Chystá se zásadní regulace oddlužování. Zpracování insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení budou moct za úplatu nabízet jen advokáti, notáři a insolvenční správci, bezplatně neziskové organizace a subjekty, které získají akreditaci Ministerstva spravedlnosti. Počítá s tím novela insolvenčního zákona schválená vládou. Teď čeká na verdikt poslanců.
Dnes: Draze. A fušersky
Kvalifikované služby poskytuje podle Ministerstva spravedlnosti jen malá část oddlužovacích společností. V návrzích na oddlužení sekají chyby a dlužníky připravují o další peníze. Za fušerské služby si podle rezortu běžně účtují pět až padesát tisíc. Někteří „oddlužovači“ vybírají od klientů poplatky i za další činnosti, například komunikaci s věřiteli – bez ohledu na to, jestli má nějaký efekt.
„Dlužník, který je často ve velmi závažné finanční situaci, se v důsledku bezradnosti a nedostatečné informovanosti o jiných možnostech skutečné právní pomoci již před zahájením insolvenčního řízení ještě více zadluží, neboť je nucen čerpat na tyto služby úvěr,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě k novele. Oddlužovací společnosti navíc klientům poskytují zavádějící informace. „Dlužníci se například často až na schůzi věřitelů dozvídají, že jim může být zpeněžen majetek i při formě oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť na něm vázne zástavní právo zajištěného věřitele, přestože je zpracovatel insolvenčního návrhu často přímo spojeného s návrhem na povolení oddlužení opakovaně ujišťoval o opaku,“ popisuje ministerstvo.
Ministerstvo spravedlnosti připomíná také stanovisko České advokátní komory (ČAK) z roku 2012, podle kterého je sepsání návrhu na povolení oddlužení právní službou – a placené právní služby smějí podle zákona poskytovat pouze advokáti. Činnost řady oddlužovacích společností je tak podle rezortu už dnes nelegální.
Nově: Zdarma, nebo vůbec
Podle novely už budou moct placené služby související s oddlužením poskytovat jen advokáti, notáři a insolvenční správci. Maximální výše poplatku má dosahovat čtyř tisíc korun bez DPH, respektive šesti tisíc bez DPH v případě společného návrhu na oddlužení manželů. Poplatek navíc budou uplatňovat jen v rámci insolvenčního řízení na stejné úrovni jako ostatní pohledávky.
Bezplatně by mohly tyto služby poskytovat neziskové organizace. „Komerční subjekty již nebudou moci své služby nabízet buď vůbec, nebo – bude-li jim ministerstvem udělena příslušná akreditace – nebudou moci za poskytnutí svých služeb požadovat, ani od klientů přijímat, odměnu ani náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s poskytováním služeb v oblasti oddlužení,“ plánuje Ministerstvo spravedlnosti. Když akreditovaný subjekt přestane splňovat podmínky nebo bude porušovat povinnosti, bude mu moct ministerstvo akreditaci sebrat.
Citelné omezení se ale dotkne i dlužníka. Při podávání insolvenčního návrhu nebo návrhu na povolení oddlužení se bude muset povinně nechat zastoupit některým z jmenovaných subjektů – pokud sám nemá vysokoškolské právnické či ekonomické vzdělání nebo nesložil zkoušku insolvenčního správce.
Asociace pro oddlužení: Regulace ano, zákaz ne
Oddlužovacím společnostem se novela nelíbí. „Nejde o regulaci, ale úplný zákaz všech komerčních subjektů. Nejen oddlužovacích společností. Neziskové organizace zajišťují oddlužení pouze u pěti tisíc případů ročně, z celkového počtu přes třicet tisíc – jak vyplývá z údajů Ministerstva spravedlnosti za rok 2014,“ upozorňuje předseda představenstva Asociace pro oddlužení David Vozák. Většina dlužníků přitom podle něj pomoc s oddlužením nutně potřebuje.
„Navrhovaná cenová regulace je naprosto neadekvátní a neodpovídá realitě. Advokáti, insolvenční správci či notáři by měli dostat zaplaceno za poskytnuté služby v oddlužení maximálně čtyři či šest tisíc korun bez DPH, a to až několik měsíců po odvedené práci. Výsledkem bude, že nebudou služby v oddlužení poskytovat vůbec. Takovou odezvu v praxi evidujeme delší dobu. Hrozí, že dostupnost oddlužení pro více než dvacet tisíc dlužníků ročně bude kriticky ohrožena,“ tvrdí Vozák. Část společností nabízejících oddlužení se podle něj může přesunout do šedé zóny.
„Sporné je i omezení dlužníků, kteří budou muset, pokud nemají právní či ekonomické vzdělání, vždy o oddlužení žádat jen přes osoby vymezené zákonem. Oddlužení se tak staví naroveň například dovolání před nejvyšším soudem. Je otázkou, zda se nejedná o porušení ústavního práva na soudní ochranu,“ uvažuje David Vozák.
