Nemoc z povolání: Na co máte nárok

Seznam nemocí z povolání prošel revizí, vláda v něm udělala osm – převážně drobných – změn. Za pozornost stojí rozšíření seznamu o rakovinu vaječníků podmíněnou vlivem azbestu nebo o nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním hliníku.

Upřesnění se na seznamu dostalo také chronické obstrukční plicní nemoci, kterou trpí horníci z černouhelných dolů. Ovšem například bolesti zad ze sezení u počítače, deprese způsobené pracovním stresem nebo syndrom vyhoření byste na seznamu hledali marně.

Kompletní výčet, účinný od ledna 2015, najdete zde [pdf]; seznam platný do konce letošního roku tady [pdf].

Tisíc nových nemocí z povolání ročně

„V roce 2013 bylo v České republice hlášeno u 331 žen a 545 mužů celkem 1042 profesionálních onemocnění, z toho bylo 983 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání,“ říká statistika Státního zdravotního ústavu. Nejvíc nemocných pracovalo v oblasti těžby a dobývání, následovalo odvětví zdravotní a sociální péče, kovovýroba a výroba motorových vozidel.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Není nemoc jako nemoc

Nemoc z povolání je poměrně přesně vymezený termín: ne každé onemocnění a každý neduh, které se u vás „projeví následkem výkonu profese“, pod něj spadá.

Aby se jednalo o nemoc z povolání – na jejímž základě můžete uplatňovat určité nároky, o kterých se víc dočtete dále –, musí být splněno několik podmínek. V první řadě musí být vaše onemocnění na seznamu nemocí z povolání, který vydává vláda. Za další musí existovat prokazatelná souvislost mezi vaší nemocí a „výkonem profese“ nebo prostředím, ve kterém jste pracovali. A v neposlední řadě: na nemoc z povolání potřebujete dostat razítko, musí vám ji uznat.

Co dělat, když se nemoc projeví

Máte zdravotní potíže a tušíte, že by mohly souviset s vaší prací? Stejně jako při každé jiné nemoci bez otálení zamiřte k praktickému lékaři. Ten vám sice může potvrdit domněnku o původu onemocnění, nicméně vám nemůže potvrdit patřičné lejstro. Uznat nemoc z povolání je výhradně v kompetenci střediska nemocí z povolání, kam vás váš doktor s lékařskou zprávou vyšle – seznam akreditovaných pracovišť najdete zde.

Pokud vás lékař do střediska odmítá doporučit, můžete se tam vydat i sami. Tamní lékaři si ale tak jako tak nejdřív vyžádají dokumentaci od vašeho praktika.

Když i středisko nemocí nabude podezření, že choroba souvisí s vaším povoláním, přijde na řadu krajská hygienická stanice, která prověří podmínky na pracovišti – je velice důležité, abyste ji informovali o všech činnostech, které jste v podniku vykonávali.

Na základě výsledků šetření hygieny vydá středisko nemocí z povolání lékařský posudek, ve kterém vás buď uzná, nebo neuzná nemocným z povolání. Když s výsledkem nesouhlasíte, můžete do deseti dnů od obdržení posudku podat klinice pracovního lékařství, která posudek vydala, návrh na jeho přezkoumání – stejnou možnost má i zaměstnavatel.

Když středisko názor na věc nezmění, musí předat váš podnět nadřízenému správnímu orgánu – typicky krajskému úřadu. Ten buď původní lékařský posudek potvrdí, nebo – když váš návrh na přezkoumání shledá jako opodstatněný – původní posudek zruší a uloží středisku, aby váš stav posoudilo znovu.

Na co máte s nemocí z povolání nárok

Pokud máte nemoc z povolání uznanou, nebojte se přihlásit o odškodné. Zaměstnavatel platit musí. Kolik? Přesně tolik, aby dorovnal rozdíl mezi vaším příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po celou dobu pracovní neschopnosti vám tedy doplácí rozdíl mezi nemocenskou a dřívějším průměrným platem. Náhrada vám náleží i za první tři dny pracovní neschopnosti – za jiných okolností se první tři dny náhrada mzdy ani nemocenská nevyplácí.

Totéž platí, když skončíte v invalidním důchodu. Nebo když se sice částečně uzdravíte, ale původní práci už vykonávat nesmíte nebo nezvládnete – zkrátka vyděláváte kvůli prodělané nemoci z povolání míň než dřív. Zaměstnavatel vaše příjmy musí dorovnat na dřívější průměrný výdělek.

Jakmile se vám podaří získat lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká. Náhradu za ztrátu výdělku jinak můžete pobírat maximálně do dovršení 65 let věku nebo do okamžiku, kdy vám bude přiznán starobní důchod.

Vedle odškodného máte nárok také na náhradu léčebných výloh, které vám nezaplatila pojišťovna.

Požadovat můžete i náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. Suma se vyplácí jednorázově na základě lékařského posudku. Jak se vypočítává, se dočtete v boxu.

Odpovědnost nese poslední zaměstnavatel

Odpovědnost za škodu, která vám kvůli nemoci z povolání vznikla, vždy nese zaměstnavatel, u kterého jste pracovali naposledy za podmínek, za kterých daná choroba vzniká – a nezáleží na tom, jak dlouho práce u něj trvala. Všichni zaměstnavatelé musí být pro tyto případy ze zákona pojištěni, mají tedy krytá záda.

Z promlčení svého nároku nemusíte mít obavy. Nárok na náhradu za ztrátu výdělku se nepromlčí – uplatnit ho tedy teoreticky můžete třeba až pět let poté, co se u vás nemoc projeví, a deset let poté, co jste u daného zaměstnavatele přestali pracovat. Nemůžete si ovšem nárokovat náhradu za deset let zpětně – na jednotlivá plnění se totiž promlčecí lhůta vztahuje: podle občanského zákoníku se právo na odškodnění promlčí po třech letech od chvíle, kdy se o škodě dozvíte.

V praxi to znamená, že nemůžete ztratit nárok na výplatu „renty“, ale můžete ztratit nárok na rentu za promlčená období.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem