Jedinou výjimkou jsou podle Nejvyššího soudu „vážné provozní důvody“ na straně zaměstnavatele. Existenci takových překážek, které by ohrozily fungování firmy nebo úřadu, pak ale musí zaměstnavatel případně umět prokázat u soudu.
Rozsudek může znamenat průlom v tuzemské praxi, kde se firmám a úřadům do částečných úvazků moc nechce.
Šestiletý spor o pět hodin
Rozsudek Nejvyššího soudu se týká šest let starého případu z libereckého magistrátu. Úřednice měla kvůli péči o dítě zkrácený úvazek na 35 hodin týdně, ale po odchodu kolegů do důchodu vedení úřadu chtělo, aby přešla na plný, tedy čtyřicetihodinový. Žena to odmítla, dál chodila domů o hodinu dřív, za což dostala výpověď.
Okresní soud v Liberci dal za pravdu zaměstnavateli, Krajský soud v Ústí nad Labem propuštěné úřednici. Magistrát se proto obrátil na Nejvyšší soud. Argumentoval třeba tím, že kvůli ženiným dřívějším odchodům domů se musely předčasně zavírat přepážky nebo ji v práci musela zastoupit jiná kolegyně.
Jenže podle Nejvyššího soudu nemůžou být jakékoliv problémy ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. Řešením může být například přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti.
O samotné neplatnosti výpovědi nicméně Nejvyšší soud nerozhodl. Vrátil spor znovu na začátek a nařídil ho znovu projednat. Krajský soud v Ústí nad Labem tak musí znovu důkladně prověřit, jak fungoval provoz na magistrátu a zda důvody pro zrušení zkráceného úvazku byly skutečně tak vážné, že by to omezilo fungování úřadu.
Česko hluboko pod průměrem
Za to, že zdejší zaměstnavatelé možnosti zkrácených úvazků zhusta ignorují, Česko už schytalo i kritiku od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ženy zůstávají doma dlouho, ztrácejí kontakt s kariérou a jejich několikaletý pobyt doma se odráží i na výkonu ekonomiky.
Podle studie z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí je rozdíl v zaměstnanosti českých žen, které mají dítě do šesti let, a těmi ostatními více než 40 procent, přičemž v Nizozemsku, Británii nebo Belgii je vliv mateřství na zaměstnanost mizivý. Jedná se o země, kde podíl částečných úvazků přesahuje průměr Evropské unie, který činí přes 20 procent. V Česku představují zkrácené úvazky 6,3 procenta.
„Čeští zaměstnavatelé mnohem víc preferují plné úvazky. Je to pro ně rozhodně levnější, když práci vykonává například jedna matka s dítětem namísto dvou,“ říká Jana Kašparová, mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů s tím, že odborářská organizace považuje rozhodnutí soudu za správné. „Jde o legitimní zájem slaďování pracovního a rodinného života,“ dodává.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem