Zdroj: Shutterstock
Výplata, která přijde v lednu, se řídí ještě loňskými pravidly – je za prosincovou práci. Co ale přinese ta další, která přijde v únoru?
Zaměstnanci začnou znovu platit nemocenské pojištění – poprvé ze mzdy za leden 2024. Dostanou tak nižší čistou mzdu, přestože samotná daň nestoupne.
Například kdo si vydělává 40 tisíc hrubého, dostane kvůli zvýšení nemocenského pojištění o 240 korun méně než dosud. Přesto ale pořád dostane zhruba o 2300 korun měsíčně víc, než by měl podle pravidel platných do konce roku 2020, kdy se daň počítala ze superhrubé mzdy.
A třeba kdo si vydělává 30 tisíc hrubého, dostane měsíčně o 180 korun méně než dosud. Jeho čistý výdělek ale pořád bude zhruba o 1850 korun měsíčně vyšší než před „zrušením superhrubé mzdy“.
Lidé s příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy zaplatí i vyšší daň. Zvýšená 23% sazba se totiž začne platit už od trojnásobku průměrné mzdy místo dosavadního čtyřnásobku.
Hranice se tedy sníží na 1 582 812 Kč pro rok 2024 (v předchozím roce to bylo 1 935 552 Kč). V měsíčním vyjádření – pro zálohu na daň – je to nově 131 901 Kč.
Strop pro odvody na sociální pojištění, který je na čtyřnásobku průměrné mzdy, přitom úměrně tomu neklesl – vládní balíček ho nechal na dřívější úrovni.
Spočítejte si, kolik za leden dostanete:
Nepeněžní benefity, které zaměstnanci poskytne zaměstnavatel a dosud byly osvobozené od daně, budou nově osvobozené od daně z příjmů fyzických osob na straně zaměstnance jen do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 21 984 Kč). Podrobně o omezení benefitů:
Zároveň se zavádí strop pro osvobození stravenek od daně na straně zaměstnance tak, aby byl stejný jako dosavadní limit pro peněžní příspěvek (stravenkový paušál). Cílem je omezit takzvané manažerské stravenky v hodnotě až několik stovek korun denně. Nově budou také stravenky osvobozeny jen do 70 procent horní hranice stravného, které lze v daném roce poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5-12 hodin.
Štěstí přeje připraveným! Pojistěte se.
Porovnáme nabídky 5 životních pojišťoven a do minuty najdeme tu nejvýhodnější pojistku pro vás i celou rodinu.
„Hodnota daňově optimální stravenky je letos 211 korun v případě, že zůstane zachován stávající poměr – tedy že 55 % hodnoty stravenky hradí zaměstnavatel a 45 % zaměstnanec. Firma tedy zaplatí 116 korun a pracovník 95 korun,“ upřesňuje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). Pokud by zaměstnavatel dostal od firmy více než 116 korun, musel už by z nadlimitní částky platit jak daň, tak pojistné.
Celkový výdělek můžou ovlivnit také zrušení daňové slevy za předškolní zařízení (školkovné), omezení slevy na vyživovaného manžela, zrušení slevy na studenta, konec odpočtu členských příspěvků odborům nebo za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (zvyšování profesní kvalifikace). Většina těchto úlev se ale počítá za celý rok, takže jejich změny se projeví až na začátku roku 2025 – při ročním zúčtování daně za rok 2024 nebo při daňovém přiznání za rok 2024. Podrobně o omezení daňových výhod:
Škrty se netýkají daňové úlevy pro příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření nebo na životní pojištění. Limit zůstává stejný jako loni. Nově na úlevu dosáhnou také příspěvek na dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebo na pojištění dlouhodobé péče, celkový limit se však nezvyšuje.
Zaměstnanci na pracovní cestě dostanou v roce 2024 víc peněz. Od ledna se každoročně zvyšují sazby tuzemského stravného, u některých států i zahraničního. Vyšší bude také základní náhrada pro lidi, kteří jedou vlastním autem. Roste i paušál za naftu a elektřinu, naopak klesá paušál za benzin. Můžete se podívat na podrobný přehled s aktuální kalkulačkou.
Zaměstnanci se účastní nemocenského pojištění, nicméně odvody za ně v posledních letech platil jen zaměstnavatel, takže na první pohled jim to nesnižovalo čistou mzdu.
Až do konce roku 2008 odváděl nemocenské pojištění zaměstnavatel jak na „své“ straně (3,3 %), tak na straně zaměstnance (1,1 %). Procenta se vztahují k vyměřovacímu základu, což je v zásadě hrubá mzda.
Od roku 2009 kleslo pojistné na straně zaměstnavatele na 2,3 %, na straně zaměstnance na nulu. Vláda Mirka Topolánka se tím – po výhradách Ústavního soudu – snažila kompenzovat dvě tehdejší změny: místo státu (z nemocenského pojištění) začali prvních 14 dnů nemoci proplácet zaměstnavatelé (formou náhrady mzdy), zároveň první tři dny nemoci neměl zaměstnanec nárok na žádné peníze (karenční doba).
Od července 2019 museli zaměstnavatelé opět začít proplácet i první tři dny nemoci, vláda jim proto snížila odvody nemocenského pojištění 2,1 %. K návratu odvodů na straně zaměstnanců ale nedošlo.
Současná vláda od roku 2024 vrací tyto odvody i na straně zaměstnanců, byť v nižší sazbě (0,6 %) než kdysi.
Cílem je, aby se systém nemocenského pojištění dostal z minusu (loni zhruba osm miliard korun) přinejmenším do vyrovnané bilance. Do minusu se podle ministerstva financí dostal od roku 2019 právě kvůli zrušení karenční doby a zavedení nových dávek v posledních letech (otcovská, dlouhodobé ošetřovné).
Sazby nemocenského pojištění | ||||
| od 2024 | od 1. 7. 2019 | od 2009 do 30. 6. 2019 | do 2008 | |
| Zaměstnavatel | 2,1 % | 2,1 % | 2,3 % | 3,3 % |
| Zaměstnanec | 0,6 % | 0 % | 0 % | 1,1 % |
| Zdroj: ministerstvo financí | ||||
Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
