karty, avšak s potlačenými vlastnostmi běžného účtu. Typicky jsou tedy maximálně omezené možnosti provádění bezhotovostních plateb. Jde vlastně jen o jinou metodu, jak ze spořicího účtu dostat v případě potřeby peníze. Objem prostředků, které z účtu můžete vybrat, bývá výrazně omezen limitem platební karty, obvykle jde o několik desítek tisíc. Vybrat všechny peníze z takového spořicího účtu půjde tedy jen velmi obtížně, nebo bude dokonce nutné vypovědět smlouvu na spořicí kartu (účet). Proto bychom spořicí kartu čtenářům příliš nedoporučovali.

► Podílové fondy

Náročnější možností je za ušetřené prostředky kupovat podílové fondy. Hodně investičních společností nabízí podílové listy v nominální hodnotě jedné koruny, jejich aktuální hodnota tedy nebude od této částky výrazně vzdálená – jinými slovy: podílový list lze koupit i za velmi málo peněz, a je tedy možné přesouvat do podílových fondů i relativně malé měsíční úspory. Můžete navíc podílové listy dokupovat nepravidelně a za libovolné částky. Pro nákup podílových fondů je obvykle nutné sepsat smlouvu, není to tedy investice zcela bez námahy. Investice do podílového fondu je navíc vždy spojená nějakým poplatkem.

Podílový list lze kdykoli prodat, ovšem hrozí tu – na rozdíl od předchozích možností – jedno podstatné riziko: na nákupu a prodeji podílového listu můžete nejen vydělat, ale i prodělat.

Aby měla investice smysl, bude nutné při nízké spořené částce investovat do stejného nebo podobného podílového fondu a při malých částkách je otázka, zda to vůbec dělat. Vzhledem k aktuální situaci na akciových trzích, není ideální doba na investice do akciových fondů, možná jen do dluhopisových s nižší mírou výnosnosti. Dluhopisové fondy jsou ze své podstaty stálejší, co se týče jak výnosu, tak také případné ztráty. Pro konzervativního běžného investora je to dobrá možnost, kam dát peníze. Je ovšem nutné, abyste své investici podrobně rozuměli.

► Stavební spoření

Abychom doplnili seznam možností spoření, je nutné se ještě na okraj zmínit o stavebním spoření. Jeho osud je však pro prosté investování peněz neperspektivní. Ruku na srdce – tento typ spoření je výhodný zejména díky podpoře státu, která je z logického hlediska neopodstatněná. Lze tedy očekávat, že snahy státu o zrušení této podpory budou pokračovat až do úspěšného konce. Zároveň lze očekávat, že použití takto naspořených prostředků bude přísně účelové, tedy na výstavbu nebo rekonstrukci vlastního bydlení. Spoléhat na to, že stát bude respektovat, že jste kdysi stavební spoření uzavírali za nějakých podmínek, asi úplně nejde.

Pro stavební spoření je nutné uzavřít speciální smlouvu se stavební spořitelnou, přičemž vaše úložky peněz budou muset být pravidelné a ve stejné částce.

Z těchto důvodů stavební spoření nedoporučujeme, pakliže nebudete vysloveně chtít spořit na bydlení a zároveň nebudete smířeni s určitou nejistotou spojenou s osudem stavebního spoření.

► Alternativní investice

Anketa

Zakládali jste svým dětem speciální „dětské“ spoření či investiční pojištění?

Ano. Myslím, že jsme udělali dobře Ano. A dnes mám pocit, že jsme naletěli Ne. Myslím, že jsme udělali dobře Ne. A dnes myslím, že to byla chyba To jde zatím mimo mě...

Dále tu máme ještě alternativní investice, jako je typicky investice do nemovitostí. Máte-li tedy záměr někdy v budoucnu nemovitost využívat pro sebe, což by právě v případě narození dítěte v úvahu přicházelo, je to také téma na zvážení. Této investici v současné době nahrávají velmi příznivé úrokové míry, tedy jinými slovy – dnes je dobré si vzít hypotéku, pokud ji potřebujete.

Existuje ještě mnoho dalších alternativ, kam investovat, jako jsou například strukturované produkty, komodity, měny nebo i to investiční či kapitálové životní pojištění, které vám nabízeli na začátku článku. Ty jsou však podle našeho názoru pro běžného člověka buďto příliš složité, rizikové, nebo neperspektivní.

Autor vlastní a provozuje server Malé peníze; dotazy posílejte na redakční mail