Podnikání a koronavirus

EET: Odložení poslední vlny EET a přerušení EET

Nová vlna EET (povinnost začít elektronicky evidovat tržby od května 2020) byla odložena na dobu trvání stavu nouze a následující tři měsíce. Na stejnou dobu se také přerušila povinnost elektronicky evidovat tržby i pro podnikatele, kteří už tržby evidují. Zároveň se měla na dobu trvání stavu nouze a následující tři měsíce přerušit povinnost elektronicky evidovat tržby i pro podnikatele, kteří už tržby evidují.

Poslanci také odhlasovali, že se celá povinnost elektronicky evidovat tržby zastaví až do konce roku.


Zaměstnanec v karanténě, náhrada mzdy a nemocenská

U nařízené karantény platí v zásadě totéž jako u nemocenské: Prvních čtrnáct dní vyplácí zaměstnavatel za každý pracovní den náhradu mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Potvrzení o nařízení karantény vystavuje lékař a zasílá ji zaměstnavateli a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Pokud by karanténa trvala déle, platí ji stát formou nemocenské.

Zaměstnavetelé mohou žádat o příspěvek od státu v rámci programu Antivirus. Ten funguje do konce října, pak ho má nahradit kurzarbeit.


Program Antivirus

Program Antivirus, který má zaměstnavatelům přispět na udržení pracovních míst, prodloužila vláda do konce října. Státní příspěvek proti propouštění funguje zpětně od 12. března, původně měl trvat do konce srpna. 

Prodloužení se týká jenom podpory typu A a B. Áčko pomáhá firmám se zaměstnanci v karanténě a těm, kteří lidem nemohou přidělovat práci, protože z rozhodnutí úřadů museli přerušit provoz. Stát přispěje 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně do výše 39 tisíc korun. Béčko pomáhá zaměstnavatelům, kteří přeruší provoz například kvůli chybějícím zakázkám či dodávkám materiálu. Výše příspěvku je 60 % vyplacené náhrady mzdy, maximálně 29 tisíc korun.

Naopak podporu typu C, což je odpuštění odvodů na sociální pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců za měsíce červen, červenec a srpen, vláda neprodloužila.

Od listopadu by mohl odstartovat takzvaný kurzarbeit, politici však stále ladí jeho podobu. 


Kurzarbeit

Vláda na konci září dohodla na pravidlech takzvaného stálého kurzarbeitu. Firmy budou moci při ekonomických potížích poslat zaměstnance na část týdne domů, na mzdy jim přispěje stát.

Kurzarbeit má podle plánů vlády od listopadu navázat na dočasný program Antivirus. Spouštět ho má vláda při vážném ohrožení ekonomiky, tedy typicky (ale nejen) v době pandemie, a to buď na celou ekonomiku, nebo jen pro určitý region či odvětví. 

Pokud by vláda o vážném ohrožení rozhodla, mohli by zaměstnanci zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Za odpracované dny by je dál normálně platil zaměstnavatel. Za dny doma by dostávali od státu 70 procent čistého, počítaných nejvýš z průměrné mzdy.

Nová podpora se má týkat jen zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou, kteří ve firmě působí minimálně tři měsíce.

Za neodpracované hodiny by firma za zaměstnance platila odvody, a to sto procent u zdravotního a 70 procent z hrubé mzdy u sociálního pojištění.

Vládní návrh má řadu kritiků, poslanci ho chtějí změnit. Také předseda vlády Andrej Babiš uznal, že návrh se nepovedl. Je proto pravděpodobné, že ho Parlament do konce října nestihne schválit. Pak by se zřejmě prodloužil dosavadní program Antivirus.


Odklad plateb sociálního pojištění pro celou firmu

Přestože se mluvilo o odpouštění povinných pojištění, nakonec vláda schválila jen možnost odložit platby sociálního pojištění za květen až červenec, respektive tu část, kterou „platí zaměstnavatel“, odvody „za zaměstnance“ musí zaměstnavatelé dál platit včas. Slovo odklad, které politici používají, navíc není mírně řečeno úplně výstižené. Ve skutečnosti jde jen o snížení penále za pozdě placené pojistné, normálně se platí 4,5 procenta, za zmíněné tři měsíce by mělo být ve výši 1 procenta. Všechny platby pak musí být uhrazeny do 20. října.


Odpuštění sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ

Všichni živnostníci a další podnikatelé nemuseli od března do srpna 2020 platit zálohy na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění. Nezáleží ani na tom, zda měli platit jenom minimální, nebo vyšší zálohy. Stát zcela odpustil platby do výše minimálních záloh. Nebudou se tedy muset doplácet ani při podání přehledů o příjmech a výdajích za rok 2020 (v první polovině roku 2021).

Podnikatelé doplatí jenom případný rozdíl mezi minimální zálohou a výší pojistného, která jim vyjde podle skutečného zisku za rok 2020. Týká se to všech druhů podnikání, hlavní i vedlejší činnosti. Kdo už zaplatil zálohu za březen, použije se automaticky na září.

