Když banka na svém webu oznámí konkrétní a časově jasně určený závazek vůči klientům nad rámec svých všeobecných obchodních podmínek, nemůže ho pak jednoduše ukončit dříve a odkazovat se jenom na všeobecné podmínky. Tak lze shrnout argumentaci finančního arbitra ve sporu o předčasné snížení úroků na spořicím účtu.
Konkrétně šlo o spořicí účet od Banky Creditas, který dlouhodobě patřil k nejlepším na trhu. Na začátku roku 2020 nabízel celkový úrok 1,6 % ročně (rozdělený na základní sazbu 1,1 % a akční bonus 0,5 %, na obě části však dosáhl prakticky kdokoliv).
Když na konci ledna konkurenční banka Wüstenrot oznámila, že od února sníží úrok pro nové klienty z dosavadních 1,7 % na 1,5 %, přispěchala Creditas s ujištěním, že dosavadních 1,6 % ponechá i ve druhém čtvrtletí. Klientům to oznámila 31. ledna na svém webu v sekci Aktuality s nadpisem „Sazba 1,6 % p.a. na Spořicím účtu + (plus je součástí oficiálního názvu účtu – pozn. red.) platí až do 30. června“. A samotný text: „I ve 2. čtvrtletí letošního roku získáte na našem Spořicím účtu + akční úrokovou sazbu ve výši 1,6 % p.a. Úrok se vztahuje na celý vklad bez omezení jeho výše, vedení účtu a příchozí i odchozí platby jsou zdarma. Získání úrokové sazby 1,6 % ročně není podmíněno využíváním jiných našich služeb.“
Ze strany banky to tehdy vypadalo jako dobré rozhodnutí. O pár dnů později – na začátku února 2020 – totiž Česká národní banka (ČNB) ještě zvýšila svou základní sazbu, od níž se nepřímo odvíjejí i úroky na spoření, na 2,25 procenta. Své spořicí účty pak vylepšily i některé další banky. Málokdo čekal, že ekonomika už brzo zažije obrovský šok.
Ten přišel od druhé poloviny února spolu s rozšířením koronaviru. Na prudký propad finančních trhů reagovala i ČNB: 17. března snížila dvoutýdenní repo sazbu na 1,75 %, 27. března na 1 % a 11. května na 0,25 %. Jednoduše řečeno: Po snížení se bankám nevyplatilo úročit klientům vklady víc, než kolik mohou získat při uložení u ČNB.
Nečekaný vývoj byl neúnosný i pro Creditas. Třetího dubna zveřejnila na webu novou sazbu spořícího účtu – celkově klesla na z 1,6 % na 0,8 % (z toho základní sazba z 1,1 na 0,3 %, bonus zůstal 0,5 %). Podobně reagovaly také konkurenční banky.
Někteří klienti Creditas však bance připomínali její slib z konce ledna. A přinejmenším jeden se pak obrátil k finančnímu arbitrovi – státem zřízené instituci pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. V den snížení úroku měl klient na spořicím účtu 411 329 korun. Chtěl po bance, aby mu doplatila rozdíl mezi původní a sníženou sazbou za období do 30. června. Nakonec ale účet u Creditas zrušil už 15. dubna, takže požadoval jen rozdíl od 3. do 15. dubna – přesně 94 korun a 67 haléřů.
Slib na webu přebil obecné podmínky
Finanční arbitr vyzval obě strany ke smírnému vyřešení sporu. Creditas pak klientovi zaplatila rozdíl mezi starou a novou sazbou. Zdůraznila, že takové řešení je pro ni časově i ekonomicky méně náročné, než dál pokračovat v řízení o nároku nedosahujícím ani 100 korun.
Tím by spor skončil a ani bychom se o něm oficiálně nedozvěděli. Případy, které končí smírem, totiž finanční arbitr podle zákona nezveřejňuje, protože řízení zastaví – nevydává v nich žádné rozhodnutí ve prospěch nebo neprospěch spotřebitele.