Regulace, která by garantovala odbornost v oblasti služeb směřujících k oddlužení, je podle šéfa Asociace pro oddlužení potřeba, měla by ale vypadat jinak. Je zastáncem toho, aby komerční subjekty v oblasti oddlužení fungovaly pod dozorem Ministerstva spravedlnosti a aby se služby poskytovaly za přiměřenou cenu odpovídající skutečné náročnosti případů. „Tím by se jednoznačně dosáhlo zkvalitnění poskytovaných služeb, zvýšení jejich odbornosti a neriskovalo by se, že dlužník na oddlužení vůbec nedosáhne. Nastavením přiměřeného ohodnocení by se eliminovaly i nešvary zmiňované ministrem spravedlnosti. Nikdo by si totiž netroufl o akreditaci přijít,“ uzavírá David Vozák.
Člověk v tísni: Spravedlivé ministerstvo?
Také Daniel Hůle, který se problematice dluhů věnuje v neziskové organizaci Člověk v tísni, vidí v novele rizika. „Předpokládá to stav, kdy je Ministerstvo spravedlnosti řízeno spravedlivě, což v Česku vůbec není samozřejmost. Novela navíc zásadně zasahuje do práv jednotlivců tím, že dlužník bez patřičného vzdělání nebude moct sám podat insolvenční návrh.“ Problém s oddlužovacími agenturami je ale podle něj tak zásadní, že je řešení navrhované Ministerstvem spravedlnosti ospravedlnitelné, byť nestandardní.
„Otázkou ale je, v jaké podobě návrh projde legislativním procesem, vlivové skupiny vymahačů se mohou pokusit původní záměr změnit,“ dodává Hůle. Člověk v tísni by podle něj za rozumné považoval rozšíření okruhu subjektů oprávněných poskytovat služby v oblasti přípravy insolvenčních návrhů o subjekty, které mají registrovanou sociální službu odborného sociálního poradenství.
Agentura pro sociální začleňování: Nedomyšlené
Radek Hábl, expert na oblast zadluženosti z vládní Agentury pro sociální začleňování, kvituje, že se Ministerstvo spravedlnosti snaží řešit parazitování na lidské nouzi, novela je ale podle něj nedomyšlená a v důsledku může být kontraproduktivní.
„Pro mnoho lidí se zhorší dostupnost institutu oddlužení a zvýší se riziko jejich sociálního vyloučení. Při současném stavu vysokého počtu předlužených domácností je naopak nezbytné přístup k institutu oddlužení zjednodušit a zpřístupnit širšímu počtu osob, které aktuálně nastavené podmínky nesplňují,“ míní Radek Hábl. I jemu na novele vadí hlavně fakt, že insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení nebude moct podat dlužník sám. „Odporuje to základní ústavním právům.“ Řešení byznysu s oddlužením by podle Hábla mělo jít spíš cestou důsledné kontroly a postihování neoprávněného podnikání a nekalého jednání komerčních oddlužovacích společností než vytvářením stále komplikovanější legislativy a zaváděním povinné akreditace.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 6. 2016 8:51, DluhovaPoradnaKladno.cz
O regulaci a akreditaci subjektů, které zpracovávají insolvenční návrhy už se psalo loni. Podle toho, co se navrhuje teď, je to zase takový český kočko-pes. Z praxe známe případy, kdy se jednotlivci i skupiny přiživují na neštěstí druhých a vybírají za to opravdu desítky tisíc. Jiní se spokojí s tisíci korunami, ale návrh nemá ani povinné přílohy a u soudu ho odmítnou. Advokáti se perou o to, aby mohli "pomáhat" zadluženým, ale už nikdo neřekne nahlas, že i někteří advokáti i notáři jedou v praktikách, které jsou minimálně za hranicí dobrých mravů. A v neposlední řadě se dluhy klientů navyšují právě o náklady řízení o desítky tisíc korun. Navíc ty insolvenční návrhy žádný advokát ani notář dělat nechce!! Dlužníci na doporučení končí u nás. Pro advokáty je to práce málo lukrativní. A když si budou advokáti a notáři budou odskakovat od svých advokátních tarifů k návrhům, pak si buďte jistí, že si nebudou účtovat 4.000,- Kč bez DPH. Teď už chybí jen to, aby zákonodárci dali zelenou i exekutorům, kteří se také chtějí přiživit na zpracování insolvenčních návrhů!!! Požadavky soudů se neustále mění a na ty, při této (pro advokáty, notáře atd.) okrajové činnosti, nebudou umět zareagovat a následné doplnění návrhu (advokátem, notářem atd.) může klienta přijít na další peníze. Jak je to dnes u běžného zastupování advokátem.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 6. 2016 20:50, zzzz
Co to máte za pitomou kalkulačku? Jenom oblbujete. Podle vaší kalkulačky bych musel zaplatit 80 tisíc měsíčně, abych se vešel do kriterií na bankrot.(Při dluhu 1.5 milionu). Za 5 let bych zaplatil 5,253 mil. Kč,Hlavně že je to pod článkem o okrádání lidí.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.