Zdroj: Shutterstock
Už máme novější článek! Jestli přesto chcete číst tento archivní, tady je:
Pro odchod do starobní penze je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění, jinak řečeno odpracovat dostatečný počet let.
Pokud jde o důchodový věk, v roce 2021 ho dosáhnou:
Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel. Postupně vše směřuje k tomu, že se věk pro nástup do řádného starobního důchodu sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Ročníky 1957 jsou první, kde už je stejný důchodový věk pro muže a bezdětné ženy, konkrétně je to 63 let a 8 měsíců. U mužů a bezdětných žen důchodový věk každý rok nyní poroste o dva měsíce. Ročníky 1958 tak do důchodu jdou v 63 letech a 10 měsících.
Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji, konkrétně každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší. Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou důchodového věku, jsou ročník 1958 a jejich důchodový věk je 62 let a 8 měsíců. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 61 let a 8 měsíců, s třemi a čtyřmi dětmi je to 60 let a 8 měsíců a s pěti a více dětmi 59 let a 8 měsíců.
Na důchodový věk ve výši 65 let dosáhnou jako první muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem s ročníkem narození 1965. Žen se dvěma dětmi se to bude týkat od ročníku narození 1966, se třemi a čtyřmi dětmi od ročníku narození 1969 a všech dalších od ročníku narození 1971.
Věk odchodu do penze si můžete spočítat na naší kalkulačce.
Samotné dosažení penzijního věku k přiklepnutí starobního důchodu ještě nestačí. Úředníky z vaší pobočky správy sociálního pojištění, kde se o důchod žádá, bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.
To představuje jednu ze složek pojištění sociálního, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami. K sociálnímu pojištění se lze také dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec, ani podnikatel. Využívají toho například matky pečující o děti starší čtyř let, mladí lidé oddalující vstup na pracovní trh nebo pobiratelé invalidního důchodu v prvním a druhém stupni.
Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě odpracovaných (zaměstnání a podnikání) 30 let nebo 35 let důchodového pojištění, tedy součet práce, podnikání i náhradních dob. Jde o období, kdy člověk sociální pojištění nehradil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jsou náhradními dobami například:
Většina náhradních dob zároveň funguje jako doba vyloučená. Znamená to, že se s nimi nepočítá pro výpočtový základ. Ve vyloučených dobách je totiž příjem nulový a kdyby se započítával, snižoval by konečnou výši důchodu.
Kdo potřebné doby pojištění nemá tolik, aby do starobní penze vstoupil při dosažení důchodového věku, může se dočkat později, pokud má alespoň 15 odpracovaných let. Konkrétně pak má na důchod nárok v momentě, kdy dosáhne věku o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.
Komu chybí k důchodu třeba jen pár měsíců, měl by se zajímat o možnost zpětného doplacení důchodového pojištění. Doplatit takto lze bez omezení dobu pojištění až rok před podáním žádosti. Ze vzdálenější minulosti lze doplatit jen za období, která jsou přesně daná zákonem. Jde třeba o evidenci na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora. Pro podrobnosti doporučujeme se obrátit na pobočku sociálky, kde o důchod žádáte, případně může pomoci infolinka České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na čísle 800 050 248.
Vedle nároku na penzi hrají odpracovaná léta roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu vstupují i předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané v roce 2021 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2020.
Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se před penzí nechá krátce zaměstnat.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2021 dělá základní výměra 3550 korun.
K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. Do výpočtu přitom vstupují příjmy od roku 1986.
Proč právě od této doby? „Rok 1986 byl stanoven jako hranice pro hodnocení příjmů pojištěnce s ohledem na předchozí právní úpravu účinnou do konce roku 1995, která určovala rozhodné období jako 10 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu,“ vysvětluje Ivana Žáčková, ředitelka kanceláře ústředního ředitele ČSSZ.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se vaše výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.
Například příjmy roku 1986 se tak v roce 2021 násobí koeficientem 11,957. A třeba příjmy roku 2010 se násobí koeficientem 1,445. Znamená to, že vaše příjmy z roku 2010 jsou pro účely výpočtu důchodu v roce 2020 navýšeny o 44,5 procenta. „Koeficient nárůstu zjednodušeně představuje zreálnění příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu,“ shrnuje Žáčková.
Výsledky za jednotlivé roky se sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).
Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se prožene redukčními hranicemi. V roce 2021 je první redukční hranice nastavena na 15 595 korun, druhá redukční hranice na 141 764 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.
Zpátky k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy očistili přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten teď vynásobíme koeficientem za odpracované roky. Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění 41 let, získají 61,5 procenta (41*1,5) ze svého výpočtového základu.
Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru a máme konečnou výši starobního důchodu.
Protože je to celé opravdu komplikované, pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu.
Muž narozený 15. 6. 1957 požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 63 let a 8 měsíců. Toho dosáhne 15. 2. 2021 a do této doby získá celkem 45 let pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 až 2020 činí 33 500 Kč.
Výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu ve výši 33 500 Kč stanovíme takto: Částka 15 595 Kč náleží v plné výši, k ní se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 15 595 Kč a částkou 33 500 Kč, tedy 26 % z 17 905 Kč, což je po zaokrouhlení 4656 Kč.
Výpočtový základ činí 15 595 plus 4656, což je celkem 20 251 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu. Zaokrouhleno na celé koruny nahoru: 13 670 Kč.
Procentní výměra starobního důchodu je 13 670 Kč, základní výměra 3550 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 17 220 Kč. Důchod se následně vždy v lednu zvyšuje o zákonnou valorizaci.
Pokud má sociálka vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především lejstra prokazující dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.
Proto se hodí ověřit, zda mají úředníci na sociálce skutečně kompletní a správné podklady. Můžete požádat o informativní list důchodového pojištění. Příslušný formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Kdo má zřízenou datovou schránku, může využít online podání.
Další možností je nahlédnout do „konta“ pojištění on-line na ePortálu ČSSZ, opět ale budete potřebovat datovou schránku nebo elektronickou občanku s čipem (a aktivovanými elektronickými funkcemi).
Informativní list shrnuje doby pojištění a vyměřovací základy, které u vás ČSSZ eviduje. Pokud doklady od jednoho z dřívějších zaměstnavatelů chybí, ozvěte se a zjednejte nápravu. Zároveň se nebojte zkontrolovat, jestli se úředníci ze sociálky ve výpočtu nesekli – pomůže naše kalkulačka.
Kalkulačku ale máme i pro ty, kteří půjdou do penze až za několik let a chtějí vědět, s jak vysokou (nebo nízkou) částkou do budoucna počítat.
Při výpočtu vycházíme z předpokladu, že jejich příjem v minulosti kopíroval tempo růstu průměrné mzdy v ekonomice a tímto tempem v průměru poroste i nadále. Jinak se nedá odhadnout, z jakého příjmu důchod počítat. Podle koeficientů, které zhruba odpovídají minulým tempům růstu průměrné mzdy, se ostatně přepočítávají i minulé příjmy při přesném výpočtu důchodu.
Výsledná částka je samozřejmě pouze orientační. Jak se budou důchody počítat za deset dvacet let, můžeme jen odhadovat.
Zjednodušená verze | Přesnější verze
Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat: na „vaší“ pobočce ČSSZ v místě trvalého bydliště. Žádost můžete podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Není přitom potřeba vyplňovat žádné tiskopisy – žádost s vámi sepíšou pracovníci sociálky.
S sebou si ale rozhodně vezměte průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list).
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá. Když chcete peníze vyplácet na účet, budete si muset ve vaší bance nechat potvrdit, že je účet váš.
Na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu má ČSSZ devadesát dní. Obvykle ale rozhoduje rychleji, zhruba do pěti nebo šesti týdnů. Jestli jste pracovali i v cizině, bude to trvat o něco déle. V mimořádných případech, kdy se podklady shánějí a prošetřují delší čas než zákonných devadesát dní, může ČSSZ vyplatit žadatelům, kteří splňují základní podmínky nároku na důchod, alespoň zálohu, aby nezůstali úplně bez peněz.
O přiznání důchodu zasílá správa sociálního zabezpečení písemné rozhodnutí. V něm stojí, od jakého data se důchod přiznává a v jaké výši. Přílohou je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, ze kterých se penze vypočetla. Když podmínky nároku na starobní důchod nesplňujete, pošle vám sociálka písemně zamítnutí žádosti, i s odůvodněním.
Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku neplatí žádná omezení. Ta se vztahují jen na lidi, kteří berou předčasný důchod. Ti můžou před dosažením řádného důchodového věku vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění. V praxi jde o menší brigády.
Za práci v důchodovém věku se zvyšuje pobíraný důchod. Rychleji roste tomu, kdo má důchodový věk, pracuje, ale rozhodl se odložit pobírání penze. Každý odpracovaný čtvrtrok vám pak zvýší penzi stejně jako každý rok pojištění v době před důchodovým věkem. Jde o stokoruny měsíčně. Říká se tomu pracovat na procenta.
Jestli na tom vyděláte, vám ale dopředu nikdo nezaručí. Jde o sázku na délku vlastního života. Odložení důchodu se totiž začne vyplácet v průměru zhruba až za třináct let od doby, kdy vyšší důchod začnete pobírat. Podrobně jsme o tom psali v textu Jak si zvýšit budoucí důchod – zkuste sázku na dlouhý život.
Jiří Hovorka
Monika Veselíková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 1. 2021 9:05, jj
nikdo vás nutit nebude, pobírat důchod je právo, nikoli povinost
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 1. 2021 8:20
radeji do duchodu nepujdu nechci skoncit o zebracke holy
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.