Zákazník má právo na to, aby koupil zboží bez vad. Pokud se tak nestane, může ho podle zákona reklamovat do 24 měsíců od převzetí. Během prvního roku se přitom předpokládá, že zboží bylo vadné už od prodejce, takže zákazník nemusí v zásadě nic prokazovat a zboží dát jednoduše k reklamaci – tato doba se loni prodloužila z dřívějšího půl roku.
Prodejci však k zakoupenému zboží často nabízejí služby, které lákají na to, že zákazníci své peníze dostanou zpátky i nad rámec zákona. To už ovšem něco stojí. Mezi takové nabídky patří hlavně prodloužená záruka a pojištění zboží proti krádeži nebo rozbití.
Ačkoliv prodejci tuto nabídku označují různými názvy, vždy se jedná v podstatě o pojistný produkt. O jeho plnění proto nerozhoduje prodejce, ale pojišťovna.
Podmínky navíc mohou být sjednány prakticky libovolně. Jednoduše řečeno, u těchto doplňkových služeb nelze čekat stejná práva na ochranu jako u zákonné odpovědnosti za vady.
„Spotřebitel může mít po dobu trvání této doplňkové služby omezený především výběr ve způsobu řešení situace, kdy se objeví vada výrobku. Zpravidla nebude mít možnost z důvodu vady odstoupit od kupní smlouvy nebo požadovat slevu z kupní ceny, ale bude mu daný výrobek pouze opraven,“ vysvětluje šéfka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
To, že si zákazník službu zaplatí, tedy neznamená, že funguje automaticky a pro všechny případy. Stejně jako u jiného typu pojištění lze i tady najít výjimky, kdy zákazník může na pojistné plnění zapomenout. „To může zahrnovat případy poškození výrobku pod vlivem alkoholu či zaviněného poškození,“ upozorňuje Hekšová.
Je dobré uvědomit si i to, že čím více času od nákupu zboží a sjednání pojištění uplyne, tím výrazněji se uplatňuje parametr takzvané časové ceny výrobku. To znamená, že částka maximálního pojistného plnění se každoročně sníží o určitou část z původní ceny.
Podle dTestu se vyplatí věnovat pozornost také způsobu, jakým poskytovatel pojištění řeší opakované pojistné události.
„Představme si, že si spotřebitel pojistí mobilní telefon proti rozbití na tři roky. Hodnota telefonu je 12 000 korun. V prvním roce spotřebiteli telefon spadne na zem a rozbije se na něm krycí sklo displeje. Oprava, která by jinak vyšla na 5000 korun, bude hrazena z pojištění. Je běžné, že poskytovatel služby si pro popsaný příklad v podmínkách poskytování služby vymíní, že pro zbývající dobu pojištění se částka maximálního plnění snižuje z původní ceny telefonu na hodnotu po odečtení ceny opravy, přičemž se dále uplatní časová cena,“ vysvětluje Hekšová.
Zda se připojištění zboží zákazníkům vyplatí, tedy závisí vždy na konkrétních případech a podmínkách, které mají prodejci většinou dostupné na webu.
„Spotřebitel by měl porovnat cenu pojištění s cenou případných možných oprav a zvážit, zda se pojištění vyplatí, respektive zda se vyplatí podstoupit riziko případné nezáruční opravy,“ doporučuje Hekšová „Zařízení lze rovněž ochránit jinými a často levnějšími způsoby. U zmíněného mobilního telefonu se namísto pojištění alternativně nabízí pořízení ochranného obalu či krycího sklíčka,“ dodává.
Pojištění hlavně u elektroniky
Podle České podnikatelské pojišťovny, která prodloužené záruky a pojištění proti krádeži či rozbití poskytuje, službu využívá přibližně deset procent klientů nakupujících spotřební elektroniku.
„Naprostá většina nahlášených událostí je pojistnou událostí ve smyslu nabízeného pojištění,“ upřesňuje mluvčí pojišťovny Renata Čapková.
Podle Datartu je zájem zákazníků o tento typ doplňkových služeb velký a každým rokem roste. Konkrétní čísla ale neuvádí.
Oproti tomu e-shopy CZC.cz a Mall.cz zásadní změnu zájmu dlouhodobě neregistrují. „Děje se tak pouze krátkodobě v souvislosti s ekonomickou situací a inflací na českém trhu,“ popisuje mluvčí Allegro Anna Procházková.
„Nejoblíbenější službou je v tomto směru pojištění prodloužené záruky, které zákazníky zajímá vůbec nejčastěji. Množství spotřebitelů, kteří ho využívají, je dlouhodobě stabilní a citelně se nemění,“ doplňuje mluvčí.
Telefonát ano, ale netlačit
Asi nejvýrazněji na sebe v uplynulých týdnech upozornil e-shop Alza.cz, jenž své zákazníky po objednání zboží s nabídkou pojištění přímo obvolává. Někteří z nich se proti tomu ohradili na sociálních sítích. Alza v reakci uvedla, že do budoucna nabídne možnost tyto nabídkové hovory blokovat.
Ačkoli zákazníci podobná marketingová volání nemají příliš v oblibě, podle dTestu jimi prodejci zákon neporušují. Nepotřebují přitom ani předchozí souhlas zákazníka.
„Obecně platí, že prodejce může při nákupu nabízet související zboží či doplňkové služby. Za tímto účelem může spotřebitele oslovit i poté, co již byla kupní smlouva uzavřena. K takovému oslovení dokonce prodejce nepotřebuje zvláštní souhlas spotřebitele,“ upozorňuje Hekšová.
Co ale prodejce nesmí, je na zákazníka vytvářet nátlak či nákup zboží podmiňovat nákupem dalších služeb. Mohl by se tak dopustit nekalé obchodní praktiky.
Omezené je u telefonátů také uzavření smlouvy. Pokud prodejce zavolá, aniž by měl zákazník předem zájem, k uzavření smlouvy se všemi důsledky musí dojít až v okamžiku, kdy prodejce nabídku potvrdí v textové podobě, třeba e-mailem, a zákazník ji potvrdí.
Novela spotřebitelského zákona před rokem zakázala obchodníkům trik s předem zaškrtnutými políčky a tím souvisejícím přihazováním položek do nákupního košíku, které si zákazník aktivně neobjednal. Argument, že spotřebitel před potvrzením objednávky viděl, co objednává, už tedy neobstojí.
Pavla Adamcová
Na Peníze.cz píše hlavně o spotřebitelských tématech. Začínala v roce 2006 v Hospodářských novinách, o rok později se připojila k ekonomické redakci Aktuálně.cz, kde s přestávkami působila deset let a poslední rok ji také... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem