Zdroj: Pleska / Dall-e
Evropská komise navrhuje, aby banky vracely peníze klientům, kteří byli podvedeni falešným telefonátem, zprávou nebo různými manipulativními praktikami. Jde o součást chystané směrnice o platebních službách (PSD3) a nařízení o platebních službách (PSR).
Návrh v únoru projednal Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu (ECON), v dubnu o něm má hlasovat plenární zasedání Evropského parlamentu. Výsledná podoba PSD3/PSR se tedy ještě může změnit, hlavní body jsou ale jasné:
Nová pravidla by měla zlepšit ochranu a bezpečnost spotřebitelů, mimo jiné má umožnit rychlejší návrat platby odeslané na nesprávný bankovní účet. Jedním z cílů je také odstranění překážek pro nové typy platebních služeb. Zmodernizovány a výrazně zjednodušeny by měly být i způsoby pro ověření identity uživatelů nebo pro přístupy do elektronického platebního systému či bankovnictví
O podrobnostech jsme mluvili s europoslancem Ondřejem Kovaříkem, členem Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a hlavním vyjednávačem připravované směrnice.
Peníze.cz: Jak by banky měly podle návrhu nově kompenzovat finanční škody klientům, kteří se stali obětí podvodu? Například takzvaného spoofingu, tedy podvržení telefonního čísla, kdy hovor na první pohled vypadá jako volání z banky?
Ondřej Kovařík: Doposud banky mají povinnost odškodnit oběti spoofingu jen u transakcí provedených prostřednictvím platebních karet. Nařízení navrhuje rozšířit tuto ochranu i na bankovní převody. Pokud by se spotřebitel tedy stal obětí spoofingu a byl zmanipulován tak, že poskytl souhlas s autorizací platby, banka bude povinna navrátit mu celou škodu.
Praktické fungování pro klienta je založeno na principu jednorázové ochrany. To znamená, že pokud se spotřebitel stane obětí takového podvodu poprvé, banka mu odškodní celou vzniklou škodu. Pokud by tentýž klient opět naletěl podvodníkům a stal se obětí podvodu, banka již nebude povinna škodu nahrazovat.
Tento přístup má motivovat spotřebitele k větší obezřetnosti a k tomu, aby byli aktivně zapojeni do ochrany svých finančních prostředků. Zároveň jim však poskytuje jistotu, že v případě prvního incidentu budou chráněni. Je to vyvážený způsob, jak řešit rostoucí problém podvodů v digitálním bankovnictví a zabránit i možnému zneužívání systému ochrany ze strany klientů.
Ondřej Kovařík je českým europoslancem v politické frakci Renew Europe. Byl zvolen jako nestraník za hnutí ANO. Je členem hospodářského a měnového výboru, výboru pro dopravu a cestovní ruch a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. V hospodářském výboru je zpravodajem připravované směrnice o platebních službách a je stínovým zpravodajem připravovaného nařízení o platebních službách (PSD3/PSR). Současně je také stínovým zpravodajem pro návrh Open Finance, hlavním vyjednavačem v otázkách regulace trhů s kryptoměnami a převodem finančních prostředků. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
Bude součástí nových pravidel i nějaká lhůta, do kdy by banky měly podvedeným klientům vrátit peníze?
Za vrácení peněz klientovi bude odpovídat banka, jejímž prostřednictvím by byla platba na účet podvodníka odeslána. Rychlost navracení peněz klientovi, který se stal obětí podvodů, je v novém evropském nařízení ponecháno na bankách – s tím, že se očekává, že tento proces bude probíhat v krátkém časovém rámci. Pokud v něm dojde k jakémukoli zdržení, banka ho bude muset zdůvodnit. Cílem postupu je minimalizovat negativní dopad na klienty, kteří se stali obětí podvodů, a zároveň podporovat důvěru veřejnosti v bezpečnost elektronických plateb v rámci bankách.
Návrh zmiňuje i další novou povinnost bank: Ještě před odesláním platby by měly prověřit, zda IBAN příjemce (mezinárodní číslo bankovního účtu) souhlasí s názvem (jménem) příjemcova účtu. Bude vypisování obou těchto parametrů nutné i při tuzemských platbách? Bez nich banky platbu nebudou smět provést?
V návrhu nařízení, který se zaměřuje na prevenci podvodů, je skutečně tato povinnost pro platební instituce zavedena. Banka má za úkol zajistit, aby se taková kontrola uskutečnila automaticky a efektivně, aniž by to způsobovalo zbytečné obtíže nebo zdržení pro klienta. Snažíme se také najít řešení, které bude fungovat na obdobném principu také v případech, kdy není například IBAN používán.
V jaké databázi by banka musela ověřovat shodu čísla a názvu účtu příjemce platby? Kdo ji bude provozovat, aby byla bezpečná a funkční?
Návrh je stále ve fázi vyjednávání a zatím tak není rozhodnuto, kdo bude databázi provozovat. Její vytvoření a správa bude vyžadovat koordinaci mezi bankami, regulačními orgány a možná i dalšími zainteresovanými stranami, aby systém odpovídal vysokým standardům bezpečnosti a ochrany dat o klientech. Důležitým aspektem bude také zajištění toho, aby byla databáze neustále aktualizovaná a reflektovala i případné změny v číslech bankovních účtů u fyzických i právnickým osobám.
Zpráva výboru ECON k návrhu platebního balíčku zmiňuje i to, že spotřebitel by měl mít více příležitostí k výběru hotovosti i prostřednictvím služby cashback u obchodníků. Jak by se současná praxe měla změnit?
Jako zpravodaj výboru ECON k nové směrnici PSD3 jsem usiloval, aby služba cashback byla dostupnější než dosud. Součástí návrhu, který půjde k hlasování do Evropského parlamentu, jsou i nové podmínky této služby.
Zákazník tak mohl využít cashback u obchodníka bez současné podmínky, že musí nakoupit zboží v hodnotě minimálně 100 euro či ekvivalentu v jiné měně. Pokud jde o případné poplatky za službu cashback, ty návrh směrnice nebo nařízení nijak specificky nereguluje – obchodníci tak budou mít možnost účtovat si za výběr hotovosti oproti současnosti poplatek.
Kdy podle vás dojde k finálnímu odsouhlasení? Můžeme znát konečnou podobu ještě do konce letošního roku?
Odhadnout, kdy přesně bude finálně odsouhlasen balíček platebních služeb PSD3 (Payment Services Directive 3) a PSR (Payment Service Regulation), není v této fázi projednávání ještě možné. Všechny změny, o kterých se v tuto chvíli bavíme, jsou však buď součástí původního návrhu Evropské komise, případně pozice Evropského parlamentu, která byla v polovině února přijata ve výboru ECON. Další důležité hlasování se očekává na plenárním zasedání Evropského parlamentu v dubnu. Pokud získáme dostatečnou podporu i zde, budeme připraveni vstoupit do další kola vyjednávání.
Načasování těchto jednání je zatím nejisté, protože ještě čekáme na konečné stanovisko Rady Evropské unie, která paralelně s námi připomínkuje původní text tohoto balíčku. Harmonogram dalšího postupu jednání členských zemí zatím není znám. Až po dokončení všech těchto vyjednávání nás pak čeká hlasování o přijetí výsledného kompromisního textu směrnice.
Zda k finálnímu schválení dojde ještě letos, na to teď nemám odpověď.
A kdy by pak nová pravidla mohla začít platit v České republice?
Lhůta pro vstup směrnice a nařízení v platnost bude pro všechny členské státy jednotná a bude také součástí dohodnutého kompromisu. Ve zprávě ECON jsme ji stanovili na 18 měsíců od finálního schválení. Je ale možné, že nadcházející vyjednávání celkový časový rámec prodlouží.
Olga Skalková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
