„V roce 2010 bylo v České republice hlášeno u 460 žen a 590 mužů celkem 1 292 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 236 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání,“ uvádí ve své zprávě za loňský rok Státní zdravotní ústav. Meziročně celkový počet klesl o 29 případů. Nejčastějšími pacienty byli lidé působící v oboru zdravotní a sociální péče (180 případů). Pomyslná druhá příčka patřila odvětví těžby a dobývání (163 případů) a „bronz“ připadl sektoru výroby motorových vozidel (131 případů).
Říkáte si, že nemoc z povolání ohrožuje jen lidi, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci? Omyl. Přijít k ní můžete i v luxusní kanceláři. Stává se vám občas, že na chvíli ztratíte cit v prstech a cítíte v nich mravenčení, pálení nebo trnutí? Pak možná trpíte vůbec nejčastější nemocí z povolání současnosti: syndromem karpálního tunelu. Způsobit si ji může každý, kdo pravidelně žhaví klávesnici počítače.
Jedná se o nepříjemné a bolestivé onemocnění středového nervu v oblasti zápěstí. Může vzniknout po úrazu zápěstí nebo zánětu šlach a vazů. Projevuje se oslabenou citlivostí, mravenčením, pálením, trnutím a bolestí prstů. V oblasti profesních onemocnění bývá důsledkem používání velké svalové síly nebo velkého počtu stereotypních opakujících se pohybů. Postihuje celou řadu profesí – od horníků, přes švadleny, až po sekretářky. Způsobit si ho můžete prací se sbíječkou i psaním na počítači. V současné době je vůbec nejčastější nemocí z povolání u nás.
Pan Václav K. delší dobu nemohl najít práci. Rozhodl se proto, že si doplní vzdělání a stal se tramvajákem. „Ale ta práce byla hrozně stresující. Po nějaké době jsem začal mít psychické problémy a skončil na neschopence,“ vypráví. I když se jeho stav začíná pomalu zlepšovat, bude nejspíš muset zaměstnání změnit. Dřív podobné potíže nikdy neměl. „Vstupní zdravotní prohlídkou jsem prošel bez problémů,“ říká Václav. Byl tedy přesvědčen, že se musí jednat o nemoc z povolání. „Jenže zaměstnavatel ani lékaři mi ji nechtěli uznat,“ stěžuje si. Obrátil se tedy s žádostí o pomoc na občanskou poradnu Společnou cestou. I tam však jeho naděje museli zklamat. „O nemoc z povolání v pravém slova smyslu totiž nešlo. Za nemoc z povolání může být uznána pouze nemoc, která je uvedena v seznamu nemocí z povolání,“ vysvětluje advokát Ondřej Načeradský z poradny.
Zmíněný seznam obsahuje nemoci způsobené nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a je stanoven přílohou nařízení vlády č. 114/2011 Sb. Pokud vaše nemoc na výčtu není, máte zkrátka smůlu. Letos v červenci na seznam přibylo pět nových položek. Mezi nimi třeba rakovina hrtanu. Vyhlídky na odškodnění se tak zlepšily hlavně horníkům a zaměstnancům chemiček.
Onemocněli jste a máte podezření, že choroba by mohla mít co do činění s výkonem vaší profese? Stejně jako při každé jiné nemoci namiřte přímou čarou k praktickému lékaři. Ten by vás měl na možnost, že jde o pracovní onemocnění, upozornit. Nesmíte po něm však chtít nemožné. „Uznat“ vám nemoc z povolání nemůže. To je výhradně v kompetenci střediska nemocí z povolání, kam vás doktor s lékařskou zprávou vyšle. Středisek je v republice osmnáct, jak stanoví vyhláška 342/1997 Sb.
Co si počít, když vás lékař zatvrzele odmítá do střediska poslat a vy máte pocit, že vaše potíže podceňuje? Můžete ho sice obejít, ale dvakrát si nepomůžete. Když se na specializované středisko obrátíte sami, vyžádá si stejně nejprve vyjádření a dokumentaci od praktického lékaře.
Jakmile středisko nemocí z povolání shledá, že by mohlo jít o chorobu způsobenou vaší profesí, vstupuje do hry krajská hygiena, která prošetří podmínky na pracovišti. Zásadní je, abyste jí informovali o všech činnostech, které jste ve firmě vykonávali. Na základě posudku hygieny, vydá středisko nemocí z povolání definitivní resumé a lékařský posudek. Do patnácti dnů od jeho obdržení se můžete vy i zaměstnavatel odvolat k vedoucímu příslušného střediska, v další instanci na krajský úřad nebo ministerstvo zdravotnictví. Dál už zbývá jedině soud.
Pokud máte nemoc z povolání uznanou, nebojte se přihlásit o odškodné. Zaměstnavatel platit musí. Kolik? Přesně tolik, aby dorovnal rozdíl mezi vaším příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po celou dobu pracovní neschopnosti vám tedy doplácí rozdíl mezi nemocenskou a dřívějším platem. Totéž platí, když skončíte v invalidním důchodu. A co když se uzdravíte, ale původní práci už vykonávat nesmíte nebo nezvládnete? Pokud skončíte na méně náročné, ale také méně placené pozici, musí vám zaměstnavatel peníze doplácet, dokud neoslavíte pětašedesáté narozeniny. Jakmile se vám ale podaří probojovat se na lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká.
Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově. Bolest je zde chápána jako jakékoli duševní či tělesné strádání způsobené nemocí z povolání. Výše odškodnění se určuje podle počtu bodů stanovených lékařským posudkem, který vydá středisko nemocí z povolání. Finanční náhrada za jeden bod dělá 120 Kč. Celková výše odškodnění se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného ministerstvem zdravotnictví. Jejich přesný výčet najdete na webu ministerstva práce a sociálních věcí.
Kromě odškodného máte také nárok na náhradu léčebných výloh, které vám nezaplatila pojišťovna. Požadovat můžete i náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. Suma se vyplácí jednorázově na základě lékařského posudku. Jak se vypočítává, se dočtete v boxu.
Zajímá vás, kdy se nárok na odškodné promlčí? Teoreticky nikdy. „Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku se ‚nepromlčí‘ i když bude uplatněn dvacet let poté, co skončil dotčený pracovní poměr a deset let poté, co se projeví nemoc z povolání – zaměstnanec však nemůže následně uplatnit náhradu za deset let zpátky, jelikož u jednotlivých plnění se uplatní promlčení podle občanského zákoníku,“ vysvětluje advokát Ondřej Načeradský z občanské poradny Společnou cestou.
Podle občanského zákoníku se právo na náhradu škody promlčí dva roky ode dne, kdy se dozvíte o škodě na zdraví a o tom, kdo za ni odpovídá. „K uplatnění práva na náhradu škody na zdraví je opravdu stanovena pouze subjektivní dvouletá lhůta. Nezáleží na tom, kdy objektivně ke škodě na zdraví došlo,“ komentuje právnička Dagmar Čížková z Občanské poradny ve Žďáru nad Sázavou. A co přesně si představit pod „dnem, kdy jste se o škodě dozvěděli“? „Například zaměstnanec, který skončil v invalidním důchodu, se o škodě dozví poté, co obdrží rozhodnutí o výši invalidního důchodu, a zjistí tedy, o kolik se mu snížil měsíční příjem,“ vysvětluje advokátka Petra Lukešová z Občanské poradny Nymburk. A když promlčecí lhůta uplynula? Pak vám zaměstnavatel odškodnění poskytnout může, ale nemusí. „V praxi zpravidla svého práva vznést námitku promlčení využívá a náhradu škody neposkytuje,“ upozorňuje advokátka Čížková.
Během života většina z nás zaměstnavatele párkrát změní. Co když postupně vystřídáte tři nachlup stejné továrny, z nichž každá patří jinému majiteli, a pak onemocníte? Jak rozhodnout, který z nich vás má „na svědomí“? „Za škodu způsobenou nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož jste pracovali naposledy za podmínek, za kterých tato nemoc vzniká,“ říká Petra Lukešová z Občanské poradny Nymburk. A vůbec nezáleží na tom, že jste u něj potili krev třeba jen pár měsíců. Zaměstnavatel, který škodu uhradil, ale může vymáhat poměrný díl také od ostatních zaměstnavatelů, kde jste pracovali za stejných podmínek. To už ale není vaše starost. „Vzhledem k institutu zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání je však význam tohoto ustanovení pro zaměstnavatele minimální,“ doplňuje právnička Čížková. Od roku 1993 totiž musejí být ze zákona všichni zaměstnavatelé, kteří mají alespoň jednoho zaměstnance, proti případné nemoci z povolání pojištěni. Mají tedy krytá záda.
Působivé líčení nemoci z povolání najdeme již u národního klasika Karla Jaromíra Erbena (který mimochodem dlouholetou prací v prašném archivu posiloval své plicní choroby). Před devíti dny uplynulo dvě stě let od jeho narození, Česká národní banka na něj vzpomněla stříbrnou mincí, Peníze.cz při této příležitosti tedy alespoň krátkou citací k tématu:
A když již bylo po obědě a hosti vstávali od stolu, přistoupil mladý král k té první babičce s tou širokou nohou a ptal se jí: „Ale prosím vás, milá babičko! od čehopak máte tak širokou nohu?“
„Od předení, panáčku, od předeni.“
I šel k té druhé babičce s tím placatým palcem: „Ale řekněte mně, milá babičko? od čehopak máte tak placatý palec?“
„Od předení, panáčku, od předení.“
I obrátil se k té třetí babičce s tím dlouhým pyskem až přes bradu a řekl jí: „Ale milá babičko! od čehopak vy máte tak dlouhý pysk?“
„Od předení, panáčku, taky od předení," odpověděla babička.
Když to ten mladý král uslyšel, ulekl se toho náramně, a hned tu nařídil své krásné paní, aby se mu do smrti více žádného přádla nedotýkala, aby taky nedostala takovou placatou nohu a takový široký palec a tak ošklivý pysk až přes bradu.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 2. 2012 11:29, Katka
Dobrý den,,chci se zeptat,,, jsem v invalidním důchodu a byla mi prokázaná nemoc z povolání ,,spíše ohrožení touto nemocí. Mám nárok na rentu ,ale bylo mi řečeno že musím být zaměstnaná jinak nic nedostanu.V nynějším zaměstnání mi končí výpověď 31.1 2012,prosím poraďte i přesto že pobírám invalidní důchod 2stupně musím být zaměstnaná abych pobírala rentu ?? děkuji Katka
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 2. 2012 21:33, Božena
Dobrý večer,chci se zeptat zaměstnavatel se odvolal proti rozhodnutí nemoci z povolání,ale nezaplatil poplatek je to jž 4 měsíce zaniká mu tak právo na odvolání nebo musím čekat až poplatek zaplatí,doposud mi nic nepřišlo jen mi telefonicky z kliniky řekli,že nemájí zaplacen pollatek.Poradte co dělat děkuji Božena
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.