Za rodiče, kteří pobírají mateřskou nebo rodičovskou, platí zdravotní pojištění stát. Pokud jde o rodičovský příspěvek, celkovou sumu 220 tisíc korun lze vyčerpat maximálně do čtyř let věku dítěte – právě do té doby jde vaše zdravotní pojištění z eráru.
Když ale splníte určité podmínky, můžete mezi státní pojištěnce patřit i po vyčerpání rodičáku. Podle zákona je státním pojištěncem osoba, která nemá příjem ze zaměstnání ani samostatně výdělečné činnosti a celodenně a řádně pečuje o jedno dítě ve věku do sedmi let nebo nejméně dvě děti ve věku do patnácti let.
Vedle věkového limitu je stěžejní právě podmínka celodenního a řádného pečování. V praxi to znamená, že vaše dítě nesmí v jeslích, mateřské školce nebo obdobném předškolním zařízení trávit víc než čtyři hodiny denně. Pokud pečujete o dítě školou povinné, nemělo by navštěvovat školní družinu. Podmínka celodenní a řádné péče se považuje za splněnou, jestliže je potomek mimo vaši péči jenom v době vyučování.
Státním pojištěncem pečujícím o dítě může být pouze jeden z rodičů. Rodič, na kterého volba padne, by se měl nahlásit u své zdravotní pojišťovny jako pečující osoba. Vždycky nejpozději do osmi dní od chvíle, kdy pečovat začne.
Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.
Když vaše ratolesti dosáhnou patnácti let, nemusíte hned spěchat do práce. Z pohledu zdravotního pojištění už ale nebudete státním pojištěncem, nýbrž osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). OBZP pak mají stejně jako zaměstnanci a živnostníci povinnost zdravotní pojištění hradit. Platba na zdravotní pojištění se v jejich případě vypočítá jako 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Tím je pro OBZP minimální mzda. Minimální mzda letos dosahuje částky 12 200 korun, osoby bez zdanitelných příjmů tedy platí na zdravotní pojištění 1647 korun měsíčně.
Jestliže nechcete platit zdravotní pojištění z vlastní kapsy, existuje ještě jedna varianta: přihlásit se jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Za lidi na pracáku totiž hradí zdravotní pojištění stát. S evidencí na úřadu práce jsou ovšem spojené určité povinnosti: především účast na pohovorech, které vám na pracáku domluví. V opačném případě vás z evidence vyřadí.
Sociální pojištění na rozdíl od pojištění zdravotního hradí pouze osoby s výdělkem ze zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti. Jednoduše řečeno: zaměstnanci, živnostníci a podnikatelé. Rodič v domácnosti sociální pojištění řešit nemusí.
Když máte děti krátce za sebou, zdravotní ani sociální pojištění řešit nemusíte. S peněžitou pomocí v mateřství už to ale tak jednoduché není.
Co se teď jeví jako výhoda, může v budoucnu znamenat problém. Účast na sociálním pojištění, respektive na jedné z jeho složek – důchodovém pojištění – je totiž vedle dosažení důchodového věku rozhodující pro přiznání starobního důchodu. V praxi to znamená, že kdo chce do penze, musí nasbírat dostatečný počet (aktuálně 34, od příštího roku pětatřicet) odpracovaných let. Vedle starobní penze se dostatečně dlouhá doba účasti na důchodovém pojištění zkoumá také u invalidního důchodu.
Kdo si chce přiznání starobní penze pojistit, může platit důchodové pojištění dobrovolně. K dobrovolnému důchodovému pojištění se ovšem smí přihlásit pouze osoba, která má na kontě minimálně jeden rok účasti na klasickém důchodovém pojištění. V překladu tedy pouze ten, kdo strávil alespoň jeden rok v zaměstnání nebo si jako OSVČ hradil sociální pojištění sám. Náhradní doby pojištění započítat nelze.
Náhradní dobou pojištění se myslí období, ve kterém neodvádíte žádné pojistné, přesto se za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod. Jde například o:
Jestliže podmínku splňujete, můžete si dobrovolné důchodové pojištění platit maximálně po dobu patnácti let. Jeden rok před podáním přihlášky lze doplatit zpětně. Minimální záloha na dobrovolné důchodové pojištění dělá osmadvacet procent ze čtvrtiny průměrné mzdy (vyhlašované vždy na konci roku pro rok příští ministerstvem práce a sociálních věcí). Pro letošek je minimální záloha 2099 korun. Kdo chce, může posílat víc, v praxi ale nejsou vyšší zálohy příliš výhodné. Podrobnosti v článku:
Ačkoli nesmíte mít jako státní pojištěnec příjem ze zaměstnání nebo podnikání, přivýdělek zakázaný není. Pracovat lze na jednu z dohod konaných mimo pracovní poměr: dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Pozor ale dejte na to, kolik na DPP nebo DPČ vyděláte. Pokud váš měsíční příjem přesáhne určitou hranici, nevyhnete se platbě zdravotního ani sociálního pojištění.
U dohody o pracovní činnosti dělá limit 2500 korun měsíčně, u dohody o provedení práce je strop vyšší – deset tisíc korun měsíčně. DPP lze během roku uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, pro každého z nich přitom můžete odpracovat 300 hodin ročně. Desetitisícový limit pro odvody na sociální a zdravotní pojištění platí pro každého zaměstnavatele zvlášť. Jestliže ale uzavřete několik dohod pouze s jedním zaměstnavatelem, vztahuje se strop na součet všech výdělků.
Jestliže děti odrostly a zdravotní pojištění řešíte skrze evidenci na úřadu práce, smíte si přivydělat pouze na dohodu o pracovní činnosti. Přivýdělek prostřednictvím dohody o provedení práce je od loňska zakázaný.
Sdílejte článek, než ho smažem
