Omezení benefitů: Za které budou zaměstnanci platit a kolik?

Kateřina Hovorková | rubrika: Rozhovor | 19. 12. 2023
Daňové zvýhodnění benefitů dostane od ledna limit. Když je zaměstnanec dostane ve vyšší hodnotě, bude za ně platit. Co to konkrétně znamená pro pracovníky i firmy, vysvětluje expertka na pracovní benefity Lucie Dryáková ze společnosti Deloitte.
Omezení benefitů: Za které budou zaměstnanci platit a kolik?

Zdroj: Shutterstock

Konsolidační balíček má přinést do státního rozpočtu víc peněz. Proto také zdaňuje benefity nad nově zavedený limit ve výši poloviny průměrné mzdy. Co to vlastně znamená? Přijdou lidé o oblíbené benefity? 

Pro benefity bude pro příští rok platit limit 21 983 koruny ročně. Tedy u poskytnutých benefitů do této hodnoty se nic nemění a zaměstnanec za ně nebude nic platit. Nad tento limit se už ale benefity budou chovat jako mzda, tedy zaměstnanec bude z hodnoty nad limit odvádět daň z příjmu a zdravotní a sociální pojištění.

K nějakému omezení u benefitů tedy určitě dojde, také se zřejmě zredukuje jejich nabídka. Firmy si budou muset udělat pečlivou analýzu toho, jaké benefity doposud poskytovaly a zda má smysl je poskytovat dál, třeba i proto, že o ně mezi zaměstnanci není až takový zájem. Tedy to špatné má v sobě i něco dobrého, a tím je revize stávajících benefitů a na základě této i ekonomické analýzy možnost nastavit benefity nové. 

Jaké benefity jsou pravděpodobně nejvíc v ohrožení? 

Mezi nejoblíbenější a nejvíce využívané patří benefity poskytované formou takzvané cafeterie. Firmy většinou stanoví určitý finanční limit pro zaměstnance, a ti si mohou vybírat z široké nabídky od vitaminových přípravků, placených sportovních aktivit, vstupenek na kulturní akce přes příspěvky na dovolenou po dětské tábory.

Právě cafeterie umožnila firmám, aby pokryly zájmy pracovníků rozdílného věku a s rozdílnými potřebami. Mladí lidé využívají spíše nabídku kulturních benefitů nebo příspěvky na cestování; jiné benefity vybírají lidé, když založí rodinu a mají malé děti – a jiné zase zaměstnanci po padesátce. Proto je cafeterie tak oblíbená. 

Takže nabídka z cafeterie se teď omezí? 

Zřejmě ano. Firmy však nenabízejí jen cafeterii, ale řadu dalších benefitů, které se do limitu budou také počítat. Je to to široká škála různých plnění – kromě stravného a příspěvku na penzijní připojištění nebo životní pojištění.

Tedy patří sem například i příspěvek na dovolenou nebo nabídka výhodnějšího ubytování ve firemní chatě či rekreačním zařízení. V tomto případě se bude počítat do limitu ne cena skutečně zaplacená, ale určí se cena v místě obvyklá, případně by měla odpovídat nákladům zaměstnavatele zvýšeným o přiměřenou přirážku.

Problém může nastat při poskytování dárků k výročím, například při odchodu do důchodu, při práci dvacet let ve firmě, k padesátinám... U těch byl roční limit dva tisíce korun. Firmy je poskytovaly třeba navýšením bodů v cafeterii nebo hmotným dárkem. V prvním případě se bude hodnota daru počítat do limitu, ve druhém případě bude podléhat zdanění a pojistnému. 

Ještě něco? 

Například nadstandardní zdravotní péče, očkování proti chřipce nebo i to, když firma pozve očního lékaře na nadstandardní preventivní prohlídku zaměstnanců. V takovém případě se bude započítávat do limitu cena vyšetření, cena za vakcínu, v případě zmíněného očního vyšetření náklady na danou akci, které je potřeba alokovat příslušným zaměstnancům. Proto jsem přesvědčená, že by měla jít včas k zaměstnancům informace, že se něco takového chystá a že jim to bude započítáno do benefitního limitu, případně přidaněno. 

