Podporu v nezaměstnanosti dostane člověk, který
Podporu v nezaměstnanosti nemůžete brát, pokud:
Přišli jste o práci a jinou hned nemáte? Poradíme, jak a kde si říct o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze. A mimochodem – fronty tam teď prý až tak nejsou.
Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí:
V roce 2018 dělá:
Když před zařazením do evidence ukončíte poslední zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, podpora v nezaměstnanosti bude dosahovat čtyřiceti pěti procent dřívějšího čistého výdělku po celou podpůrčí dobu.
Od určité hranice příjmů už podpora neroste nikomu: v roce 2018 je měsíčním stropem podpory v nezaměstnanosti částka 16 682 korun. Výše podpory totiž nemůže přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém o podporu žádáte. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2017 byla 28 761 korun, 0,58 násobek vychází na 16 682 korun.
Když po odchodu ze zaměstnání dostanete odstupné, výplata podpory v nezaměstnanosti se odkládá: při odstupném ve výši tří platů, můžete podporu čerpat až od čtvrtého měsíce. Podpůrčí doba se tedy rozběhne později, ale její délka se nezkrátí.
Jestli jste bez práce a nové zaměstnání se nedaří najít, může pomoct rekvalifikační kurz. Kromě nových dovedností a zvýšení šancí na profesní uplatnění má rekvalifikace ještě jednu pěknou vlastnost: zvyšuje podporu v nezaměstnanosti. V roce 2018 se může vyšplhat až na 18 695 korun.
Při rekvalifikaci výše podpory stoupá na 60 procent průměrného čistého měsíčního výdělku, vyplácí se po celou dobu rekvalifikace. Vyšší je i měsíční strop podpory – rovná se 0,65násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku, letos tedy 18 695 korunám.
Když o podporu v nezaměstnanosti požádáte po období, kdy vám běžela některá z náhradních dob zaměstnání, například jste byli na rodičovské dovolené, nepočítá se podpora z vašeho předchozího výdělku, ale z průměrné mzdy v národním hospodářství v prvním až třetím čtvrtletí předešlého roku, letos tedy z 28 761 korun.
První dva měsíce budete brát její 0,15násobek (4315 korun), další dva měsíce její 0,12násobek (3452 korun) a pak až do konce podpůrčí doby její 0,11násobek (3164 korun).
Stejně se podpora v nezaměstnanosti počítá lidem, kteří bez vlastního zavinění nemůžou prokázat výši předchozího čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Podnikatel dostane podporu v nezaměstnanosti, jedině když samostatnou výdělečnou činnost přeruší nebo ukončí. Musí se registrovat na úřadu práce a v posledních dvou letech musí mít aspoň dvanáct měsíců placené sociální pojištění. I podnikatelům se do dob pojištění počítají náhradní doby zaměstnání. Doba čerpání podpory je stejná jako u ostatních.
Rozdíl je ve výpočtu. Pokud jste před zařazením do evidence úřadu práce podnikali, bude podpora v nezaměstnanosti dosahovat:
U bývalých podnikatelů se podpora v nezaměstnanosti počítá z posledního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Ten se rovná polovině zisku (příjmů po odpočtu výdajů) v předešlém roce – údaj najdete v posledním přehledu příjmů a výdajů, který jste odevzdali sociálce.
Příklad: dosáhli jste zisku čtyři sta tisíc. Vyměřovací základ pro sociální pojištění v dalším roce je tudíž dvě stě tisíc, v přepočtu na měsíc 16 667 tisíc. Z měsíčního vyměřovacího základu se vypočítá podpora podle vzorečku, který uvádíme výš.
I na bývalé podnikatele se v roce 2018 vztahuje měsíční strop podpory 16 682 korun. Při rekvalifikaci u podnikatelů podpora roste na 60 procent vyměřovacího základu, měsíční maximum se zvyšuje na 18 695 korun.
O práci můžete během produktivního života přijít několikrát. Při posuzování nároku na podporu se budou vždy zohledňovat pouze poslední dva roky (24 měsíců) před podáním žádosti. Ani při opakované žádosti o podporu se základní podmínka nemění: v posledních dvou letech musíte mít aspoň dvanáct měsíců placené sociální pojištění, jinak dávku nedostanete. Dál už záleží.
Pokud jste v posledních dvou letech před znovuzařazením do evidence uchazečů o zaměstnání nevyčerpali celou odpůrčí dobu, nastoupili do práce nebo zahájili jinou výdělečnou činnost a získali tak dobu důchodového pojištění alespoň v rozsahu tří měsíců, máte znovu nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu celé podpůrčí doby. Když v mezičase budete důchodové pojištění odvádět míň než tři měsíce, dostanete podporu v nezaměstnanosti jen na zbývající (nevyčerpanou) část podpůrčí doby.
Pokud jste během uplynulých dvou let vyčerpali celou podpůrčí dobu, nastoupili do práce a pak se znovu ocitli v evidenci úřadu práce, vznikne vám nárok na podporu pouze v případě, že jste v meziobdobí získali výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň v délce šesti měsíců. Tuto dobu nemusíte splnit, pokud jste zaměstnání nebo výdělečnou činnost ukončili kvůli zdravotním důvodům, z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele nebo jste o práci přišli proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
K podpoře v nezaměstnanosti si legálně přivydělávat nesmíte. Když zákaz porušíte a úředníci to zjistí, dávku vám vezmou.
Pokud o podporu nestojíte (nebo na ni beztak nemáte nárok) a v evidenci jste hlavně proto, aby vám úředníci pomohli sehnat zaměstnání a kvůli povinným pojištěním, můžete si přivydělávat v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání. To je zaměstnání, ve kterém výdělek není vyšší než polovina minimální mzdy, tedy než 6100 korun hrubého. Když máte výdělků několik, platí limit pro jejich součet. Může jít o zaměstnání na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Od loňska už ale nesmí jít o zaměstnání na bázi dohody o provedení práce (DPP), informovali jsme vás:
Když si najdete přivýdělek, musíte to úřadu práce oznámit, nejpozději v den nástupu do práce, a doložit výši měsíčního příjmu. Když nepřevýší hranici pro nekolidující zaměstnání, bude za vás stát dál platit zdravotní pojištění. Když budete vydělávat víc než 6100 korun měsíčně, začnou pro vás platit stejná pravidla jako pro každého zaměstnance: stát za vás přestane platit zdravotní pojištění a doba evidence se už nebude započítávat jako účast na důchodovém pojištění. S hledáním nového zaměstnání vám ale úřad práce dál může pomáhat.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 1. 2018 13:12, Gabriel Pleska
Myslíte, že se loni politici sešli, dali hlavy dohromady a řekli: zvednem strop podpory v nezaměstnanosti? Nikoli, ten se automaticky zvedá, když je nedostatek pracovních sil a ekonomika jede. Je totiž závislý na mzdách a roste s nimi.
Druhá věc. Pro všechny, kdo brali míň než nějakých zhruba 28 tisíc, se podpora nemění. Ti, co měli víc, dostanou za první dva měsíce, kdy se jim bude podpora vyplácet, o nějakou stovku víc. Nejde o žádné plošné přidávání, jen několika lidem teď strop podpory uřízne z podpory o trochu míň.
Dovolím si ještě připomenout, že do padesáti let dostane člověk podporu na pouhých pět měsíců, takže kdybyste myslil, že se vyšší podporou nějak výrazně zvýší chuť lidí nepracovat, jste na omylu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 1. 2018 12:46, JO
Nejsou ti naši politici na hlavu? Je nedostatek pracovních sil, ekonomika jede a nezaměstnaní dostanou přidáno?
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.