Když není ve vašem oboru dostatek volných míst, může pomoct rekvalifikační kurz. Podle údajů úřadu práce mají nezaměstnaní největší zájem o kurzy zaměřené na osvojení základních počítačových dovednostní, kurzy pro řidiče nebo svářečské a účetní kurzy. Rekvalifikační kurz zajistí úřad práce, vhodný kurz si ale může zájemce vybrat a zařídit i sám – pak jde o takzvanou zvolenou rekvalifikaci.
V obou případech lze úřad práce požádat o proplacení kurzovného. Rekvalifikace pořádaná úřadem práce navíc znamená vyšší podporu v nezaměstnanosti. Jak konkrétně se podpora při rekvalifikaci počítá a jaké podmínky musíte jako uchazeč o rekvalifikaci splnit? Poradíme.
Pokud má jít váš rekvalifikační kurz na státní útraty, musíte splňovat několik podmínek. Zaprvé – být evidovaný na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Doba evidence přitom nehraje roli.
Vedle toho bude úředníky zajímat, jestli máte pro daný kurz dostatečné kvalifikační předpoklady (především odpovídající stupeň vzdělání) a jestli kurz i novou práci zvládnete zdravotně.
Současně musí úřad práce uznat, že rekvalifikace je ve vašem případě potřebná a účelná. Jinak řečeno: musí být jasné, že se stávající kvalifikací nemáte šanci na pracovním trhu uspět, kdežto s novou kvalifikací místo získáte snadněji.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Na výběr máte ze dvou možností. První varianta: zúčastnit se kurzu, který zajišťuje úřad práce. V tom případě by vaše první kroky měly vést na kontaktní pracoviště úřadu práce v místě vašeho bydliště. Tady s úředníky projdete možnosti a dohodnete vhodný obor.
Když úředníci uznají, že splňujete vstupní předpoklady a daný kurz skutečně může vaši pracovní pozici zlepšit, sepíšou s vámi dohodu o rekvalifikaci. Kurzovné půjde na státní útraty a vy navíc můžete požádat o proplacení nutných nákladů, které vám v souvislosti s absolvováním kurzu vzniknou. V praxi například o úhradu jízdného a nákladů na ubytování (maximálně 1000 korun na den) nebo pojištění pro případ škody. Na proplacení nákladů ovšem nemáte nárok automaticky, vždycky záleží na rozhodnutí konkrétního úřadu práce.
Během rekvalifikace pak budete dostávat také vyšší podporu v nezaměstnanosti, konkrétně 60 procent denního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem se přitom myslí průměrný měsíční čistý příjem, který jste brali v posledním zaměstnání. Například: u posledního zaměstnavatele jste vydělávali v průměru 20 tisíc korun čistého měsíčně, podpora při rekvalifikaci tak bude dělat 13 200 korun.
I podpora při rekvalifikaci má ovšem nastavený maximální strop. Odpovídá 0,65násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku, který předchází roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci nastoupil. Jednoduše řečeno: letos se počítá s průměrnou mzdou za prvních devět měsíců roku 2016. Průměrná mzda loni dělala 27 tisíc korun, maximální podpora při rekvalifikaci 17 550 korun.
Pro srovnání: maximální podpora v nezaměstnanosti bez rekvalifikace je 0,58násobek průměrné mzdy, letos tedy maximálně 15 660 korun.
I pro podnikatele je při výpočtu podpory rozhodující vyměřovací základ. V jejich případě jde ale o poslední vyměřovací základ pro sociální pojištění. Tedy o polovičku příjmů snížených o výdaje, jinak řečeno o zisk za předchozí rok. Například: loni byl váš zisk čtyři sta tisíc, pro letošek tak dělá vyměřovací základ pro sociální pojištění dvě stě tisíc. Přepočtený měsíční vyměřovací základ činí 16 667 korun a podpora při rekvalifikaci 10 000 korun.
Pokud bez vlastního zavinění nemůžete osvědčit poslední vyměřovací základ nebo máte nárok na podporu díky započtení takzvaných náhradních dob (péče o dítě do čtyř let, pobírání invalidního důchodu a další), vypočítá se podpora při rekvalifikaci jako 0,14 násobek průměrné mzdy. Pro letošek tedy 3780 korun.
Alternativou k rekvalifikaci zajištěné úřadem práce a zvolené rekvalifikaci je rekvalifikace zajištěná zaměstnavatelem. I rekvalifikaci, kterou zajišťuje zaměstnavatel pro své zaměstnance, může zcela nebo částečně platit stát. Podmínkou je, že rekvalifikace pomůže dalšímu pracovnímu uplatnění zaměstnanců. Na státní útraty ale půjde pouze kurzovné – náhradu mzdy, na kterou má zaměstnanec v průběhu rekvalifikace realizované v pracovní době nárok, cestovné a další výdaje, stát nehradí.
Kromě rekvalifikace zajištěné úřadem práce je tu ještě další možnost: zvolená rekvalifikace. Ačkoli si kurz (v některém z akreditovaných zařízení) i jeho zaměření člověk vybírá sám, bez souhlasu úředníků se neobejde. Alespoň pokud chce kurzovné proplatit. Na pracák je proto nutné přinést vyplněný formulář Zájem o zvolenou rekvalifikaci. Udělat byste to měli nejméně 30 dní před plánovaným začátkem kurzu, aby úředníci stačili posoudit, zda máte pro kurz dostatečné předpoklady a zvolený obor vám může skutečně pomoct k nalezení nového zaměstnání.
Když úřad práce uzná, že je pro vás zvolený kurz vhodný, kurzovné proplatí. Maximálně můžete na rekvalifikaci čerpat 50 tisíc korun během tří let. Rekvalifikaci ovšem nesmíte bez vážného důvodu přerušit. V opačném případě ji platíte z vlastní kapsy. To samé platí i v případě, kdy bez důvodu odmítnete práci, na kterou jste získali novou odbornost.
Při zvolené rekvalifikaci nemáte nárok na podporu, počítat nemůžete asi s proplacením nákladů na dojíždění nebo ubytování.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