Když už jsme u těch konkrétních benefitů, co třeba mikulášská pro zaměstnance a jejich děti nebo vánoční večírek? 

Do limitu nepatří aktivity, které jsou sice kulturního a sportovního charakteru, ale naplňují prvek hromadné aktivity. Takže zaměstnavatel pořádá například zábavní den pro rodiny zaměstnanců nebo uskuteční zájezd na výstavu či na koncert nebo právě uspořádá vánoční večírek. Pokud je zaměstnavatel i pořadatel, nebo si na zorganizování akce najme externího dodavatele, tak je to z limitu na cafeterii vyčleněno. Nicméně je zde podmínka určité přiměřenosti a obvyklosti. 

Lucie Dryáková

Lucie Dryáková Deloitte
Foto: Deloitte

Lucie Dryáková (dříve Rolná) je manažerkou v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte v České republice. Oblasti odměňování a benefitů se věnuje více než 15 let. Poskytuje poradenství českým i zahraničním klientům. Má dlouholeté zkušenosti s analýzou daňových dopadů různých forem odměňování. 

A jak je to s teambuildingy? 

Teambuilding není nikde v zákoně definován, takže můžeme diskutovat o tom, co to vlastně je. Je to příspěvek na sklenku vína kolegům, kteří jdou řešit nějaký pracovní problém do restaurace? Nebo je to cílená povinná aktivita, kdy ráno pracovníky odvezu někam, kde probíhají hry na stmelování kolektivu, různá školení a pak následuje volná zábava?

Tady bude záležet na tom, co bude výrazně převažovat – pokud pracovní náplň, nebude to považováno za benefit. Když budou převažovat volnočasové aktivity, tak to bude v benefitech. A bude nutno nějakým klíčem rozpočítat náklady na počet zaměstnanců. 

Ještě mě napadají jazykové kurzy? 

Ty bych se nebála dát mimo benefity, zvlášť v případě angličtiny. Řada firem je mezinárodních či obchoduje se zahraničím – a znalost angličtiny je v dnešním globálním světě nutností. Ale pokud vám firma zaplatí například kurz italštiny, i když její byznys nemá s Itálií nic společného, tak bych to považovala za benefit. Vždy půjde o konkrétní situaci či podmínky. 

A kolik mě jako zaměstnance budou benefity nad limit stát? 

Poskytnuté benefity nad limit 21 983 korun ročně se budou chovat jako mzda. Ale zaměstnanci by to neměli vidět tak černě. Stále dostanou více, než jim bude sraženo ze mzdy. Když například dostanu rodinnou vstupenku do zoo v hodnotě tisíc korun a bude už přes limit, tak z toho sice odvedu v průměru 26,6 procenta, tedy 266 korun, pořád jsem ale získala 734 korun navíc. 

A ještě něco je dobré si uvědomit. Tím, že se z benefitů nad limit odvádí pojistné, tak to zaměstnanci vstupuje i do výpočtu budoucího důchodu jako vyšší příjem. A také do výpočtu mateřské nebo dlouhodobé nemocenské. S vyšším příjmem se také lépe žádá o hypotéku. Naopak je to pak při platbě alimentů. 

Firmy za překročený limit zaplatí kolik? 

Z tisícikoruny bude muset firma odvést pojištění ve výši 33,8 procenta, takže to pro ni bude náklad 338 korun. Jenže zároveň začnou platit nová pravidla u daních z příjmů, která říkají, že si tu tisícikorunu i pojištění může firma za určitých podmínek zahrnout do daňových nákladů. Z 1338 korun ušetří nově 21 procent, což je korporátní daň platná od roku 2024. Takže se vlastně vrátí zpátky k poskytnuté tisícovce, protože celkové náklady na ni budou ve skutečnosti necelých šest procent. Když si toto firmy uvědomí, tak se nemusí až tak děsit. 

Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!

Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.

Pokud se budou benefity nad limit chovat jako běžný příjem, nebylo by lepší, když už se firma rozhodne limit překročit, dát raději zaměstnanci místo benefitu peníze? 

