Zdravotní pojištění povinně platí každý zaměstnanec, živnostník a podnikatel i osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) – člověk, který je bez výdělku. Vedle nich existuje skupina takzvaných státních pojištěnců, za které hradí zdravotní pojištění stát. Právě do této skupiny spadají všichni studenti středních, vysokých a vyšších odborných škol. Podle zákona jde o nezaopatřené děti, které se soustavně připravují na budoucí povolání. Zároveň platí, že za nezaopatřené dítě se považuje student maximálně do šestadvaceti let. Výjimku mají pouze doktorandi, za které stát zdravotní pojištění platí i po dosažení 26 let.
Trochu jinak se to má se sociálním pojištěním, které musí odvádět pouze člověk výdělečně činný – zaměstnanec nebo podnikatel. Čerství absolventi si proto se sociálním pojištěním nemusí lámat hlavu.
Kdo nevydělává, sociální pojištění neplatí. Na první pohled se to může jevit jako výhoda. Na druhý je potřeba vědět, že dlouhodobá neúčast na sociálním pojištění jednou nepříznivě ovlivní výši důchodu. Sociální pojištění si ale můžete hradit dobrovolně.
Jestliže máte maturitu v kapse a po prázdninách nastupujete na vysokou nebo vyšší odbornou školu, zdravotní pojištění řešit nemusíte. Dál máte statut studenta a zdravotní pojištění jde na státní útraty. Pokud si chcete střihnout rok na jazykovce, stát za vás zdravotní pojištění uhradí, jen pokud půjde o zařízení s akreditací ministerstva školství. Ke studiu se navíc musíte přihlásit maximálně do konce kalendářního roku, ve kterém jste složili maturitu.
Zdravotní pojištění se netýká ani úspěšných absolventů bakalářských programů, kteří od října pokračují v magisterském studiu, případně studiu jiného bakalářského oboru. Od letoška stát hradí zdravotní pojištění také doktorandům. Podmínkou je denní studium, zároveň nemůže jít o doktoranda, který má příjem ze zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti.
Ne každý má ovšem při losování otázek štěstí. I neúspěšní studenti středních a vyšších odborných škol jsou ale hájení do konce srpna. Poté je potřeba hlásit se u zdravotní pojišťovny jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). To v praxi znamená hradit každý měsíc zdravotní pojištění z vlastní kapsy. V roce 2018 musí OBZP platit 1647 korun měsíčně (jde o 13,5 procenta z minimální mzdy).
Další varianta: přihlásit se na úřadu práce. Za uchazeče o zaměstnání totiž platí zdravotní pojištění stát. Evidence na pracáku ale znamená pravidelnou účast na pohovorech, které vám úřad práce nabídne. V opačném případě vás můžou z evidence vyřadit.
Trochu jiná pravidla pak platí pro neúspěšné vysokoškoláky. Podle zákona o vysokých školách se za den ukončení studia považuje složení státní zkoušky nebo její poslední části. Dokud zkoušku nesložíte, klidně v září nebo lednu příštího roku, zůstává vám i nadále statut studenta. Jednoduše řečeno: zdravotní pojištění za vás dál hradí stát. Samozřejmě za předpokladu, že je vám míň než 26 let.
Na studenty, kteří se k závěrečným zkouškám neprobojují – se školou skončí nebo je vyhodí, se doba hájení nevztahuje. Pravidlo se týká studentů středních, vyšších odborných i vysokých škol. Do osmi dnů ode dne, kdy do školy doručí prohlášení o ukončení studia nebo ode dne, kdy nabude právní moci jejich vyloučení, by se proto měli hlásit u své zdravotní pojišťovny a začít platit zdravotní pojištění.
Jestli máte školy dost, patrně plánujete zapojení do pracovního procesu. Pokud jde o zdravotní pojištění, můžete si ale v klidu užít poslední prázdniny. Jak už bylo řečeno, za maturanty a absolventy vyšších odborných škol platí zdravotní pojištění stát do konce srpna. Vysokoškolákům zákon přiznává o něco kratší lhůtu – měsíc od složení státní závěrečné zkoušky (nikoli od promoce).
Pokud v září nastoupíte do zaměstnání, zdravotní pojištění za vás bude odvádět zaměstnavatel. V praxi se ale vyplatí ohlídat smlouvu, kterou je vaše práce ošetřená. Vedle klasického pracovního poměru může jít o dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Z pohledu zdravotního pojištění je důležité, kolik při práci na dohodu vyděláte. Pokud jde o DPP, zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění jen při výdělku nad deset tisíc korun za měsíc. U DPČ je hranice pro platbu zdravotního pojištění nižší – 2500 korun.
Jestliže práci neseženete nebo si na DPP nebo DPČ vyděláte míň než deset a dva a půl tisíce korun, budete pro zdravotní pojišťovnu osobou bez zdanitelných příjmů. Případně se můžete přihlásit na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.
Alternativou ke klasickému zaměstnání je rozjezd vlastního podnikání. Platí, že každý živnostník musí hradit zálohy na zdravotní a sociální pojištění sám. Je proto potřeba přihlásit se u zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení jakožto osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pro podání přihlášek lze využít jednotný registrační formulář, který s vámi vyplní na živnostenském úřadu – právě tady byste měli podnikání odstartovat. Podrobný návod najdete v článku:
Sdílejte článek, než ho smažem
