Čtenářský dotaz:
Pracuji u úvěrové společnosti a v poslední době se začíná „dostávat do módy“ insolvence. Různé firmy nabízejí vypracování insolvenčního návrhu, jeho podání a tak dále a svým klientům říkají, že jakmile je insolvenční návrh podaný, nemusejí už nic platit. Podle mého názoru ale povinnost platit věřiteli zaniká, až když je insolvenční návrh schválen, a do té doby je vše při starém. Jeden z těch lépe formulovaných protinázorů klientů je, že nesmí platit už v době podání, protože by upřednostňovali jednoho věřitele před druhým...
MALÉ PENÍZE:
Pokud jde o insolvenci, návrh na její vyhlášení může podat jak věřitel, tak samozřejmě také dlužník v situaci, kdy se dlužníkovi nedostává majetku, kterým by kryl své závazky, dluhy, nebo když se taková situace nezadržitelně blíží. Cílem insolvenčního řízení je uspokojit věřitele spravedlivě, v podstatě je podělit rovným dílem. S tím, že někteří věřitelé mají přece jenom podle zákona přednost.
Způsobů řešení insolvence je několik, nebudeme je tady rozebírat, náš dotaz se jich netýká. Pro nás v zásadě důležité, kdy už nemá cenu z dlužníka dolovat peníze, protože všechno už je v rukách soudu, který bude dohlížet, abyste z toho, co ještě dlužník má, nedostali víc než ostatní. Tedy aby žádný z věřitelů včetně vás nebyl upřednostněn před ostatními.
Odpověď je jednoduchá: okamžik, od kterého musí dlužník s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho podstatné změně, což se týká také jeho složení či třeba snížení objemu či hodnoty, nastává s počátkem insolvenčního řízení. A to je oficiálně zahájeno ve chvíli, kdy se jeho zahájení zapíše do insolvenčního rejstříku (v případě reorganizace do schválení reorganizačního plánu). A do toho se můžete kdykoli podívat.
Otázka samozřejmě je, jestli by vymožením toho, co dlužník dluží právě vám, došlo „k podstatné změně majetku“. Většinou se ale u nás do insolvence dostávají lidé kvůli příliš vysokému počtu příliš vysokých úvěrů, je tedy pravděpodobnější, že pohledávka z vašeho úvěru bude podstatnou součástí pasiv, respektive, že její splacení by podstatně ovlivnilo majetek dlužníka. Samozřejmě tomu tak ale nemusí být vždy.
Na závěr se ještě pozastavme nad tím, jak se u nás institut insolvence také občas zneužívá. Za velké druhotné platební neschopnosti není až takový problém najít věřitele, u jehož pohledávky jsou splněné podmínky pro insolvenci. V podstatě se pak uměle vyvolá insolvenční řízení, které se zvláště za podpory dobře mířených úplatků může docela protáhnout. Dlužník se dostane do obchodních problémů, hodnota jeho firmy klesne a lze ji pak snadno levně koupit. To je však už příběh z jiného soudku, příběh o možnostech vymáhání práva v naší zemi.
Sdílejte článek, než ho smažem