Jenže: klient chtěl navíc po bance zaplatit i „odškodnění za ušlý zisk a za čas, který musel věnovat celému sporu“. Původně požadoval 36 tisíc, později slevil na 15 tisíc jako nemajetkovou („morální“) újmu.
Tento požadavek finanční arbitr zamítl, protože klient „nedoložil, že by jím požadovaná částka byla důvodná“. Banka z této části sporu odešla vítězně, ale protože šlo o rozhodnutí (ne smír), zveřejnil ho arbitr ve své databázi. A díky tomu vidíme argumentaci arbitra, která může být důležitá jak pro ostatní klienty Banky Creditas, tak pro podobné případy jiných bank i v budoucnosti.
Creditas argumentovala tím, že nedílnou součástí smlouvy o spořicím účtu jsou její všeobecné obchodní podmínky. Klient podle nich souhlasil, že zůstatek bude banka úročit pohyblivou úrokovou sazbou uvedenou v aktuálně účinném Oznámení o úrokových sazbách. Banka ji přitom může jednostranně měnit – i bez předchozího oznámení klientům – v závislosti na změně dvoutýdenní repo sazby vyhlašované ČNB. Takové řešení je podle zákona – i podle finančního arbitra – samo o sobě v pořádku.
Creditas argumentovala také podmínkami bonusové akce. Ta měla trvat do 30. června, nicméně banka si v podmínkách vyhradila právo ji kdykoliv bez náhrady ukončit, a to oznámením nejpozději deset kalendářních dní před ukončením akce. Takovou možnost přesto nevyužila, akce trvala až do původně stanoveného data. Výše bonusu – 0,5 % k základní sazbě – navíc zůstala i po 3. dubnu stejná, takže banka závazek dodržela.
Podle finančního arbitra však bylo oznámení na webu banky z 31. ledna o zachování celkového úroku 1,6 % do konce června natolik konkrétní, že ho lze považovat za veřejný příslib, který má přednost před všeobecnými obchodními podmínkami i podmínkami bonusové akce.
„Finanční arbitr nemůže odhlédnout od Aktuality z 31. ledna, o které nezjistil, že by nenaplnila znaky příslibu ve smyslu § 2884 občanského zákoníku, když byla veřejná (přístupná z webu banky), obsahovala jednoznačný závazek poskytnout odměnu, přičemž podmínky získání odměny a její výše byly určeny dostatečně určitě a srozumitelně („sazba 1,6 % platí až do 30. června“; „úrok se vztahuje na celý vklad bez omezení jeho výše“),“ napsal arbitr.
„Finanční arbitr dovozuje, že Aktualitou z 31. ledna banka vyloučila až do 30. června jakoukoli jednostrannou změnu úrokové sazby podle smlouvy o spořicím účtu, všeobecných obchodních podmínek nebo obchodních podmínek pro spořicí účet,“ konstatoval arbitr.
Creditas s odůvodněním arbitra nesouhlasí a pozastavuje se i nad tím, zda k takovému hodnocení byl oprávněn, když řízení o doplatku zastavil kvůli smíru. Banka proto odmítá „doplatit“ rozdíl v úročení dalším klientům, kteří se jí loni na jaře ozvali.
Jinými slovy: Kdo je na tom podobně, musel by se nejdříve obrátit k finančnímu arbitrovi. Vzhledem ke zmíněné argumentaci arbitra lze očekávat, že by ve shodné situaci rozhodl stejně – jen by to banku i klienta stálo víc sil, než kdyby se dohodli rovnou.
Banka zdůrazňuje, že by v případě nepříznivého rozhodnutí arbitra využila možnosti podat opravný prostředek, protože s jeho argumentací ohledně úroku nesouhlasí. V tomto rozhodnutí jí to však právní řád neumožňuje, protože arbitr nerozhodl přímo o tom, zda má klient na náhradu úrokového rozdílu nárok (tuto část řízení zastavil, když se banka s klientem dohodla).
