Schůze věřitelů
„Vrcholným věřitelským orgánem“ je schůze věřitelů. Svolává ji a řídí insolvenční soud. Svolání schůze mu navrhuje insolvenční správce, věřitelský výbor (o tom podrobněji níž) nebo minimálně dva věřitelé – pokud ovšem jejich pohledávky tvoří aspoň desetinu všech přihlášených pohledávek. Pokud by chtěl schůzi svolávat sám jediný věřitel, pak mu soud, i kdyby měl pohledávku větší než desetinovou, vyhovět nemusí. Návrh na svolání schůze věřitelů může soudu přednést také sám dlužník, ani jemu ale soud nemusí vyhovět.
Věřitelé se scházejí, pokud si nenavrhnou pozdější termín, do třiceti dnů ode dne, kdy byl soud o svolání schůze požádán.
Věřitelského schůzování se kromě přihlášených věřitelů mají právo zúčastnit insolvenční správce, státní zastupitelství (pokud se insolvenčního řízení účastní), dlužník a největší odborová organizace, která u dlužníka působí.
Na schůzi se nehlasuje podle principu jeden věřitel – jeden hlas, ale podle poměrně podle výše pohledávek. Každá dlužená koruna představuje jeden hlas. Pokud pohledávka patří více osobám, měly by se dohodnout, kdo za ně bude na schůzi hlasovat. Pokud se nedohodnou, hlasy za jejich pohledávku se mezi ně rozdělí rovným dílem.
Hlasovat můžou v zásadě všichni schůzující věřitelé a k přijetí usnesení obvykle stačí prostá většina hlasů. Pokud by ale insolvenční soud nabyl dojmu, že usnesení schůze věřitelů odporuje společnému zájmu věřitelů, může takové rozhodnutí před ukončením schůze zrušit (s výjimkou některých rozhodnutí, jako je například rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku nebo o reorganizačním plánu). Proti takovému rozhodnutí insolvenčního soudu je možné se odvolat za podmínek § 55 insolvenčního zákona.
Insolvenční zákon sice určuje pravomoci jednotlivých věřitelských orgánů, schůze věřitelů ale může řešení jakékoli otázky, které patří do jejich působnosti, stáhnout pod sebe. K takovému usnesení je potom potřeba dvoutřetinová většina hlasů přítomných.
Věřitelský výbor
Schůze věřitelů má povinnost ustavit věřitelský výbor, pokud je do insolvenčního řízení přihlášeno více než padesát pohledávek. To neplatí, pokud se dlužníkův úpadek řeší nepatrným konkurzem nebo oddlužením. Věřitelský výbor má tři až sedm členů a každý z nich může mít jednoho nebo více náhradníků. Volbu členů výboru a jejich náhradníků potvrzuje insolvenční soud. Ze svého středu si věřitelský výbor zvolí předsedu, který svolává a řídí členské schůze. Věřitelský výbor pak mimo jiné
- Dohlíží na činnost insolvenčního správce
- Poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti
- Může nahlížet do dlužníkova účetnictví a jeho písemností
- Plní úkoly, které mu ukládá insolvenční zákon nebo insolvenční soud
Členové věřitelského výboru musí při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou by způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Na rozdíl od insolvenčního správce, který odpovídá objektivně, odpovídají členové věřitelského výboru „klasicky“ za zavinění. Funkce člena výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, jeho odstoupením, případně skončením jeho účasti v insolvenčním řízení. Případné odvolání členů věřitelského výboru je opět v kompetenci schůze věřitelů a opět ji musí potvrdit insolvenční soud. Pokud by počet členů věřitelského výboru klesl pod tři nebo pod většinu, vykonává až do zvolení a potvrzení ustanovení dostatečného počtu členů věřitelského výboru jeho funkce insolvenční soud.
Považuje-li to za potřebné, může insolvenční soud jmenovat prozatímní věřitelský výbor, a to dokonce i před první schůzí věřitelů a před rozhodnutím o úpadku. Pokud by takový návrh vznesl dlužník, přihlášený věřitel nebo předběžný správce, je soud dokonce povinen předběžný věřitelský výbor ustavit neprodleně. Prozatímní výbor pak plní svou funkci, než dojde k ustavení řádného věřitelského výboru a potvrzení funkcí jeho členů. První schůze věřitelů může rovněž rozhodnout, že prozatímní věřitelský výbor bude fungovat dál jako výbor řádný.
Zástupce věřitelů
Pokud by volba věřitelského výboru nebyla povinná, tedy v případě, že by do insolvenčního řízení bylo přihlášeno méně než padesát pohledávek, nebo pokud by byl k řešení dlužníkova úpadku zvolen nepatrný konkurz nebo oddlužení, mají věřitelé možnost (ne povinnost) zvolit si zástupce věřitelů a jeho náhradníka. Jejich postavení se pak bude řídit stejnými pravidly, jakými se řídí postavení věřitelského výboru.
Takže teď už víme, kdo je kdo v insolvenčním řízení. Než se ale budeme zabývat samotným řízením, musíme si ještě něco říci o insolvenčním rejstříku. Jaké informace v něm najdeme a kde se k nim dostaneme, tak to si řekneme v příštím díle.
Sdílejte článek, než ho smažem