Malé peníze: Inflace. Černá díra na peníze
23. 11. 2011 | Jan Müller | 4 komentáře
Čtenáři se ptají, Jan Müller z webu Malé peníze odpovídá. Kde se vzala inflace a jak se měří?
Čtenářská otázka: Všichni říkají, že se na nás řítí krize… Zajímalo by mě, kam byste mi doporučil investovat? Na účtu mám 200 tisíc korun. Do státních dluhopisů se investovat bojím, protože bych nechtěl dopadnout jako sedláci u (řeckého, maďarského, španělského, ale možná i francouzského) Chlumce, ostatně kdoví jestli by dluhopisy porazily inflaci. To samé platí pro termínované vklady a spořicí účty. Do akcií se mi také peníze ukládat nechce – pokud se rozpadne eurozóna, s globální ekonomikou bude zle. To samé myslím platí i o komoditách. Nepojede-li průmysl, nebude po nich poptávka. Forex je stejný jako ruleta… Řešením by možná mohly být nemovitosti, ale na to zas nemám dost kapitálu. Snad abych nakonec investoval do zbrojního pasu a naplnil sklep fazolemi a sušeným hovězím. Nebo byste poradil něco jiného?
Na tomto dotazu je krásné, jak si tazatel sám odpověděl. A až na výjimky si odpovídal logicky. Finance nejsou žádná supersložitá věda a úkony dostupné a vhodné pro většinu lidí lze zvládnou buďto zdravým selským rozumem, nebo po nenáročném školení. Finanční odborníci totiž mnohdy používají neobvyklé výrazy jednak v situaci, kdy se chtějí spolu navzájem snadno dorozumět, ale také v situaci, kdy chtějí nějakým speciálním výrazem udělat dojem na klienty nebo na veřejnost (to ostatně není pouze případ finančních odborníků).
Analýzy Jana Müllera každý týden na Peníze.cz
Částka, s níž operujeme, je pravděpodobně pro tazatele vysoká, nicméně z pohledu investičního světa zas tak velká není. Částka v řádu několika málo stovek tisíc také dobře ilustruje finanční možnosti významné části národa. Nebudeme tedy konstruovat nic složitého, i s ohledem na to, aby člověk věci rozuměl a mohl se v ní orientovat. Budeme také opatrní, protože přijít úplně nebo částečně o úspory v této výši může být pro mnoho lidí zásadní.
Doporučení, jakou by si lidé měli zajistit finanční rezervu pro mimořádné situace jako je těžká nemoc, úraz, nenadálá událost v rodině a podobně, se liší a je to spíše otázka osobního názoru a individuální situace (jsme sami, může nám někdo z rodiny pomoci či nikoli…). Obvykle se udává, že by lidé měli mít finanční rezervu přibližně v objemu čtyř- až šestinásobku měsíčních příjmů.
Budeme počítat velmi přibližně s měsíčním čistým příjmem kolem 15 tisíc korun. Z toho nám plyne rezerva orientačně 100 tisíc Kč. Tato rezerva by měla být přiměřeně likvidní, tedy měli byste se k ní v případě potřeby dostat v horizontu týdnů nebo málo měsíců.
„Zbývá“ nám tedy asi 100 tisíc. To je poměrně málo, nebudeme tedy podléhat žádným složitostem a celou částku 200 tisíc zajistíme tak, aby pokud možno nedocházelo k jejímu reálnému poklesu vůči inflaci a ideálně naopak došlo i k jejímu mírnému zhodnocení.
V této bouřlivé době, kdy jsou evropské státy zadlužené a kdy probíhají vášnivé diskuse o tom, zda euro jako měna přetrvá, lze jen velmi obtížně odhadovat, kam se bude naše ekonomika ubírat. Asi se ale shodneme na tom, že znatelný ekonomický růst nás v brzké době nečeká. Spíše půjde v tom lepším případě o ekonomickou stagnaci. Mnohem horší by bylo, kdyby evropské státy přestaly splácet své dluhy. To by dost pravděpodobně vedlo k výrazným potížím některých bank a jejich kolapsy by nebyly překvapením.
Ačkoli je nyní naše pozornost upřena k evropské dluhové krizi jako něčemu „novému“, o novinku přitom rozhodně nejde.
Pokud jde o českou korunu a inflaci, Česká národní banka si v boji s inflací vedla a vede velmi dobře. Centrální banka má politiku cílování inflace: má stanovený inflační cíl ve výši tří procent s pásmem jednoho procentního bodu na obě strany. To znamená, že pokud skutečná inflace bude mimo toto pásmo, bude možné od banky reálně očekávat nějakou reakci.
Máte peníze? A máte jich málo? Pochopitelně, vždycky by jich mohlo být víc. Tak s tím něco udělejte! Poraďte se s poradnou.
Investiční poradnu na Peníze.cz vede Marek Hatlapatka, vedoucí analytického oddělení investiční společnosti Cyrrus.
Nasvědčuje nyní něco závažného, že by měla inflace narůst? Domníváme se, že přímo v Česku nikoli. Nárůst výdajů ze strany domácností (ty dnes naopak více šetří) nebo ze strany státu (ten je zadlužený až po uši) asi nehrozí, a tedy nemáme na straně poptávky stimul, aby došlo k významnému nárůstu výdajů (utrácení peněz), jež by popohnaly ceny vzhůru. Zároveň se nedomníváme, že by centrální banka v nějaké vyšší míře pouštěla do ekonomiky víc peněz s cílem zvýšit inflaci nad pásmo, které si sama stanovila.
Jiná situace je ale nyní v USA a v eurozóně, kde dochází k masivnímu pumpování peněz do ekonomik. Tento nový příliv likvidity by se časem měl teoreticky projevit zvýšenou inflací. To by pak pravděpodobně mělo dopad i na nás.
Jak dozajista víte, v Česku jsou vklady u bank pojištěné. Tato otázka je pro velmi důležitá, jelikož jako každý člověk budete stát před otázkou, zda důvěřovat některé z institucí, která vám nabízí vysoký úrok. Pokud máte o důvěryhodnosti nějaké pochybnosti, může tyto pochybnosti do velké míry rozptýlit právě pojištění vkladů.
Fond pojištění vkladů (FPV) byl založen na základě zákona č. 156/1994 Sb., o bankách, za účelem pojištění vkladů klientů bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen . Členské instituce odvádějí do FPV příspěvky a tvoří tak rezervu pro případ krachu některé z nich.
Od 1. ledna 2011 platí, že FPV mají být vypláceny náhrady za vklady do limitu 100 tisíc eur za jednoho klienta pojištěné instituce. Výplata vkladu má začít do 20 dnů od vyhlášení platební neschopnosti pojištěné finanční instituce, kterou oznamuje ČNB. Více o pojištění vkladů www.fpv.cz.
Podle informací z Fondu pojištění vkladů (FPV) jsou pojištěny vklady (běžné účty), spořicí účty i termínované vklady. Naopak nejsou pojištěny cenné papíry včetně podílových listů. U cenných papírů však platí zásada, že tato klientská aktiva musí finanční instituce držet odděleně od aktiv vlastních a nesmí s nimi nakládat. Krach instituce by se jich tedy neměl dotknout.
Pojištění podléhají vklady u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen, které podnikají v České republice na základě licence vydané Českou národní bankou.
V případě plnění dostanete náhradu sta procent vkladu až do ekvivalentu sta tisíc eur; vklad tazatele se tedy do tohoto limitu bohatě vejde.
Další důležitou informací je, jak dlouho byste na peníze čekali v případě, že by se dotyčná instituce dostala do platební neschopnosti. Fond pojištění vkladů by měl peníze začít vyplácet do 20 pracovních dnů od chvíle, kdy Česká národní banka vyhlásí insolvenci dané instituce, banky, záložny či stavební spořitelny.
Můžete také snadno narazit na pobočku zahraniční banky – tam pak platí pravidla pojištění vkladů v zemi, kde má taková banka domicil. Ta mohou být pro vás alespoň taková, jako nabízí FPV, nebo také ne. Zásadně by se lišit ale neměla.
Pokud se tedy ujistíte, že váš vklad je dostatečně pojištěn, nemusíte se bát peníze vložit i do méně tradičních finančních institucí.
První možností je samozřejmě uložit peníze na svém běžném účtu. To má výhodu v tom, že nemusíte vůbec nic dalšího dělat a nevystavujete se nebezpečí dalších poplatků či jiných překvapení ze strany banky. Na druhou stranu bývá tato možnost obtížná zejména z psychologických důvodů – vyžaduje totiž vysokou disciplinovanost střadatele, aby odolal pokušení nastřádané peníze kdykoli utratit (nic vám v tom nezabrání a peníze jsou zcela volně kdykoli přístupné). Zároveň platí, že téměř vždy na takovémto postupu proděláte, tedy poplatky budou vyšší než výnosy (úroky).
Další alternativou je termínovaný vklad. Je třeba vzít v potaz, že k uložené částce se během termínu úložky (až na výjimky) nedostanete. Výhodou je, že ke zřízení termínovaného vkladu nemusíte opět vůbec nic dalšího zařizovat a termínovaný vklad si zřídíte u vlastní banky obvykle přes internetové bankovnictví.
Nejkratší termínovaný vklad je na jeden den (overnight, O/N), ale běžné drobné klientele se nabízejí termínované vklady nejméně na týden. Z praktického hlediska asi má smysl se zabývat vklady na jeden měsíc nebo na čtvrtletí. Z pohledu zajištění likvidity vkladu bychom nedoporučovali delší dobu vkladu, než je půl roku. Za šest měsíců se také může situace v ekonomice velmi změnit a budete tak moci reagovat na jiné úroky na trhu.
