Insolvence pro každého: Oddlužení. Pětiletý očistec

Když si dlužník řekne, že by rád své problémy řešil oddlužením, není to jen věc jeho rozhodnutí. Musí o tomto svém úmyslu zpravit své věřitele. Ti mají právo do věci mluvit, a to dost hlasitě. Jsou to totiž právě věřitelé, v tomto případě pouze věřitelé nezajištění, kdo schvaluje způsob, jakým bude oddlužení provedeno, tedy jestli se bude prodávat majetek (právník by řekl: jestli se přistoupí ke zpeněžení majetkové podstaty), nebo jestli se bude pravidelně splácet (zda dojde k plnění splátkového kalendáře). Oddlužení pak bude provedeno tím způsobem, pro který hlasovala prostá většina nezajištěných věřitelů (počítáno podle výše jejich pohledávek).

Věřitelé hlasují většinou na schůzi věřitelů a dlužník je povinen se na takovou schůzi dostavit a zodpovědět zde otázky, které na něj věřitelé mají. Věřitelé ale o způsobu oddlužení můžou hlasovat i mimo schůzi věřitelů, můžou takto hlasovat i před podáním návrhu na povolení oddlužení, a dokonce i před podáním insolvenčního návrhu – to bude praktické především tehdy, pokud má být oddlužením řešen hrozící úpadek dlužníka.   

Do celé věci se může potom vložit rovněž insolvenční správce. Pokud totiž insolvenční správce zjistí, že jsou zde důvody, pro které by bylo možné odmítnout nebo zamítnout návrh na povolení oddlužení, oznámí to věřitelům ještě dřív, než věřitelé začnou na schůzi rozhodovat o způsobu oddlužení. Věřitelé, kteří o způsobu provedení oddlužení na schůzi hlasovali, pak do skončení schůze můžou podat námitky s odůvodněním, že jsou zde právě důvody, pro které by bylo možné návrh na povolení oddlužení odmítnout nebo zamítnout. V případě, že se hlasuje mimo schůzi věřitelů, upravuje postup podávání námitek § 403 insolvenčního zákona.

Insolvence pro každého

• K čemu je insolvenční zákon
• Insolvenční soud: Který je ten pravý?
• Kdo je insolvenční správce
• Věřitelé
• Jak na insolvenční rejstřík
• Jak zahájit insolvenční řízení
• Insolvenční řízení zahájeno! Co to znamená?
• Moratorium. Ještě se zkusit nadechnout
• Rozhodnutí o insolvenčním návrhu
• Máme rozhodnutí. Co dál?
• Přihlášení pohledávky
• Ty peníze vám nepatří! Přezkoumání pohledávky
• O co se hraje. Majetková podstata
• Pravidla konkurzu
• Prodáváme dlužníka
• Resuscitujeme dlužníka

Insolvenční soud znovu na scéně

O výše zmíněných námitkách věřitelů pak bude rozhodovat insolvenční soud. Insolvenční soud má dvě možnosti:

• oddlužení schválí
• oddlužení neschválí a prohlásí na majetek dlužníka konkurz

Pokud insolvenční soud námitky věřitelů nevyslyší nebo pokud vůbec žádné ve lhůtě podány nebyly, insolvenční soud oddlužení schválí. Účinky schválení oddlužení nastávají potom okamžikem, kdy je rozhodnutí o schválení oddlužení zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem. V případě, že soud naopak dojde k závěru, že jsou zde důvody, pro které by návrh na povolení oddlužení zamítl nebo odmítl, oddlužení neschválí a reorganizace se mění v nám již dobře známý konkurz.

V případě, že insolvenční soud oddlužení schválí, bude oddlužení probíhat jedním ze způsobů, o kterých už byla řeč, tedy zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Jak už jsme si řekli, oddlužení zpeněžením majetkové podstaty probíhá podobně, jako konkurz. I v tomto případě zaniká společné jmění dlužníka a jeho partnera, stejně tak i zde bude insolvenční správce vyhotovovat konečnou zprávu a rozvrh, tak jako to dělal v případě konkurzu.

Poradna při finanční tísni

Zdarma.

Odborné poradenství pro dlužníky v exekuci, vystavené právnímu i mimosoudnímu vymáhání, zpracování návrhu na osobní bankrot, konzultace před půjčkou a mnoho dalšího. 

