Škola finanční gramotnosti: pojišťovácká hantýrka

Pojišťováci nepatří k jazykově nejkreativnějším profesím. Počet speciálních výrazů, jimiž obohatili češtinu, není nijak závratný. Dost možná jste jich většinu i slyšeli. A dost možná jste jim vůbec nerozuměli. Pokud je na vás vybalí váš poradce, můžete mu klidně říct, že na vás má mluvit česky, a ne pojišťovácky. Ale po dnešní hodině ve Škole finanční gramotnosti se můžete – aspoň co se životního pojištění týče – taky tvářit jako protřelí mazáci, kteří o světě něco vědí. Ostatně – kolik řečí umíš...

Zároveň tuto hodinu využijeme k vysvětlení několika pojmů, jimž jsme se dosud nevěnovali, a také si něco zopakujeme z předchozích lekcí.

Předchozí lekce

• Škola finanční gramotnosti: vyrážíme do pojišťovny
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění podruhé
• Škola finanční gramotnosti: pojištění majetku
• Škola finanční gramotnosti: jak si (ne)půjčovat
• Škola finanční gramotnosti: úvěry a půjčky – proč je tak důležité RPSN?
• Škola finanční gramotnosti: úvod do investování

Kapitálovka nebo kážetpéčko

neboli kapitálové životní pojištění. Neodbornou veřejností také nazýváno „pojistka se spořením“.

Prostřednictvím kapitálovky jste nejen pojištěni, ale zároveň si spoříte. Na konci tak můžete z pojistky vytáhnout více peněz, než jste tam dali. Kapitálovka jde také nastavit tak, že pojištěni nejste vůbec – proč to není dobrý nápad, tomu jsme se věnovali už v jedné z předchozích lekcí.

Spoření v kapitálovkách funguje tak, že část peněz se ukládá do kapitálových fondů, což je jenom jiný název pro konzervativní podílové fondy. V konzervativních fondech se větší část peněz dává (například) do dluhopisů, pouze malý podíl zbývá na akcie. Riziko je tedy malé – a výnos bývá také nevelký. O vztahu mezi rizikem a možným výnosem jsme také mluvili.

Každá pojišťovna by měla být schopná vám říct, do jakých fondů vlastně vaše peníze dává, případně byste se to měli sami dočíst na každoročním výpise. Přímo z názvu fondu nemusí být úplně patrné, co je vlastně zač, ale když si jeho jméno dáte do nějakého internetového vyhledávače, jsem si jistý, že na to přijdete.

Domácí úkol

V základech každého vzdělání, nejen finančního, je zvídavost. Máte nos? Strkejte ho, kam můžete. Nejdřív ovšem do svých vlastních věcí (před jeho strkáním do věcí cizích není od věci nechat si ho pojistit). Proveďte inventuru.

Máte kapitálovku? Tušíte, do jakých fondů z pojištění investujete? Najděte si to na každoročním výpise (někdy je to vypsané i přímo na smlouvě).

Investičko nebo ížetpéčko

v překladu investiční životní pojištění. Stejně jako kapitálovka bývá neodbornou veřejností nazýváno „pojistka se spořením“. Rozdíl tady ale je.

V investičku se vaše peníze vkládají do rizikovějších (a tedy výnosnějších) fondů. Poměr akcií v těchto fondech bývá velký, na dluhopisy už moc nezbude. Ještě před pár lety se u nás prodávaly pouze kapitálovky, ale dnes už si můžete vybrat. Kapitálovky se hodí spíše pro starší a konzervativní lidi, investička jsou vhodné pro lidi mladší a progresivnější.

TIP LEKTORA

Fondy, do kterých přes pojistku investujete, jdou měnit, většinou dokonce zdarma. Pokud se vám nezdá rozložení vašich peněz, nastudujte si, jaké jsou ve vaší pojišťovně možnosti, nebo to proberte se svým finančním poradcem. Změnu fondů pak vyřídíte na jakékoliv pobočce pojišťovny nebo i dopisem.

Rizikovka

v překladu rizikové pojištění. Neodbornou veřejností také nazýváno „pojistka bez spoření“ a někdy nesprávně překřtěno na „úrazovku“.