Nabízí se to, ale když poskytnu nad limit místo benefitu peníze, tak to není jen v jednorázovém nákladu na měsíční mzdu, ale vstupuje to i do náhrad, tedy zvýší se tím například náklady na odstupné, na nemocenskou hrazenou zaměstnavatelem, na dovolenou. To by pro firmy znamenalo další náklady. 

Už jste zmínila, že stravné stojí stranou, do limitu se nepočítá. Přesto i u něj platí nová pravidla. 

Stravné je určitě nejrozšířenějším benefitem, které poskytuje podle našich odhadů asi 90 procent firem. Nově se sjednocují podmínky pro všechny tři typy stravného – stravenky, závodní jídelny a stravovací paušál. Hlavní výhoda může být to, že nově zaměstnavatel dostane do nákladů celou hodnotu stravenky, tedy nikoliv jen 55 procent (maximálně 107,10 Kč) jako letos.

Pokud se bude jednat o stravování plně hrazené zaměstnavatelem a hodnota nepřekročí zákonný limit, který se pro příští rok očekává přibližně 116 korun, zaměstnanec za takové stravování nebude muset nic doplácet.

Ovšem pokud zaměstnanec dostane například stravenku ve výši 150 korun, tak částka nad limit bude pro zaměstnance zdanitelným a zpojistnitelným příjmem. To samé bude platit u jídelen: tedy jestliže jídelna bude mít náklady s marží na jednu porci ve výši 120 korun a zaměstnanci mají jídlo zdarma, pak rozdíl mezi 120 a 116 korunami bude nově podléhat odvodům. 

Zhruba 40 procent zaměstnavatelů poskytuje také příspěvek na penzijní spoření nebo životní pojištění. U toho se něco mění? 

Ten se do nového limitu vůbec nepočítá, stojí stranou. A u toho se pro zaměstnance nic nemění, jen v případě nového důchodového investičního produktu si zaměstnanec bude moci z daní odečíst vyšší částku. 

Bylo to u nás s benefity opravdu tak divoké, že je nutné je omezit? 

Podle mě to není tak, že by se to utrhlo ze řetězu. Slyšela jsem argument, že nabídka benefitů z cafeterie nahrazovala u některých pracovníků mzdu a stát tak přicházel o daně. Ono to tak ale úplně nefunguje – cafeterie vám nízkou mzdu nenahradí. Pokud bude mít zaměstnanec nízký příjem, tak první, co potřebuje, je zaplatit nájem, energie, jízdné, potřebuje se najíst, koupit si oblečení. A pokud na to nebudete mít ze mzdy, tak z benefitů toto nezaplatí. 

Nedokážu predikovat, jestli stát opravdu vybere více. Máme přehled o volnočasových benefitech poskytovaných prostřednictvím cafeterií či benefitových karet, ale nemáme přehled o dalších plnění, která byla poskytována mimo tyto systémy.

Hovoříme-li o zaměstnavatelích z řad velkých nadnárodních korporací, většinou mají určitou danou zaměstnaneckou politiku a zásadně ji měnit nechtějí. Pokud totiž potřebují špičkové odborníky, a to nejen z IT sektoru, pak musí vymýšlet způsob, jak si je udržet či získat. Takže většina své benefity v určité míře zachová. U menších firem teprve uvidíme, kam se budou ubírat, protože se podle mého zatím zabývaly především novelou zákoníku práce a benefity budou řešit až teď. 

Základní verzeRozšířená verze

Výpočet mzdy 2024 (hrubá mzda na čistou)

+
Nahlásit nepravdivé nebo zastaralé informace

Další kalkulačky


Kateřina Hovorková

Autor článku Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+20
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

21. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více pracujících důchodců, zvýší proto jejich finanční motivaci. Do návrhu důchodové reformy přidá slevu na sociální pojištění, která bude... celý článek

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

19. 2. 2024 | Petr Kučera

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

18. 2. 2024 | Vít Hradil | 5 komentářů

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus ukazuje dopady konsolidačního balíčku na pana Smutného a paní Šťastnou. Extrémní smolaři mohou letos přijít až o 93 tisíc korun, naopak šťastlivci... celý článek

Partners Financial Services