Insolvence pro každého: Jak na insolvenční rejstřík
2. 9. 2014 | Jiří Lojda | 9 komentářů

Insolvenční rejstřík: Co v něm najdeme, co se z něj nedozvíme a kdy se z něj dostaneme ven, pokud už nás do něj zapsali?
Situace může být sebehorší, insolvenční soud o tom dokonce může vědět, ale pokud nedostane návrh na zahájení insolvenčního řízení, sám konat nezačne – ani nemůže. Insolvenční zákon totiž stanoví, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, a to pouze na návrh dlužníka nebo věřitele. Jiné osoby, i kdyby to s dlužníkem nebo věřitelem myslely sebelépe nebo byly na jejich situaci jakkoli závislé, takový návrh podat nemůžou.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení musí být podán písemně. Insolvenční řízení je oficiálně zahájeno dnem, kdy návrh dojde věcně příslušnému soudu. Pozor, abychom zvolili ten správný:
Insolvenční návrh je procesním podáním, což znamená, že musí mít i jeho základní náležitosti podle občanského soudního řádu. Kromě toho je ale samozřejmě třeba, aby z něj bylo jasné, kdo návrh podává, případně kdo je dlužníkem, o kterého se jedná. Soudu musíme také pochopitelně sdělit, co nás vede k názoru, že situace dlužníka dospěla až k úpadku (případně, proč podle nás úpadek hrozí) a co nás opravňuje návrh podat. Samozřejmě musíme soudu pro svá tvrzení předložit důkazy a taky je třeba soudu vysvětlit, co po něm vlastně chceme (čeho se domáháme). Návrh je navíc třeba předložit v předepsaném počtu stejnopisů.
Už v prvním dílu našeho seriálu jsme si řekli, že s insolvenčním návrhem je třeba dát si trochu práci a podívali jsme se při té příležitosti v krátkosti na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu. Už tedy víme, že věřitelé, kteří mají pouze mlhavou představu o tom, jestli se dlužník nachází v úpadku, by insolvenční návrh raději ani podávat neměli, stejně tak jsme si řekli, že nestačí v návrhu prostě jenom odkázat na listinné důkazy, které jsou k návrhu připojeny. Nejvyšší soud sice připustil, že je možné vést debatu o tom, jaké údaje o dalších věřitelích musí insolvenční návrh obsahovat, každopádně je ale třeba, aby z insolvenčního návrhu soud mohl snadno usoudit, že dlužník se nachází v úpadku. A k tomu je třeba, aby byli konkretizováni nejen další věřitelé dlužníka, ale také jejich pohledávky.
Navrhovatel z řad věřitelů musí ve svém návrhu nadto doložit, že je opravdu dlužníkovým věřitelem, tedy že má vůči dlužníkovi sám pohledávku, a to takovou, která je splatná, k návrhu musí přiložit také přihlášku této pohledávky.
Insolvenční řízení má výhody i pro dlužníka. Mohlo by se zdát, že pokud se dlužník k insolvenčnímu řízení nehlásí a věřitelé jsou laxní – a rovněž jeho zahájení nenavrhují, pak se vlastně nic neděje. Děje. Dlužníci, kteří jsou právnickými osobami nebo fyzickými osobami-podnikateli mají povinnost „se udat“ na insolvenčním soudu a podat bez zbytečného odkladu návrh na zahájení insolvenčního řízení, jakmile se dozvědí o svém úpadku nebo jakmile by se o něm při náležité péči dozvěděli. Pokud tak neučiní, odpovídají od této chvíle za škodu, která tímto jejich postupem věřiteli vznikla. Aby k tomu nedošlo, je třeba vědět, kdy nastává úpadek, a pokud už se o úpadek jedná, bezodkladně začít jednat. Tuto povinnost pak nemají pouze dlužníci, ale i zákonní zástupci dlužníka, jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou. Povinnost jednat má každý z nich, i když jich je více. Své povinnosti dostojí tyto osoby pouze v případě, že podají bezvadný návrh a poskytnou soudu všechny potřebné informace a součinnost, aby soud nemusel návrh odmítnout nebo insolvenční řízení zastavit jejich vinou. Povinnosti nahradit škodu se pak může dlužník zprostit, pokud prokáže, že i kdyby návrh podal, nemělo by to vliv na výši uspokojení pohledávek věřitele, nebo že návrh nemohl podat kvůli okolnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohly být odvráceny ani při vynaložení veškerého úsilí.
Dlužník může podat insolvenční návrh stejně jako věřitel, ovšem pouze dlužník může přijít s insolvenčním návrhem ve chvíli, kdy úpadek teprve hrozí. Věřitel v tu chvíli může tak nejvýš čekat, až dlužník opravdu klesne ke dnu.
Dlužníkův návrh pak musí obsahovat následující informace:
Dlužník je povinen vylíčit svou situaci poměrně detailně. To se týká právě seznamu majetku a závazků, u nichž je třeba dodat soudu všechny informace uvedené v § 104 insolvenčního zákona. Pečlivost je tady opravdu na místě, protože jak jsme si řekli, dlužník nemá jen možnost, ale i povinnost insolvenční návrh podat, pokud už je v úpadku, nebo pokud mu úpadek hrozí. Už také víme, že dlužník nebo osoby oprávněné za něj jednat musejí poskytnout insolvenčnímu soudu informace a součinnost v takovém rozsahu, aby jim nebylo možno klást za vinu, že došlo k odmítnutí návrhu nebo zastavení insolvenčního řízení. Nesplnění této povinnosti navíc může zapříčinit skutečně drobnost. Dlužník totiž musí výše uvedené seznamy podepsat a uvést v nich výslovně, že jsou správné a úplné. I když dlužník nemá žádný majetek, musí výslovně uvést, že majetek nemá.
Pokud dlužník chce, aby se jeho situace řešila oddlužením, musí návrh na oddlužení spojit s podáním insolvenčního návrhu. K návrhu je možné rovněž připojit návrh na povolení reorganizace.
Nejinak je tomu i v případě insolvenčního řízní. Insolvenční soud může proto navrhovateli za určitých okolností uložit, aby složil zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to ještě dříve, než rozhodne o insolvenčním návrhu. Tato záloha může činit maximálně padesát tisíc korun. Pokud navrhovatel zálohu nezaplatí, soud může řízení zastavit, nebo peníze vymáhat.
Právě jsme tedy podali bezvadný insolvenční návrh. Hodili jsme kamínek, který uvolní lavinu dalších událostí. Co tedy bude následovat, to si řekneme v příštím dílu našeho seriálu.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 4. 2015 9:54, Martin Navratil
Dobrý den. Je možné zažádat o oddlužení i v případě, že mám poměrně čerstvou půjčku u které ještě nebyly zaplaceny 3 splatky?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 8. 2016 19:43, Jana
Dobry den chcem sa informovat je moznost oddlzenia aj ked nemam trvaly pobyt na uzemi Cr ale dlhodobo tu pracujem?
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.