Nyní k možnostem spořicího účtu. Jak sám název napovídá, jde o účet jako každý jiný, avšak banky nastaví jeho poplatky a možnost obsluhy účtu tak, aby nějakým způsobem omezily disponování s prostředky na účtu. Je to tím, že spořicí účet je vlastně totéž jako běžný účet, kde se soustavně odehrává série termínovaných vkladů – jen to za vás dělá banka. Úroky na spořicích účtech tedy kromě konkurenčních nabídek srovnávejte s úroky na termínovaných vkladech (se zohledněním jisté námahy, kterou nebudete muset vynaložit na opakované zadávání termínovaných vkladů).
Spořicí účty mají díky tomu, že vlastně jejich vlastnosti nastaví banka individuálně podle vlastní marketingové politiky, velmi rozdílné vlastnosti. Kromě úroků se liší zejména možností disponovat zde uloženými prostředky a zároveň mírou automatizace přidávání dalších peněz na tento účet. A to je důležitá vlastnost – dobrý spořicí účet vám totiž umožní automaticky přihodit volné prostředky z běžného účtu na účet spořicí a tím dosáhnout vyššího výnosu. Například si nastavíte, že na běžném účtu chcete mít vždy alespoň 20 tisíc korun. Pokud na něm máte více, „nadbytečné“ peníze se automaticky přesunou na spořicí účet. A naopak – pokud na běžném účtu klesne zůstatek pod 20 tisíc, ze spořicího účtu se peníze automaticky doplní.
Jiné spořicí účty mají více vlastností termínovaného vkladu a banky při jejich nastavení více potlačí vlastnosti běžných účtů. Dokonce se můžeme setkat s různou marketingovou prezentací, kdy vám na jednu stranu banka prezentuje, že ke spořicímu účtu není nutné si zřídit běžný účet – a to opravdu není, protože spořicí účet je již účtem sám o sobě a pro jeho založení musíte splnit stejné podmínky jako pro běžný účet a nijak se to od sebe neliší. Některé banky vás zase nutí si zároveň zřídit i běžný i spořicí účet – asi kvůli vyšším poplatkům, avšak pozor: někde bývá spořicí účet zdarma, takže i tak může jít o výhodnou nabídku.
Předností spořicího účtu u vlastní banky je, že u dobré banky nemusíte k jeho použití dělat žádné další úkony a banka vám jej nabídne zdarma sama od sebe. Na účet je možné přispívat nepravidelně a v nepravidelných částkách.
Dnes se často setkáte s tím, že úroky na spořicím účtu jsou vyšší než u termínovaného vkladu. To je nelogické, jelikož u termínovaného vkladu má banka k dispozici konkrétní sumu peněz na konkrétní dobu. To ale u spořicího účtu nemá, tedy by u „spořáku“ měla nabízet nižší úrok. Tuto zajímavou úrokovou anomálii lze snad zdůvodnit tím, že banky začaly poslední dobou silně marketingově propagovat spořicí účty a lidé na tuto reklamu slyší. Tím pádem je pro banku výhodné zlepšit úrok na spořicím účtu.
Ještě tu máme spořicí (platební) karty. Jde vlastně o kombinaci (spořicího) účtu a platební karty, samozřejmě vhodně marketingově zabalenou a prezentovanou. U spořicí karty můžete počítat s běžnými vlastnostmi spořicího účtu a platební karty, avšak s potlačenými vlastnostmi běžného účtu, tedy typicky jsou maximálně omezené možnosti provádění bezhotovostních plateb z účtu. Jde vlastně jen o jinou metodu, jak ze spořicího účtu dostat v případě potřeby peníze. Zde je však objem prostředků, které z účtu můžete vybrat, omezen limitem platební karty, tedy obvykle půjde o několik desítek tisíc. Tedy vybrat všechny peníze z takovéhoto spořicího účtu půjde jen velmi obtížně nebo bude dokonce nutné vypovědět smlouvu na spořicí kartu (účet). Proto bychom spořicí kartu čtenářům příliš nedoporučovali.
Další možnosti – podílové fondy, stavební spoření a fondy penzijní – probereme v pokračování článku za týden. Tam najdete i odpověď na dnešní otázku, tedy doporučení typu spoření či investice.
Autor vlastní a provozuje web Malé peníze
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 12. 2011 6:58, Vít Suchý
....milý pane autore...pojištění vkladů...koukal jste, kolik činí objem prostředků ve fondu pojištění vkladů ? POkud se nepletu, tak objem činí pouhých 8,5 promile vůči objemu uložených peněz klientů....Je to dostatečná jistota pro rozkolísanou finančně - ekonomickou situaci nadcházejících let ?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 12. 2011 17:53, chk
to neni moc rozumny. pro opravdu drobnyho investora jsou akcie naprimo horsi alternativa nez dobre vybrany fondy. spousta fondu je na tom s vykonnosti spatne, avsak lze nalezt takove, ktere maji dlouhodobe velmi solidni vykonnost. s lidmi, kteri maji vam podobne nazory je treba v roli bouchace vytirat podlahy a hazet ze dveri hodne vysoko a daleko.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.