Rizikovka je pojistka, kde si nic nespoříte. Prostě všechny peníze, které do pojištění dáváte, dáváte pojišťovně a na konci z rizikovky nevypadne ani koruna. Což nemusí být tak špatné, jak to vypadá. Rizikovka je vhodná, pokud nemáte zrovna peněz nazbyt, ale pojistku potřebujete. Pojišťovna vás totiž nebude nutit spořit a nebude vám „brát“ peníze, které jinak uvidíte (například) až za 30 let.

Rozdíl mezi rizikovou a investičkem si můžete představit tak, že když si dáváte 1 000 Kč do investička, z nichž (třeba) 400 Kč padne na krytí a 600 Kč si spoříte, tak s tou tisícovkou měsíčně nehnete a k penězům se dostanete za mnoho let. Nebo si sjednáte rizikovku, do které budete dávat těch 400 Kč, a zbylých 600 Kč investujete podle vlastní volby, nejsou nijak vázané.

Bohužel rizikovky v Česku nejsou moc oblíbené a podle toho vypadají i nabídky pojišťoven. Paradoxně tak může nastat situace, kdy je rizikovka (kde si nic nespoříte) v měsíční platbě dražší než investičko, kde se vám část peněz vrátí.

Úrazovka

v překladu úrazové pojištění. Tohle pojištění vás kryje pouze proti úrazům. Pojišťovna tedy platí v případě smrti úrazem a úrazu s trvalými následky nebo vyplácí denní dávku při pobytu v nemocnici po úrazu a podobně.

Pozor na to, úrazovka neříká nic o tom, zda si pojistkou spoříte nebo nespoříte. S trochou fantazie se dá říct, že nějaká úrazovka je schována v každé pojistce, pokud kraje alespoň jednu z výše vyjmenovaných událostí.

Trvalky

v obyčejném jazyce trvalé následky úrazu. Můj nejoblíbenější, květiny evokující pojem. Podrobně jsme se trvalkami zabývali v jedné z předchozích hodin Školy finanční gramotnosti, takže pokud si nevzpomínáte, navrhuju malé opakování. Obecně je ale asi jasné, o co jde: roztržená kůže vám zase sroste, ale představa, že vám místo prstu uříznutého na cirkulárce vypučí nový, je lichá.

Bouchání pojistek: redakční doplněk slovníčku

Bouchnout nebo též střelit – prodat. Bouchání pojistek značí ve finančněporadenském slangu prodej životního pojištění jak na běžícím pásu – bez ohledu na potřeby klientů, nýbrž výhradně s ohledem na provize, které za sjednání pojištění vyplatí pojišťovna. A to de facto z peněz klienta. Máloco pokazilo finančnímu poradenství pověst tolik jako právě bezohledné bouchání pojistek.

A přece se najde společnost, která má tu drzost vymyslet si soutěž Finanční poradce roku, kde jediným kritériem je počet uzavřených smluv: Finanční poradce roku 2012? Soutěž o největšího bouchače!

Karenčka / čekačka

Anketa

Máte životní pojistku?

Rizikovou Kapitálovou Investiční Mám jich víc Ne

v překladu karenční doba nebo čekací doba. Nějaká karenčka bývá u všech typů pojištění „denní odškodné při …“ a udává nám, po jak dlouhý časový interval nedostanete žádné peníze. Když máte například karenčku 15 dní a máte úraz, se kterým se 25 dní léčíte, dostanete od pojišťovny zaplaceno až od patnáctého dne – tedy 10 dní. U většiny pojišťoven si můžete délku karenčky vybrat z několika možností, ale samozřejmě platí pravidlo, že čím kratší karenčka, tím dražší pojistné (a obráceně).

Pojistka na blbost

tento pojem je v našem slovníčku výjimečný. Možná ho totiž víc používá veřejnost než samotní pojišťováci. V překladu znamená pojištění odpovědnosti za škodu… Ty tři tečky znamenají, že pojistek na blbost je několik druhů, podle toho, kde se obáváte, že byste tu „blbost“ mohli provést. Může to být „za škodu z činnosti v běžném občanském životě“, „za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání“ a podobně.

Setkali jste se ještě s nějakým pojišťováckým pojmem? Ať už je vám jasný, nebo po jeho významu marně pátráte, budeme rádi, když nás s ním seznámíte v debatním prostoru pod článkem.