Pobočka Poradny při finanční tísni na Peníze.cz

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Většina dlužníků se upíná k oddlužení, které má proběhnout formou plnění splátkového kalendáře. Pokud je oddlužení řešeno tímto způsobem, je dlužník povinen po dobu nejdéle pěti let vyplácet svým nezajištěným věřitelům část svých příjmů na uspokojení jejich pohledávek. Tyto splátky provádí plátce mzdy dlužníka, který je povinen, jakmile je mu to insolvenčním soudem uloženo, nevyplácet určenou část mzdy dlužníkovi. Prostřednictvím insolvenčního správce jsou pak mezi věřitele tyto prostředky rozděleny podle výše jejich pohledávek.

Jakmile je schváleno oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, má dlužník dispoziční oprávnění k příjmům, které získal po schválení oddlužení. Dlužník má pak od okamžiku právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení rovněž oprávnění nakládat s majetkem, který patřil do majetkové podstaty v okamžiku, kdy bylo oddlužení schváleno (pokud však tento majetek neslouží k zajištění; majetek sloužící k zajištění pak insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněží).

Po dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře má dlužník celou řadu povinností, které jsou uvedeny v § 412 odst. 1 insolvenčního zákona. Především musí vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, a pokud je nezaměstnaný, musí usilovat o získání příjmu. V případě, že by dlužník měnil zaměstnání, nebo se stěhoval, je povinen to oznámit insolvenčnímu správci, insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru. Pokud by dlužník po dobu trvání splátkového kalendáře nějaký majetek nabyl – třeba dědictvím nebo darem, případně pokud by se zjistilo, že dlužník má majetek, který v seznamu majetku neuvedl, i když to udělat měl, je dlužník povinen předat tento majetek insolvenčnímu správci. Insolvenční správce majetek zpeněží a z výtěžku provede mimořádnou splátku. Kdyby v době plnění splátkového kalendáře měl potom dlužník něco zdědit nebo by jej chtěl někdo obdarovat a dlužník dědictví nebo dar bez souhlasu insolvenčního správce odmítl, pak takové odmítnutí neplatí. Dlužník je také povinen informovat insolvenčního správce, insolvenční soud a věřitelský výbor o svých příjmech za uplynulých šest měsíců, a to vždy k datu 15. března a 15. září.

Po dobu plnění splátkového kalendáře by na sebe dlužník neměl brát závazky, které nemůže splnit. Tady je třeba zdůraznit, že se v případě povinností dlužníka nejedná jen o nějaká prázdná slova – neplnění těchto povinností může mít pro dlužníka zásadní dopad – insolvenční soud může totiž z takového důvodu oddlužení zrušit a prohlásit na majetek dlužníka konkurz.

(Ne)máme splněno

Má-li celý příběh pro dlužníka šťastný konec, insolvenční soud vezme splnění oddlužení na vědomí rozhodnutím a právní mocí tohoto rozhodnutí se insolvenční řízení končí. Pokud dlužník splní řádně a včas své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, kterým dlužníka osvobodí od zbylých částí jeho pohledávek v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly splněny. Podmínkou ale je, aby věřitelé měli v tu chvíli zaplaceno alespoň třicet procent svých pohledávek nebo takovou část pohledávek, na které se s dlužníkem dohodli. Za okolností, na které pamatuje § 415 insolvenčního zákona je však osvobození dlužníka od zbytku pohledávek možné i v případech, kdy věřitelé nedostali ani výše zmíněnou částku.

Pro dlužníka ale může mít celý příběh i méně šťastný konec. V takových případech insolvenční soud oddlužení zruší a rozhodne, že se dlužníkův úpadek bude řešit konkurzem. Bude se jednat o případy, kdy:

• dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení
• se ukáže, že dlužník nebude schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře
• v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší než 30 dnů po splatnosti
• to navrhne dlužník
• lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr

Za podmínek § 417 insolvenčního zákona pak lze dlužníkovi rovněž zpětně odejmout osvobození od placení zbylých částí pohledávek. Půjde především o případy, kdy se ukáže, že tohoto osvobození dlužník dosáhl pomocí trestného činu.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem