Zdroj: Shutterstock
Nekalá obchodní praktika je, zjednodušeně řečeno, nepravdivé nebo zavádějící jednání, které může ovlivnit vaše rozhodnutí, zda si zboží pořídíte. Příkladem takového jednání mohou být falešné slevy. To je situace, kdy obchodník u zboží uvádí přemrštěnou slevu, která vychází z ceny, za kterou výrobek ve skutečnosti nikdy nikdo neprodával.
Těmto imaginárním akcím měla novela zákona o ochraně spotřebitele zamezit tím, že obchodníkům uložila povinnost počítat slevu z nejnižší ceny, za kterou dané zboží prodávali v posledních 30 dnech. Z povinnosti bylo vyjmuto pouze zboží, které podléhá rychlé zkáze. O přísnějších pravidlech jsme psali podrobně: Triky se slevami mají skončit
Když sečteme tuto výjimku a vynalézavost prodejců, výsledkem může být například „lekce z matematiky ZDARMA“ na cenových štítcích. O čem je řeč? Podívejte se, jak si s novou legislativou, která měla z cen sejmout masku bombastických slev, poradili někteří obchodníci.
Nová pravidla v praxi některých obchodníků.
Zákonná povinnost je odbyta malým písmem v posledním řádku. Na něm, pokud s sebou máte lupu, se dozvíte, že zboží ve slevě není. I bez lupy se dočtete, že současná cena, tedy 79,90, je o 33 % nižší než zřejmě náhodně vybrané číslo 119,90. Matematická zajímavost. Asi. Pojem „AKCE“ nesmí chybět. Těžko však říct, k čemu se vztahuje.
Je to v pořádku? Nikoli. Takové pojetí cenového štítku je klamavým konáním popsaným v paragrafu 5 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele. Těžko lze „lekci z matematiky“ vnímat jinak než jako účelově matoucí. Srovnáním současné ceny s náhodným vyšším číslem je vytvářen dojem slevy. To spotřebitele uvádí v omyl ohledně existence konkrétní cenové výhody a může ho tak vést k rozhodnutí ohledně koupě.
Zákon říká: „Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody.“
Veronika Odrobinová je zakládající partnerkou advokátní kanceláře GT Legal. Předtím působila více než 20 let v několika mezinárodních advokátních kancelářích. Veronika je zprostředkovatelem kolektivních sporů, jmenovaným ministerstvem práce a sociálních věcí, a místopředsedkyní spolku Czech Employment Lawyers Association, který sdružuje advokáty specializované na pracovní právo. Vedle advokátní praxe se věnuje publikační a přednáškové činnosti.
Primárním účelem novely bylo, jak se uvádí v důvodové zprávě, „posílení transparentnosti při informování spotřebitelů o poskytovaných slevách výrobků a zabránit tak umělému navyšování ceny a klamání spotřebitelů o výši poskytované slevy“.
Co tedy obchodníkům za porušení zákona hrozí? V souladu s § 24 odst. 19 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele hrozí postih s horní sazbou až do výše pěti milionů korun.
Má to ale ještě jeden háček, a sice výjimku pro výrobky podléhající rychlé zkáze. ČOI došla k závěru, že mezi takové výrobky lze zařadit všechny, které na obalu mají uvedené datum spotřeby. Taková interpretace jde jak proti úmyslu zákonodárce, tak proti účelu zákonné úpravy.
V důvodové zprávě k novele zákona o ochraně spotřebitele se přímo píše: „Většinou se bude jednat o potraviny s krátkou dobou použitelnosti, či potraviny určené k okamžité konzumaci, jako jsou mléčné výrobky, lahůdkářské výrobky, masné výrobky a uzeniny, čerstvé pečivo, ryby atd.“ Obchodníci klamavou praktiku používají i u produktů, které rychlé zkáze zjevně podléhat nemohou.
Výklad rozšiřující zákonnou výjimku na jakýkoliv produkt, který výrobce označí datem spotřeby, se jeví jako naprosto nepřiměřený. Vyslovit konkrétní lhůtu rychlé zkázy výrobku je samozřejmě ošemetné. Je patrně lepší spokojit se s obecnou definicí. Ta ale nesmí být svévolně vykládána. Pro ochranu spotřebitele by ve světle novely byl smysluplnější restriktivní výklad ze strany ČOI, pro který se nabízí jednoznačná výše zmíněná zákonná opora.
Jak tedy výklad ČOI změnit? Primárním prostředkem by měl být apel prostřednictvím podnětů k ČOI. Pokud takových podnětů bude hodně a budou popisovat zjevně klamavé a zavádějící praktiky, mohlo by k posunu dojít. Nadřízeným orgánem je pak ministerstvo průmyslu a obchodu, které v tomto směru může rovněž dávat pokyny.
Sdílejte článek, než ho smažem