Počínaje zářím se opět musí zálohy platit (pokud není „předplacená“ z března).

Opozice a podnikatelské svazy sice od září tlačí na prodloužení této úlevy, vládní koalice ANO a ČSSD to ale navzdory rekordnímu počtu nakažených a dalším omezením odmítá.


Ošetřovné pro OSVČ

Živnostníci a další podnikatelé nemají v novém školním roce (od září 2020) nárok na ošetřovné, a to ani když si platí nemocenské pojištění.

Mohou o něj žádat jenom zaměstnanci s nemocenským pojištěním. 

Obdoba ošetřovného pro OSVČ fungovala od března do června, zajišťovalo ji ministerstvo průmyslu a obchodu.


Půjčky podnikatelům Covid

Podnikatelé mohou prostřednictvím běžných bank žádat o zvýhodněný úvěr z programu Covid III se zárukou státu. Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka se částečně zaručí za provozní bankovní úvěry podnikatelů do 500 zaměstnanců, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření.

Státní záruka může dosáhnout až do výše 90 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků do 250 zaměstnanců, případně až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru u podniků od 250 do 500 zaměstnanců. Maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 milionů korun. Doba ručení je maximálně tři roky.

Úvěr lze využít k úhradě provozních výdajů, jako jsou například mzdy, nájemné, platby za energie, úhrada dodavatelsko-odběratelských faktur, pořízení zásob, materiálu a podobně.

Aktuální informace najdete na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky, stejně jako informace o předchozích variantách programu.


Náhrady škod podle krizového zákona

Podnikatelé i běžní občané můžou podle krizového zákona chtít od státu náhradu škod, které jim vznikly kvůli opatřením zavedeným v nouzovém stavu.

Od 24. března se nová nařízení (a prodloužení těch starých) nevydávají podle krizového zákona, ale formou mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví. Podle právníků to může vymáhání dalších náhrad škod komplikovat, ne-li znemožnit.

Městský soud v Praze ovšem 23. dubna opatření ministerstva zdravotnictví zrušil k 27. dubnu jako nezákonná. Neznamená to sice, že se obchody můžou otevřít a omezení pohybu končí, vláda pravděpodobně vydá nařízení podle krizového zákona. Pravděpodobně ale rozhodnutí soudu zvyšuje razantně šance domáhat se úspěšně náhrady škody.

Další vývoj budeme sledovat.


Kompenzační bonus z programu Pětadvacítka

Za půlku března a duben dostali živnostníci jednorázovou podporu ve výši 25 tisíc korun (proto dostal program název Pětadvacítka). V pokračování programu bylo možné žádat o 500 korun za den, a to nejdéle do 8. června. 

Díky tlaku opozice se nakonec přímá podpora rozšířila i na další skupiny. Ať už přímo z programu Pětadvacítka, nebo jako samostatné dotace pro vybrané obory:

Podobnou podporu na podzim – navzdory rekordnímu počtu nakažených a dalším omezením – zatím vláda nezavedla. Řešila jiné priority, například 15 miliard na přípravu kanálu Dunaj-Odra-Labe.


Odklad placení nájmů a příspěvek na nájemné

Lidé a firmy mohli odložit platby nájmu, jestliže kvůli dopadům koronaviru nemají peníze. Týkalo se to nájmů do 30. června, doplatit se musí do konce roku. Na podzimní nájmy se už podobné plošné opatření nevztahuje.

Se zpožděním pak vláda přišla s tím, že stát podnikatelům pomůže s placením nájmu. Pokud si ovšem dohodne také jeho snížení s pronajímatelem. V zásadě se o náklady na původní nájem podělí stát, pronajímatel i nájemce.


Daň z příjmů: letošní ztráty do loňských přiznání

Vládní liberační balíček zavádí institut zpětného působení daňové ztráty. Podnikatelé budou moci uplatnit případnou ztrátu vykázanou v roce 2020 zpětně ve svých základech daně v roce 2019 a 2018, díky čemuž získají od státu vratku.


Odklad placení silniční daně

Zálohy na daň splatné v dubnu a červenci stačí uhradit do 15. října.  Termín se sice neposouvá, ale všechny úroky z prodlení a pokuty ministryně financí osobně přislíbila odpustit.


Odložení splátek půjček

Odkládat klientům splátky půjček, pokud je postihly následky koronaviru a boje proti němu, se dobrovolně rozhodly banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů. Přesto se ale odklad splátek dostal taky do zákona. O takzvané moratorium mohli zájemci požádat do konce září. Týkat se mohl splátek za maximálně šest měsíců, nejpozději však těch říjnových. Počínaje listopadem už je potřeba znovu začít splácet, nebo se s věřitelem dohodnout individuálně.

Čtěte podrobněji:


Zastropování sankcí za pozdní splácení úvěrů

Novela zákona o spotřebitelském úvěru zastropovala maximální výši sankcí za opožděné splátky. Limit nově bude chránit i podnikatele. Podrobnosti v článku:

 

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.