Podnikatelé i běžní občané můžou chtít náhradu škody, která jim vznikla kvůli opatřením v souvislosti s nouzovým stavem. Krátce po jeho vyhlášení na to upozornili někteří právníci, podrobnosti jsme přinesli i na webu Peníze.cz.
Vláda se zatím k možné náhradě škody přímo nevyjádřila, na začátku tohoto týdne ale v tichosti změnila formu svých opatření, které v souvislosti s nouzovým stavem vydává.
Zatímco předtím je vydávala přímo vláda podle krizového zákona, který výslovně upravuje povinnost k náhradě škody, od úterního rána jde o mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Ke změně došlo nejenom u nových opatření, ale i u těch dřívějších – v souvislosti s jejich prodloužením do 1. dubna.
Obsah zákazů zůstává stejný, přesto může mít tato změna vliv na právo na náhradu škody. Především pokud jde o povinně zavřené prodejny, provozovny služeb a související omezení.
Krizový zákon přímo upravuje právo na náhradu škody, která vznikne podnikatelům a občanům v přímé souvislosti s vládními opatřeními podle krizového zákona. Oproti tomu ministerstvo zdravotnictví teď vydává opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který obdobnou úpravu neobsahuje.
Zatím je to pořád na vládě
Podle mluvčí vlády Jany Adamcové nadále projednává veškerá navrhovaná opatření v rámci nouzového stavu vláda jako hlavní krizový orgán. „Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou po projednání ve vládě přijímána formou mimořádných opatření ministra zdravotnictví,“ vysvětluje důvod změny.
Ohledně možné náhrady škody se podle advokáta Ladislava Drhy zatím nic nezměnilo. „Dosavadní opatření vlády se opírala o § 5 krizového zákona, toto rozhodnutí je vyhrazeno vládě a je spojeno s náhradou škody podle § 36. Tím, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přijala vláda svými usneseními o přijetí krizových opatření rovněž podle § 5 a § 6 krizového zákona, mělo by dojít k tomu, že i v těchto případech se bude náhrada škody řídit krizovým zákonem,“ říká advokát.
„Pokud však přestane vláda postupovat podle § 5, tj. nepřijme svým krizovým opatřením mimořádná opatření ministerstev, nelze vyloučit ohrožení náhrady škody dle § 36 krizového zákona. V takovém případě by se postupovalo podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ dodává Drha.
Podle zmíněného zákona č 82/1998 Sb. by muselo ministerstvo zdravotnictví například pochybit při posuzování nezbytného rozsahu omezujícího opatření. „Vlastně by muselo být prokázáno, že bylo opatření protiprávní. Například zjevně neproporcionální, neb zákon skutečně stanoví, že mimořádná opatření lze nařídit jen v nezbytně nutném rozsahu,“ říká advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnýAdvokát.cz.
„Bylo by pak na soudu, aby nezbytnost v rámci konkrétního sporu přezkoumal. Věřím však, že stát postupně připraví různé pozitivní formy odškodnění a pobídek pro postižené podnikatele, jinak se celá společnost dostane do další krize,“ dodává Preuss.
Vláda už přichystala příspěvky firmám na udržení pracovních míst, úlevy pro drobné podnikatele nebo prodloužení ošetřovného, chystá i další formy podpory.
Neuvěřitelně zamotané
Vyvázat se z povinnosti k náhradě škody podle krizového zákona nemusí být až do skončení nouzového stavu tak jednoduché. Přestože opatření teď formálně přijímá ministerstvo zdravotnictví, schválila je svými usneseními vláda.
„Pokud by vláda opatření ministerstva neschválila, náhrada škody by se řídila zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ dodává advokát Ladislav Drha.
Veškerá omezující opatření smí být tedy nařízena jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro zvládnutí epidemie koronaviru. Jestliže se podnikatel domnívá, že jsou opatření nepřiměřená a že jimi byl zkrácen na svých právech, může se domáhat soudního přezkumu.
„Je to neuvěřitelně právně zamotané a bude vážně záviset na vládě a soudech, jak situaci v uplynulém týdnu, tak i ty v těch týdnech následujících právně vyloží,“ říká advokátka Petra Dolejšová.
Spíš než svádět další právní bitvy je podle Dolejšové nutno vyčkat, jak se k celé problematice postaví sama vláda. Při striktním formalistickém výkladu krizového zákona by totiž měl stát odškodňovat všechny firmy a občany, kterým vznikla skutečná škoda nebo ušlý zisk. To je ale prakticky nemožné.
„I pokud by zůstal režim krizového zákona, tak není jisté, zda a hlavně v jaké výši by stát náhradu škody a ušlého zisku poskytl. Jedná se totiž o škodu způsobenou daným opatřením, což bylo při příjímání zákona myšleno jako různá opatření při zvládání povodní, požárů a podobně. Nikoliv ušlý zisk restaurací či jiných provozoven z důvodu karantény,“ připomíná Preuss.
Navíc stát může zpochybňovat výši dané škody. „Kdyby totiž opatření neprovedl, stejně by lidé z obavy z viru patrně do restaurací přestali postupně chodit, zejména pokud by se nekontrolovaně šířil. Stát případně nese odpovědnost za daný zákaz, ne za šíření viru jako přírodního živlu,“ dodává Preuss.
Doplnění 26. března: Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vysvětlila, proč vláda změnila formu svých opatření. „Chtěli jsme zamezit spekulacím, že by stát mohl nahrazovat firmám třeba ztrátu na zisku podle doby, kdy se jim dařilo velmi dobře,“ řekla. Zdůrazňuje, že stát připravil a ještě chystá jiné formy podpory včetně přímé platby podnikatelům.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 3. 2020 7:46, Petr
Podraz jsem čekal, protože tyhle šašci to vše udělali záměrně, to byl cíl likvidace drobných živnostníků!Nejhorší je, že jim to většina lidí žere! Až přikážou, že máme nosit hovno na krku, tak všichni budou nosit hovna...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 3. 2020 19:55, Vladimír
U hospodských bych škodu vyčíslil z dat EET. Alespoň k něčemu to bude.
Ovšem prošlé potraviny bych určitě neproplácel.
Už vidím jak hospodský láduje lednice jídlem z domova i od kámošů.
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.