Od poloviny listopadu je v Česku možné posílat peníze na číslo mobilu. Novinka s názvem Platba na kontakt je zajímavá i tím, že banka před potvrzením platby ukáže odesílateli i název účtu příjemce, na který se chystá poslat peníze. Převod pak proběhne, jen když klient tuto shodu odsouhlasí. Příjemce takové platby se totiž musí předem registrovat, součástí je také jeho souhlas se zveřejněním čísla.
Při klasických platbách na číslo účtu – tedy elektronickém převodu v tuzemsku – však banky takovou možnost stále nenabízejí. Ověření jména účtu příjemce by přitom mohlo ochránit klienty jednak před omyly, jednak – alespoň částečně – před různými podvodníky.
Částečnou výjimkou je Air Bank, která v některých případech ukáže odesílateli název účtu příjemce (tedy obvykle jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby). Výjimkou byla také Equa bank.
Zprovoznění takové služby by podle bank vyžadovalo změnu zákonů a také vznik všeobecné databáze bankovních čísel se jménem jejich vlastníků. Proto v nejbližší době zavedení takové možnosti neplánují.
„V tuto chvíli není reálné zavádět tuto funkcionalitu pro tuzemské platby,“ říká mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle. Obdobně reaguje i mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. „Principiálně se však vzniku takového registru nebráníme – ať už půjde o korunové, nebo eurové platby,“ dodává Hrubý.
Upravit právní předpisy a tuzemský systém pro mezibankovní platby (CERTIS) se kvůli této službě aktuálně nechystají ani ministerstvo financí a Česka národní banka. Obě instituce však potvrzují, že změna by mohla přijít během několika let, pokud projde současný návrh nové unijní regulace platebních služeb.
Nejdříve jen pro převody eur
Před schválením je nové nařízení Evropské unie, které mimo jiné zavádí povinnost ověření čísla účtu (IBAN) a jména účtu příjemce pro veškeré SEPA platby – tedy pro převody eur v rámci EU a států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko).
České ministerstvo financí očekává, že v členských zemích mimo eurozónu bude přechodné období delší – a nové povinnosti (včetně okamžitých SEPA plateb) nebudou v tuzemsku aplikovatelné dříve než v roce 2027.
„Nařízení o okamžitých úhradách v eurech (novela SEPA nařízení) dopadá pouze na platby v eurech. Tedy: povinnost ověřovat shodu jména příjemce a kódu IBAN nebude stanovena pro platby v jiných měnách,“ zdůrazňuje Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí.
V další fázi by se nicméně tato povinnost měla rozšířit i na platby v dalších měnách členských států EU – včetně českých korun. S tím počítá unijní směrnice, která teprve vzniká.
PSD3: Kontrola i v korunách?
Rozšíření ověřovací služby, která začne fungovat zatím jen pro SEPA platby, se diskutuje v rámci nově projednávané revize směrnice o platebních službách známé pod zkratkou PSD2 (Payment Services Directive) – její novou verzi chystá Evropská komise jako PSD3 – a v rámci nařízení PSR.
Komise mimo jiné navrhuje, aby poskytovatelé platebních služeb nabízeli uživatelům službu ověření IBAN a jména při převodu v jakékoli měně EU. Jejím cílem je upozornit klienta při převodu peněz na možné chyby a lépe ho chránit před podvody.
„Navrhované řešení směřuje k tomu, aby banky u zadávání úhrad ve všech měnách, tedy i v korunách, umožňovaly plátci zadat společně s číslem účtu i jméno zamýšleného příjemce, a následně měly ověřit shodu čísla účtu a jména u banky příjemce. O výsledku by pak měly informovat plátce před tím, než úhradu autorizuje. V návrhu unijního nařízení je tato služba označována jako IBAN/name verification service nebo IBAN/name check,“ upřesňuje Denisa Všetíčková z tiskového oddělení České národní banky.
Samostatné zavádění této služby v Česku by proto nyní bylo nelogickým krokem, vysvětluje ministerstvo financí. „Vyvinutí technického řešení bude vyžadovat nemalé náklady vynaložené poskytovateli platebních služeb. Není tak žádoucí uvedenou povinnost stanovovat na národní úrovni a následně ji muset modifikovat na základě požadavků evropského práva,“ říká Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva.
Návrh nové unijní regulace teď prochází legislativním procesem, zástupci jednotlivých zemí k němu mohou podávat připomínky. Vyplývá z něj, že klient by při posílání peněz musel vždy zadat jak číslo účtu příjemce (ve formě IBAN), tak i název jeho účtu. Bez toho by banka příkaz nemohla provést.
IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla účtu. Může ho tvořit až 34 číslic a písmen, v Česku jde o 24 znaků. Typickým příkladem, jak takové číslo IBAN vypadá u účtu v české bance, je třeba CZ6508000000192000145399.
Pro odesílatele i příjemce platby by taková povinnost byla komplikovanější, než kdyby měl zadávat jen klasické číslo účtu v jednodušší (kratší) podobě, která je v Česku běžná při tuzemských platbách. V praxi by to znamenalo, že odesílatel platby by od příjemce musel znát jak IBAN, tak i přesný název účtu. I kdyby bance stačil běžný formát a sama ho převedla na IBAN (takový „kalkulátor“ má na svém webu i samotná ČNB), klientovi by banka pravděpodobně neukázala název účtu příjemce dříve, než ho odesílatel sám zadá.
Podle Petra Michalíka, experta na open banking a API řešení v České spořitelně, který vede pracovní skupinu České bankovní asociace, ještě není jasné, jak by banky čísla účtů a jména jejich majitelů ověřovaly.
„Zatím nevíme, zda půjde o jeden evropský centrální registr, který však zatím neexistuje, nebo se zvolí jiné řešení. Nepopulární může být, že po klientovi budeme chtít, aby nám sám zatipoval do platebního příkazu i jméno účtu příjemce, což by byl v případě tuzemských plateb jeden krok navíc oproti současnosti. Doposud to po klientech vyžadujeme u zahraničních plateb, kterých je ale v celkovém objemu minimum,“ říká Michalík.
Debaty a připomínková řízení k návrhu chystané směrnice se podle něj ještě potáhnou. Finální text očekává v roce 2025. Navrhované změny počítají s přechodným obdobím pro jejich implementaci v délce 18 měsíců, takže tato povinnost by podle současného návrhu Evropské komise měla začít platit v roce 2027.
Která banka ukáže, kam posíláte peníze?
Žádná banka v Česku neumožňuje, aby klienti před odesláním každé platby vždycky viděli, komu ji posílají. Podle průzkumu České bankovní asociace z roku 2021 by to přitom přivítala významná část klientů: takové přání mělo 40 procent uživatelů internetového a 35 procent mobilního bankovnictví.
Nejblíže k podobné službě měla Equa bank: Klient viděl název účtu příjemce, pokud z něho už přišla nějaká platba do banky (nemusela přijít přímo jemu). Název účtu u fyzických osob se často kryje se jménem příjemce, takže díky tomu klient mohl vidět jméno příjemce, i když mu v minulosti žádnou platbu zatím neposlal a ani mu od něho nepřišla. Equa v roce 2021 odhadovala, že tímto způsobem se ověří příjemce před odesláním zhruba 80 procent plateb – i díky tomu měla minimum reklamací omylem zaslaných plateb. Equa bank ale v roce 2022 plně přešla pod Raiffeisenbank a převzala její pravidla.
Nejvstřícnější z pohledu klientů – odesílatelů plateb – tak zůstává Air Bank. Nikdy ale neukáže jméno příjemce před platbou, kterou konkrétní klient odesílá na dané číslo poprvé. Jméno mu ukáže až po odeslání platby a pak vždycky už před odesláním každé další platby na stejný účet.
„Pokud klient odesílá platbu na konkrétní účet příjemce poprvé, jméno příjemce mu před prvním odesláním nezobrazíme. Pokud jako banka název příjemce známe, zobrazíme mu název příjemce po této první platbě a pak vždy už před odesláním každé další platby,“ říká mluvčí Air Bank Jana Pokorná.
Co to znamená, že Air Bank název příjemce zná?
„Jedná se o platbu (kromě té první) na nějaký veřejně známý účet – typicky dodavatelé energií, pojišťovny a podobně. Nebo se jedná o platbu na účet jiného našeho klienta. Případně jde o platbu na účet příjemce v jiné bance, jehož název známe, protože z tohoto účtu k nám do banky už přišla příchozí platba,“ upřesňuje mluvčí.
„Pokud ovšem klient posílá peníze příjemci v jiné bance, z jehož účtu nám nikdy do banky platba nepřišla, název protistrany neznáme, a proto jej klientovi nemůžeme ani zobrazit,“ dodává Pokorná.
Banky obecně argumentují tím, že zveřejňovat jméno příjemce každé platby nemohou, ani kdyby to bylo technicky možné. Odkazují na současné zákony, konkrétně na zachování bankovního tajemství.
Olga Skalková
O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem