Spoofing

O přesnějším původu slova spoofing není jasná shoda. Říká se, že spoof nebo spouf byla nějaká společenská hra založená na tom, že spoluhráče musíte dobře obalamutit a napálit, chytře, fikaně a vtipně. Dnes má ale slovo spoofing výrazně negativní konotace. Označuje se tak to, když se podvodník v telefonátu, SMS zprávě, zprávě na sociálních sítích nebo v jiném komunikačním médiu vydává za důvěryhodnou osobu či instituci. 

Spoofing využívají podvodníci při moderních podvodech cílících na prolomení zabezpečení elektronického bankovnictví nebo platební karty. Vydávají se za pracovníky banky, za finanční úřad, exekutora, úřad práce nebo správu sociálního zabezpečení, zástupce investiční společnosti a tak dále a tak dále. Snaží se ze zákazníků bank vymámit přístupové údaje k internetovému bankovnictví, případně číslo a CVV/CVC kód debetní karty. Buď přímo, nebo častěji přesměrováním na internetovou stránku, která napodobuje stránku banky nebo platební bránu. Tam pak člověk do příslušného formuláře má opsat všechna citlivá data. Podvody, při kterých se spoofing využívá, se nejčastěji nazývají:

• phishing a 
• vishing.