Dodejme, že Creditas – podobně jako další banky, které spolu s ní patřily na začátku loňského roku ke špičce mezi spořicími účty – reaguje i na současné zvyšování základních sazeb ČNB. Od října tak znovu nabízí 1,3 % (pro část vkladu do 350 000 Kč, případný zbytek úročí 0,7 %)
Napořád není navždy
S jiným slibem ohledně úročení spořicích účtů už dříve narazila Air Bank. Od vstupu na trh v listopadu 2011 slibovala klientům Top 3 garanci: vždy jeden ze tří nejvyšších úroků na trhu. Ke konci roku 2016 ale garanci zrušila.
Reklamu, která garanci slibovala „napořád“, pak Rada pro reklamu označila jako klamavou. Vyhověla tak stížnosti jednoho z klientů. Rada je nicméně jenom nestátním „samoregulačním“ profesním sdružením, nemůže ukládat žádné pokuty.
O zrušené garanci Air Bank loni rozhodoval také finanční arbitr. Zjednodušeně řečeno však nejde o „vzorový“ verdikt, protože z víceméně formálních důvodů neřeší, jestli banka měla dodržet slib a v garanci pokračovat.
Klient Air Bank se na arbitra obrátil přesto, že mu banka nabídla (a poskytla) vyrovnání ve výši 50 tisíc korun, které o víc než pětinu překračuje maximální výši teoreticky ušlého úrokového výnosu. Po arbitrovi klient chtěl, aby stanovil, že Air Bank musí v Top 3 garanci pokračovat i poté, co mu v únoru 2020 vypověděla smlouvu.
Arbitr konstatoval, že podle sjednaných podmínek mohla banka smlouvu vypovědět (ukončit). Všechny dosavadní závazky podle něj banka splnila. „Protože závazek z rámcové smlouvy výpovědí zanikl a banka klientovi v rámci vypořádání vyplatila částku, která převyšuje nároky klienta, které mu mohly za dobu trvání závazku z rámcové smlouvy vzniknout, má finanční arbitr za to, že odpadl předmět sporu, respektive nemůže navrhovateli přiznat žádné plnění,“ píše arbitr.
Arbitr naznačuje, že „určovací rozhodnutí“ by podle analogie s občanským soudním řádem mohl vydat jenom tehdy, kdyby to podle něj bylo nezbytné – tedy kdyby klient prokázal „naléhavý právní zájem“. Banka by se navíc mohla obrátit na soud a kdyby pak klient prohrál, musel by bance zřejmě platit náklady soudního řízení.
„Předpokladem úročení peněžních prostředků na spořicím účtu je existence tohoto účtu, tedy po jeho zániku nemá banka povinnost ho úročit, a proto klient nemá ani právní zájem na určení, že je banka povinná pokračovat v poskytování Top 3 garance,“ uzavírá arbitr.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 11. 2021 11:40, Petřík
Před několika dny jsem si založil v Creditas v Ústí nad Labem spořící účet. Velmi vstřícný přístup a chování zaměstnankyně banky. Naprostá spokojenost z mé strany.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 11. 2021 17:04, xls
Creditas jsou to normální šmejdi. Taky mě takhle okradli o pár stovek, musel jsem to dát k FA, kde nakonec ty peníze zaplatili, aby to nedošlo k rozhodnutí. Ve stejné situace byl i účet mé matky, tak jsem je požádal, aby to doplatili taky. A co ti šmejdi? Odmítli, musel jsem to zase dát k FA, teprve pak zase zaplatili.
Dost se tomu divím. Jak každý udělá chybu, z jejich strany to byla nenažranost, protože počítali s tím, že si stáhnout vysoké vklady od klientů a po zvednutí sazby ČNB na tom solidně vydělají. U normální banky stačí 1-2 reklamace a zaplatí, tady musely kvůli stejné záležitosti snad stovky lidí k FA a stejně doteď chybu neuznali.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.