Zdroj: Shutterstock
Pandemie a zadrhnutá logistika, válka na Ukrajině, drahé energie – ceny letěly nahoru snad všude na světě. V Česku to bylo takové tempo, že jsme se pro kontrolu začali rozhlížet i u sousedů. Jestli to naše zdražování má opravdu jen zmíněné příčiny, nebo jestli si výrobci a obchodníci trošku nepřisadili – že už se v tom zdražování nějaké zvýšení jejich marží ztratí.
Ukázalo se, že za hranicemi je ledacos levnější, často i o dost levnější. Evropě jsme to osladili a měli nejdražší cukr ze všech. Dražší ovšem nemáme jen některé potraviny, ale třeba i nábytek.
Dbáme ale na vyváženost, a tak jsme zkusili najít, jestli je u nás taky něco levnějšího než ve zbytku Unie. Nejsou to dlouhé seznamy, ale pár věcí jsme našli. Pomohl nám v tom srovnávací portál Numbeo a tu a tam i hlas analytika. Pouze pro účely tohoto srovnání jsme Evropskou unii dočasně rozšířili i o státy, které jsou v Schengenu a do Unie nepatří, tedy o Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a Island.
V porovnání s ostatními státy Evropské unie vychází v Česku jednoznačně nejlevněji cestování městskou dopravou. Za měsíční jízdenku Češi podle srovnávače Numbeo zaplatí v průměru 520 korun. Naopak nejdráž vychází měsíční jízdné v Irsku, kde stojí přes 2500 korun. K nejlevnějším patří i české jednorázové jízdenky. Levněji už se jezdí jen na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Litvě.
Konkrétně nejlevněji z Unie u nás vyjde tříchodové menu pro dva v průměrné restauraci. Za tři chody dají dva lidé 800 korun. Pro srovnání nejdráž v Unii vyjde takové menu v Dánsku, kde stojí zhruba 2233 korun. Je ale v Evropě i dráž, ve Švýcarsku byste za takovou večeři dali v průměru 2500 korun.
K nejlevnějším v Unii patří v Česku jídlo v lidovějších pohostinstvích, které vychází v průměru na 190 korun na osobu. Levněji o 3 až 25 korun už se můžete najíst jen v Polsku, Bulharsku nebo na Slovensku. Nejvyšší cenu v levných restauracích zaplatíte opět v Dánsku, a to zhruba 447 korun. O 200 korun dráž a celosvětově nejdráž pak takové jídlo vyjde ve Švýcarsku.
Když už jsme u restaurací, tak nesmíme opomenout pivo. Co je jeho ceny týká, Česko patří mezi nejlevnější země nejen v porovnání s Evropskou unií, ale i se světem. Tuzemské pivo v restauraci je u nás v rámci Unie třetí nejlevnější. Češi za nej zaplatí v průměru 45 korun, což je jen o tři koruny víc než v Maďarsku a na Slovensku.
Třetí nejlevnější je i importované pivo, které restauratéři prodávají v průměru za 50 korun, což je o dvě tři koruny víc než třeba v Bulharsku, Portugalsku a na Slovensku. Naopak Finové, kteří musí v rámci Unie kvůli dováženému pivu sáhnout do kapsy nejhlouběji, zaplatí víc než trojnásobek. „Že je pivo tak levné, je dáno tradicí a zvykem,“ vysvětluje hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora.
Coca-cola v české restauraci je čtvrtá nejlevnější, v průměru se prodává za 35 korun. Levnější koupíte už jen v restauracích v Portugalsku (33,58 Kč), Polsku (33,55 Kč) nebo Maďarsku (28,53 Kč).
Když opustíme restaurace a mrkneme se na pivo v obchodech, tak vychází Česko z cenového srovnání ještě lépe. Pivo v obchodě mají totiž levnější než Češi už jen Němci. Zatímco u nás spotřebitel za půllitrovou láhev v obchodě utratí v průměru 18,85 koruny, Němcům stačí 17,08 koruny. Domácí pivo je u nás dokonce šesté nejlevnější na světě. Na vrcholu světového žebříčku jsou Srbové, kteří za své pivo platí v průměru 16,36 korun. Že je to celkem levné, si uvědomíte, když zjistíte, že Norové dají za láhev z obchodu skoro 70 korun.
Jídlo a oblečení jsou podle Vladimíra Pikory nejčastěji srovnávané položky a platí, že ve všech okolních státech jsou tyto položky o trochu levnější. Překvapivě i v bohatších zemích. „Srovnávat českou a zahraniční cenovou hladinu je každopádně vždy ošemetné,“ podotýká ekonom a dodává, že výrazně levnější jsou tyto položky třeba v Srbsku. „Snad jedině tam v rámci vyspělých zemí si Čech přijde bohatý,“ konstatuje ekonom.
Ptáte se, jak je možné, že jsou třeba v Německu potraviny levnější a často i kvalitnější než u nás? „Zvykli jsme si na to a evidentně u nás chybí větší konkurence,“ domnívá se Pikora a vysvětluje, že obecně je ale Německo dražší než Česko a Česko než Slovensko, protože máme vyšší mzdy než Slováci a Němci mají zase vyšší mzdy než my.
Aby nám to nebylo líto, poukazuje na to, že ve všem dražší než Česko je třeba Skandinávii. „Mají úplně jinak nastavené mzdy a daně, a tak si to můžou dovolit. Na druhou stranu když přijdeme do restaurace, je výrazně dražší už i Německo a Rakousko,“ potvrzuje ekonom porovnání z webu Numbeo.
Chcete šetřit a mít peníze po ruce? Poradíme!
Se spořicím účtem s vyšším úročením budete mít rezervu kdykoli k dispozici. Peníze ukládejte pravidelně nebo jednorázově.
I když to vypadá, že u nás od minulého roku všechno zdražovalo rychleji než kde jinde, nejsme na tom nejhůř. „Nejhorší zemí v celé Evropské unii– přitom nám ji ještě před několika měsíci dávali za příklad – je Maďarsko. Tamní ceny rostou nejrychleji. Orbánův sociálně ekonomický experiment s řízením cen v tržní ekonomice jednoznačně nevyšel,“ konstatuje hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
„Ačkoliv ceny v Česku neustále rostou, zdaleka nejsou nejvyšší v Evropské unii a ne všechno je u nás nejdražší. I když chleba u nás zdražil o 15,8 procenta, v zemích, jako je Litva, Chorvatsko, Slovensko či Německo, mají pečivo ještě dražší. Drůbeží maso u nás šlo nahoru jen o 5,7 procenta, ale zákazníci ve většině zemí Evropské unie platí za drůbež víc než my. To samé platí i v případě vajec, mléka a sýrů. Týká se to zejména Portugalska, Polska a Francie,“ dodává analytik.
V porovnání s ostatními státy Evropské unie u nás relativně levně (322 korun) vyjde taky hodina na tenisovém kurtu o víkendu. Levnější o 25 až 50 korun už je jen ve Velké Británii, Španělsku, Bulharsku, Slovensku, Portugalsku a Chorvatsku. Vůbec nejdráž v unii vás vyjde hodinka běhání po kurtu na Kypru, kde zaplatíte skoro 650 korun.
Levné jsou u nás i služby. „Jakmile chcete nakupovat něco, v čem je práce a nikoli dovoz z Číny, bude to u nás levnější než v Německu. Naopak levnější než my jsou v tomto ohledu Polsko a Slovensko,“ uzavírá Vladimír Pikora.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
